Dříve než se budeme věnovat otázce finálních souřadnic, povězme si něco informací i Židech v Nymburce:
Na území dnešních Čech a Moravy Židé žijí již téměř dva tisíce let, v Nymburce je doloženo židovské osídlení od 14.století, souvisle pak od roku 1482. Jak židovská komunita zde vznikla a vytvořila náboženskou obec s modlitebnou není blíže známo. Počet Židů v Nymburce během let rostl, maximum bylo dosaženo v roce 1890 - 177 Židů, což bylo 2,6% všech obyvatel Nymburka.
Mezi nimi bylo i více významných osobností, obchodníků či podnikateů, za všechny jmenujme: rodinu Wantochů, jejich firma Griotte Wantoch - továrna na likéry, hořčici a ovocná vina měla i svou keš GC7JDYA - Továrna na griotku (nyní již v archivu) či rodina Picků nebo MUDr. František Löwit, o nich můžete dozvědět více na některých zastaveních serie labek.
Historie židovstva v Nymburce začala končit na podzim roku 1938, i když v souvislosti Norimberskými rasovými zákony v Nymburce našli své útočiště Židé ze Sudet. Období okupace pro Židy znamenalo také tzv. arizaci jejich obchodů a firem, je tedy k dispozici podrobný seznam těchto podniků v Nymburce.
Postupně byly vydávány nejrůznější příkazy, zákazy či omezení, zabraňující Židům další činnost. Posledním krokem bylo, že Židé byly poslání do Terezína a většina z nich pak dále do dalších koncentračních a vyhlazovacích táborů. Válku jako jedni z mála přežili Zdena Picková a Karel Glückner.
Po válce již nebyla židovská náboženská obec obnovena, obvod ŽNO Nymburk byl přičleněn na základě výnosu ministerstva školství a osvěty ze dne 20.9.1946 k ŽNO Poděbrady.
Památkou po významné židovské obci zůstala synagoga a celkem 60 předmětů a šest knih, které se nacházejí ve sbírkách Židovského muzea v Praze, nejstarší předmět dochovaný v muzeu je z roku 1775.

Úvodní souřadnice jsou umístěny v bezprostřední blízkosti nymburské synagogy, tak se určitě sluší a patří ukázat ji v proměnách roku včetně několika informací o ní.

Synagoga - bývalá židovská modlitebna se nachází na parcele č. 153 v Eliščině ulici, nedaleko od centra města, a od svého vzniku roku 1892 sloužila jako hlavní ceremoniální centrum zdejší židovské komunity. Po událostech holokaustu a drastickém zmenšení zdejší židovské obce přestala být využívána a posléze se stala majetkem Polabského muzea, v současnosti se snaží o oživení prostor nymburský spolek Boženy a Bohoši, který tam chce pořádat kulturní a komunitní akce. První akce pro veřejnost pod názvem Boží den proběhla 14. března 2026. Uvidíme, co spolek přichystá dalšího.

V kterém roce byla v Nymburce zřízena modlitebna, není známo. V polovině 19.století se do města přistěhovala řada Židů z okolních obcí, malá modlitebna byla již nevyhovující.
Nymburská synagoga byla postavena v kombinaci novorománského a maurského stylu podle plánů nymburského stavitele Antonína Červeného, na zhotovení svatostánku se významně podílel truhlář František Litoborský z Čáslavi, výmalbu provedl místní malíř pokojů Tuček, stavba stála cca 15.000 zlatých. Nároží byla původně zakončena cibulovitými báněmi, o které stavba přišla při pozdější opravě.

O správu objektu se staral šames - synagogální sluha, poslední známým šamesem byl Leopold Frankenbusch, který zemřel ve věku 69 let v roce 1925, jeho žena Karolína ho přežila a zemřela ve věku 82 let v roce 1938. Bohoslužebným účelům synagoga sloužila až do druhé světové války. Židovská náboženská obec v Nymburce zanikla v červnu 1942.

Židovský hřbitov nikdy ve městě nebyl, zdejší Židé jsou pohřbeni na židovské hřbitově v nedaleké obci Kovanice. V současné době je hřbitov volně přístupný, dříve bylo nutno požádat o přístup v Kovanicích. Pro odvoz zemřelých zakoupila nymburská židovská obce v roce 1889 pohřební vůz a další potřeby.
A na závěr ještě pár obrázků z tohoto hřbitova pro případ, že Vaše kroky k němu nebudou směřovat.

Po odehrání série labek Kameny zmizelých v Nymburce máte určitě poznamenáno A,B,...E; vložte tedy posloupnost ABCDE do certitude, obdržíte souřadnice finálky.

Chápu, že určití kačeři nemají LABky rádi, těm pomůže určitě jeden z obrázků listingu.

Fotografie:	vlastní, archiv + AI
Texty:	Blanka Rozkošná:Židé v Nymburce a okolí + informační materiály o Kamenech zmizelých v Nymburce (dostupné v Informačním centru města Nymburk - viz WP)