Poznámka: Tento listing byl pokusně na několik dotazů (více, než jsem čekal) vygenerován pomocí AI.
Ahoj kačeři, vítejte u malé zastávky v Podolí.
Tahle mysterka vás zavede k místu, které má v pražské historii mnohem větší význam, než se na první pohled zdá.
O podolské cementárně
Podolská cementárna patřila k nejstarším cementárnám v českých zemích. Její vznik souvisí s podnikatelskou činností firmy Ferdinand Bárta a Comp., založené roku 1868. Stavba závodu začala roku 1870 a v roce 1871 byl uveden do provozu. Cementárna stála na tehdejším pražském předměstí Podolí, v době, kdy Praha a její okolní obce zažívaly prudký stavební rozmach.
Závod byl vybaven periodickými šachtovými pecemi a poháněl jej parní stroj o výkonu 30 koňských sil. Aby měla firma dostatek suroviny, pronajala si branické vápencové lomy. Později byla akcionována a přešla do majetku České akciové společnosti k vyrábění a zužitkování staviva.
Požár v roce 1879 těžce poškodil zařízení továrny. Zlom nastal v 80. letech 19. století, kdy se do vedení dostal odborník Wilhelm Michaelis, který stabilizoval výrobu. Cementárna postupně rozšiřovala své pozemky i lomy v Podolí a Braníku.
Hlavním sortimentem byl portlandský cement a hydraulické vápno. Vápno se pálilo v kruhových pecích, cement v šachtových pecích. Jedna z pecí byla přestavěna na moderní periodickou pec soustavy Hauenschild. Cement z Podolí se používal při stavbě pražských nábřeží, mostů, tunelů i domů, mimo jiné při opravách Karlova mostu po povodni roku 1890.
Ve 20. století prošla cementárna dalšími změnami. V polovině 20. let byla zbourána kruhová vápenka, osm šachtových pecí a tři pece soustavy Liban. Závod získal otáčivé rošty, nové skladiště slínku a lanovou dráhu spojující cementárnu s lomy.
Třicátá léta znamenala začátek konce. Hospodářská krize, požáry, tlak okolní zástavby a zhoršující se životní prostředí postupně omezovaly provoz. Provoz byl nakonec zastaven a po znárodnění už nebyl obnoven.
Na místě bývalé cementárny byl otevřen Podolský plavecký stadion. Jedinou významnou dochovanou stavbou je ředitelská vila, postavená před rokem 1897, dnes kulturní památka.
Luštění
Finální souřadnice mají tvar:
N 50° 03.ABC′
E 14° 25.DEF′
Severní souřadnice
- A – počet městských částí, na jejichž území cementárna působila.
- B – počet zbouraných šachtových pecí + 1.
- C – počet zbouraných šachtových pecí - 1.
Východní souřadnice
- D – počet plaveckých stadionů na místě bývalé cementárny.
- E – součet číslic výkonu parního stroje (v koňských silách) vynásobený dvěma.
- F – počet slov v názvu „Plavecký bazén Podolí“ + 1.
Poděkování za betatest: kačer Hczech.
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 4.8.2026