GCBQQ0J 9. FRAGMENTY GEOKOCARU DNESKA - Svetlomety (Unknown Cache) in Moravskoslezský kraj, Czechia created by Milhra60

GCBQQ0J ▼

A cache by Milhra60 Message this owner

Hidden : 8/17/2026

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Vážené kolegyně a kolegové, rok se s rokem sešel a jsem zde opět s novou sérií keší. Ano, tato série keší bude popisovat a hlavně pak vysvětlovat, jak fungují různá udělátka, která máme ve svých geokočárech, tedy těch s novějším datem výroby. Téměř všichni je používáme, ale jen velmi málo z nás ví, jakou mají historii, kde se vlastně v našich geočárech skrývají a hlavně jak fungují, aby nám, zpříjemnila popř. ochránila naše životy.
Tuto hru hraji od roku 2016 a tak nějak jsem již přesycen šiframi všeho ražení a snahou ownerů vymyslet dosud nevymyšlené, i když přiznávám, že jsem to ve svých počátcích dělával také.
Proto pro tuto sérii opět volím systém kvízů, složených z někdy lehčeji, jindy hůře dohledatelných odpovědí. Protože v řadě případů se různé zdroje rozcházejí a uvádějí více možností odpovědí, vyřeším tento problém tak, že správnou odpověď prostě skryji do listingu keše a tuto odpověď budu považovat za jedinou správnou.
Celá série, jak je u mne zvykem, je opět založena na třech P, tedy poznání, procházka a poklad.
Keše budou tentokrát uloženy v krásném prostředí Bartošovických rybníků.

Procházka světem vývoje automobilových světlometů

Na první automobilové světlomety můžeme narazit kolem roku 1885, kdy první automobily převzaly osvětlení z kočárů, kde jejich úkolem bylo spíš zviditelnění vozu pro ostatní než osvětlení cesty. Od otevřeného plamene svíčky nebo petrolejové lampy s minimální svítivostí se vývoj posouval ke karbidovým lampám, které byly poprvé použity v roce 1889. Chemická reakce karbidu vápníku a vody produkovala hořlavý plyn acetylen. Plamen byl jasnější a odolnější vůči povětrnostním vlivům. Uvnitř lampy bylo navíc zrcadlo, které soustřeďovalo světlo vpřed. Jeho paprsek však nebyl zaostřený.

Na přelomu 20. století dochází k prvnímu použití elektrických světlometů. Průkopnickou roli zde sehrává americká automobilka Peerless, která v roce 1908 jako první začíná montovat elektrické světlomety do svých modelů.
V roce 1912 přichází na americký trh první elektrický integrovaný systém kombinující zapalovací systém s osvětlovací soustavou. Systém montovaný automobilkou Cadillac označovaný jako Delco používal unikátní napětí 6 V / 24 V a tehdy nejmodernější 6V žárovky s wolframovým vláknem, které nahradily žárovky s vláknem uhlíkovým. Baterie složená ze čtyř samostatných šestivoltových článků byla dobíjena 6 V dynamem. Na principu mechanického přepínání však tato baterie mohla poskytovat napětí 24 V potřebné k obsluze startéru motoru.
Tady kousek odbočím a zastavím se v roce 1924, kdy německá společnost Osram představila první sériově vyráběnou dvouvláknovou žárovku známou pod obchodním názvem BILUX. Tento vynález poprvé v historii integroval potkávací a dálková světla do jedné skleněné baňky.
A jak to fungovalo?
Wolframové vlákno dálkového světlometu bylo umístěno přesně v ohnisku paraboly a vyzařovalo plný a soustředěný paprsek vpřed. Potkávací světlo bylo posunuto mimo ohnisko, mírně vpřed a opatřeno malou kovovou miskou, která stínila světlo vyzařované směrem dolů na spodní část paraboly. Reflektor kvůli tomu svítil pouze směrem dolů na vozovku.
A jsme v roce 1939, kdy jsou uváděny na trh uzavřené světlomety s parabolickým reflektorem, čočkou a wolframovým vláknem. Jejich výhodou byla odolnost proti vodě. Nevýhodou nevalná účinnost a nutnost měnit celý světlomet při poškození vlákna.

Rok 1962 přináší první světlomety osazené halogenovými žárovkami.
Kdo by je neznal, H1 z roku 1962 vyráběná výrobci HELLA, OSRAM nebo PHILIPS byla jednovláknová žárovka, která vznikla přidáním halogenových plynů (jód, brom) do křemenné baňky. Tento krok umožnil wolframovému vláknu hořet při mnohem vyšší teplotě a přinesl až o 50 % vyšší svítivost a čtyřnásobnou životnost oproti klasickým žárovkám a shodnou spotřebou energie.
Vzpomeňme také na legendární H4 dvouvláknové halogenové žárovky vyráběné od roku 1971 a používané dodnes.
Třešničkou na pomyslném dortu jsou pak od roku 1993 malinkaté jednovláknové H7 s vysokou svítivostí.
Jen velmi málo se ví, že tyto halogenové žárovky v sobě zahrnují sebeobnovovací princip spočívající v regeneraci wolframového vlákna, kdy se odpařený wolfram v blízkosti křemíkového skla baňky sloučí s halogenem na halogenid wolframu. Prouděním plynu v baňce se tyto molekuly vrátí k rozžhavenému vláknu, kde se znovu rozpadnou, wolfram se zpět usadí na vláknu a halogen se uvolní k dalšímu cyklu.

A máme tady rok 1991, kdy automobilka BMW představuje první výbojku naplněnou xenonem. Světlo zde nevzniká žhavením drátku, ale elektrickým výbojem. Účinnost těchto výbojek je zhruba třikrát vyšší, než tomu bylo u halogenových žárovek, a to při nižší spotřebě elektrické energie.
Na přelomu tisíciletí pak přichází inovace v podobě bixenonů, které umožňují integrovat potkávací i dálková světla do jedné výbojky, a to pomocí pohyblivé mechanické clonky uvnitř baňky. Světlo generované těmito výbojkami je na rozdíl od dříve uvedených zdrojů bílé, a proto zde hovoříme o bílé revoluci.
Mimo těchto plusů však mají tyto výbojky i řadu nevýhod.
První z nich jsou vysoké výrobní náklady, protože ke své funkci potřebují řadu komponentů. Nejnákladnějším z nich je potom trafo, které z palubní sítě stejnosměrného 12 V napětí, vytváří napětí střídavé o hodnotách kolem 24 000 V. Automobil používající tyto světlomety musí být navíc vybaven ostřikovači světlometů a dynamickou regulací sklonu, aby tyto světlomety neoslňovaly protijedoucí vozidla. Při této výbavě automobilu pak hovoříme o tzv. adaptivních světlometech reagujících na rychlost jízdy a natáčení volantu.

Zhruba před dvaceti lety přicházejí první světla s technologií LED. Nejdříve v podobě koncových popř. brzdových světel. Později se rozšiřují do blinkrů a denních světel. Dnes již součásti hlavních světlometů v podobě dálkových či potkávacích světel. LED světlomety přináší jasné bílé světlo s minimální spotřebu energie, ale omezenou životností na cca 15 let.
Od roku 2013 přichází další inovace v podobě Matrix LED světlometů tvořených maticí desítek samostatně řízených LED diod. Kamera za čelním sklem detekuje protijedoucí vozidla a počítač následně zhasíná pouze ty segmenty diod, které by jiného řidiče oslnily. Zbytek diod pak trvale osvětluje komunikaci dálkovým světlem. Poruchy LED světel se však mohou citelně prodražit.

Vrcholem současné osvětlovací techniky automobilů jsou potom laserové světlomety, které byly do sériové výroby zavedeny automobilkou BMW v roce 2014 u modelu i8. Vysokovýkonné laserové diody o velikosti 0,3 mm soustředěné po čtyřech v jednom světlometu nesvítí přímo na silnici, ale do fluorescentní fosforové čočky, která modrý laser přemění na extrémně jasné, čistě bílé světlo. Dosvit těchto světlometů je potom až 600 metrů, což je dvojnásobek oproti běžným LED světlům.
Laserové světlo s vlnovou délkou 450 nm je monochromatické a koherentní, což znamená, že všechny světelné vlny mají stejnou délku a konstantní fázový posun. Intenzita osvětlení o barevné teplotě cca 5 500 K je potom až tisíckrát vyšší než u konvenční LED diody. Velikost laserových diod potom umožňuje snížit průměr reflektoru na necelých 30 mm, oproti třeba halogenovému světlometu, kde hovoříme o průměru reflektoru 120 mm.
Paprsek laserového světla je navíc možné upravovat s mimořádnou přesností, což je využíváno pro aplikace adaptivního řízení světlometů, jako je například automatické řízení dosvitu dálkových světlometů nebo bodové osvětlování chodců či zvířat až na vzdálenost 100 metrů.