FANTOZZIHO BILTEMY #2: MIKROEKONOMIE
O sérii
Doporučujeme si aspoň jednou tuto část listingu přečíst.
V Brně a jeho okolí nalezneme celou řadu různých keší věnovaných různým oborům – IT, chemie, historie, matematika, ale tématiku ekonomiky podniku a účetnictví bychom hledali marně. Přitom znalost základních ekonomických pravidel je vhodná pro každého člověka, protože každá domácnost je svým způsobem takový podnik, který generuje příjmy, má své výdaje… Rozhodli jsme se proto založit sérii mystery keší, jejichž náplní budou některé základní rozhodovací a ekonomické činnosti, se kterými se podnik setkává i na denní bázi.
A proč název Fantozziho biltemy? Kdo by neznal slavného Uga Fantozziho z filmové série o panu účetním. Přesně touto komickou postavou jsme se inspirovali, ale jeho příběh mírně dotváříme. Namísto práce ve velkém italském korporátu se Fantozzi rozhodl, že se vydá vlastní cestou a založí si podnikání – továrnu na keše specializovanou především na biltemy.
Sérii doporučujeme luštit v předepsaném pořadí, abyste se neztráceli v příběhu a návaznosti jednotlivých informací. Cílem série není trápit vás na složitých ekonomických výpočtech, ale přiblížit, co vše obor podnikové ekonomiky skrývá. Snažili jsme se, aby vše potřebné pro výpočet finálních souřadnic bylo přímo v listingu keše a nebylo tak nutné googlit řadu informací či pravidel. K vyřešení keše stačí sjet až na část Ke keši, ale pokud se v problematice neorientujete, po přečtení zbytku listingu by neměl být problém k výsledku dojít. Pokud ano, existuje AI, která vám jistě pomůže.
Zvláštní varování pak přikládáme lidem z oboru: některé informace a pravidla se mohou v čase měnit, vyvíjet, komplikovat a odchylovat od listingu. Pokud tak dojde k tomu, že ověřovač bude svítit červeně, doporučujeme pročíst si i teoretickou část listingu, kde by měla být popsána odchylka.
Všechny keše jsou biltemy, což znamená, že hodnocení obtížnosti může být matoucí, proto v listingu každé keše uvádíme zvlášť hodnocení obtížnosti mystery části a biltemy podle niximorovy hodnoticí stupnice biltem.
Šetřete místem v logbooku. Na jedné stránce může být více nálezců v různých kolonkách.
Trochu teorie
Předmětem druhé mysterky série bude mikroekonomie. Jde o vědu, která se zabývá chováním různých tržních uskupení, spotřebitelů či firem. Tato věda zkoumá, jakým způsobem se formuje poptávka a nabídka na trhu statků a služeb, ale i na trhu výrobních faktorů, a jakým způsobem se formuje cena a celkové vyráběné množství statků/služeb na daném trhu.
Vedle mikroekonomie můžeme nalézt také pojem makroekonomie. Makroekonomie se zabývá ekonomikou v širším pohledu – například sleduje vývoj celého národního hospodářství. Nebavíme se tu již o poptávce a nabídce konkrétního trhu či firmy, ale o agregátní poptávce a nabídce celého národa. Často tak v rámci makroekonomie budeme sledovat ukazatele jako je hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti nebo inflace.
Nás však bude zajímat především mikroekonomie. Ta má velmi blízko k různým matematickým funkcím, kterými se snaží popsat většinu ekonomických jevů. V první řadě je třeba si říci, že mikroekonomie jako hlavní cíl podnikání vnímá maximalizaci zisku. Na první pohled se může zdát, že je tento cíl hlavní vždy, ale opak je pravdou. V podnikové praxi je totiž pro podnik mnohem lepším cílem snaha o dosahování růstu hodnoty podniku. To je ale docela náročná problematika, takže zůstaneme u maximalizace zisku.
Pro určení optimální výše zisku je třeba znát dvě funkce, a to funkci celkových příjmů (TR = P * Q) a funkci celkových nákladů (TC = f(Q)). Potom platí, že zisk je dán rozdílem TR – TC. V některých případech pak můžeme potřebovat pro zjištění maximálního zisku také funkci mezních příjmů (MR) a mezních nákladů (MC), které jsou derivací funkce celkových příjmů/nákladů. Důležité je ale také to, že musíme znát trh, na kterém podnikáme. V našem případě budeme rozlišovat:
Dokonale konkurenční trh
Dokonale konkurenční trh je takový, na němž je tolik firem prodávajících stejný produkt, až firma ztrácí jakýkoliv vliv na výši ceny, za kterou prodává své výrobky. Pokud by prodávala za cenu vyšší než tržní, lidé by si produkt nekupovali, pokud by prodávala za cenu nižší, sama by se zničila nízkým ziskem. Platí tu tedy, že cena (P) je dána trhem a platí: P = MC = MR.
V praxi je existence dokonale konkurenčního trhu v podstatě nemožná, ale velmi se mu blíží například trh kadeřnických služeb, na které narazíte téměř kdekoliv a ceny se pohybují na obdobné úrovni.
Monopol
Monopol je trh, na kterém se nachází pouze jeden nabízející. Důvodem pro takovou situaci může být například to, že pro další firmy existují obrovské překážky pro vstup na trh – například vybudování vlastní železniční nebo kanalizační sítě. Monopolistická firma má zpravidla větší vliv na tržní cenu, což pak znamená, že maximalizuje svůj zisk v bodě, kde se mezní příjmy rovnají mezním nákladům. Platí tedy, že MR = MC.
Oligopol
Oligopol je trh, kde se nachází jen malé množství nabízejících firem. V praxi takovým trhem může být trh telefonních operátorů. Oligopol má jednu důležitou vlastnost, kterou se odlišuje od ostatních trhů – firmy odvozují svůj výstup od výstupu ostatních firem. Pokud by nevyráběla některá z firem „správné“ množství, poruší tzv. Nashovu rovnováhu a zisk firmy bude nižší. Pokud vás tento jev zajímá, doporučujeme vyhledat pojem Vězňovo dilema, který tuto problematiku krásně vysvětlí.
Oligopol se zjednodušeně vysvětluje pouze na dvou firmách, což značně usnadňuje výpočty. Nástrojem pro stanovení maximálního zisku firem je tzv. reakční křivka, kterou lze zjistit derivací ziskové funkce. V rámci výpočtů níže použijeme Cournotův model, pro který platí, že křivky jsou inverzní. S jejich pomocí dostaneme soustavu dvou rovnic, kterou zbývá dořešit a stanovit tak vyráběné množství a cenu.
Monopolistická konkurence
Posledním tržním uskupením je monopolistická konkurence, která stojí někde na pomezí mezi dokonalou konkurencí a monopolem. Jde o trh, na kterém se od sebe firmy určitým způsobem odlišují (cenou, velikostí, kvalitou, barvou, umístěním, …). Právě kvůli diferenciaci pak platí, že firma svůj výstup určuje taktéž v bodě MC = MR. Na trhu však není sama a překážky pro vstup na trh jsou snadno překonatelné. Pokud tedy bude firma generovat zisk, bude trh lákat i další firmy, které budou na daném trhu působit a budou tak snižovat zisk původní firmy, dokud nedosáhne rovnováhy.
Ke keši
Fantozzi už má založený podnik, který je i zapsaný v obchodním rejstříku. Nyní ale přemýšlí, kolik biltema keší a za jakou cenu by měl vyrábět a prodávat. Problémem je, že v každém z výše uvedených tržních uskupení bude odlišný výpočet. Protože trh s biltema kešemi v našem regionu nemá žádné nepřekonatelné překážky a podnikat v něm může každý, budeme uvažovat, že se jedná o trh monopolistické konkurence.
Váš úkol je jednoduchý – stačí vypočítat optimální vyráběné množství (Q), prodejní cenu (P) a s nimi spojený maximální zisk (Z). Fantozzi zjistil, že jeho poptávková funkce má tvar: P = 3000 – 15Q a nákladová funkce je ve tvaru TC = 2Q3 – 60Q2 + 300Q.
Jakmile budete mít spočítáno, stačí do ověřovače zadat 3 vypočítané hodnoty oddělené podtržítkem, a to ve tvaru: Q_P_Z