Vítejte na mé druhé sérii, tentokrát na téma Vodních děl v povodí Zábrdky. Tenhle velký projekt už mám v hlavě, už docela dlouho. Nejprve si něco povíme k sérii. Inspirací téhle série, byla kniha Vodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky, od Zdeňka Jodase. Kterou doporučuji si koupit, stojí to za to. Keše budou pípat postupně, když na ně budu mít já čas. Série se bude skládat z 28 keší. Doporučuji lovit podle čísel, protože ta poslední 28 bude nejspíš zhruba Kozmice a Vápno. Typy keší v sérii budou : mystery a multiny. Multiny se skládají z pár stagií. Mysterky stačí jenom vyluštit, tedy kromě BONUSU, ten si budete muset spočítat. No a teď už vám stačí, popřát šťastnou cestu. Vzhůru do terénu. Nezapomeňte si zapsat bonusová čísla, v některých keší nejsou, a opakují se. Udělal jsem to i pro ty co půjdou z Kláštera.
~ Vodní díla v povodí Zábrdky #01 Zábrdí - Mlýn čp. 1 ~
Bývalý mlýn v Zábrdí se nacházel v dolní části obce vprvavo pod silnicí směřující z Osečné do Vlachového. Komunikace zde vytváří mohutný oblouk, ze kterého odbočuje vlevo cesta dál do centra Zábrdí. A právě v prostoru, který silnice obkružuje, se nacházel v minulosti rybnik poskytujici mlýnu zásobu vody. Napájel ho dnes již po většinu toku vyschlý Zábrdský potok přitékající údolím ze Zábrdí. Hráz rybníka vedla napříč údolím dodnes se zde nalézají její kamenné zbytky a zničená výpust. Z ní vytékala voda a po několika metrech ústila do Zábrdky. Na levém okraji hráze (při pohledu k návodní straně) začínal ve svahu asi 100 metrů dlouhý náhon, který v mírném spádu sledoval údolí potoka a mířil ke mlýnu.
Na místě mlýna stával železářský hamr, který zničila voda z poškozených hrází rybníků situovaných mezi Osečnou a Kotlem při velké bouři 19. června 1560. Podobných zařízení na zpracování zdejších zásob železné rudy se nacházelo po krajině kolem Hamru na Jezeře v minulosti několik.
Později umistě zaniklého vodního díla vznikl mlýn. Jeho existenci ukončily dva požáry v roce 1886, po nichž dům tajitelé sice znovu vystavěli, ale přeměnili jej v zemědělskou usedlost. Porovnáním dnešních hranic parcel ata nich postavených staveb hranic parcel a staveb, který uvádi stabilní katastr, se zdá, že novou usedlost postavili z části na půdorysu bývalé budovy mlýna (část domu, která je dnes štítově orientována po vrstevnici) a z části na pozemku bývalé stodoly (část dnes orientovaná štitem ke svahu).
Nejstarší vlastníci usedlosti se dají vystopovat až do 16 století. V тосе 1584 stack Kryštof Kraus od Jana Krušiny za 122 kop. Od něho přešlo v roce 1604 vlastnické právo na Adama Porše za 75 kop, v roce 1610 na Frydricha Šelmberka za 180 kop, v rосе 1625 na Havla Stefana 260 kop. Následoval Martin Stefan v roce 1688 Mikulaš Picek za 50 kop mišenských. Pravděpodobně v této době došlo k rozdělení usedlosti na dvě části. Prvni koupil v roce 1700 Jan Jiří Pič a druhou v roce 1715 Jiři Schwartz za 56 kop.
V roce 1727 koupil poloviční statek od Jířího Schwartze a spáleniště mlynářský mistr Josef Heidrich za 170 kop. Je možné, to spáleniště odpovídalo místu, kde původně stával hamr. Koupí tak pravděpodobně došlo k opětovnému spojení obou usedlostí.
Podle dalšího zápisu lze odvodit, le mlynář Josef Heidrich zde nově vystavěl nebo obnovil mlýn a zřídil při sem také pilu. Dne 26. srpna 1734 totiž po něm koupil mlýn a pilo Václav Schäfer za 400 kop. Mlýn měl tehdy sice v držení mlynář z českodubského Horního mlýna Jan Kryštof Schwartz, ale neměl na něj vlastnický zápis v pozemkové knize. Z dalších záznamů vyplývá, že Václav Schäfer zemřel a rústal po něm syn Josef. Vdova se znovu provdala za Kryštofa Rutu, s kterým měla deoru Apolonii a syna Antonina. Kryštof Ruta pravděpodobně také zemřel as dalším manželem Baltazarem Kunzem měla syna Františka. Baltazar Kunz je poznamenán dalším zápise jako zatímní držitel usedlosti, od kterého koupil v roce 1754 mlýn a poloviční statek Jan Václav Kehler za 380 kop míšeňských. Dalšími spoluprodávajícími jsou uvedeni Ferdinand Ruta a Antonín Král jako poručníci dětí zemřelého Kryštofa Ruty.
Od Jana Kehlera koupil mlýn 24. srpna 1764 Gottfried Hübner z Jeřmanic za 435 kop. Následujícím majitelem je uveden Antonin Wajgert, od něhož získal mlýn 23. listopadu 1771 Jan Lejsek. Poté přešlo vlastnictví na jeho syna Václava Lejska který mlýn koupil od otce 22. února 1802.
Václava Lejska vystřidal mlynář Johan Christoph Hirbe (Hörbe) z Vlachového čp. 3. Narodil se 26. ledna 1807 v rolnické rodině a v roce 1831 se oženil s Barborou Fiedlerovou z Chrastné. V zápisu o sňatku je uváděn jako mlynář a kameník. V roce 1832 se jim narodil syn Franz a o dva roky později syu Karel, kteří později postupně převzali mlynářské řemeslo. Ned se tak stalo, střídali se ve mlýně nájemci. V roce 1851 matriky uvádějí Franze Pazelta, v roce 1856 Franze Herrmana.
Roku 1857 se v hlavickém kostele oženil syn Kryštofa Hörbe Karel. Za manželku si vybral Annu Marii Schwartzovou, dceru mlynáře Antonina Schwartze z Dolánek čp. 3. Ve mlýně se jim narodila diouhá řada dětí až do roku 1868. Od 10. března 1874 se stal nájemcem mlýna druhý syn Kryštofa Hörbe Franz. V době svého sňatku s Annou Schröterovou v roce 1876 je uváděn jo vdovec, zahradník a nájemce mlýna v Zábrdi. Jako mlynáře jej prameny uvádějí až do roku 1886. Tehdy se mu narodila Anna a u jména otce Franze Hörbeho je jako povolání rolník. To by odpovidalo i údaji o tom, že v roce 1886 mlýn vyhořel (Hantschel). Je možné, že tehdy ho vlastnil Franz Arlt, který je jmenován ve vodní knize jako majitel mlýna, bohužel bez udání roku (vodní kniha z let 1878-1931). Zde je na psáno, že mlýn a jeho lednice je shořelá a rybník vyschlý. Podrobnější popis mlýnského zařízení v knize neni uveden. Dcera Franze Hörbeho Anna se později provdala za Johana Kupce a dál společně bydleli v čisle popisném jedna v Zábrdi, kde se jim v roce 1891 narodila dcera Marie. Johan Kupec provozoval řeznictvi. Mlýn už později nikdy nebyl obnoven.
Zdroje a obrázky: Zdeněk Jodas, Vodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky, Vodní mlýny
Ke keši:
Úvodní souřadnice Vás zavede ke dvou usedlostem. Kde asi původně stával mlýn. Naše otázka bude znít jasně. Jaké je číslo bedně od elektřiny ? Podotýkám je to jedno číslo. Bude to indície A.
2. Stage Tady se nálezáme v místě bývalého mlýnského rybníka. Nás bude zajímat sloup uprostřed. Jaké je číslo na sloupu ? To bude indície BC. Ciferace toho čísla pak bude D.
Vzhledem k tomu že v údolí, nemusí být dobrý signál. Přidávám ke každé keši fotohint.
Doporučuji si stáhnout ho ještě než vlezete do údolí!!!
Nezapomeň si opsat bonusové číslo!!!
VZOREČEK
N 50° 40.(B+B)(B)(C) E 14° 55.(D-C)(B*B)(C-A)