Kdybyste jeli okolo a nebyla tady ta informační tabule, možná byste tohle místo přehlédli nebo jej považovali za bývalou skládku odpadu. Ono totiž vypadá jako rezavá louže obklopená bažinou a trsy holých keřů. A přitom se podle vědců jedná o unikátní lokalitu, kterou nedávno objevili pracovníci českobudějovického Biologického centra Akademie věd.
Mezi obcemi Zahájí a Mydlovary ze země vyvěrá železito-sirná voda. Vývěr je v místech bývalé těžby lignitu v dobývacích prostorech Václav a Svatopluk a následného úložiště zbytků rudy po úpravě uranu. Právě hlušina, navezená do tohoto místa při rekultivaci, tlačí svou vahou na podloží a vytlačuje tak vývěr na povrch. Voda, která ze země vyvěrá, je velmi kyselá, má vysokou tvrdost, vysoký obsah železa, síranů, manganu a sediment také obsahuje vzácné minerály goethit, jarosit a schwertmanit.
Lignitové sedimenty se v miocénních vrstvách Českobudějovické pánve nalézaly jižně až severozápadně od Českých Budějovic. Uhlí z jednotlivých lokalit se lišilo svou kvalitou i mocností sloje. Nejvyšší mocnosti 3 až 8 metrů (v maximech až 12 m) se nacházely právě mezi Mydlovary a Olešníkem. Také výhřevnost, obsah vody a spalitelných látek byl různý v jednotlivých jámách a dolech. Postupným vytěžováním slojí docházelo k těžbě stále horší kvality lignitu, těžba se stávala méně rentabilní a byla tudíž postupně utlumována. Samotný důl Svatopluk byl uzavřen v roce 1973.
Celá lokalita vývěru má rozlohu přibližně 1200 m2 a je přirovnávána k přírodní rezervaci Soos u Františkových Lázní. Místo není zajímavé pouze z hlediska geologického, ale také biologického a historického. V jeho blízkosti roste houba třepenitka vlhkožijná, která je na Červeném seznamu ohrožených makromycetů (hub) ČR a v České republice se vyskytuje jen na několika málo místech. V okolí rostou pouze keře malého vzrůstu a v samotném vývěru žijí netradiční půdní roztoči, různé druhy chvostoskoků a jednobuněčné řasy krásnoočko nebo pláštěnka.
Místo leží přímo u silnice Zahájí-Mydlovary na cyklistické stezce 1080, takže cyklovýlet na kole ze Zlivy, Hluboké nebo Českých Budějovic spojený s případným odlovem dalších okolních keší, je ideálním způsobem, jak zdolat tuto keš.
Hlavní úkoly pro uznání logu (Zašlete mi prosím odpovědi na e-mailovou adresu v profilu a poté se zalogujte. Jestliže bude něco špatně, ozvu se.):
- Ohledně kyselosti vody se na tabuli i v dostupných pramenech na internetu vyskytuje několik různých údajů. Jaké pH je ale uvedeno u žluté šipky na obrázku č. 2?
- A ještě jedno číslo - Jaká je tvrdost vody (Ca+Mg) v mmol/l, zjištěná analýzou vývěrové vody a uvedená v tabulce č.1?
- Na opačné straně silnice se nachází také jedna menší lokalita. O co se zde podle vás jedná?
- Nepovinný (dobrovolný) úkol - Do logu můžete vložit vaší fotku nebo fotku vaší GPS s informační tabulí nebo vývěrem v pozadí.
Zdroj: M.Kučerová - Unikátnost železito-sirného vývěru u obce Zahájí (Středoškolská odborná činnost, 2015).
English description
If it were not for the information board when passing by, you might miss the place or you might think it was a former dumping ground. It looks like a rusty puddle surrounded by a bog and bare bushes. However, according to scientists, this place is a unique habitat recently discovered by the Biology centre of the Academy of Sciences of the Czech Republic in České Budějovice.
Between the villages of Zahájí and Mydlovary there is a sulphur-ferric outflow. The spring is in a former lignite mining place Václav and Svatopluk and former ore residues repository after uranium depletion. It’s the slag that has been brought in, which presses on the subsoil with its full weight, and consequently extrudes the spring. The water is very acidic, with high hardness and high levels of iron, sulphates and manganese. The sedimentary deposit also contains precious minerals such as goethite, jarosite and schwertmannit.
Lignite sedimentary deposits in the miocene layers of Českobudějovická pánev basin were to be found to the south and northwest of České Budějovice. The coal from the different localities differed in the quality and the seam thickness. The mines with the highest thicknesses of the seam - 3 to 8 metres (12 metres maximum) - lay between Mydlovary and Olešník. Similarly, the caloforic value, the content of water and combustible substances were also different in different mines. The quality of lignite was decreasing with the gradual mining, which led to a decrease in profits and correspondingly, progressive downsizing. The mining place Svatopluk was closed in 1973.
The size of the whole area is about 1200 m2 and it is often compared to the Soos Natural Reserve near Františkovy Lázně. Not only is this place interesting in terms of geology, but also biology and history. The endangered fungus of Hypholoma subericaeum, which is on the Red List of Endangered Species of the Czech Republic, and can be found only in a few habitats in the Czech Republic, grows in the vicinity. There are only short-stature plants in the area, and in the spring itself, different kinds of soil mites, springtails and unicellular algae, namely euglena or glutinous snail, can be found.
The place is located at the road between Zahájí and Mydlovary on the cycling route 1080. Therefore, a cycling trip from Zliv, Hluboká or České Budějovice is an ideal way of finding this cache along with others on the way.
The main tasks for accepting the log. (Please, send your answers to the email address in my profile and then log in. I’ll get back to you if any of the answers are incorrect.):
- There are different figures in the different resources on the Internet concerning the acidity of the water. What is the figure next to the yellow arrow in picture number 2?
- One more figure. What is the hardness of water (Ca+Mg) in mmol/l, detected by the analysis of the spring water and listed in chart number 1 (line 3 „Tvrdost“, column 1 „Ž-S vývěr“)?
- On the other side of the road is another smaller point of interest. In your opinion, what is it?
- Optional task - You can add your photo or a photo of your GPS with the information board in the background.
Resource: M.Kučerová - Unikátnost železito-sirného vývěru u obce Zahájí (Středoškolská odborná činnost, 2015).