> POZOR zmena listnigu a výpoctu finálových souradnic !!!
Protože nebylo v mé moci zjednat nápravu v utržené ceduli na úvodních souradnicích, upravil jsem listing i výpocet finálovky. Pribyla jedna stage na druhé strane Ždákovského mostu a úvodní souradnice berte jako místo na zaparkování, pred procházkou pres most pro první indicii.
Ostatní zustaly, jen se jim zmenila písmenka, takže prednajité indicie lze použít, jen pozor na zámenu písmen. Omlouvám se komu chybející cedule znemožnila lov, ale nekdo ji potreboval víc nez kaceri, jak tomu casto bývá.
Na Orlické nádrži je možné mimo prehradní hráze najít 4 zajímavé mosty. Tato multicache Vás po nich provede.
V blízkosti všech silnicních mostu se dá dobre zaparkovat a místa jsou natolik zrejmá, že souradnice neuvádím. To ovšem neplatí o železnicním moste. K nemu je pro získání indicií potreba dojít z pravého brehu pešky. Nesnažte se dojet autem a dodržujte zákazy vjezdu.
Pro ty, kterí neabsolvují celou trasu pešky, je možné doporucit jako výchozí bod k zanechání geovozu souradnice N 49° 22.560 E 014° 15.990 a pak k mostu dojít po cervené turistické znacce romantickým údolíckem. Cesta není vhodná ani pro kocárky ani horská kola. Jako 2. varianta dosažení mostu se nabízí zaparkování na souradnicích N 49° 22.866 E 014° 16.602, pak po ceste až na N 49° 22.815 E 014° 15.578, dále podél trati k mostu.
Celou trasu je možné absolvovat pešky po turistických trasách, prípadne nekteré indicie zjistit predem a trasu si tak podle svého uvážení zkrátit.
Pokud se nekdo vydá na celou trasu pešky, pocítejte s trasou cca 35km vždy ne úplne jednoduchým terénem. V tom prípade by terén odpovídal spíše hodnocení ****
Nechodte prosím po trati, ani se nesnažte prejít železnicní most, je to nebezpecné.
A nyní již na cestu:
Nejdríve navštívíme Ždákovský most na rícním kilometru 159,9. Tento se nachází na silnici c. 19 mezi Orlíkem nad Vltavou a Kostelcem nad Vltavou. Stavba mostu byla zahájena soucasne se stavbou hráze Orlické prehrady v roce 1957 a dokoncena v roce 1965, kdy byl predán do úžívání. Definitivne dokoncena byla až roku 1967. V té dobe byl odborníky považován za nejvetší prostý plnostenný dvoukloubový ocelový obloukový most na svete. V soucasné dobe je pravdepodobne na osmém míste na svete a své prvenství drží v rámci Ceské republiky. Délka mostu ciní 542,91 m. Hlavní oblouk o rozpetí 379,60 m podpírá konstrukci, po níž vede dvouproudá silnice ve výšce 50 m nad hladinou a 100 m nad dnem reky Vltavy. Most byl pojmenován podle nedaleké osady zatopené pri napouštení Orlické prehradní nádrže.. Na souradnicích N 49° 30.291 E 014° 11.267 najdeme turistický rozcestník. Odtud se mužeme dostat po cervené do lokality "Na pískách" a bylo by to Akm. Do kostelce n.Vltavou po modré to je Bkm. Než vyrazíme na naši delší cestu mužeme navštívit cache GCABE2, která nabízí pekný pohled na vodu a most.
Jako druhý navštívíme Zvíkovský most na rícním kilometru 172,5 na silnici c.121. Jedná se o mostové dvojce, kdy první z mostu Zvíkovský Vltavský most se klene nad Orlickou prehradou a druhý Zvíkovský Otavský most je již nad údolím Otavy. Oba mosty na silnici Kucerov-Zvíkovské podhradí-Varvažov nad údolím Vltavy a Otavy byly postaveny ješte pred napuštením prehradního díla Orlík na pocátku 60. let 20. století. Byly staveny metodou letmé betonáže od hlavních stredních pilíru, které byly postaveny ješte v puvodním, nevzdutém recišti. Krajní pilíre mostu pak stojí na brezích. Rozpetí mezi stredním pilírem a pobrežními pilíri ciní 48 metru. Délka obou mostu je rovnež shodná 252 metru. Letmo betonované mosty s klouby uprostred polí byly v 60. letech módou. Casem se ukázalo, že dlouhé konzoly poklesávají vlivem dotvarování betonu a napjaté oceli. Z tohoto duvodu byly na obou mostech koncem 90. let klouby ve stredu polí zrušeny a na moste pres Vltavu zrízeny klouby v krajních pilírích. Protože naše multicache se týká pouze mostu nad Orlickou nádrží, indicie nás ceká jen u Vltavského, nekdy také oznacovaného jako Zvíkovský II. Jeho dvojce nacházející se cca 2km daleko rozhodne také stojí za návštevu. Najdete tedy na souradnicích N 49° 25.710 E 014° 13.584 turistický rozcestník, kde se doctete, že k Podolskému mostu to je CD km. Na levém brehu na N 49° 25.596 E 014° 13.398 najdete 2. turistický rozcestník s informací, že most je EF metru nad hladinou. Na tomto moste si odvážnejší kaceri mohou vyzkoušet BunGee Jumping, který je zde casto provozován.
Dalším navštíveným mostem bude železnicní most na rícním kilometru 179,2. Jako jediný z mostu zde stál mnohem dríve, než údolí zalila Orlická prehrada. Byl postaven v roce 1889 jako soucást železnice Brno - Plzen. Je dlouhý 253 m a puvodne cnel ve výšce 65 m nad vltavskou hladinou. Tato výška se po napuštení Orlické prehrady snížila. Železná konstrukce byla dodána závodem CKD Praha ve trech polích, z nichž každé melo rozpetí 84 m. Strední pole mostu bylo smontováno na míste. Pred napuštením prehradní nádrže byly pilíre zpevneny žulovými kvádry. U rozcestníku na N 49° 22.908 E 014° 15.252 sectete všechny kilometrové údaje na obou smerovkách a získáte indicii GH. Asi 8m smerem k vode od rozcestníku najdete žulový patník s vytesaným nápisem St a císlem I
Ted už nám nezbývá, než se vydat k poslednímu z mostu, a to Podolskému, na rícním kilometru 182,5. Tento najdete na silnici c.33 mezi obcemi Temešvár a Podolsko na exponované trase Písek-Tábor. V letech 1847-1848 tu byl postaven empirový retezový most (projekt byl dílem B. Schnircha a ing. Gassnera) prenesený odtud po ocíslování jednotlivých kamenných bloku na Lužnici k Stádlci, kde slouží dodnes, i když predevším jako unikátní technická památka. Zavede Vás k nemu cache GCQ7WR. Ve 30. letech 20. století dostal retezový most moderní protejšek. Oba mosty vedle sebe stály až do roku 1960, tedy 18 let, než zacalo napouštení Orlické prehrady. Stavba se pripravovala od roku 1935, probíhala pak v letech 1938-1942. Projekt železobetonového mostu pripravili V. Janák, J. Brebera a I. Pacholík za spolupráce s ing. J. Blažkem. V roce 1938 získal projekt na stavbu mostu dokonce zlatou medaili v Paríži. Jeho celková délka ciní 510 metru, 8 menších polí má každé svetlost 35,65 metru. Na pravém vltavském brehu je 6 polí, na levém jen dve. Volná šírka mostu - dnes už nedostacující - je 8,5 metru, z cehož 6,5 metru pripadá na vozovku a na peší chodník po obou stranách 1 metr. Tvar hlavního oblouku je parabolický, vetknutý - puvodní zámer byl údajne postavit klenbu kruhovou.Obavy projektantu, že po zmene klenby na parabolickou už nebude most pusobit tak monumentálne, se naštestí nepotvrdily. Šírka parabolické klenby ve vrcholu je 7,5 metru, v patkách 9,5 metru, vzepetí klenby je 41,8 metru. Hlavní klenba pak nese další dve menší, polokruhové klenby stejné šírky - 7,5 metru. Vzepetí osmi menších kleneb je pak 9,8 metru. Tlouštky kleneb jsou u jednotlivých cástí vždy stejné - u hlavní klenby ciní 2 metry, u vedlejších 0,75 metru. Mostovka probíhá ve výšce 58 metru nade dnem Orlické prehrady. Když se hladina Vltavy po jejím napuštení zvedla o 19 metru, bylo nutno patky pilíru zabezpecit proti stálému pusobení vody. Na souradnicích N 49° 21.403 E 014° 16.218 najdete pametní desku, která byla odhalena J. kvetna 2000.
Nyní máte všechny indicie pro výpocet úkrytu finále.
Cache se nachází na :
N 49° BC.(G/2)(G+D-I+C)(I-J)
E 014° CG.(D-I)(I-H-G)(D-E-C)
Dbejte prosím na peclivé uzavrení a zamaskování nádoby.
Na rozloucenou nezapomente navštívit vyhlídku na souradnicích 49° 21.364 E 014° 16.272 .
