Ploskovice Traditional Geocache

Historie

První písemné zprávy o známosti Ploskovic pocházejí z 11. století. Z ranné historie panství si pripomenme alespon osobnost rytíre Dalibora z Kozojed, který se v roce 1496 ujal poddaných pana Adama Ploskovského z Drahonic. Dalibor byl po potlacení vzpoury zajat, uveznen v práve dokoncené veži v Praze, která dodnes nese jeho jméno, a roku 1498 byl za tento cin popraven. Soucasný zámek nechala vybudovat princezna Anna Marie Františka Toskánská z rodu Sasko-Lauenburského, manželka toskánského velkovévody Gastona, posledního z rodu Medici. Zámek ve stylu vrcholného baroka byl postaven v letech 1720-30 a jeho architektem byl pravdepodobne Kilián Ignácz Dientzenhofer. V roce 1805 prechází panství do soukromého majetku toskánské vetve Habsburku. Od roku 1849 se stává letním sídlem odstoupivšího rakouského císare Ferdinanda I. Habsburského, nebo-li posledního ceského korunovaného krále Ferdinanda V. Dobrotivého. V této dobe je zámek pod vedením pražského stavitele Jana Belského, kterému asistoval architekt Josef Pokorný, zvýšen o jedno patro ve stylu druhého rokoka a pristaveny jsou dve postranní správní budovy. Po smrti Ferdinanda V. se panství ujímá císar František Josef I. Po roce 1918, po vyhlášení ceskoslovenského státu, zde bylo zrízeno letní sídlo Ministerstva zahranicních vecí. Jezdil sem hlavne Edward Beneš se svojí manželkou. Za okupace zde byla škola pro mladé nacisty, tzv. Napola. Od roku 1852 je zámek i park pod ochranou státní památkové péce a od konce 60. let je zprístupnen verejnosti.

Krome jedinecné architektury a maleb nabízí ploskovický zámek návštevníkovi i zajímavou ukázku dobového interiéru se sbírkou skla, porcelánu a obrazu. K procházce a odpocinku zve zámecký park, puvodne koncipován jako malé Versailles. V II. patre státního zámku je instalována stálá expozice dokumentující kulturní a spolecenský život za vlády Habsburku v Cechách.

Povest

Prekrásný barokní zámek s bohatou minulostí je obklopen rozlehlým parkem. V zámku je strašidelná jeskyne, v níž protéká voda. Za temných nocí se zde zjevují nejruznejší prízraky, strašidla a stvury. Vypravuje se zde i o bájném rytíri Daliborovi z Kozojed, který se ujal zdejších vzbourených poddaných. Vojsko však povstání potlacilo a Dalibor byl jako jejich vudce zajat a uveznen ve veži na Pražském hrade, kde jej prý naucila nouze housti. Roku 1498 byl popraven. Na zdejším zámku se zjevuje jedenkrát v roce Daliboruv duch, který dohlíží na blaho svého lidu.

Však navratme se do dávných casu, kdy na zámku sídlili nejruznejší páni a rytíri. Tenkrát v Ploskovicích pobýval i loupeživý rytír. Muž kruté povahy a drsného chování i tváre. Cesta k zámku je klikatá, a proto se zde mohl loupeživý rytír mezi stromy dobre skrývat. Mnohokrát prepadl pocestné, jezdce na koních, ba i kocáry. Jednou, za horkého letního podvecera, projíždel Ploskovicemi kocár, v nemž sedela bohatá hrabenka. Rytír se ukryl za krovím a cekal na svou chvíli. Cesta byla v tom míste úzká a prudce se stácela. Kocár musel jet proto pomaleji a práve tam loupeživý pán hrabenku prepadl. Kocího shodil z kozlíku a vydešené žene strhl z krku náhrdelník, sebral jí prsteny i všechny peníze, které mela u sebe. Hrabenka tenkrát rytíre proklela za jeho hríšné konání. Za prchajícím loupežníkem volala: "Buh se ti za tvé ciny odmení, tvá duše nikdy nenajde vecného klidu." Jak pravila, tak se také stalo. Ve vysokém veku rytír skonal a od tech dob bloudí po cestách kolem zámku, prepocítává naloupené peníze, které ukrývá v korenech kdysi statných stromu.

Keš je ukryta v klidné cásti zámeckého parku, který je celorocne prístupný

Návštevní doba zámeckého parku: leden, únor, brezen, listopad, prosinec 7:00 – 18:00 hodin duben, kveten, ríjen 7:00 – 19:00 hodin cerven, cervenec, srpen, zárí 7:00 - 20:00 hodin