Vítejte na sto šedesátém pátém pokračování geologické série AGT. Silnici, spojující Prahu a Karlovy Vary, projíždíme poměrně často. Jednak do Božího Daru na lyžování, jednak právě do Varů nebo jiných lázní a třeba i do Klášterce za kamarádem Galdrou, který se tento týden v době publikace této cache stal čerstvým dědečkem a tak mu blahopřeji a zdravíme ho (kdo nevíte, je to GeoawareCZ, který tuto cache bude zítra schvalovat). Většinou se však jedná o přímé cesty bez větších zastavení. Když jsme tentokrát jeli na Dacinky event k výročí dvaceti let Geocachingu - zůstalo nám trochu času a příjemné odpolední počasí lákalo k procházce s kočárkem.
Koukli jsme tedy do mapy a... nedaleko nás se nacházela zřícenina hradu Petršpurk s vyhlídkou, nově zrekonstruovanou Svatou cestou a kaplí na vrchu. Původně to měla být jen krásná odpolední procházka, ale skalní útvary a zejména malá jeskyně, kterou jsme cestou zpět našli, nás uchvátila natolik, že i zde zapíchneme pomyslnou vlajku a vložíme další špendlík série AGT... Vítejte v Dračí sluji.
GEOLOGIE
Geomorfologie
Už při pohledu do geologické mapy můžeme zjistit, že toto území bylo formováno již v prvohorách i když v jejich nejmladší části permu a karbonu. V této době na našem území probíhala čilá vulkanická činnost. Její následky můžete pozorovat např. i na dalších keších série AGT... například na AGT 73: Radnický Karbon.
V oblasti Petrohradských skal lze pozorovat několik sopouchů jako např. Ovčí Vrch, Špičník, Spálený Vrch a další. Že se jednalo o silnou tektonickou činnost svědčí dominance žuly, která se řadí mezi hlubinné vulkanické horniny.
Horniny
Podloží je tzv. tiská žula petrohradské části čistecko-jesenického masivu (stř. zrnitá až hrubozrnná biotitická žula).
Tiská žula kadomského stáří (ca 540 Ma) tvoří rozsáhlé, několik km mocné deskovité těleso, které v širším okolí vystupuje na povrch.
Žula zde tvoří dva skalnaté vrcholy a množství dalších skalních výchozů na balvanitých svazích pokrytých hlinitokamenitou sutí.s původním lesním porostem složeným především z lip, borovic, habrů, javorů babyk, buků a dubů.
Jak jsem již uvedl žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly. Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá. Hustota žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti. Mineralogickými složkami žuly jsou především živce (ortoklas a plagioklas), křemen, slídy (muskovit a/nebo biotit) a amfibol (hornblende). Žula obsahuje také malé příměsi magnetitu, granátu, zirkonu a apatitu. Vzácně obsahuje i pyroxen a velmi vzácně železem bohatý olivín a fajalit.
Žulu dělíme podle mnoha krytérií - nejprokazatelnější je samozřejmě barva - viz. růžová žula (AGT 40: Vatikánský obelisk). Na tomto místě využijeme dělení podle zrnitosti.
Zrnitost žuly vypovídá o tom, jak rychle žula po své fulkanizaci měnila skupenství ze žhavé kapaliny na chladnou pevnou látku. Čím větší jsou zrna - tím byl proces změny skupenství pomalejší.
Barevnost a struktura žuly se může lišit právě podle místa původu.
Mezi stromy vystupují na povrch obří žulové balvany a skály, na vrcholu se nachází hradní zřícenina a torzo barokní kaple.
Minerály
Magma, které vytéká z nitra země při vulkanické činnosti s sebou obvykle vynáší i minerály. Zde se setkáváme zejména s Biotitem.
Biotit (neboli tmavá slída) je minerál ze skupiny fylosilikátů typický svou tmavou barvou (černá, hnědá, červenohnědá, zelená, ale velmi vzácně i bezbarvá). Má vynikající štěpnost podle plochy (001) na kterých je až průhledný. Minerál se štípe v lupenech, které jsou pak elastické a dají se při mechanickém tlaku ohýbat. Biotit je jedním ze základních horninotvorných minerálů, který se velmi běžně vyskytuje ve většině hornin. Nejčastějšími příměsemi jsou titan a sodík.
Biotit vzniká převážně krystalizací z magmatu u vyvřelých hornin (žuly, pegmatity, granodioritů, minet atd), či metamorfózou jílovitých minerálů. Krystalizuje do pravidelných pseudohexagonálních tabulek.
Vyskytuje se především v magmatitech (např. v granitech, granodioritech, dioritech, syenitech a trachytech) a v metamorfovaných horninách (svorech a rulách). V podobě velkých tabulek se nachází v pegmatitech. V sedimentárních horninách je přítomen jen výjimečně, neboť není odolný vůči zvětrávání.
Odlučnost
Odlučnost žuly je nejčastěji bloková (někdy označovaná jako kvádrovitá). VV této odlučnosti ji můžete vidět na mnoha místech i zde, kde tvoří samostatné bloky. Ty se postupem zvětrávání mění ve valouny a mohou vytvářet malé jeskyně a jeskyňky.
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání logu zašlete správné odpovědi na tyto otázky a splňte následující úkoly:
1) V jakém časovém období zdejší skály vznikaly?
2) Jak toto místo ovlivnilo složení hornin v místě výchozích souřadnic jiné cache této série AGT 73: Radonický karbon? Možná Vám tato otázka přijde nemístná... proč byste se zabývali jinou keší X km daleko, když teď řešíte tuto, ale geologie není jen věda o kamenech, ale je to v první řadě příběh Země... a jednotlivé věci spolu souvisí stejně jako příběhy lidí a v geologické sérii se přímo nabízí na tyto vztahy poukazovat.
3) S jakými dvěma odlučnostmi žuly se zde můžeme setkat?
4) Jaká je šíře sloupců sloupoucovité odlučnosti na stage?
5) Na výchozích souřadnicích se setkáte s jeskyní, kterou vytvořily bloky žuly. Dojděte úplně na konec jeskyně a řekněte, čím je zakončena. Její konec Vás možná překvapí.
6) Ke svému logu přiložte identifikovatelnou fotografii sebe nebo své GPS (s čitelným nickem) pořízenou s jeskyní u výchozích souřadnic a se skalním blokem, kde je vidět sloupcová odlučnost nedaleko WP.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
|