CÍVICKÁ STUDÁNKA
Severozápadně nad křižovatkou silnice pardubicko-přeloučské a cesty lánsko-bezděkovské je ukryta ve stínu stromu studánka, již okolní lid všeobecně nazývá studánkou čívickou, poněvadž z Čívic jako z Bezděkova a Lánu je tam nejblíže. Studánka ta je dávno známa. Bývala kdysi ohražena jen chatrným dřevěným roubením; voda její, mohutným pramenem prýštící, poskytovala v létě občerstvení lidem, pracujícím na poli i pocestným, kteří neminuli toho místa, aby si tam neodpočinuli a neuhasili svou žízeň.
Brzy z jara po válce rakousko-pruské, roku 1867, prišli tam také z chudého Slovenska tri drotari. Že den již dávno byl za horami. Umínili si, že prenocují ve stinném a milém útulku poblíž studánky. Posilnivše se chlebem, jejž meli v kabelách, a svlaživše útroby krištálovou vodou pramene, rozestreli hrubé haleny a oddali se spánku. A když odpocívali pod krovem zelených stromu nejaký cas, tu jednomu z nich, muži prostrední postavy, výrazného obliceje, dlouhých cerných vlasu a jiskrných zrakuv se zdálo, jak se k nemu z blízkého houští blíží v plné, velebné kráse slicná ženská postava, všecka ozárená.
Dráteník byl zbožný a poznal prý v lepé postave Pannu Marii. Zvolal: "Pozdravena bud, Panna Maria!" Na ten pozdrav odvetil prý mu jasný zjev: "Neboj se!" a pokynul mu rukou, aby ho následoval.
Modle se "Zdrávas Maria", ubíral se ve snu navštívený muž za zjevem, až tento se pojednou pohrížil zvolna do krištálné studánky. Vtom se probudil udivený dráteník. Když se rozhlédl kolem, seznal, že opravdu klecí u studánky, opodál svých druhu a své haleny.
Pomodliv se vroucne, vzbudil hned své druhy. Vyprável jim svuj sen a potom s nimi všem okolním lidem. Studánku již neopustil a každý vecer u ní svítíval.
Sen dráteníka ze Slovenska, jenž se nazýval Jura Hutary, roznesl se po všem kraji. Zvedavý lid spechal zdaleka, aby na vlastní uši vyslechl sen dráteníkuv.
Tamní železité a uhlicité vode, jež se prýští nekolika prameny, byla pripisována hned zázracná moc. Zvlášte jí užívali lidé v nemocech žaludecních, a platí o ní porekadlo, že "by po ní clovek hrebíky jedl".
Povest o zázracné studánce se šírila a zástupy poutníku sem spechaly do stinného lesa z daleka široka, zvlášte v nedeli. Okolní obce byly toho casu plny nocleháru, jimiž byli cetní navštevovatelé. Dráteník byl od každého poutníka podarován a tamní hajný dostával hojne na svetlo. Ba stalo se, že za jednu nedeli obdržel až 180 zlatých, nebot se les jen hemžil poutníky, a to nejen ve dne, ale i v noci. Cetní kramári, potulní písnickári a pernikári rozbili tu své stany.
Když byla tak cetná návšteva studánky cívické, dal majetník tamních lesu, hrabe Karel Chotek z Chotkova a Vojnína, a jeho chot Marie roku 1869 upraviti studánku a postaviti vkusný pomník s poprsím P. Marie Bolestné.
Ve stínu štíhlých smrcku cní pomník a u paty jeho bublá lesklý potucek.
Návštěva studánky později ochabla. I Jura Hutary po r. 1872 odešel z krajiny, ale tamní vodě dosud se připisuje zázračná moc.
Klidně si s sebou vezměte nádoby na vodu. I dnes je zde poměrně čilo a lidé sem jezdí z širokého okolí pro vodu. Přejeme pěknou procházečku.
Keška je součástí projektu K pramenům, viz. link http://chipoliny.blogspot.com/2007/04/k-pramenm.html
Stage 1:
Na zadní straně mariánského sloupu je nahoře zlatým písmem uveden text. Počet jeho písmen prvního řádku je A, počet písmen druhého řádku je B.
Stage 2:
Zde se nacházíte již přímo u studánky, můžete se i napít. Spočítejte počet schodů C.
Cache naleznete snadno zde:
N 50° 01.(A^2+(A+B)^2+C*B)
E 015° 39.(A*C+(A+B)^2-1)