Kdo byl kapitán Thiele?
Po smrti knížete Vladislava I. byl v dubnu roku 1125 zvolen jeho nástupcem kníže Sobeslav I. V té dobe však bylo zvykem požádat úradujícího císare, toho casu Lothara III., o udelení Ceské zeme jako léno.
Sobeslav I. ale toto nejenže neucinil, ale dokonce místo úcasti na ríšském snemu v Rezne vytáhnul na Moravu proti svému hlavnímu souperi, olomouckému knížeti Otovi II. Cernému. Toho Ota chytre využil a po úteku ze zeme premluvil císare Lothara III., aby vojensky zakrocil proti vzpurnému Sobeslavovi.
Císar se tedy vydal se svým vojskem skrz krušnohorské prusmyky do Cech a ocekával snadnou porážku Sobeslava (o cemž svedcí i ten fakt, že se na výpravu vydal v únoru). 18. února 1126 se s ním a jeho vojskem konecne setkal u pohranicního hradu Chlumec (nedaleko Ústí nad Labem) a tu došlo k necekanému - slavné císarské vojsko bylo na hlavu poraženo, v bitve padnul i kníže Ota a Lothar byl zajat.
Moudrý Sobeslav však císare brzy propustil a stal se jeho spojencem a prítelem. Na památku svého vítezství pak nechal na Rípu postavit rotundu sv. Jirí a my si dnes Lothara III. pripomínáme 510 m vysokým kopcem vulkanického puvodu nedaleko Decína, který po nem dostal své jméno. (historický úvod)
A práve o vítezství ceského vojska v této bitve se nemalou merou zasloužil i kapitán Thiele, do té doby zcela bezvýznamný voják. Thiele totiž sloužil jako velitel týlu, mel tedy na starosti zásobování, prípravu menáže, opravy zbraní a brnení a prípadne shánení "zábavy" pro vojáky v predních liniích. Když však onoho chladného únorového rána roku 1126 zapocala bitva u Chlumce, stala se do té doby nevídaná vec - pod vedením kapitána Thiela se týl zapojil do bojové vravy.
Došlo k tomu vlastne zcela náhodou - ostatne tak je to s vetšinou historických událostí. Nekdy kolem 11. hodiny dopoledne (2 hodiny pred bitvou) vyslal kapitán nekolik mužu, aby se v okolí Chlumce poohlédli po nejakých slepicích, kachnách a nebo dokonce prasatech, která by mohla být jménem knížete Sobeslava zabavena pro vyšší dobro žaludku ceských vojáku. Vesnicané však z obav pred rabováním radeji všechna zvírata odehnali pryc a nebo alespon urychlene snedli, takže Thielovi muži nebyli príliš úspešní.
Mezitím však již k Chlumci se svým vojskem dotáhl císar Lothar a zapocala velká bitva. I císar mel však svuj týl, a tak Thielovy muže napadlo jej prepadnout a odnést z nej co nejvíce zásob. Jak rekli, tak ucinili a skutecne - povedl se jim veliký lup. Vítezoslavne se tedy vraceli zpet do svého týlu, avšak tu jim náhle do cesty vstoupila pomerne pocetná skupinu vojáku, které tu nechal císar Lothar v záloze.
Když kapitán Thiele uvidel, že jeho muži jsou v ohrožení života, okamžite zburcoval kováre, kuchare a další pomocné síly (pridalo se dokonce nekolik kurtizán) a noži, poškozenými meci a nebo jenom s holemi vyrazili do útoku.
Císarští vojáci byli tímto náhlým obratem tak zaskoceni, že se nezmohli na sebemenší odpor a brzy byli do jednoho pobiti. Naopak vítezství povzbudilo príslušníky týlu natolik, že pod vedením kapitána Thiela vyrazili k Chlumci a tam vpadli do zad hlavní síle Lotharova vojska.
Perlicky
Jak bitva dopadla, o tom si mužete precíst o neco výše v historickém úvodu. Já pouze doplním nekolik informací:
Tou první je samozrejme fakt, že drtivé vítezství ceského vojska bylo zaprícineno predevším díky útoku ze dvou stran, které císarské vojsko naprosto necekalo. Zásluhy za tuto strategii byly v historických kronikách neprekvapive prisuzovány knížeti Sobeslavovi, ale teprve pozdejší archeologické nálezy potvrdily, že druhou skupinou útocících nebyli vojáci, nýbrž príslušnící týlu vedení kapitánem Thielem.
Druhým faktem je to, že dnešní slovo "týl" má etymologické koreny práve ve jméne kapitána Thiela (cti [Týla]), který se stal symbolem podpurné cásti vojska.
Konecne tretím faktem je pak to, že ac byl jeho manévr historiky zámerne ci nezámerne zapomenut, presto pretvrval v prenesené podobe jako "Thieluv" nebo také "Týlní obrat", což ve vojenské terminologii znamená necekaný útok civilního obyvatelstva na vojsko pri bitve, cehož bylo velmi využíváno predevším ve válce ve Vietnamu ve 20. stol.
(pravdepodobná podoba kapitána Thiela)
Thielova studánka
Studánka, která je patrne jediným pripomenutím cinu tohoto muže, se nachází mezi Horním Oldrichovem a Martinevsí v krajine pod kopcem Klobouk. Patrí mezi nekolik posledních udržovaných studánek nejen na Decínsku, ale i v celé republice, kde bohužel každý rok zaniká nekolik desítek techto pramenu.
Voda ze studánky je krištálove cistá a pitná. Podle povesti se dokonce ten, kdo se z ní napije na sv. Martina presne o pulnoci z dreveného kalichu, stane do roka nesmírne bohatým.
U studánky se též nachází lavicka, na kterou se mužete posadit, rozjímat, prípadne zalogovat svuj nález 
.
PRÍJEMNOU ZÁBAVU