Králova studánka
Rozsáhlé lesy táhnoucí se od města Písku až na Protivínsko a na východě přiléhající k řece Vltavě byly ve středověku majetkem koruny a krom zlata se zde těžilo i stavební dřevo, které se splavovala po Vltavě do Prahy. Ve středověku spravoval Písecké hory nejvyšší lovčí nad veškerými královskými lesy. Lesy hlídali manové, kteří bydleli v lovčích dvorech po obvodu lesa. Lovčí dvory jsou doloženy v Protivíně, Myšenci, Chřešťovicích, Březí a pozdějším Jehnědnu. Například o lovčím dvoru v Protivíně se dočteme v historických pramenech v souvislosti s tím, že rada královského města Písku, jako vlastník Píseckých Hor, vyslovovala svůj souhlas dne 30. srpna 1510, aby Vácslav Holkot prodal svůj dvůr lovčovský v Protivíně.
Z této doby zřejmě se traduje pověst, že král Václav IV. při lovu v Píseckých horách se osvěžil vodou z pramene pod vrchem Pecivál u Těšínova a od té chvíle se jí říká Králova studánka nebo Královej studánec. Zda to byl opravdu Václav IV. s jistotou nevíme, mohl to být jak Přemysl Otakar II., který v roce 1273 pobýval na hradě v Myšenci, kde vydal listinu pro klášter vyšebrodský, tak i jeho otec Václav I., který byl znám tím, že měl fóbii ze zvonění zvonů a utíkal z Prahy od státnických povinností na své lovčí hrady. Pobýval na Zvíkově, odkud do těchto míst mohl zajet na lov. Někdo tvrdí, že to byl Václav II. spěchající tudy na popravu Záviše z Falkštejna na Hluboké v roce 1290. Mohl to být i Karel IV., který kontroloval místní zlatodoly. Nejspíše však to byl opravdu král Václav IV. Král Václav pobýval po návratu ze zajetí v Rakousku a u Rožmberků delší čas na Písecku a dva roky předtím dokonce pobýval na Protivínském hradě. Zdá se, že tato pověst může mít historický podklad, neboť jak Přemyslovci, tak Lucemburkové, měli důvod v těchto končinách pobývat. Tím důvodem bylo zlato, dřevo a lovná zvěř, což v té době Písecké hory hojně poskytovaly.
(převzato z informační tabule u studánky)
Vodu ze studánky se nebojte ochutnat, její chemické složení neznáme, ale z vlastní zkušenosti víme, jak dokáže svou lahodně osvěžit. Pili ji naši předci, pijeme ji my a nikomu se ještě nic nestalo. Možná si jen důkladně omyjte hrneček. Na chvíli si sedněte, zaposlouchejte se do ticha a fyzickou kešku berte už jen spíš jako příjemný bonus. Nezapomínejte, že vstupujete na území přírodního parku.
Ve starých mapách (Indikační skici, Císařské povinné otisky stabilního katastru) je studánka označena jako Königs Brunn. Nachází se na samém okraji katastru obce Nové Vsi, který v této části sousedí s katastrem obce Těšínov, proto není úplně snadné ji objevit.
V knize Písecké hory známé i neznámé od Jiřího Fröhlicha čteme: Jeden kilometr severozápadně od zlatodolů pramení vysoko ve svahu Peciválu potůček, vlévající se u Podkrčí do Divišovky. V místě silného pramenu je studánka, která je již zakreslena na kolorované mapě lesů buquoyské těšínovské rychty z poslední třetiny 18. století od Jana F. Riemera pod německým jménem Köniegs Brunn a které místní říkají Králova studánka či Královej studánec. V různých turistických průvodcích a tiskovinách najdeme zaznamenanou pověst, mající jedno společné, že z ní pil český král. O kterého panovníka šlo se ale neshodnou. Podle jedné verze ze studánky pil Václav II., když v roce 1290 kolem cestoval v souvislosti s popravou Záviše z Falkenštejna na Hluboké. Zlatý džbánek měl u studánky zanechat Karel IV. V roce 1394 zde údajně odpočíval zajatý Václav IV., ale s ním představitelé panské jednoty cestovali jinudy. Nicméně ihned po návratu ze zajetí se v širším okolí pohyboval a dva roky předtím dokonce pobýval na protivínském hradu. Jeho vášeň v lovu je známá a místní lesy k němu byly přímo stvořené. Posledním králem je Rudolf II., který se podle pověsti živou vodou studánky léčil. Bez ohledu na sporné jméno krále tato pověst od většiny jiných může mít pravdivé jádro. Až na Rudolfa II. mohli mít všichni důvod vypravit se do hor k prohlídce dolů, že kterých do královské pokladny probudil nemalý zisk. Blízká studánka mohla posloužit k jejich osvěžení. Říká se také, že voda že studánky je na Štědrý večer kouzelná. Prý zahání zlé síly a když se napije žena, zůstane svému muži věrná. V současné době je uvnitř studánky betonová skruž a před znečištěním ji chrání dřevěná sedlová stříška. Místo zlatého džbánku u ní najdete plecháček.
V Píseckých horách můžete navštívit i studánku U Dobré vody, která pochází z roku 1933. Leží na červené turistické trase, která vede kolem hory Velký Mehelník asi tři kilometry jihovýchodně od Písku. Studánka plně dostává svému jménu, vyvěrající voda má velmi dobré parametry a navíc je přístupná celý rok. Sami známe nejméně další dvě studánky, které v Píseckých horách můžete navštívit, ale to už necháme na Vašem toulání lesní krajinou...
Užitečné odkazy:
https://www.estudanky.eu/kraj-C-cislo-strana-1
https://www.veronica.cz/mapa-studanek
