U Tří Kocourů.
Osada, která je nejblíže Růžovému paloučku, přísluší ke dvěma obcím, Újezdci a Makovu. Vznikla při vstupu na novou silnici do tehdejšího krajského města Chrudimi. Soukromou „Chrudimskou“ silnici vystavěl majitel litomyšlského panství hrabě Jan Bedřich z Trautmannsdorfu v roce 1680. Silnice, která po nějakém čase přešla pod státní správu, míjí při křižovatce Suchá Lhota - Příluka dosud dochovaný kamenný milník a stoupá ke vsi Vysoká, kterou hrabě Jan také založil, a na rozvodí Loučné a Novohradky bývalé litomyšlské panství opouští. Při vstupu na novou silnici, nejspíše v blízkosti nynější křižovatky U Tří Kocourů, bývala závora a nepochybně přístřešek pro výběrčího mýta (celníka). Celnice asi byla označena státním znakem, černým heraldickým orlem. Jisto je, že na přelomu 18. a 19. století se po černém orlu ptali vojáci ruských armád mířící na západ bojovat proti Napoleonovi, jak se v pověstech o Růžovém paloučku připomíná. Místo se mohlo nazývat Černý orel, Rusové prý měli ten název ve svých mapách. Osada sama je doložena teprve v 19. století a jak se zdá, nabyla po krátkém čase nynější pojmenování dosti obtížně vysvětlitelné.
Se zavěšením štítu a upevněním závory u celnice souvisí jeden z výkladů ojedinělého názvu. Pojmenování prý vzniklo podle tří sloupů, totiž dvou šikmých podpůrných a jednoho svislého s orlem na štítu. Nutno však dodat, že se dnes v okolí slovo „kocour“ pro sloup nepoužívá. Ani druhý výklad názvu osady není příliš přesvědčivý. Zní následovně: „Po založení hospody (čp. 35) často navštěvovali šenk tři obchodníci a podle jejich nápadného vzhledu jméno zůstalo.“ Moderní slovník jazyka českého skutečně připomíná zastaralé úsloví: „Mít kulatou bradu s kocourem, podbradkem, lalokem.“ Snad se jméno rozšířilo z hostinské místnosti na celou osadu.
V moderním pojetí můžeme podobizny tří kocourů vidět na domě čp. 41, které zde vytvořil příbuzný bývalé majitelky této nemovitosti. Proč však zobrazují kocoura soudce, karbaníka a pijana se můžeme jen dohadovat.
Když pomineme předpokládaný přístřešek, který nejspíše stál již roku 1680, byla první stavbou v těchto místech zmíněná hospoda. Na svém pozemku ji založil někdy v letech 1815 až 1819 „starý Dryml“, zřejmě Jakub Dryml z Újezdce čp. 4. Na hospodě byli později Říhové, Dryml, Kabrhelové a Lohynští.
Živnost zanikla v polovině 20. století. Hostinec nějaký čas používal název „U Růžového paloučku“ stejně jako hostinec ve vsi Újezdci.
U Tří Kocourů se v dobách 19. století připomínají náboženští blouznivci, také marokáni, ti ještě roku 1860.
Když se osada rozrůstala, směřovalo již hlavní spojení z Litomyšle do Chrudimi přes Vysoké Mýto a význam staré chrudimské silnice upadal. Přesto U Tří Kocourů žilo na začátku 20. století více než šedesát lidí. I přesto, že dnes má osada spíše rekreační význam, žijí tu někteří obyvatelé i trvale.
Složitý odvodňovací systém v osadě má zamezit zatopení místních chalup povrchovou vodou stékající do osady z blízkých výše položených polí. Místní často vzpomínají, jak při jedné z mnoha záplav v r. 1998 byla 76-ti létá žena odnesena protékající vodou pod mostek a dále až k blízkému lesu.
Eliščina lípa rostoucí u zdejšího zastavení nese jméno po nejmladší účastnici aktu zasazení stromu na jaře v roce 2013 – Elišce Burešové z Újezdce.