Zahorovska kyselka #2 Traditional Geocache

Zvu Vás k ochutnávce Záhorovské kyselky. Poseďte chvíli a dopřejte svému tělu její blahodárný účinek.

Záhorovská kyselka #2

Přede vsí Záhorovicemi pod vysokým hradem Světlovem
ležící se spatřuje studénka uprostřed údolí na rovině ze všech stran
jednostejně od hor vzdáleném při potoku v místě skalnatém.
Ta studénka jest čtverhranatým kamením ohražena
a voda má své stoky, jimiž, když se rozvodní,
vytékati muože, hlubokost její jest tři nebo čtyři later.
Mezi sousedy jest rozepře o dobroty těchto vod,
každý svou chválí a druhou hanějí a na odpor slovutnější
ta potoku blíže jsoucí jest pro mocnost, neb za to mají,
že volatým, nebo průtrž hrdla majícím prospěšná jest.

/Tomáš Jordán, první moravský zemský lékař,"Kniha o vodách hojitelných, neb teplicech moravských", 1580./

Toto pojednání ovšem nebylo o pramenu kyselky, ke kterému bych Vás chtěl pozvat. V Záhorovicích bylo odedávna více minerálních pramenů. Dnes už některé zanikly, jiné se nevyužívají, nebo jsou na soukromých pozemcích.

Dnes známý pramen "Záhorovská kyselka" se nachází na horním konci vesnice v Lánech. Byl objeven v roce 1820 náhodou, při kopání na poli. Voda měla a má zvláštní příchuť a sílu. Její léčivý účinek nebyl dlouho znám a tak ji lidé nepili. Pouze se ní napájel dobytek. Studánka a její okolí bylo tedy náležitě znečištěno. V tuto dobu byli u Dolního pramene v Záhorovicích funkční lázně. Snad na doporučení tamních ranhojičů nechala hraběnka Jindřiška pramen vyčistit, prohloubit a osadit dutým kmenem. Složení nového pramene bylo odlišné od známého léčivého Dolního pramene. Možná i proto se nadále voda využívala více k hospodářským účelům. Slanost vody ji předurčila k použití při vaření. Voda šetřila sůl i kvasnice. Záhorovské babičky si snad ještě vzpomenou na recept na placky "Kyselkáče". Lázeňský Ranhojič Šenvais později prokázal léčivé účinky Horního pramene. Pod názvem "Záhorovská plicní voda" ji nechal dovážet do lázní k pití, zábalům a koupání. Lékaři ji doporučovali k léčení např. žaludečních křečí, kataru nebo tuberkulózy. V roce 1900 po intervenci lékaře Mudr. Josefa Tillicha byla vybudována zděná nadkrytá studna. Jistou dobu byl tento pramen dokonce jediným nezávadným vodním zdrojem v obci. V průběhu 20. století byla studna ještě několikrát rekonstruována až do dnešní podoby. Pramen je úplně uzavřený, voda se čerpá elektrickým čerpadlem a je kvalitní a nezávadná. Zvláštní chuť a síla vodě zústaly i dnes. Však ochutnejte... Ale jestli nejste zvyklí, tak raději rychle domů. Voda výrazně podporuje trávení. Podle místních lidí, má voda ještě další "zázračnou moc". Je vyzkoušeným biologickým odbouravačem zbytkového alkoholu po obzvlášť náročných večerech.

Koho by zajímalo trochu z geologie:

Záhorovická kyselka patří k typu luhačovických hydrogenuhličitano-chlorido-sodných minerálních vod. Když pijete zdejší kyselku, možná uslyšíte šumění moře… Na povrch vyvěrá totiž „zakonzerovavaná“ mořská voda, která byla mnoho milionů let rozptýlená ve zdejším pískovcovém podloží. V jeho puklinách zůstala uvězněná při horotvorných procesech v třetihorách. Postupně do ní pronikl oxid uhličitý, ale také další prvky sloučenin z okolních hornin, například chloridy, jodidy, bromidy.

A teď ke keši samotné
Tato keš je následnicí archivované kešky od Sazub. Pro umístění je zvoleno trochu jiné nenápadné místo. Přesto prosím všechny kačery o trpělivost. Záhorovská kyselka je hojně navštěvována a proto bývá okolí často zamudleno. Na kyselku se dá přijet autem (pro více než jedno auto použijte doporučené parkoviště), na kole (stojan je přímo u kyselky), pěšky (autobusová a vlaková zastávka je nedaleko). Sedni si v klidu na lavičku a vyčkej klidnějších časů. Při čekání je možné si zkrátit čas přečtením informací na informační tabuli, posezením na lavičce a samozřejmě ochutnávkou samotné kyselky.
"Tož na zdraví ..."