A OS.Nicolaus Copernicus

Možná tu byl i Koperník . !! ZAPISUJ pouze DISCOVERED !!

1473 - 1543 Mikuláš Koperník (Mikolaj Kopernik nebo Nikolaus Kopernikus) se narodil 19. února 1473 v polské Toruni. Torun, rodné místo Mikuláše Koperníka, leží na severu Polska. Koperníkova rodina se tam prestehovala z Krakova. Otec a ded z matciny strany - rodem Watzenrode, se úcastnili vedení povstání, které osvobodilo Torun od nadvlády rádu nemeckých rytíru, proto se rodina tešila znacné vážnosti v oblasti celé Warmie. Zde se také v roce 1473 narodil Mikuláš. V dobe svého dospívání ztratil Koperník otce a záhy potom i matku. Porucníkem se mu stal jeho strýc Lukáš Watzenrode, pozdejší biskup warmijský, který brzy pochopil touhu svého synovce po vzdelání a podporoval ji. Mikuláš Koperník studoval nejdríve matematiku a astronomii na univerzite v Krakove v letech 1491 - 94. Seznámil se zde dokonale s Ptolemaiovým systémem, vlastnil i Euklidovy Základy a Tabulky krále Alfonse Kastilského, což bylo na tehdejší dobu vzácné. Koperník v Itálii V Krakove se mladý Mikuláš rozhodl, že bude pokracovat na studiích v Itálii. V druhé polovine devadesátých let proto odjel do Bolone, kde studoval církevní právo, ale hlavne astronomii a matematiku pod vedením slavného bolonského astronoma Maria de Navary. V dobe Mikulášova pobytu v Boloni se podarilo jeho strýci, aby kapitula ve Warmii zvolila M. Koperníka svým kanovníkem, a proto musel Koperník znovu požádat o souhlas k dokoncení studií. Vrátil se do Polska v roce 1501; musel se zavázat, že v Itálii bude studovat také lékarství, a na studia se vrátil. Studoval pak na univerzite v Padove a oba obory (lékarství a církevní právo) úspešne uzavrel. Lékarství v Padove a hodnosti doktora církevního práva dosáhl ve Ferrare. Roku 1503 se vrátil do sídla kapituly ve Fromborku a pak po dobu nekolika let žil obcas i v Lidzbarku, kde se staral o svého nemocného strýce. Po smrti strýce L. Watzenrode v roce 1512 se Mikuláš Koperník natrvalo prestehoval do Fromborku, rybárského mestecka na brehu Baltického more. Heliocentrická soustava Koperník psal své objevy jen pro ucence. Jeho názory narážely na odpor církve. Sfére stálic prisuzoval klid, Zemi denní rotaci kolem osy. I on byl mínení, že za sférou není zhola nic. Ve svém zduvodnování heliocentrické soustavy Koperník tvrdil, že je jednodušší vysvetlovat obcasný zpetný pohyb planet na nebeské klenbe vlastním pohybem Zeme, tedy pohybem jednoho telesa kolem Slunce, než pohyby všech planet. Koperník v knize o soustave uvádí: 1.Žádný nebeský kruh neboli sféra nemá jediný stred. 2.Stred Zeme není stredem sveta, nýbrž toliko stredem tíže a dráhy Mesíce. 3.Všechny dráhy obklopují Slunce, jako by stálo v jejich stredu, a proto stred sveta leží poblíž Slunce. 4.Pomer vzdálenosti Zeme-Slunce k výšce nebe stálic je mnohem menší než pomer zemského polomeru ke vzdálenosti Slunce, takže tato vzdálenost je proti výšce nebe stálic nepatrná. 5.Všechen pohyb viditelný na nebi stálic není reálný, tak jak jej vidíme ze Zeme. Zeme se tedy otácí s pridruženými elementy pri denním pohybu jednou kolem svých pólu. Pritom zustává nebe stálic nepohnuté jakožto nejzazší nebe. 6.Všechen pozorovaný pohyb Slunce neprísluší jemu samému, nýbrž je dusledkem rotace Zeme a jejího pohybu po kruhové dráze kolem Slunce, který je vlastní všem planetám. A tak se Zeme pohybuje nekolikerým zpusobem. 7.Co se u planet jeví jako pohyb zpetný a pohyb vpred, není takové samo sebou, nýbrž se tak jeví ze Zeme. Její pohyb sám o sobe tedy stací k vysvetlení cetných rozmanitých jevu na nebi. Koperníkovi vdecíme za vztažnou soustavu spocívající v težišti naší slunecní soustavy a orientovanou svými osami k nebi stálic. Bez Koperníka by nebyly objeveny ani Keplerovy zákony, ani gravitacní teorie.