Bitva na Bílé hoře svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českých a moravských zemí.

Tento Geocoin byl pořízen u příležitosti 400-tého výročí této bitvy,které ovlivnila běh dějin v Evropě na dalších několik stovek let.

Geocoin zůstane ve sbírce svého pána a bude navštěvovat eventy a občas nějakou keš.

Je neděle 8. listopadu 1620 krátce po poledni. Pod zachmuřenou oblohou se v členitém terénu dávají do pohybu první vojáci. Za necelé dvě hodiny bude rozhodnuto o stavovském povstání, jež trvalo dva roky. Do dějin vejde tato krátká bitva jako jedna z největších porážek Českého království. Nic z toho však vojáci ani jejich velitelé nevědí. Od císařského vojska zazní pokřik „Sancta Maria“, stavovští jim odpovídají výstřely děl.

Od bitvy na Bílé hoře uplynulo 400 let. Za tu dobu se na střet nabalilo množství mýtů. Šlo opravdu o bitvu, nebo to byla spíš šarvátka? Popíjelo stavovské vojsko v pražských hospodách raději, než aby se připravovalo na boj? Byla bitva předem prohraná? A co statečný moravský praporec Šlikův, který měl hrdinně padnout do posledního muže? Na řadu takových a podobných otázek historici dávno odpověď znají, legendy však neochvějně dál přežívají v lidovém povědomí.

Praha se stala několikrát svědkem hlavních událostí války trvající tři desetiletí, která vyhladila třetinu Evropy. První výstřely tohoto krvavého konfliktu padly, když v roce 1618 čeští stavové pálili po místodržících vyhozených z okna, poslední v roce 1648, když se Pražané statečně bránili švédským jednotkám. V roce 1620 pak byla svědkem, jak se naděje stavovského povstání během několika málo hodin definitivně zhroutily.