Svaty Vaclav

Svatý Václav Geocoin

Na přední straně geocoinu je vyobrazení Svatého Václava na koni s kopím. Nápis na minci je úryvkem ze Svatováclavského chorálu.

Na zadní straně je Václavův erb. Erbem Sv. Václava černá orlice na stříbrném poli, po okrajích zdobená červenými plaménky - tzv. plaménková orlice. Její vyobrazení doprovází citát z kroniky tak řečeného Dalimila, který vysvětluje původ a význam tohoto erbu.

Průměr mince je 45 mm, tloušťka 3,5 mm. Trackovací číslo je umístěno na hraně mince.

Geocoin je trackovatelný na www.geocaching.com s vlastní ikonou ve tvaru Svatováclavské přilby.

Svatý Václav je náš druhý geocoin věnovaný českým panovníkům, volně navazuje na geocoin věnovaný Karlu IV.

Zdroj: http://www.geokes.cz/Geocoiny/Ceske/Svaty-Vaclav-Geocoin-antique-gold.html

sv. Václav

Svatý václav se narodil podle tradice kolem roku 907 ve Stochově jako syn pozdějšího knížete Vratislava I. (Přemyslovce) a Drahomíry, která pocházela z kmene Stodoranů, tehdy obývajících území dnešního Braniborska. 

Nejprve byl vzdělán ve slovanském písmu, později na Budči se naučil latinsky a řecky. Vyznačoval se výjimečnou vzdělaností a zbožností.

V r. 924 se Václav ujal vlády nad velmi nestabilním územím: území českého knížectví bylo částečně pohanské, částečně křesťanské (přitom slovanská a latinská liturgie byly rozšířeny přibližně stejným dílem). Na jihovýchodě neustále hrozil vpád Maďarů, bavorský vévoda Arnulf považoval Čechy za oblast, kterou by si rád podmanil, saský Jindřich I. Ptáčník, nově zvolený německý král, usiloval o sjednocení Německa. České knížectví nemělo ještě vlastního biskupa, ale spadalo do pravomoci řezenské diecéze. V této složité situaci potřeboval Václav dlouhodobou politickou oporu, kterou nalezl u Jindřicha I. náhradou za poplatek 500 hřiven stříbra a 120 volů (tehdy běžný poplatek za mír, obdobný poplatek platil např. Jindřich I. Maďarům).

Politickou prozíravost Václavova postupu potvrdil další vývoj dějin 2. tisíciletí, Václavův bratr Boleslav byl však jiného názoru. Proto zorganizoval tlupu ozbrojenců, v jejíž čele přepadl dne 28. září 929 Václava, když šel ráno po slavnosti do staroboleslavského kostela. Po zavraždění Václava se chopil moci a vyvraždil i Václavovy politické stoupence.

Václav však zdaleka nevynikal jen jako politik a státník; proslul též svou zbožností, úctou k eucharistii, ale i respektem k manuální práci, odporem proti otrokářství a popravám. O jeho ochotném dávání almužny chudým a vůbec o jeho vztahu k prostým lidem se zmiňují mnohé legendy.

Jako mučedník a patron české země začal být uctíván bezprostředně po smrti, po třech letech se ze svého činu kál i jeho bratr a již v r. 972 byl v Proseku u Prahy postaven první kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Od r. 992 je mu zasvěcen oltář v katedrále v Halbertstadtu a od začátku 14. století též v bazilice sv. Petra ve Vatikáně. Karel IV. si v r. 1346 vyžádal od papeže Klimenta VI. listinu, jíž byla nová královská koruna věnována zemskému patronu sv. Václavu a z jeho lebky se snímala jen při nejvýznamnějších příležitostech, aby si ji mohl položit na hlavu stávající panovník jako její dočasný nositel.

Sv. Václav se stal symbolem české státnosti; jeho obraz je na pečetích zemského soudu i pražské univerzity, před sochou sv. Václava byly v r. 1848 formulovány české státoprávní požadavky a v r. 1918 čtena zpráva o vyhlášení československé samostatnosti.
Svátek sv. Václava je od r. 1670 v celosvětovém církevním kalendáři, slaví se 28. září.

Zdroj informací: http://www.apha.cz/sv-vaclav/