Tato keš vás provede po čtyřech důlních dílech v okolí Stráže pod Ralskem. V 17. a 18. století zde probíhala těžba železné rudy a pozůstatky těžby jsou dodnes patrné...

Toto důlní dílo se od blízkých okolních dobývek značně liší. Není zde výrazný zářez do vrcholu kopce, ale jen několik nenápadných štol pod zříceninou hradu Děvín. Ten pochází přibližně ze 13. století a je zřejmé, že těžba železné rudy zde byla započata až poté, co byl hrad opuštěn. Asi i díky hradu byli dělníci nuceni těžit železnou rudu pomocí štol a ne povrchově jako u jiných dobývek. Do dnešní doby se zachovaly dvě štoly, z nichž jedna je 17m dlouhá a druhá přibližně 37m dlouhá. Větší část štol je bohužel zavalena. Díky tomu, že dělníci nad sebou museli část materiálu nechat, se nám zde zachovala jílovitá hmota nacházející se v úzkém pruhu (cca 0,5m širokém) přímo nad a pod štolou. Na jedné straně štoly se nachází železitý kyz s pískovcem a z druhé strany ji ohraničuje bazalt s valounovou odlučností nebo přímo masivní bazaltová žíla s vodorovně sloupcovitou odlučností. Nazelenalý, magnetický, jílový materiál by mohl být těženou rudou, nebo alespoň součástí těženého materiálu (jako struskotvorná přísada).

Hamerský špičák je velmi zvláštní důlní dílo ležící v ose mezi Schachtensteinem a Děvínem. Od úpatí kopce až skoro k vrcholu se táhne pás pískovcových věží a masivů, z nichž většina nese na JV straně zbytky masivní železité impregnace. Ve spodní JZ části je pískovcový masiv z jedné strany souvisle pokrytý kyzem. V jeho okolí je několik dalších umělých pískovcových výchozů. Zřejmě zde nebyla těžena jen železná ruda ale také kvalitní pískovec. Ve vyrubaných stěnách pískovců jsou dobře viditelné železité vrstvy občas tvořící velmi zajímavé útvary. Přibližně v polovině kopce je mělký 10m dlouhý zářez a dál až na vrchol je už jen několik kruhových zahloubenin. Pravděpodobně se jedná o průzkumné jámy.

Schachtenstein je nejhlubší dobývkou Ralské pahorkatiny. Na dně zářezu je mříží zajištěná štola kolmá na osu díla. Štola je asi 10m dlouhá, se závalem na konci (zavaleno je tedy vyústění na úbočí kopce). Dříve štola pravděpodobně sloužila k odvozu materiálu z díla, což dokazuje výsypka nacházející se hned u zavaleného ústí štoly. Do obou stěn díla jsou vytesaná tři vodorovné řady otvorů pro trámy, které dříve pravděpodobně nesly lešení nad štolou. To zde bylo patrně pro snadnější obsluhu dobývky (přístup, transport materiálu a ochrana před závaly). Pískovcové stěny jsou pokryté železitým kyzem. Na některých místech je na stěnách také možné vidět červenou, měkkou až 1 cm širokou výrazně magnetickou horninu. Může se jednat o pozůstatek rozrušování bazaltové žíly zakládáním ohňů. Tím mohli horníci zredukovat také část rudy na stěnách, čímž mohly vzniknout tyto měkčí červené povlaky.

V terénu neporušujte jakékoliv zákazy, které uvidíte! Indicie jsou na volně přístupném místě a zaměření sedí.

Kozí hřbet je velmi ostrý hřeben, na němž probíhalo dobývání rudy. Na několika místech tady vystupuje bazaltová žíla a na SV části hřbetu je několik pískovcových věží. Pískovec je z JV strany pokryt a zpevněn železitou impregnací. Nejzajímavější jáma je na JZ straně kopce. Z jedné strany je ohraničena na povrchu zpevněným pískovcem a po stranách je dobře vidět průřez jílovitou rudou a bazaltovým konglomerátem (bazaltové valouny). Je možné, že zde těžba probíhala pouze omezeně, protože zde není žádný hluboký a průběžný zářez, který je přítomný na blízkých okolních dobývkách.

Na místě si povšimněte žlutě zakroužkovaného útvaru (detail je na pravém obrázku), jedná se o těžený materiál.

1. Hloubka:
   • 2,5 m
2. Šířka:
   • 3 m

Úkoly

1. Stage: Děvín
   • Dojděte na úvodní souřadnice a přiřaďte fotky k místům na mapě
   .

   A	B	C	D

   .
   .

   

   Červený křížek jsou úvodní souřadnice. Z něj se podle mapky donavigujte na vyznačená místa na mapě a přiřaďte číslo stanoviště k fotce tak, aby to odpovídalo skutečnosti.

   • Odpovědi:
   • • 1A 2B 3C 4D - (A = 1)
     • 1D 2A 3B 4C - (A = 2)
     • 1C 2D 3A 4B - (A = 3)
     • 1B 2A 3C 4D - (A = 4)
     • 1D 2B 3A 4C - (A = 5)
     • 1A 2C 3B 4D - (A = 6)
     • 1B 2D 3A 4C - (A = 7)
     • 1C 2A 3D 4B - (A = 8)
   .
2. Stage: Hamerský špičák
   • Dojděte na vrchol kopce, a pomocí GPS změřte délku důlního díla
   • Odpovědi:
   • • Dílo < 100m - (B = 9)
     • 100m < Dílo < 200m - (B = 10)
     • 200m < Dílo < 250m - (B = 11)
     • Dílo > 250m - (B = 12)
   .
3. Stage: Schachtenstein
   • Jaký je součet letopočtů na kamenném srázu nad propadlou štolou?
   • Odpovědi:
   • • 1712 - (C = 13)
     • 2812 - (C = 14)
     • 3912 - (C = 15)
     • 4013 - (C = 16)
   .
4. Stage: Kozí Hřbet
   • Dojděte k jámě, která je na obrázku a určete, jaké horniny se zde vyskytují
   • Odpovědi:
   • • pískovec, polzenit, bazalt - (D = 17)
     • žula, bazalt - (D = 18)
     • pískovec, vápenec, bazalt - (D = 19)

Finálka

Při hledání a také při samotné práci s krabičkou buďte opatrní!

Nedoporučuji odlov za deště či jinak nepříznivého počasí. Při vydatném dešti je terén značně náročnější.