Autory kešky jsou pracovníci Univerzity Karlovy v Praze, kteří se Geocachingu věnují již několik let. Texty jsou částečně přejaty z webu Jan Palach (Indicie k získání finálních souřadnic lze najít na tomto webu).
(zdroj: ABS)
Jan Palach byl studentem historie na Filozofické fakultě UK od října 1968. Aktivně se účastnil studentských protestů proti okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Z pramenů také vyplývá, že delší dobu přemýšlel o způsobu, jak vyburcovat širokou veřejnost k odporu. Zvažoval např. i obsazení hlavní budovy Československého rozhlasu a vysílání výzvy ke generální stávce. Nakonec se rozhodl pro radikální formu osobního protestu - sebeupálení. Svým činem se pokusil prolomit dosavadní pasivitu společnosti a zároveň jím protestoval proti potlačování svobod a proti cenzuře.
Dne 16. ledna 1969 si Jan Palach si u zábradlí kašny odložil kabát a z aktovky vyndal lahvičku s nápisem Ěter. Otevřel ji nožem a dal si ji k obličeji. Poté se u kašny polil benzinem a zapálil. Přeskočil zábradlí, proběhl mezi zaparkovanými automobily směrem k pomníku sv. Václava. Poté byl málem sražen projíždějící tramvají. Zřejmě proto zahnul směrem k Domu potravin, poblíž něho padnul na vozovku a byl zde náhodnými svědky uhašen jejich kabáty. Na Palachovu výzvu otevřeli přihlížející aktovku zanechanou u kašny a přečetli si jeho dopis. Po několika minutách na místě zastavila sanitka ministerstva vnitra, která jela náhodou kolem.
Asi čtvrt hodiny po svém činu dovezen sanitkou na Kliniku plastické chirurgie v Legerově ulici, která tehdy byla součástí Fakultní nemocnice 10. V této budově strávil těžce popálený student poslední tři dny svého života.
Hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech (pole IX-2-89) se již na konci šedesátých let stal poutním místem, kam přicházela řada osob uctít Palachovu památku. Z toho důvodu se na počátku sedmdesátých let stal předmětem zájmu tajné policie, která se snažila o jeho likvidaci. V roce 1973 po dlouhodobém vydírání tajnou policií souhlasili nakonec L. Palachová a Jiří Palach s exhumací a následným zpopelněním pozůstatků Jana Palacha. Hrob Jana Palacha byl obnoven teprve v roce 1990. Na Olšanských hřbitovech se od této doby konají pravidelná výroční pietní setkání.
(zdroj: autoři kešky)
Nyní již k samotné kešce:
Otázku č. 1 zodpovíte na výchozích souřadnicích.
Otázku č. 2 a 3 si zjistěte předem na webu multimediálního projektu Jan Palach.
Samotná krabička se nenachází v blízkosti výchozích souřadnic.
Otázka 1. - Filozofická fakulta – Počet obdélníků, jejichž obvod je sestaven ze tří řad černých mozaikových kostiček v dlažbě podloubí fakulty (AB)?
(zdroj: autoři kešky)
Otázka 2. – Kdy byl odhalen pomník autorů B. Veselé, Č. Housky a J. Veselého u Národního muzea (CD.E.FGHI)?
Otázka 3. – Kdo byl iniciátorem založení Popáleninového centra v Legerově ulici (ciferace počtu písmen jména a příjmení = J)?
Finální souřadnice:
N50°(A-1)(B+2).(C+6)(D+2)(E+8) E014°(F)(8-G).(H+3)(I+4)(J-4)
Ciferný součet finálních souřadnic je 57.
Pro několik prvních nálezců je připravena placka Univerzity Karlovy v Praze.