Pozoruhodný geologický profil
U řeky Svratky - kousek od Tišnova, přímo na červené turistické značce a cyklistické stezce Tišnovsko - se u stěny bývalého lomu proti předklášterskému svahu nachází zajímavé zastavení
Naučné Stezky Květnice. Na první pohled je sice skála jednotvárná, když však vykročíme za informační ceduli a pozorně stěnu prozkoumáme, jsme během chvíle schopni rozlišit dva typy pro Květnici charakteristických hornin. Ve spodní části jsou to horniny jedné barvy, nad nimi pak výrazně tektonicky ohraničená hornina barvy druhé. Zajímavé na tomto místě je i to, že se nejedná o normální stratigrafický sled -
tedy klasické postupné usazování jednotlivých vrstev na sebe, kde ta nejníže je i vrstvou nejstarší - nýbrž o přesunutí horniny starší na horninu mladší, ke kterému došlo při horotvorných pohybech.
V květnickém profilu se taktéž díky jedné z hornin nachází zkrasovatělá hornina vytvářející puklinovou jeskyni, která nese název Výtoková. Někteří speleologové se domnívají, že v minulosti mohla být vývěrem z Tišnovského krasu. Jeskyně je široká 50-60cm a byla prozkoumána asi do 45 metrů. Dále je neprůchodná. V okolí Tišnova se pak nacházejí i
další jeskyně.
Jak na keš?
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné zjistit jisté informace, tyto poslat na e-mail puczmeloun@gmail.com s předmětem Pozoruhodný geologický profil
a AŽ POTÉ se normálně zalogovat. Nečekejte na odpověď - pokud bude něco špatně, ozvu se vám sám. Pokud u jednotlivých otázek nad odpověďmi dumáte bezvýsledně, či váháte, podívejte se na hint.
1) Celá Květnice je plná různých minerálů - jeden z nich má žílu v levé části skalního profilu. Jak se jmenuje? Minerál, který mám na mysli zná jistě každý už ze školy.
2) Jakou barvu mají a jak se jmenují dvě rozdílné horniny, které skalní profil před vámi z velké části tvoří?
3a) Jakou výšku mají malé výrazné vrstvy hornin ve skalním profilu?
3b)
Povinně k logu přiložte fotografii vámi změřené vrstvy s "měřidlem" tohoto geologického jevu. Stačí fotografie vrstvy (nápovědou je fotografie s GPS níže) s metrem nebo pomůckou, která vám k měření sloužila.
4) Přidejte váš (týmový/skupinový) geocaching nick.
5) Nepovinné: K vašemu logu nahrajte další fotografie nalezených minerálů nebo ideálně vás s květnickými skalami. Za zveřejněné další obrázky přimhouřím oko nad špatnými odpověďmi.
Foto ke třetí otázce:
Květnice – pokladnice Moravy
Níže zmíněná pestrost geologické stavby v okolí Tišnova má jednu důležitou výhodu. Zvyšuje totiž šanci výskytu (či následného dolování) drahých kamenů a kovů. Samotná Květnice je tímto velmi známá od nepaměti. Podle nejstarších písemných záznamů z poloviny 16. století prý hledali se svolením kláštera Porta coeli v Tišnově-Předklášteří italští (vlašští) kameníci drahé kameny na Velké skále. Rozmanitost nerostného bohatství Květnice však sváděla i k domněnce, že se v jejím nitru skrývají stříbrné, možná i zlaté rudy. Výsledky dlouhodobých prospektorských prací však zdaleka nesplnily toto očekávání. Baryt–karbonátové žíly na Květnici mají totiž téměř nulový obsah stříbra, zlata, olova, zinku, či mědi.
Minerálů, které dnes můžete při trošce štěstí na Květnici nalézt, je celá řada. Pokud se vám tak podaří dostat do
Barytových štol (plných zajímavé geologie, ale i
netopýrů) či
Královy jeskyně, můžete si mnoha z nich všimnout v jejich "přirozeném prostředí."
Křemen dominuje na žilách v kvarcitech (Velká a Malá Skála), v jejichž dutinách vytváří hojné krystaly. Je zde reprezentován různými barevnými varietami – záhnědou (hnědá barva), morionem (černý), ametystem (fialový), křišťálem (čirý) i obecným křemenem. Někdy je křemen pokryt hematitem (červené povlaky) či goethitem (černé povlaky). Další průzkum doporučuji například v suti pod keší
Velká skála.
Baryt krystalizuje v destičkách a shlucích, typické jsou jeho tabulkovité krystaly narůžovělé barvy. Sám o sobě pak tvoří masivní žíly, které se nacházejí ve všech třech částech květnického komplexu. Stará dobývka je na vrcholu Květnice, čtyři štoly jsou na Z úbočí a další čtyři na J úbočí pod vrcholem „U kříže“. Štoly byly raženy po baryt-kalcitových žilách bez valných výsledků. Skutečná těžba začala asi v 80. letech 19. století (majitelka baronka Offermannová, po níž je nazvána štola na Z úbočí Květnice). Hlavní rozmach těžby byl v letech 1905 – 1908, kdy zde těžila továrna na chemikálie, barvy a sodu v Hrušově (nyní část Ostravy). Zdejší baryt po smíchání se sirníkem zinečnatým poskytl tzv. lithopon, bílou natěračskou barvu. Pomineme-li geologický průzkum v 60. letech, poslední skutečnou těžbu barytu prováděla v roce 1940 až 1943 na Květnici firma Hanke a Braun z Černé Vody.
Kalcit tvoří jak klencové a skalenoedrické krystaly, tak i velmi hrubě štěpné agregáty bílé, narůžovělé, nažloutlé až hnědé barvy. Bývá různě zbarvený, obvykle železitým pigmentem.
Fluorit sporadicky tvoří v kvarcitech krychličky fialové, čiré nebo žluté barvy.
Galenit se vyskytl jen jako ojedinělá olověně-stříbrná zrna pouze v jedné ze štol na baryt.
V minulosti byl Tišnov znám také výskytem měděných minerálů –
chalkopyritu a z něj vzniklého
malachitu,
azuritu,
kupritu a
ryzí mědi.
Geologická stavba okolí Tišnova
Tišnovsko má velice pestrou geologickou stavbu. Stýká se zde hned několik geologických jednotek: strážecké moldanubikum, svratecké krystalinikum, moravikum, brněnský masiv a boskovická brázda. Geologickou stavbu komplikují četné zlomy. Největší část regionu je tvořena horninami svratecké klenby moravika. Svratecká klenba má stavbu
vrásového příkrovu.
(1) Náměšťský zlom (2) Bítýšský zlom
(3) Zlom v pokračování Bojanovského zlomu (4) Svojanovský zlom
(5) Křetínský zlom (6) Tišnovský zlom
(7) Okrajový zlom boskovické brázdy (8) Dřínovské nasunutí
Máte nějaké informace o zdejší těžbě pod Květnicí? Starou fotku lomu, či nějaké zajímavé informace? Přidejte je prosím ke svému logu, či do emailu pro mě (
puczmeloun@gmail.com). Rád těmito informacemi obohatím listing.
Za dodání dalších informací do listingu děkuji
Šafaříkům, z jejichž alternativního listingu pro toto místo jsem čerpal.
Pokud chcete vědět o Květnici ještě více, podívejte se na tuto bakalářkou práci
Příroda vrchu Květnice u Tišnova. A jestli i tak nemáte dost, můžete si počíst i něco o zdejší těžbě barytu v textu
Květnice u Tišnova po stopách těžby a složení barytu