KEŠ JE DOSTUPNÁ Z VEŘEJNÉHO PROSTORU. PROSÍM, V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEPŘELÉZEJTE PLOT A KEŠ PROSÍM NECHTE NA SVÉM MÍSTĚ. DĚKUJEME
Tato keš se váže k místní Jednotě Sokol a také k budově Sokolovny, u které se nachází.
Nejdříve pár informací k historii Sokola v Čáslavi.
Historie čáslavského Sokola sahá přibližně do poloviny 19. století. Bylo to jistě krásné období, kdy lidé začínali mít více volného času, a řešili, jak ho využijí. Zakládali se proto různé spolky a vlastenecká hnutí. V Čáslavi se jednalo například o spolek divadelních ochotníků nebo mužský pěvecký sbor Kovář. V roce 1862 přišel na řadu i výše zmíněný spolek Sokol. Hlavním iniciátorem byl Jan Ladislav Mašek (1828-1886), který pocházel z jižních Čech a byl povoláním učitel a mimochodem byl i nadaným varhaníkem. Jan Ladislav Mašek byl i členem již zmíněného ochotnického spolku a také byl sbormistrem pěveckého sboru Kovář, o kterém už také byla řeč. Na tomto je krásně vidět, že Sokol byl s ostatními spolky propojen a vlastně i díky jim vznikl. Ten slavný den, kdy se čáslavský Sokol ustanovil, byl 3. srpen 1862. Došlo k tomu během nedělního odpoledne v zahradním pavilonu zájezdního hostince „U Růže“. V tento den se začala psát historie spolku, který přežil dvě války, totalitní režim i další útrapy, a dělá i dnes radost spousta lidem. Během dalších let se Sokol vyvíjel a plnil důležitý úkol – dostat Tyršovi (Miroslav Tyrš – zakladatel Sokola) myšlenky mezi čáslavské občany. Cesta to byla dlouhá a jistě náročná.
Nejdříve probíhala cvičení na různých místech a nebyla veřejná. Prvního veřejnému cvičení se čáslavská jednota účastnila v Kutné Hoře. Stalo se tak 28. září 1871. Následně se již konalo i veřejné cvičení v Čáslavi. V této době si také Jednota obstarala první spolkový prapor, se kterým poté vyjížděla na významné akce.
Významnou osobností této doby byl právník Antonín Špinar (1840-1908). Jako mladý student vstoupil do Pražského Sokola a cvičil přímo pod dohledem Miroslava Tyrše, který se podílel na vzniku celého Sokola. Tyrš poté několikrát navštívil Čáslav, například při cestě na výlet do Železných hor. Tyrš se také při jedné z návštěv Čáslavi podílel na tvorbě pomníku Jana Žižky, který je dílem významného sochaře Josefa Václava Myslbeka. Tyrš se rovněž podílel na odhalení pomníku. Sochu Jana Žižky z Trocnova najdete na Žižkově náměstí v malém parku.
Důležitou součástí Sokola v každém městě je Sokolovna, tedy místo, kde probíhá samotná cvičení a kde se členové spolu schází. Čáslavský Sokol na svůj svatostánek šetřil doslova pro krejcárku od roku 1881 do roku 1910. V tomto roce byl 2.5. položen základní kámen Sokolovny. Otevřená byla na dnešní poměry v rekordním čase – již 6.8. téhož roku.
Byl by velký omyl se domnívat, že Sokol znamená jen cvičení. Od prvních let byl Sokol pořadatelem různých kulturních a společenských akcí. Patřili mezi ně přednášky, koncerty, národní a matriční slavnosti a další. Jednota Sokol se také účastnila velkého množství zájezdů po tuzemsku i zahraničí.
Přes 30 let vedl Sokol pan Dr. Karel Tesař. V jeho době došlo ke stavbě hřiště v lesoparku Vodranty a za přispění Spořitelny i lázní. V roce 1914 zřídil Sokol biograf, který postupně zdokonaloval. Na filmy se tehdy tedy chodilo přímo do Sokolovny. Dnes filmoví diváci navštěvují Kino Miloše Formana, které sídlí ve své vlastní budově.
Nepříznivým obdobím pro Sokol byla okupace během 2.sv. války. V únoru roku 1941 byla Sokolovna zabrána okupanty a 13. dubna téhož roku byla činnost Jednoty zastavena. V září poté byla Jednota rozpuštěna. V noci z 8. na 9. října 1941 byli činovníci Jednoty pozatýkaní německými okupanty. Celkem bylo za války 6 členů zastřeleno a 12 členů zahynulo v koncentračních táborech. Činnost Sokola byla zastavena i během komunistické vlády až do roku 1989. Nesmíme však zapomenout na odvážné snahy obnovit činnost během Pražského jara v roce 1968. Všichni však víme, co poté následovalo …
Čest a památka všem odvážným sestrám a bratrům.
Na lepší časy se začalo blýskat na počátku roku 1990, kdy byl v únoru zvolen nový výbor v čele s panem prof. Zdeňkem Valchou. Jednota též získala zpět z velké částí svůj původní majetek. Samotnou budovu Sokolovny bylo nutné opravit. Budova se v roce 1989 stala stavební kulturní památkou.
V dnešní době má Sokol přibližně 530 členů a na své si zde přijdou sportovci v různých odvětvích. Mezí ty nejdůležitější patří basketbal, florbal, karate, kick-box, nohejbal, odbíjená, stolní tenis a další. V nohejbalu nebo ve stolním tenise se zde konají i turnaje. Ženy do Sokolovny chodí cvičit aerobic. Cvičí zde nově i rodiče s malými dětmi. V dopoledních hodinách prostory využívají k hodinám tělesné výchovy Gymnázium Čáslav a dvě místní učiliště. Za zmínku stojí i spolek nazvaný Věrná garda, který je složený z členů, kteří do Sokola vstoupili i v období po druhé světové válce. Sokolovna také vytváří zázemí pro mistrovství ČR v orientačním běhu – v roce 2019 již podruhé. Nynějším starostou je pan Petr Horčička, který funkci zastává od roku 2002.
A nyní ke keši:
Keš se nachází ze zadní části budovy v příjemně klidné ulici. I přesto, prosím, buďte opatrní. Uvidíme zde i zbytky historických městských hradeb. Pohlédneme i do zákulisí přilehlého Dusíkova divadla.