K založení této keše mně navedl článek na Meteopress (zdroj: www.meteopress.cz), někdy před Vánocemi. Neměl vůbec nic společného s Geocachingem, ale začínal tak krásně.... dvěma slovy....: Jak se loví.......
Já jsem připravil sondu, jakou nikdo nikdy neviděl a pro meteorologa by nejspíš byla k popukání. Pro nás je to ale hra a ostatním kačerům se ten výplod fantazie patrně líbit bude. Když už nic jiného, tak je to alespoň tématická krabka. A zde je úryvek z výše zmíněného článku:
Jak se loví meteorologická sonda aneb ve tři ráno na kole
V Praze a v Prostějově probíhají několikrát za den sondážní měření, při kterých je vypouštěna tzv. aerologická sonda – malá krabička, kterou meteorologický balon naplněný vodíkem vynese přibližně do výšky 30 až 35 km. Let sondy trvá průměrně 90 minut a během své cesty vzhůru sonda měří výškový průběh teploty, tlaku a vlhkosti. Existují i speciální ozonové sondy, které kromě základních veličin měří i množství ozonu v atmosféře, ty se ale vypouštějí jen od ledna do dubna a pouze třikrát týdně.
Co se stane s vypuštěnou sondou?
Sonda vyletí do výšky 30 až 35 km a protože s výškou v atmosféře klesá tlak, meteorologický balon se při výstupu zvětšuje až nakonec praskne a sonda spadne na zem. Kam sonda spadne záleží na tom, kam ji vítr během dlouhého stoupání odnesl. Někteří lidé se proto baví tím, že sondy hledají – za nalezení ozonové sondy, kterou lze využít opakovaně, poskytuje ČHMÚ dokonce finanční odměnu, běžné sondy se loví jen tak pro radost. A právě mezi nadšence hledající aerologické sondy patří i náš kolega Jenda.
Jenda rád jezdí na kole, jenže během nedávné vlny veder byl jediný čas, kdy byly rozumné teploty pro ježdění na kole, ve tři hodiny ráno. A kam se vypravit na kole v tuto hodinu? Pro spadlou meteorologickou sondu!
Jak meteorologickou sondu najít?
Sonda, pro kterou Jenda jel, byla vypuštěna ze stanice Praha – Libuš 30.6. ve 01:15. Pro prvotní představu, kam sonda spadne, se používá simulátor, který na základě rychlostí větru, místa vypuštění a podobně předpoví místo dopadu. Skutečné místo dopadu se ale od předpovězeného může lišit, proto hledači sond využívají například zařízení, které přijímá signál sondy, a díky němu pak vědí, kde se sonda zrovna nachází a kam přímo dopadla.
Jendova sonda původně měla dopadnout jižně od Prahy u Mníšku pod Brdy, nakonec ale dopadla ještě o kus jižněji, konkrétně na louku v Novém Kníně. I když sonda spadla na krásně posečenou louku, musel Jenda ještě vymyslet jak se k ní dostat – louku totiž obklopoval od silnice sráz a z jiných stran oplocené zahrady. Nakonec ale objevil od jihozápadu novou, dosud nezmapovanou cestu a ve 3:15 se tak stal šťastným nálezcem sondy RS41 P3330616.
Jenda se sondou
Prasklý meteorologický balon
Nyní k samotné keši: Atribut níže oficiálně neexistuje, ale touto modifikací chci obzvlášť upozornit na to, že žádnýn nástroj není třeba !!!!
