|
Nejznámejsí a dnes
jeden ze dvou nejpouzívanejsích vzorcu benzenu navrhl
roku 1865 F.A.Kekulé. Jeho návrh struktury
benzenu je opreden mnoha povestmi. Nejznámejsí z nich
praví, ze Kekulé navrhnul strukturu poté, co
se mu zdál sen o Uroborovi, mýtickému
hadovi pozírajícímu vlastní ocas
(alchymisty casto pouzívanému symbolu
nekonecných cyklu v prírode). Kekulé vsak
navrhl cyklickou strukturu molekuly benzenu se
strídáním dvojných a
jednoduchých vazeb. A tak je mnohem pravdopodobnejsí
ta verze, ve které Kekulé ve snu spatril sest opic
v kruhu. Kazdá z nich drzela v jedné pracce
banán a trema dalsíma se drzela s dalsíma
dvema opicema. Pak stací nahradit ctyrnohé (ci
ctyrruké) opice ctyrvazným uhlíkem,
kazdý banán vodíkem a máme
"klasický" vzorec benzenu. Jestli je uvedená povest o
snu pravdivá nevíme, ale dnes jiz víme, ze ani
tento vzorec strukturu benzenu presne nevystihuje. Vyjadruje velice
pekne skutecnost, ze benzen je cyklický, má
rovinné usporádání vsech atomu a i to
ze vsechny vazby C—H jsou víceméne
rovnocenné. Potíz je vsak s délkami vazeb
C—C. Dvojná vazba je totiz kratsí, nez
jednoduchá. To by se projevilo v derivátech benzenu
substituovaných v sousedních polohách -
zálezelo by na tom, jestli mezi substituenty lezí
dvojná nebo jednoduchá vazba. I tak se Kekulemu
podarilo vysvetlit radu vlastností benzenu, zejména
jeho znacnou stabilitu, prístupnost pro substitucní
reakce a neochotu k reakcím adicním.
|
Dnes je vse
jinak… Díky kvantové mechanice
víme, ze tzv. dokonalou konjugací
vazebných pí-elektronu zaniká v molekule
benzenu charakter jednoduchých a dvojných vazeb a
vsechny jsou si zcela rovnocenné. Proto se také
vodíkové atomy molekuly v molekule benzenu
"tvárí" fyzikálne i chemicky zcela identicky
(nemuzeme je jakkoliv, ani napr. spektroskopicky rozlisit). Vzorec
benzenu se dnes kreslí s krouzkem uprostred, coz graficky
nejlépe vystihuje dokonalou konjugaci. Merením
meziatomových vzáleností pomocí
elektronové difrakce se zjistilo, ze vsechny vazby
uhlík - uhlík v benzenu mají stejnou
délku. Zatímco standardní jednoduchá
vazba C—C je dlouhá 154.1 pm a dvojná vazba C=C
133.7 pm, vazba mezi uhlíkovými atomy v benzenu
má délku 139.5 pm. To nasvedcuje tomu, ze vazby v
benzenu jsou "neco mezi jednoduchou a dvojnou vazbou". Ve
skutecnosti benzen neobsahuje izolované jednoduché a
dvojné vazby, ale elektrony jsou delokalizovány (viz
obrázek) nad a pod rovinou C-kruhu do elektronového
oblaku ve tvaru jakéhosi dvojitého prstence.
Práve tento prstenec je reprezentován kruhem
uprostred vzorce (presto se psaní vzorcu s fixovanými
jednoduchými a dvojnými vazbami v praxi
pouzívá, je to vsak ciste formální
pomucka, teoretický cyklohexa-1,3,5-trien neexistuje).
Teoreticky izolované oblaky vazebných
pí-elektronu kazdého atomu uhlíku
(vlevo)
ve skutecnosti díky konjugaci tvorí celistvý
elektronový oblak...
|
...dost bylo historie i
teorie a nyní k tomu, jak zjistíte souradnice
cache. Budete muset vyresit nekolik jednoduchých uloh
z chemie (max. na urovni 2.rocníku strední skoly),
poprípade trosku googlovat a také pouzít
selský rozum ve spojení s "vysokou aritmetikou" ve
forme trojclenky...
ULOHA 1
Benzen je díky svému
výskytu v lehkých ropných frakcích
beznou soucástí nekterých typu
motorových paliv, z hlediska zázehových motoru
je dokonce palivem ideálním (oktanové
císlo cca 115). Není vsak levný a také
je dosti toxický. I tak se obcas pri výrobe
kvalitních benzínu k navýsení
oktanového císla pouzívá. Predstavte si
hypotetický automobil s prumernou spotrebou paliva 8 L na
100 km jízdy. Kolik kilogramu oxidu
uhlicitého vyprodukuje tento vuz
spalováním cistého benzenu jako paliva (pri
uvazované ideální 100%-ní oxidaci
cistého benzenu vzdusným kyslíkem)
behem jízdy z Prahy do Brna (pro jednoduchost
pocítejme se vzdáleností 200 km).
Vypoctené mnozství oxidu uhlicitého v
kilogramech zaokrouhlíte na celé
desítky a obdrzíte tak císlo
A0.
[Podmínky a pomucky: molární hmotnosti C = 12
g/mol, H = 1 g/mol a O = 16 g/mol; hustota benzenu 0.89 kg/L;
benzen - C6H6; oxid uhlicitý -
CO2]
ULOHA 2
Pri urcení struktury
organických látek se pouzívají
sofistikované instrumentální metody. Jednou z
nich je NMR (nukleární magnetická rezonance).
Její princip není slozitý, NMR spektrometry
vsak slozité a nákladné jsou, ale my se ted
nebudem zabývat teorií NMR spekter. Pouze logickou
uvahou (ci peclivým prectením listingu...). Na
následujícím obrázku jsou
príklady trí vodíkových
(protonových) NMR spekter. Které z nich
odpovídá NMR spektru benzenu? Vyberte
správné NMR vodíkové (protonové)
spektrum a získáte tak císlo B...
ULOHA 3
Opet trochu selské logiky,
trojclenek a minima obecné chemie... Kolik litru rumu
Captain Morgan lze získat z 1 tuny cukrové trtiny?
Zajímavá otázka, ze ano... Odpoved není
prílis slozitá, víme-li jak se z otepi
cukrové trtiny dostaneme k panáku dobre
uzrálého Captain Morgan Private Stock. Cukrová
trtina obsahuje prírodní cukry, predevsím
sacharozu. Ta se z ní ve forme surové melasy
získává lisováním a
louzením. Melasa se poté fermentuje (kvasí) a
získává se tak vodný roztok ethanolu.
Ten se destiluje, doreduje vodou, mísí s
patricnými aromatickými prísadami a
nechává zrát v pekných dubových
soudcích ve sklepích nekde v Portoriku ci na Jamajce.
Predpokládejme (se zjednodusením vsech
biochemických pochodu), ze se kvasení
(enzymatická anaerobní oxidace) sacharozy na ethanol
dá popsat následující
rovnicí:
Kolik litru 40%-ního
(pozor, objemová procenta!!) rumu tedy
získáme z 1 tuny cukrové triny o
cukernatosti 20% (sacharoza) za predpokladu, ze ucinnost
vsech biochemických i fyzikálních procesu jeho
výroby (príprava cukrové melasy, fermentace,
destilace...) je 70% ? Výsledek zaokrouhlíte
na desítky a získáte císlo
CD0.
[Podmínky: molární hmotnosti C = 12 g/mol, H =
1 g/mol a O = 16 g/mol; hustota ethanolu 0.79 kg/L]
|