Skip to content

Klestenice - Vyhled na Jivinskou horu Traditional Geocache

This cache has been archived.

KEnik: Keška je zřejmě ztracena, vzhledem k tomu že o kus dále je jiná keška a kačeři mi starání se o kešky znechutili. Tak tuto archivuji.

More
Hidden : 10/10/2007
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Nádherný výhled na Jivinskou horu.Drive in.
Auta zde jezdí málo ale jezdí tak zaparkujte co nejvíc nastrane nebo zajedte do bocní cesty.
EN: Nice view.The classic drive in tradicional cache.



Cache Vás k na nádhernému výhledu na Jivinskou Horu

Keska byla presunuta - nastehovalo se ke ní asi 1000 mravencu

Parkování nechám na vás.Doporucuji projet okolo cache a pak se rozhodnout kde auto nechat - kousek nad cache je mozno zabocit na "polni" cestu.
Silnice je uzka,ale aut tu jezdi malo.Pro jistotu jedte ale opatrne.
Domy nemaji ploty a psi retezy:)ale na cloveka nejdou, pouze na psi a u cache nejsou...

Možno i jako vrcholová cache na geo-cyklo-vylete :)

Ten bližší s vysílacem je nižší o 8 m - že to tak nevypadá :)
A v dálce vpravo je videt Žebrák a Tocník.(když si trošku popojdete)

Málo infa o Jivine

V kraji kolem Jiviny bydleli lidé již v dobe predhistorické, kdy Slované osidlovali Cechy. Svedcí o tom nálezy na “Kamenci“ v polích, kde se zacátkem století vykopalo nekolik nádob, kamenné sekerky a jiné drobnosti. Strepy se obcas nacházely i v bývalé místní cihelne. Dnešní název obce je snad odvozen od názvu stromu, jívy tu ješte v nedávné dobe rostly.
V písemných záznamech najdeme vesnici již v r. 1400 (Gywyna), r. 1529 (gewina), r. 1556 (giwina vedle neweklowitz), údaje o jejím živote v tomto období však nemáme. Existují pouze zajímavé “Cástecné pameti obce Jiviny od r. 1866“, v nichž byly sepsány vzpomínky pametníku na jednotlivé jivinské domy a historky zdejších rodin. Z nich se dovídáme, že v druhé polovine devatenáctého století byl v obci napr. kolár, smíšený obchod, kovárna, starodávný zájezdní hostinec (pred tím panská hospoda) a bylo zde napríklad i mnoho hudebníku.

Zdroj: Obecní úrad Jivina

Kleštenice je obec(osada) u Komárova.Žít zde musí být nádherné i drsné obzvlášte v zime.

Klestenice

od Radecka
Povest vypráví, že zde již za dávných dob žil kovár, který prý Žižkovi, když tudy táhl k Svaté Dobrotivé, kleštemi cosi opravoval a od té doby prý se osada zove Kleštenice.
Puvod Kleštenice sahá do velmi dávných dob. Ve XIV.století odkázal tuto ves poslední vulí pan Zdislav z Hasenburku a jeho žena Svatoslava klášteru Sv.Panny Dobrotivé na "Ostrove". Tato listina (asi z roku 1360) dosud chována v archívu kláštera u Sv.Dobrotivé v Zajecove.
V urbári panství horovického z r.1648 se pripomíná o Kleštenici toto: "Chalupy na Kleštenici, kdež nekdy pred lety bejvala ves, jakým zpusobem k opuštení prišla, to se vedeti nemuže. Nyní je 8 chalupy, v nichž uhlíri a horníci jsou".
Tato zpráva dosvedcuje i zpusob obživy místních obyvatel. Ves zanikla dávno pred tricetiletou válkou. Kamenitá puda a svahovitý terén neposkytovali rolníkum potrebné podmínky. Teprve, když byla opet oživena železárská výroba v Komárove, ožila opet i Kleštenice. Okolo roku 1850 se horní správa pokusila otevrít dva dulní komplexy "Spojená hlava" sestávala se z dulních polí Hlava II, III, IV a Laura II. "Veliká nadeje" sestávala se z dulních polí Sv.Pavel I, II, Hlava I a Gustav. Oba komplexy zasahovaly cástecne do katastru Kleštenice ve smeru od Malé Vísky. Ruda se vyvážela do Komárova a Obecnice. V katastru obce byl dul na železnou rudu, kterému se ríkalo Prokopka. Šachta "Prokop" byla jednou z nejmladších, byla otevrena roku 1851. Vstupní štola se nalézá u studánky v dolíku. K této štole náležela též pomocná Ferdinandova štola. Nalézala se v dnešním cp.21., vývoz hlušiny takzvaná homole (mimochodem i odsud je krásný výhled na Jívinu). Mocnost rudných žil obsahujících prevážne hematit se tu pohybovala kolem 1 m. Cástecne do katastru zasahovala ješte štola Barbora v katastru Chaloupek. Mela svtup pri silnici z Mrtníka na Ptákov asi 30 m od odbocky do rokle. Vetrací šachta v poli mezi chatami u Ptákova a vodojemem na Kleštenici. Obsah FE v rudách nebyl malý - Prokop 16,7%, Hlava 16-20% a Jedová hora 27-33%. Základní nedostatek co do chemického složení byl však vysoký obsah oxidu kremicitého 10-37%. Dolováno bylo v jamách pod Kleštenicí pri Jalovém potoce až do veliké povodne v roce 1872, kdy byly doly zaplaveny tak rychle, že prý meškající tam havíri steží unikli. Poté již dolování nebylo obnoveno. V návaznosti na dulní cinnost se cást obyvatel živila uhlírstvím -výrobou dreveného uhlí, které se používalo do vysokých pecí. Uhlírství bylo do 19.století významnou složkou obživy lidí v Brdech. Tri desítky brdských vysokých pecí a približná stovka zdejších hamru polykaly drevené uhlí dnem i nocí po celé sedmnácté i osmnácté století a v omezené míre ješte ve století následujícím. Poslední vysoká pec vytápená dreveným uhlím pracovala v Komárove dokonce až do roku 1926. V brdských lesích dodýmaly zrejme poslední "klasické" milíre v roce 1945.
Dnes se obec Kleštenice skládá ze trí cásti a to z Prední, Strední a Zadní Kleštenice -smerem od Komárova. Chalupy jsou vetšinou velmi staré. Mnohé z nich mají dobre zachovaný starý patriarchální ráz ceských chalup. Za zmínku stojí pomník padlým v první svetové válce. Za svetové války pracovalo mnoho obcanu v Komárove v železárnách, které též stály ve službách války, a prece z této malé obce muselo nastoupit vojenskou službu 23 mužu, z nichž se 12 již domu nevrátilo. 5 vojínu zajatcu vstoupilo do Ceskoslovenských legií, bez nichž by nebylo Ceskoslovenské republiky.
Použitá literatura: Jirí Matejka Kleštenice staletími 1360-1999
Sestavil :Radecek - Díky!

Additional Hints (Decrypt)

Cnerm gb wr anerm

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)