Skip to Content

This cache has been archived.

MarcanC: Vzhledem k situaci archivujeme a uvolnujeme lokalitu mistnim.

More
<

ZAMEK NAPAJEDLA

A cache by MarcanC Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/05/2007
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Zámek vystavený v duchu pozdního baroka v letech 1764-1769 je dílem architekta F. A. Grimma. K zámku priléhá anglický park a francouzská zahrada. Zdejší hrebcín, založený roku 1882 majitelem zámku Aristidem Baltazzim, je vyhlášený chovem anglických plnokrevníku.




POZOR!
Jde o kulturní památku. Zámecký park slouží k odpocinku, kulturnímu a sportovnímu vyžití.
Mimo jiné se zakazuje: jízda na kole a pod., volný pohyb psu, poškozování a nicení objektu, drevin a zelene.
Objekt je proto hlídán bezpecnostní agenturou se psem. DBEJTE techto zásad. Z tohoto duvodu také nedoporucujeme nocní odlov.

STAGE 1: Zámek
Na úvodních souradnicích je zámek. v jeho blízkosti se nachází fontána.

X=pocet detí na fontáne

A=X÷2
V Napajedlích stávala nejdríve tvrz. Nejstarší historickou zprávu o ní máme z první poloviny 14. století, poprvé se pripomíná v roce 1344. Roku 1371 odkázal markrabe Jan synu Prokopovi tvrz a mestecko Napajedla. Už ale v roce 1376 byly lénem Heralta z Kunštátu (vlastnil mj. i hrad Krídlo). V roce 1427 napadla mestecko sirotcí vojska, porazila neprátelskou posádku, která se ukryla v napajedelské tvrzi.
B=X×3
Za cesko-uherských válek se stal celý kraj opet svedkem válecných boju a útrap. V ríjnu 1469 dobyl napajedelskou tvrz Matyáš Korvín, ale již 2. listopadu byl poražen knížetem Jindrichem a zahnán zpet do Uher. V roce 1474 pritáhl Matyáš k Napajedlum znovu, ale byl poražen dríve, než mohl mestecko vážne ohrozit. V roce 1511 daroval král Vladislav II. tvrz a mestecko Napajedla Arklebu Trnavskému z Boskovic do dedicného držení jako odmenu za zásluhy, které si Arkleb získal jako hejtman Brnenského kraje pri potlacování ruzných loupeživých band na Morave. V letech 1520-1583 drželi Napajedla Žerotínové, z nichž Václav ze Žerotína (1520-1534) napajedelské panství rozmnožil. Z dalších držitelu panství, tvrze a mestecka z tohoto rodu proslul Fridrich ze Žerotína, který zpresnil povinnosti poddaných mestecka, címž se jejich robotní povinnosti zmírnily. V roce 1583 se stal držitelem panství Zdenek z Vartemberka a pak jeho syn Jan. V roce 1611 je od Mola z Modric koupil Jan Jakub z Rottalu (zemrel 1617), pristehovalec ze Štýrska, kde jeho predkové zastávali úrad dedicných komorníku stríbrné komory. Napajedelská tvrz zanikla pravdepodobne v pohnuté dobe tricetileté války a její zbytky byly nánosem zaplaveny. Za tricetileté války trpelo Napajedelsko neustálými presuny vojsk obou táboru i nájezdy uherských povstalcu. Již v roce 1620 byla Napajedla vyplenena polskými nájezdnými vojsky, tzv. lisovcíky; cást mestecka byla tehdy vypálena a zpustošena. Do roku 1628 se takové prípady opakovaly ješte nekolikrát. V roce 1624 se ujal správy panství syn Jana Jakuba z Rottalu, Jan. Ten pripojil ke svému dosavadnímu majetku panství Kvasice; kvasický zámek si pak zvolil za své sídlo. Jeho zpupnost vuci poddaným ješte vzrostla, když se stal krajským hejtmanem (v roce 1633), pozdeji zemským sudím a generálním komisarem (roku 1637). Techto funkcí využil k dalšímu obohacení: lacino nakupoval statky, nekteré pripojil k panství, jiné draho prodával. Na svém panství založil šest nových osad, do kterých privedl osadníky ze sousedního Valašska. Neslavne proslul i pri potlacování valašského povstání v roce 1644. Jako generální komisar a gubernátor velel vojákum pri exekuci nad 200 Valachy ve Vsetíne v roce 1644. Když v roce 1674 zemrel, prevzal napajedelské panství jeho synovec Julius Vilém Rottal, zatímco Holešovsko pripadlo druhému synovci, Kryštofovi.
C=B-A
První Rottalové postavili v Napajedlích v polovine 17. století barokní zámek (tzv. starý zámek), který nenavazoval na tvrz, ale byl vybudován v mestecku a sloužil jako panské sídlo až do vybudování nového zámku. Byla to jednopatrová barokní budova, v jejíž horní cásti byly obytné prostory a dole vezení.
Julius Vilém Rottal zemrel v roce 1691 a již následujícího roku bylo napajedelské a holešovské panství prohlášeno za fideikomis s právem vzájemného nástupnictví mužských dedicu z obou stran. V dalších letech se majitelé casto strídali až do roku 1746, kdy Adamem Jáchymem Rottalem, který rovnež sídlil v Kvasicích, vymrela napajedelská vetev rodu a panství prešlo majorátním právem na holešovskou vetev, reprezentovanou hrabetem Leopoldem Ferdinandem Rottalem. Po jeho smrti v roce 1750 se stal dedicem hrabe František Antonín Rottal, jehož vzdelaná manželka Marie Cecilie rozená hrabenka Trautmannsdorffová byla velkou príznivkyní umení. Z jejího popudu zval hrabe na své statky ruzné umelce, malíre, sochare a architekty, kterí zde vytvorili hodnotná umelecká díla (v kostelích, zámcích aj.).
D=X-2
Když v druhé polovine 18. století byl v Napajedlích postaven nový zámek, sloužila stará budova potrebám správy panství. V roce 1876 byly prízemní místnosti premeneny na sýpky, jiné na kanceláre a byty pro zamestnance. Do prvního poschodí vedly drevené schody. Další cást budovy (c.p. 75) sloužila jako veznice (prízemí), zatímco v prvním a v druhém poschodí, které bylo pristaveno v roce 1898, sídlil soudní a berní úrad. V roce 1925 získalo celou budovu starého zámku olomouckého arcibiskupského, jen c.p. 87 zakoupila mestská sporitelna, která budovu v roce 1936 zbourala a na jejím míste postavila vlastní objekt.
E=F+A
Poslední majitelé napajedelského panství z rodu Rottalu se zapsali do dejin mestecka i stavbou tzv. nového zámku. Pricinila se o to dcera Františka Antonína Rottala (zemrel 1762) Marie Anna z Rottalu, provdaná za Quidobalda z Ditrichštejna. Základy stavby byly položeny v roce 1764, dokoncení spadá do roku 1769. Na plánech pracoval architekt F. A. Grimm ve stylu francouzského baroka. Pri výstavbe byla založena také francouzská zahrada. Zámek byl postaven na skalnaté vyvýšenine v jižní cásti mestecka na volném prostranství. Je to volne stojící trojkrídlá budova ve tvaru písmene U. Vchod s hlavním schodištem je na východní strane. Prízemí je prolomeno dvema bocními pravoúhlými vchody, nad vchody v kartuších jsou rodinné erby Rottalu a Ditrichštejnu.
V celé dvouposchodové budove bylo, krome pokoju služebních a príslušenství, více než 50 obytných místností, kaple, velký okrouhlý sál a tzv. zrcadlový sál, na jejichž výzdobe se podílel zejména sochar Ondrej Schweigl. Vlastní dedickou po Quidobaldu z Ditrichštejna byla hrabenka Marie Terezie Monte l´Abbate (1772-1824), provdaná za hrabete Jana Ludvíka Kobenzla (1753-1809), pozdejšího rakouského diplomata a státníka. Poté náležel zámek Stockauum a Baltazzium; v rodine Baltazziu zustal až do roku 1935, kdy jej odkoupil Bata.
F=2×C-X
Ve 40. letech 20. století byla provedena slohová rekonstrukce parteru s broderií, fontánou, vázami tvarovanými solitéry; terasy byly opatreny balustrádou (kuželkami). Po roce 1945 byl zámek jako konfiskát znárodnen. V 50. letech byl interiér zámku z vetší cásti znicen, vcetne kaple, prestavené v kanceláre. Vnitrní zarízení zámku se rozprodalo. Druhé poschodí bylo upraveno na bytové jednotky a byla sem umístena ucnovská škola n.p. Fatra. Následovaly další degradující stavební úpravy. V roce 1953 byla puvodní kaple prepatrována, a tím úplne znicena. K zámku patrily také hospodárské budovy, konírny a užitková zahrada se skleníky, parenište apod. Vedle zmínených objektu byly pristaveny v 50. letech 20. století nové budovy pro závodní klub. Kolem zámku se rozprostírá park, zcásti ve francouzském, zcásti v anglickém stylu. Se zámeckou zahradou sousedí hrebcín, proslulý chovem anglických plnokrevníku, založený nekdejším držitelem zámku v 80. letech 19. století Aristidem Baltazzim. Po zrušení ucilište v roce 1988 zustaly v jižním krídle 2 byty (i nadále užívané), a to až do rekonstrukce zámku v roce 1997. Ta probíhala až do roku 1999, kdy byla pro nedostatek financních prostredku zastavena.



FINAL: Keš hledejte na

N 49° 10.ABC E 017° 31,DEF

Additional Hints (Decrypt)

cbq pvuybh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.