Skip to Content

<

Zamek a Hrad Klenova

A cache by pezik1 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 01/28/2008
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tradicni keska umistena u Zamku/Hradu Klenova

Vznik hradu
Hrad Klenová, pripomínaný poprvé roku 1291, kdy jej vlastnil Bohuslav z Klenové, byl postaven na osamelé strmé skále ze dvou stran obtékané Jelenkou, prítokem reky Úhlavy. Hrad stál opodál zemské stezky, která vedla od královského mesta Klatov údolím Úhlavy k Železné Rude a odtud podél Cerné Rezné do Bavorska. Doplnoval tak soustavu pohranicních hradu v této cásti pomezního hvozdu, k níž náležely i hrady Pajrek a Komošín a konecne i rozsáhlé tvrze Opálka, Janovice, Bystrice a Dolany.



Páni hradu
Páni z Klenové patrili k významným ceským rodum a zmínky zasluhuje již prvý z nich, Bohuslav, jehož r. 1291 král Václav II. jmenoval do poselstva zastupujícího ceskou stranu v jeho sporu s bavorským vévodou Ludvíkem.

Pocátky hradu
O rane gotické podobe hradu si mužeme ucinit z nepatrných zbytku dochovaného zdiva jenom velmi neurcitou predstavu, ale zrejme se príliš nelišil od svého pozdejšího nástupce. Nasvedcují tomu zbytky rane gotického zdiva v dnešní veži v západním rohu hradu, u které jsou ješte dochovány zbytky puvodní hradební zdi, a zbytky zdiva ve vstupní bráne do hradního areálu, k nemuž priléhalo blíže neurcené rane gotické stavení. Krome jednoduché hradební zdi byl hrad opevnen jenom príkopem a valem. Toto opevnení hradu, který byl zejména od východní strany pomerne lehce prístupný, však nemohlo vyhovovat v 15. století, které se vyznacovalo znacným rozmachem palných zbrani. Proto byl nucen jeho tehdejší držitel, Pribík z Klenové a Janovic, pomýšlet na stavbu dukladnejšího opevnení, s níž byla spjata též dukladná prestavba celého hradu.

Pribík z Klenové
Kdy se Pribík z Klenové ujal statku, se presne neví, ale držel ho až do své smrti roku 1465. Na pocátku husitské revoluce byl stoupencem Husovým. Roku 1426 se úcastnil dobytí mesta Stríbra, které pak zustalo jeho majetkem až do konce husitských válek. Ale roku 1432 uzavrel s rožmberskou stranou prímerí a roku 1434 prestoupil na víru podjednou. Na strane husitu byl ješte pri obléhání Plzne, kde bylo jeho obojetné jednání odhaleno a Pribík byl nucen uprchnout. Také na strane císare Zikmunda osvedcil své vojenské umení. Nebyl však jenom válecník, ale i politik, který jako jeden z prvých vystoupil proti králi Jirímu z Podebrad.

Stavba nového opevnení
Svých válecných zkušeností Pribík využil pri stavbe nového opevnení. V první etape zpevnil obranu vnitrního hradu. Vnitrní hrad tak byl rozdelen na dve cásti, z nichž jihozápadní, ve které byla stará Pudorys hradu vež a jedno obytné stavení (purkrabství), sloužila vojenské posádce. Do této cásti vedla z predhradí brána, nad niž byla vybudována hranolovitá vež. Z první cásti hradu do druhé, severovýchodní, se vstupovalo rovnež branou. Nádvorí této cásti hradu bylo ze trí stran obestaveno budovami, z nichž se dochovalo zejména jihovýchodní krídlo, a to nejenom sklepy, ale i cást prvního patra. Pozoruhodný je zde zejména velký sál, který do parkánu vystupoval ctverhranným arkýrem s krížovou žebrovou klenbou. Se sálem po obou stranách sousedily menší místnosti. K této budove priléhala ješte polygonální kaple, postavená na staré bašte. K severovýchodní zdi byla pristavena velká hranolová stavba, jdoucí až do príkopu, v níž byla vyhloubena hradní studna. Na severní, východní a jižní strane byl hrad nove opevnen mohutnou hradební zdí, z níž vycnívaly veže umožnující bocní palbu. Byl to ve své dobe velmi moderní zpusob opevnování, jehož se pak používalo zejména pri stavbe mestských opevnení, jak je možno videt i na hradbách nedalekých Klatov.

Jirí Harant z Polžic a Bezdružic
Roku 1553 koupil ztencený statek Jirí Harant z Polžic a Bezdružic, jemuž se v roku 1564 na hrade patrne narodil jeho syn Kryštof, který se proslavil jako cestovatel a spisovatel (vylícil svoji cestu do Palestiny, kterou podnikl r. 1598 s Hermanem Cernínem z Chudenic), ale predevším jako hudební skladatel. Zmenil nekolikrát víru a ukoncil svuj život pod katovým mecem na Staromestském námestí v Praze 21. cervna 1621, tehdy však jako pán na hrade Pecka.

Renesancní prestavby
Za Jirího Haranta (zemrel roku 1584 ) byly na hrade uskutecneny nekteré, již renesancní prestavby. V 1étech 1561 - 1584 byla prestavena budova purkrabství v prední cásti vnitrního hradu, v níž se zachovaly zbytky sgrafit a renesancní štítek na arkýri. V patre je velký sál s renesancními nástennými malbami erbu Harantu z Polžic a s nimi sprátelených šlechtických rodin.

Úpadek hradu
Nejspíše v druhé polovine 17. století byla na gotické hradební zdi a na bašte vnejšího opevnení postavena dlouhá, jednopatrová budova, uzavírající predhradí na jižní strane. Hrad, který prestal být na sklonku 17. století strediskem rozsáhlého panství a sídlem jeho feudálního držitele, pocal chátrat, takže již r. 1737 z neho zbyly vetšinou jenom zríceniny, obehnané dvojitým príkopem. Pouze vlevo od vjezdu do hradu bylo nekolik obyvatelných místností s klenutou kuchyní, nad níž byla sýpka, dále zde byly zdené konírny a drevené stavení pro klícníka. Na pocátku 19. století však byla již i tato cást hradu ve zríceninách a jenom cást sloužila jako sýpka.

Opravy zríceniny hradu
Teprve když r. 1832 koupil statek Klenovou hrabe Eduard Stadion-Thannhausen, majitel rozsáhlého panství Kout-Trhanov na Domažlicku, byla zrícenina hradu opravena a pristaveny nové prostory. V létech 1834 - 1836 byla obnovena stará gotická hradní kaple nad branou vnitrního hradu a vstupní brána do hradu. Tehdy byla také opravena (1832 - 1838) polorozborená hranolová vež, která byla dostavena do dnešní výše a ukoncena pseudogotickým cimburím. Pri techto prestavbách byl také zasypán vnitrní príkop. Prestaveno bylo rovnež podélné stavení ze 17. století.

Zmeny ve vzhledu hradu
V roce 1838 koupil statek František Václav Veith, zbohatlý meštan, bratr Antonína Veitha, mecenáše malíre Josefa Navrátila. Již roku 1840 dal nový majitel pseudogoticky upravit novou cást hradu. Tehdy také vyzdobil salón nového zámku freskami malír Josef Navrátil. Ty byly pozdeji prikryty tapetami a dochovaly se tak až do dnešní doby. Byl zasypán vnejší príkop vlevo od hlavní brány na jižní strane hradu i príkop na severní a východní strane a na tomto prostoru byla založena zahrada. Romantická restaurace hradu v první polovine 19. století cástecne narušila jeho puvodní gotický vzhled, ale sama o sobe je jedním z nejstarších príkladu památkového zájmu u nás.

Do dnešní doby se po tomto složitém stavebním vývoji dochoval zcásti stredoveký obranný systém a je dosud patrné jeho pudorysné usporádání. Hrad je obehnán valem a príkopem, který se táhne na severovýchodní strane, kde nebyla prirozená ochrana. Vnejší hradební zed, zesílená hranolovitými a pulválcovími baštami, vznikla za pozdne gotické prestavby v 15. století. Val, príkop a hradební zed byly i na jižní strane, kdežto na západní strane vnejší opevnení schází a je zde jenom val a hluboký príkop vytesaný ve skále. Za vnitrní hradební zdi byla mohutná hranolovitá vež, oddelená parkánem od hradeb. Na nejlépe chráneném míste byl postaven trojkrídlý palác, jehož zríceniny jsou dosud viditelné a který obklopoval malé obdélné nádvorí. Tento palác se západní veží tvorí nejstarší jádro hradu. Pomerne nejlépe se dochoval jižní palác s vystupujícím arkýrem s kaplí, zvanou "husitská". V jeho patre je gotická krížová klenba, poslední zbytek gotického zaklenutí na hrade. Jihovýchodní nároží paláce chrání mohutná pulválcová bašta, která v patre prechází v osmibokou.




Interiér hradu a galerie
Vnitrní hrad má takrka obdélníkový tvar, vybíhá k severozápadu do špicky, kde je velká hranolovitá vež, sloužící dnes jako vyhlídková. Roku 1951 prevzal Klenovou ceskoslovenský stát jako významnou kulturní památku. Po tomto roce byl proveden dukladný stavebne historický pruzkum hradu a byly renovovány znaky v tzv. Harantove krídle. Státní hrad Klenová byl v r.1964 doplnen ješte galérií výtvarného umení.

Pristupnost hradu pro verejnost:
duben, ríjen: úterý–nedele, 10–16
kveten, cerven, zárí: úterý–nedele, 9–17
cervenec, srpen: pondelí–nedele, 9–18


Plné vstupné: 60 Kc (platí i pro jednu návštevu Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech) Slevy: 30 Kc (Návštevníci nad 60 let a od 6 do 18 let, zelená karta CSOP, prukazy ISIC, ITIC, IYTC; opet platí i pro jednu návštevu Galerie U Bílého jednorožce) Zdarma: Invalidé, deti do 6 let, studenti odborných škol výtvarného zamerení, ucitelé ZŠ, SŠ a VŠ jako doprovod skupiny žáku, novinári, odborní pracovníci muzeí, galerií a památkových ústavu (AMG, RG CR, ICOM, ICOMOS, NPÚ, Zväz muzeí na Slovensku).

Zdroje:
http://www.gkk.cz/klenova/
http://www.retour.cz/mesta/klenova/hrad.htm


Cache
Cache je umistena mimo areal hradu v jeho tesne blizkosti.
Jedna se o schranku typu lock&lock

Additional Hints (Decrypt)

[cz] uyrqrw i xberarpu iryxrub fgebzh f ubbbqar xzral
[eng] frnepu va ebbgf bs ynetr gerr jvgu znal gehaxf

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.