Hirschovy zelezarny Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Cache je venována bývalým Hirschovým železárnám v Rokycanech.
The cache is dedicated to the Hirsch Ironworks in the Rokycany town.
Hirschovy železárny
Západne od historického jádra Plzenského predmestí se po staletí rozkládaly louky. Mezi nimi tu na brehu Klabavky stál mlýn, který byl v 18.století prestaven na valchu. Objekt v roce 1886 i s parcelou v dražbe získal podnikatel František Hirsch a vystavel zde behem dvou let moderní areál Hirschových železáren. Ten sestával zpocátku ze „slévárny litiny, zámecnické dílny s brusírnou, niklovny a montovny“. Výroba se soustredila takrka výhradne na produkci žehlicek. Železárnám se darilo a ješte pred rokem 1895 byl podnik podstatne rozšíren - byla dokoncena novostavba dílen a skladište. Zatímco puvodní továrna se rozkládala u reky a prímo navazovala na objekt bývalé valchy, nyní byl jižne od stávajících objektu postaven nový soubor prumyslových hal vytvárejících uzavrený dvur.
Na jihu, smerem do Madlonovy ulice, korunovala areál železáren luxusní stavba rodinné vily Františka Hirsche, postavená roku 1892. Vilu, spíše zámecek, projektoval plzenský stavitel František Kotek. Jedná se o jednu z nejcistších ukázek neorenesancní architektury v Rokycanech. Izolovane stojící objekt je na severní strane otocen do továrního dvora, zatímco na jihu hledí do upravené zahrady, která koncí až u Madlonovy ulice. Od ní oddeloval zahradu plot s kovanou mríží. Dochoval se dodnes, byt znacne zchátralý a narušený pozdejšími prestavbami. Stavitel Kotek v prípade Hirschovy vily vyšel maximálne vstríc opulentnímu vkusu zadavatele a vytvoril skutecne luxusní dum, který upoutával vnejší okázalostí. Továrník Hirsch nepochybne chtel novostavbou rodinného sídla demonstrovat svoji financní sílu a ohromit rokycanskou verejnost. V zpetném pohledu ale jeho vila pusobí spíše jako mírne anachronický model malé rodinné továrny, v které nachází její majitel bydlení doslova vedle výrobních hal. Stejne jako Hirschova vila i tovární haly postavené pri rozširování továrny roku 1895 se dochovaly v podstate dodnes. Jejich dominantním rysem jsou velkolepé rozmery a zdivo z neomítnutých svetlých cihel.
Na konci 19. století zamestnávaly Hirschovy železárny asi 180 delníku a výrobky se prodávaly v celém Rakousko-Uhersku i na Balkáne. V roce 1905 prešel podnik do vlastnictví ing. Františka Hirsche juniora a dockal se rozšírení o levé tovární krídlo. K dosavadnímu sortimentu žehlicek a domácích železárských potreb pribyla i výroba stroju vcetne velkých zarízení do 1 000 kg váhy. Tehdy prožívají železárny své nejlepší období. Behem 1. svetové války musel podnik prejít na válecnou zbrojní výrobu (delostrelecké náboje, granáty, vícka na miny). Po válce se na puvodní prosperitu navazovalo jen steží. Ekonomická krize v 30. letech 20. století a propad kupní síly obyvatelstva pak podnik zamerený na drobný, spotrebitelský tovar silne postihly. V dobe 2. svetové války zde nebyla zavedena válecná zbrojní výroba a stagnující továrna se nadále zabývala produkcí ruzných stroju. V roce 1946 mely Hirschovy železárny jen 86 zamestnancu a po znárodnení byly zacleneny do komárovských železáren. Do nové vlny industrializace 50. let se areál Hirschových železáren stojící na nepríliš rozsáhlém pozemku u reky, bez železnicního spojení, príliš nehodil. Byla zrušena slévárna a na jejím míste vyrostla nová montážní hala. V rámci koncernu Škodových závodu podnik prežil následující desítky let komunistické éry, aniž by se nejak zásadne rozvíjel. V dubnu roku 1992 se továrna vrátila v restituci potomkovi puvodních majitelu, Vladimíru Hirschovi.
I když byl areál Hirschových železáren ve své vrcholné fázi výstavný a architektonicky zajímavý, pro budoucnost znamenal vznik tohoto 30 hektarového prumyslového areálu jen další omezení rozvojových ploch pro obytnou a verejnou zástavbu. Mesto tak casem doplatilo na nekoncepcní politiku rokycanské radnice, která v 2. polovine 19. století nedokázala regulovat rozmach prumyslu nejakými územními limity a namísto toho se prumysl prosazoval spontánne, casto prestavbou historických mlýnu. Vznik Hirschových železáren bez napojení na železnicní sít a v tesném sousedství lesoparku Stráne (Husovy sady) byl omylem.
Zdroje informací:
text - Rokycany, the website by David Borek
fotografie - Katerina Davidová (www.turistika.cz)
dobová pohlednice - Tomáš Rada, Rokycany
Additional Hints
(Decrypt)
cbq fgevfxbh / haqre gur ebbs