PR Trojacka Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
PR Trojacka
kes neni umistena primo v PR
Trojacka z pochopitelnych duvodu ochrany
prirody
Základní údaje: Prírodní rezervace Trojacka se rozkládá na severne
až severozápadne orientovaných svazích pod vrcholem Trojacka
(709,8 m). Bohatou vegetací pokryté sutové kužele doplnují
drobné skalní výchozy. Území leží v nadmorské výšce 480
až 595 m ve strední cásti Verovických vrchu (západní
výbežek Radhoštské hornatiny), asi 2 km jihozápadne od
obce Morkov. Katastrální území Morkov (Hodslavice), okres Nový
Jicín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 10. 2. 1969, rozšíreno
v roce 2003. Evidencní kód ÚSOP: 449. Kategorie IUCN: rízená
rezervace. Celková výmera 60,77 ha. Mapa. Predmet ochrany: Druhove
pestrý, prevážne listnatý porost 4. a 5. vegetacního stupne s
bohatým bylinným patrem. Lokalita kriticky ohrožené kapradiny
jeleního jazyku celolistého (Phyllitis scolopendrium) na sutových
skalkách. Geologie, pudní pomery: Geologicky spadá prírodní
rezervace Trojacka k vnejšímu flyšovému pásmu slezské
jednotky, budované souvrstvím godulského vývoje. Nejníže
leží vrstvy lhotecké s prevahou vápnitými jílovcu
prostoupených lavicemi pískovcu, následují pestré vrstvy godulské s
cervenavými jílovci a cockami pískovcu, nejvýše leží
vlastní godulské vrstvy. V reliéfu severních svahu se uplatnuje
príkrovová stavba pohorí ovlivnená destrukcním vývojem a humidními
pochody v holocénu. Spodky fluviálne modelovaných svahu jsou
pokryty hlubšími eluvii, hranicní strže potoku jsou
až 4 m hluboké. V jihovýchodní cásti území leží výrazný
mrazový srub. Pudním typem jsou hnedé lesní pudy.
Kvetena: Lesní spolecenstva v prírodní rezervaci Trojacka jsou
razena do svazu Lunario-Aceretum a Scolopendrio-Fraxinetum.
Stromové patro je velmi bohaté, mezi množstvím druhu má
nejvyšší podíl buk lesní (Fagus sylvatica), hojný je
javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle belokorá (Abies alba), smrk
ztepilý (Picea alba), lípa srdcitá (Tilia cordata) a lípa
velkolistá a (Tilia platyphyllos), v prímesi dub zimní (Quercus
petraea), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus
excelsior), v podúrovni ojedinele jilm drsný (Ulmus glabra). Kerové
patro tvorí zimolez obecný (Lonicera xylosteum), lýkovec jedovatý
(Daphne mezereum) a vzácne zimolez cerný (Lonicera nigra). Bylinný
podrost je vzhledem k vysoké úživnosti stanovište velmi
bohatý. Brzy zjara rozkvétá sneženka podsnežník
(Galanthus nivalis), která zde vytvárí nejvetší populaci v
oblasti Moravsko-slezských Beskyd. Typickými druhy jsou
bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapradina lalocnatá
(Polystichum aculeatum) a kapradina Braunova (Polystichum braunii),
kaprad samec (Dryopteris filix-mas), kopytník evropský (Asarum
europaeum), kycelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kycelnice
devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kycelnice žláznatá
(Dentaria glandulosa), mesícnice vytrvalá (Lunaria rediviva),
netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere), papradka samicí
(Athyrium filix-femina), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum),
pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), plicník tmavý
(Pulmonaria obscura), pryšec mandlonovitý (Euphorbia
amygdaloides), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík
klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum),
šalvej lepkavá (Salvia glutinosa), štavel kyselý
(Oxalis acetosella), vraní oko ctyrlisté (Paris quadrifolia).
Vzácne roste na skalkách kriticky ohrožený druh kveteny CR,
zvlášte chránená kapradina jelení jazyk celolistý (Phyllitis
scolopendrium). Tato velmi dekorativní kalcifilní kapradina byla na
Trojacce poprvé objevena profesorem dr. Zlatníkem pri
fytocenologickém pruzkumu v roce 1951. V Ceské republice je znám
recentní výskyt jeleního jazyku pouze z nekolika dalších
lokalit - roste na nekolika místech v Moravském krasu (Pustý
žleb, propast Macocha, Josefovské údolí) a na dne propasti
Macuška v Hranickém krasu. Protože tyto lokality lze
považovat za reliktní, což dokládají spolecná
stanovištne i ekologické podmínky, odborníci považovali
výskyt jeleního jazyku celolistého na Trojacce za jedinný prirozený
lesní výskyt tohoto druhu v ceských zemích. Teprve nedávno, v roce
1999, byl nalezen jelení jazyk také v Bílých Karpatech na lesním
penovcovém prameništi u Bzové. Zajímavý je rovnež objev
jeleního jazyku v Ceském krasu na Bubovickém potoce.Fauna: Vysytuje
se zde rada druhu bezobratlých, napríklad strevlík hrbolatý
(Carabus variolosus), z obojživelníku mlok skvrnitý
(Salamandra salamandra). Území je vhodným biotopem predevším
pro radu druhu ptactva. Lze pozorovat cápa cerného (Ciconia nigra),
krahujce obecného (Accipiter nisus), jestrába lesního (Accipiter
gentilis), jerábka lesního (Tetrastes bonasia), dríve v oblasti
velmi hojnou, dnes vzácnou sluku lesní (Scolopax rusticola), holuba
doupnáka (Columba oenas), žlunu zelenou (Picus viridis),
žlunu šedou (Picus canus), strakapouda belohrbetého
(Dendrocopos leucotus), krkavce velkého (Corvus corax),
orešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes). Z
dalších druhu byli pozorováni napr. brhlík lesní (Sitta
europaea), budnícek lesní (Phylloscopus sibilatrix), budnícek
menší (Phylloscopus collybita), budnícek vetší
(Phylloscopus trochilus), cervenka obecná (Erithacus rubecula),
dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), cížek lesní
(Carduelis spinus), drozd brávník (Turdus viscivorus), drozd zpevný
(Turdus philomelos), holub hrivnác (Columba palumbus), hýl obecný
(Pyrrhula pyrrhula), káne lesní (Buteo buteo), konipas horský
(Motacilla cinerea), kos horský (Turdus torquatus), králícek obecný
(Regulus regulus), kukacka obecná (Cuculus canorus), lejsek
cernohlavý (Ficedula hypoleuca), linduška lesní (Anthus
trivialis), penice cernohlavá (Sylvia atricapilla), penice
slavíková (Sylvia borin), penkava obecná (Fringilla coelebs),
sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) a strakapoud velký
(Dendrocopos major). Drobné druhy savcu reprezentují chránený
rejsek horský (Sorex alpinus) a plch lesní (Dryomys nitedula). V
rezervaci a okolí se vyskytuje množství vysoké zvere, jelen
evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Z
velkých druhu šelem zde byl pozorován rys osrovid (Lynx
lynx). Lesnictví: Prevažující cást rezervace je tvorena
ruznovekým, nestejnorodým, prírode blízkým lesem typu svahové
klenové buciny s prímesí lípy srdcité, jedle belokoré, javoru
mléce, jilmu drsného, jerábu obecného a jasanu ztepilého. Dreviny
jsou smíšeny ve skupinách i jednotlive a dosahují stárí
kolem 150 let. Pouze na omezené výmere se v jižní cásti
nacházejí mladší stejnoveké listnaté porosty. Management,
ohrožení: Nejstarší archivní prameny z roku 1861
dokládají, že v oblasti Verovických vrchu prevládaly
jehlicnaté lesy s dominující jedlí, jen pri hrebenech byla prímes
buku. Behem 19. a pocátkem 20. století byly tyto porosty
intenzivními zásahy postupne meneny na jedlobuciny a buciny s
prímesí javoru, jasanu, lípy a jilmu. Se sadbou smrku se zapocalo
po kalamitních težbách v 60. a 70. letech 19. století. Na
území rezervace se do jejího vyhlášení lesnicky hospodarilo,
i potom došlo k nahodilým težbám odumrelých jilmu a
jedlí. Zvláštní pozornost je venována ochrane lokality
jeleního jazyka celolistého. Pokud nedojde nejakým zpusobem k
regulaci vysokých stavu spárkaté zvere v okolí rezervace, bude
nutné provádet zásahy smerující k podpore prirozeného zmlazení
lesních porostu. Koncem roku 2003 byla PR Trojacka rozšírena
vyhláškou Správy CHKO Beskydy z puvodní výmery 10,52 ha na
soucasných 60,77 ha.
Additional Hints
(Decrypt)
Ppn qrfrg xebxh mn preirabh fvcxbh.
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures