Budianka Traditional Cache

"Osada sama - vcelku neco pres dvacet staveni, z nichz nektera patri ke Smichovu, jina ke Kosirum, jest v okoli Prahy, ba snad v celych Cechach z ruznych pricin sveho druhu jedina. A to nejen svym zvlastnim terenem a skoro az divoromantickym okolim, nybrz i bizarnosti vetsiny svych starsich staveni, z nichz jedno neni druheho skoro ani podobno. Jedna z nejchudsich a nejubozejsich osadicek nemuze si vsak styskati na nejblizsi sousedstvo. V okoli sousedi Budanky s usedlostmi, ktere mohou buditi i prirozenou zavist. Na zapad, a to tesne pri prvni vozove ceste, vedouci z erarni silnice do osady, rozklada se starsi vinice Zamecnice s hospodarskymi stavenimi a velkou pahorkovitou zahradou. Na jihu vystupuji z husteho stromovi dve moderni vily Dolni a Horni Kavalirka. K vychodu rozklada se nekdejsi velkolepy park hrabete Clam-Gallasa, znama Klamovka.. Na severu pres silnici, vedouci podle Klamovky k vysinam belohorskym, trci smutne k obloze byvaly letohradek neboli vinice Klikovka, slouzici nyni jen k ucelum hospodarskym." 
(Jakub Arbes – Rvac, 1903)

    V barokni dobe byl Smichov oblasti poli, vinic a zahrad, mezi nimiz byly volne roztrouseny jednotlive usedlosti a panske letohradky. Jmeno Budanka nesl puvodne nevelky vinicni dum. Prave vinicni nadenici zrejme zalozili zarodek osady. 
    Na prelomu 18. a 19. st. sem zacal pronikat prumysl a s nim novi obyvatele. Hlavne chudi delnici z blizkeho piskovcoveho lomu, zamestnanci brevnovske cihelny na dnesni Petynce a drobni remeslnici. Pozdeji se k nim pridali delnici ze smichovskych fabrik, napr. Ladronky, ale take mistni galerka. Tak vznikala v letech 1840-50 kolonie Budanka. 
    Udaje o tom, kolik domku vlastne osadu tvorilo, se ruzni. Byvalo jich zrejme az 24 a zilo v nich udajne az 300 obyvatel! 

Rvac z kosirskych Budanek
"Saloch-laloch," ozyval se posmesek za zady hromotluka. Saloch byl povestny rvac z kosirske osady Budanka, ktery casto koncil v kriminale za nejake krveproliti, ke kteremu byl dle sveho mineni vzdy nejak vyprovokovan. Jako onoho prosincoveho dne, kdy na ceste od strahovske brany k petrinskym kamenolomum zustal lezet s rozbitou lebkou jeden z posmevacku. Saloch se tehdy vracel z neuspesneho hledani prace. "Uboha zenska a deti. Zas jim toho chlapa zahakujou. A zrovna kdyz je s outezkem. Osm nebo deset mesicu tezkyho zalare ho nemine..." Tak se spekulovalo v krcme na Budankach. Rvac nemel ve zvyku nikterak se vyhybat "ramenu spravedlnosti". Tentokrat se ale jeste chtel poohlednout po nejakem grosi pro rodinu, ktera uz nemela ani halir. A tak kdyz mu jakysi vyrostek vyzvonil, ze uz na nej doma cekaji policajti, vydal se s ledovym klidem po silnici ke Klamovce optat se, kdo by pujcil. Kdyz neuspel, vydal se bezmyslenkovite cestou k Bile Hore. Vedel, ze v techto mistech, kde znal kazdou stezku, nalezne nejbezpecnejsi docasny azyl. Z letargie ho vyrusila zenstina, ktera sestupovala po mezi na silnici, po niz kracel. Cerna Kacka. Snad od sestnacti je cele okoli povazovalo za par. Po letech milostneho pomeru si ale Saloch vzal namisto Kacky jeji nejlepsi kamaradku. Kdyz palcivou litost z dvojnasobne zrady vystridal vzdor, zacala hledat utechu v divokych laskach a hyrila a spoustela se vic a vic, az se z ni stalo zbidacele prodejne stvoreni, k posmechu vsem, kdo ji znal, vcetne Salocha. Ted v nouzi byl ale Saloch ochoten v ni videt spasneho andela. "Nemas, Kacko, naky gros?," vyhrkl. "Leda bych kradla," a obratila kapsy sukne naruby. Vypadly z nich jen drobky chleba. Saloch sklopil oci. Pocitil nenadaly stud a litost nad vsim. A po letech zaznela snad i prosba za odpusteni. Z Kacky se stal opet spojenec. Pocka na neho za vecera. On se zatim pokusi dostat na Pohorelec, kde si vsadil a par zlatych by snad mohl dostat.
"Udelame to tak: doneses zene tuhle petku a neco kup, urcite doma nic nejedli. Zustanes u nas pres noc. Az cetniky omrzi civeni pred domem, postavis svetlo do okna na znameni. Ja se schovam tamhle na Vidouli, odkud je k nam videt a pak na chvili zajdu. Ja dneska musim s zenou mluvit..."
Zacalo snezit a vichrice zahnala i posledniho straznika. Tehdy Kacka opustila koralnu, kde si zavdala pro kuraz, nez prekrocila prah domu sve byvale kamaradky. Kdyz pak vysazela Salochove na stul zlataky a jidlo, pocitila az zadostiucineni. "A ted me snad nevyzenes!" ozvala se sebevedome. "Ne, nevyzenu,"odtusila Salochova, ale na sva slova zrejme ani nemyslela. Byla rozhodnuta. Nic se uz nezmeni. Jen prodluzujeme sve trapeni.Za par dni na tom budeme stejne mizerne. Byla ponizena. Byla zebracka. Byla horsi nez tady Kacka, na jejimz nestesti sama nesla vinu.
Usnuli. Jen Salochova nespala. Ucpala hadry vsechny skuliny, kudy by do svetnice mohlo ficet. Bylo zatopeno a teplo jako v lazni. Vsichni klidne spali, ale vichrice kvilela. Smutek a bolest.
"Jdi uz, Kacko, jdi!" Salochova necekane vzbudila a vyhnala sveho hosta do nejvetsi sloty. Kacka se jako smyslu zbavena potacela ledovou noci zmatene sem a tam. Tak definitivne vystrizlivela a vzpomnela si, ze jeste nedala znameni Salochovi. Stuj co stuj tak musi ucinit...
U Salochu byla vzhuru uz jen mala Dornicka. "Maminka se nemuze probudit. Ja se bojim,"zaseptala uzkostlive. "Lehnu si k tobe, aby ses nebala. A poseptam ti pohadku..." Zanedlouho v objeti obe opet usnuly.
Kdyz se rano vratili cetnici, naskytl se jim obraz strasneho divadla. Dve deti a dve zeny s vyrazem klidu ve tvari spaly naveky. Soudni komise konstatovala dobrovolnou smrt udusenim plynem kamenneho uhli. Ale Saloch byl nezvestny... Minulo nekolik mesicu.
Zjara pribehly deti do osady, ze na Vidouli v prikope v napul roztale zaveji lezi nejaky muz. Ruku mela mrtvola pevne pritisklou na prsa. Ve spinavem satku drzela balicek bankovek. Tehdy vecer pred bourlivou noci v loterijni sberne na Pohorelci sdelili jistemu kolohnatu: "Vyhral jste!" - "Ambicko, ne?"- "Nikoliv - terno secco bez amba..." - "A kolik tedy vyhravam, kdyz ne ani ambo?" Na pult pred nej kolektant vysazel nejprve dva stribrne zlataky a dve papirove petky, pak vahave pridal ctyri desitky a po chvili – celych dvacet stovek...!

20. STOLETI 

Na dobove fotografii z dvacatych let minuleho stoleti jsou znazorneny puvodni domky v kolonii oznacene popisnymi cisly. Ty maji byt zachovany, na prave strane je videt puvodni zastavba pri Plzenske tride.

    Na pocatku 20.stoleti byl zboren historicky vinicni dum a nahradil ho novy objekt. 
    Upadek Budanek zacal pred prvni svetovou valkou, kdy byla cast piskovcoveho lomu zavrena a delnici byli nuceni odejit za praci pryc z Budanek. Za 2.svetove valky si jednotky SS vybudovaly kryt ve sklepe mistniho hostince a kolonie chatrala dal (presto se podarilo po dalsi desitky let osadu udrzet a az do r.1989 slouzily domky k bydleni!). 
    Za socialismu se Budanka stala utocistem i pro skupiny disidentu, mezi nez patril napr. pozdejsi velvyslanec v USA Alexandr Vondra, evangelicky duchovni, hudebnik a senator Svatopluk Karasek, zkousela tu take legendarni skupina Plastic People of the Universe.
Definitivni zkaza Budanek byla odstartovana rokem 1988. Tehdejsi Odbor vystavby hl.m. Prahy zacal od soukromych vlastniku domky i s parcelami odkupovat. Pod pohruzkami o vyvlastneni vsichni starousedlici osadu opustili. Jedinym soukromym objektem v kolonii zustal az dodnes domek pana Hradilka, na jehoz strese se objevil dnes jiz legendarni napis "Pomoc, chteji nas zbourat". (V prubehu 90. let se tam vystridaly jeste 2 napisy: vzkaz k tehdejsimu primatorovi: "Koukale, padame i na tvou hlavu" a nynejsi: "Obecni urad - nas hospodar"). Pocitalo se s uplnou demolici malebnych domku. Nahradit je mel desetipodlazni panelovy dum se 144 bytovymi jednotkami, zdravotnim strediskem Zamecnice a parkovistem pro 70 aut. Urcen byl predevsim pro zamestnance prazskeho magistratu a ministerstva vnitra! Projekt ani v nejmensim nerespektoval urbanistickou strukturu kosirskeho udoli, a proto neni divu, ze se po uvolneni politickych pomeru po roce 1989 zvedla vlna odporu proti tomuto zameru, ktera vyvrcholila demonstraci na Staromestskem namesti z iniciativy Obcanskeho fora.
    Posledni dum byl vystehovan 16.listopadu 1989 a prvni uz o rok driv.
    Do nedavne minulosti zustavalo v ruznem stavu dochovano 14 vetsinou malych domku s podelnou jednotraktovou dispozici se sedlovou ci pultovou strechou. Modernizovany byly jen minimalne. Postupne byly doplnovany jen drobnymi nadstavbami ci sklipky. 
Budanka, nazyvana tez "Kosirsky skanzen" ci "Montmartre", predstavovala naprosto ojedinelou ukazku souboru puvodni periferni zastavby, ktera uz nema na uzemi Prahy obdoby a i v cele republice je minimum analogii (obdobna kolonie existuje vsak dodnes v centru Brna - v slamove kolonii Kamenka, ktera vznikla v roce 1926 na dne vytezeneho kamenolomu jako nouzove sidliste pro tzv. lumpenproletariat ted bydli hlavne kumstyri, vytvarnici, herci a hudebnici). 
    Pamatkova hodnota nikdy nespocivala v jednotlivych objektech, ale v unikatnim celku jakesi minivesnicky uprostred mesta se zcela specifickou atmosferou.
    Demolicni vymer byl Magistratem zrusen v kvetnu 1991 a o rok pozdeji byla Budanka prohlasena pamatkovou zonou.Pamatkova ochrana vsak Budankam bohuzel paradoxne vic uskodila, nez pomohla. Podminky pamatkaru byly totiz natolik prisne, ze se nepodarilo najit investora, ktery by za cenu obrovskych nakladu provedl rekonstrukci a pritom nemohl pocitat s navratnosti investice diky nejake komercni pristavbe. S domky se dal nic nedelo i proto, ze magistrat, ktery lokalitu vlastnil, otalel s jejim prevedenim na mestskou cast Prahu 5. Rika se, ze to trvalo onech dlouhych sest let zamerne jako msta za to, ze se nekterym jeho zamestnancum nesplnila vize bydlet v nobl panelaku...
Nedoslo tak ani k pripravovanemu restaurovani uzemi podle projektu architekta Fanty. 

POSLEDNI MOHYKAN
Ludvik Hradilek, byl jedinym, kdo se koncem osmdesatych let odmitl smirit s asanaci lokality a pozdeji podal zalobu proti soudnimu vyvlastneni a vyklizeni domku sve manzelky. "Zili jsme tu od roku 1980 a moje zena si nedovedla predstavit, ze bychom meli bydlet nekde v panelaku, jako se to stalo nasim sousedum," vypravi Hradilek. V roce 1980 byla Budanka urcena k demolici, o jejich zbourani pry uvazovali uz Nemci za valky. Od roku 1988, kdy Utvar hlavniho architekta vydal rozhodnuti o vystavbe panelaku, nutili prislusni urednici obyvatele, aby podepsali smlouvu o prodeji. 

"Lide se nejdrive branili, ale pak vsichni podepsali. Nakonec jsme tu zbyli sami a behem jednoho roku nas sestkrat vykradli. V jednom z domku se dokonce prodavala ukradena umyvadla, vany a dalsi predmety z opustenych domu. Pozdeji tu sebrali tasky ze strech a do vetsiny domu jiz nekolik let zateka. Policii jsme tam v te dobe nevideli," pokracuje pan Hradilek, ktery se z lokality se svou rodinou pred nekolika lety odstehoval. V dubnu 1992 zrusil soud rozhodnuti o vyvlastneni a nekolik byvalych obyvatel pozadalo podle restitucniho zakona o navraceni sveho majetku. "Posledni ctyri roky se vsak magistrat stale vymlouval na spatne podklady od Prahy 5, ktera pozadala o prevod lokality. Zda se, ze situace se jiz vyresila, avsak neni jiste, nakolik dostoji pamatkari svym pozadavkum, kdyz rekonstrukce bude nyni mnohem drazsi..." uzavrel Hradilek.
(Mlada fronta DNES, 19.11.1996) 

"Od te doby, co doslo k tomu vykoupeni, tak se tady nic nedelo, a je to zcasti chyba obvodniho uradu, ze to tady vypada tak, jak to tady vypada. Kdyby tady bydleli majitele, tak by tady nikdy nedoslo k tomu, ze by tady ty domy spadly."
Podobny nazor jako Jakub Hradilek, synovec jedineho majitele, ktery se nevzdal nadeje na znovuobnoveni unikatni kolonie a snazi se svuj byt udrzovat v relativne dobrem stavu, maji i starsi obyvatele Kosir, kteri si pamatuji puvodni stav. (Ceska televize, 11.08.1998)

Krome dvou nedoresenych pripadu byla do majetku Prahy 5 Budanka sverena az cervnu 1996. I v dalsich letech se pak vedly vlekle spory, prevazne o to, zda domky zrestaurovat nebo zbourat. Radnice Prahy 5 mela predstavu, ze najde silneho investora, ktery kolonii da novy zivot. Investora, ktery dokazal zvitezit dokonce ve dvou verejnych soutezich, sice nasla, ale ten se nemohl po letech tahanic vyrovnat s prehnanymi naroky jak pamatkaru, tak radnice. Praha 5 odmitla zabyvat se myslenkou, ze by kolonii rozparcelovala a nechala ji ozivit jednotlivym uzivatelum. Jako problem videla hlavne to, ze by sama musela zainvestovat inzenyrske site, kanalizaci apod., tak jako je to pritom jinde bezne... Teprve po letech (v roce 2001), kdy se jeji plany evidentne zhroutily, prichazela se vstricnejsimi navrhy (vcetne ochoty investovat do kanalizace potrebnou castkou 50 milionu Kc). To uz ale nebyla kolonie zdaleka v takovem stavu jako na zacatku. 

Podminkam pamatkaru nevyhovela ani jedna ze tri studii na revitalizaci osady:

1.) Prvni studie na revitalizaci zachovavala puvodni panorama lokality a pudorysy budov. Jen dva domky byly podle studie v natolik havarijnim stavu, ze mely byt zcela nove postaveny. Pristavba pocitala jen se tremi dvojdomky a jednou bezbarierovou budovou. Lokalita mela byt vyuzita ke kratkodobejsimu ubytovani, pocitalo se s restauraci, kavarnou a obchodem. Stavebni naklady byly odhadovany na 40 milionu Kc.
2.) Dalsi studie pocitala s rozsirenim podlahovych ploch a vyuzitim podkrovnich prostor objektu. Zajimave bylo vyuziti konfigurace terenu a zelene k vytvoreni parku s rozhlednou.
3.) Studie posluchacu fakulty architektury na coloradske universite (1999) se oprostila od pozadavku daneho vyhlaskou na zachovani puvodniho pudorysu lokality. Pocitala s mnohymi funkcnimi upravami a dostavbami uvnitr lokality i v jejim sousedstvi smerem do ulice U dvou srpu. Jednoznacne bylo ale i zachovani huste zelene oddelujici Budanka od okolni zastavby. Historickou pripominkou by bylo otevreni casti dnes zatrubneneho Motolskeho potoka.

Po dobu, kdy se Budanka zdala byt uzemim nikoho, se v rozpadlych domcich s propadlymi strechami usidlili v letech 1991-92 squatteri (Skupina Svoboda 91), pote bezdomovci, ukrajinsti delnici a narkomani... 
Jak se cela causa vyvijela v letech 1996-2002 si muzete detailne prostudovat na webu. Treba si udelate svuj nazor na vinika...

Seznam puvodnich objektu

c.p.136 - Hostinec. Castecne podsklepena budova (sklep vysoky 5m), jedna z nejhodnotnejsich a nejzachovalejsich. Jeji podoba narusena nevhodnymi okny a chaotickymi dvornimi pristavbami. Mel byt zachovan.
c.p.137 - Obchod., puvodne prizemni, od r.1932 patrovy dum. Mel byt zachovan.
c.p.143 - Budova se zajimavou klasicistni polovalbovou strechou. Narusena nevhodnymi okny.
c.p.126 a 1329 - Puvodne zrejme jeden dum, po vicerych prestavbach nyni dve budovy.
c.p.144 - Tradicni venkovsky trojdelena stavba se sedlovou strechou a puvodnim zuzujicim se kominem.
c.p.220 - Stavba z r.1890 vznikla prestavbou zahradniho altanu
c.p.237 - Stavba oproti sousednim budovam novejsi. Jeji vzhled narusuje pristavba vstupu a nevhodna okna.V havarijnim stavu, urcena k demolici.
c.p.134 a 135 - bez podkladu
c.p.145 - Zrejme nejhodnotnejsi stavba lokality. Jako jedina profesionalni v pudorysu i ve fasade. Vyznamne jsou prizemni klenby a na pruceli patra balkon. Historicky velmi cenny objekt. Mel byt zachovan.
c.p.133 - Dum vhodne doplnujici zastavbu.
c.p.132 - Jeden z nejhodnotnejsich objektu. Mel byt zachovan. V jeho tesnem sousedstvi je 
c.p.195 - v havarijnim stavu, urcen k demolici

21. STOLETI

...na domku kousek od frekventovane Plzenske ulice je cedulka:

"POZOR Lokalita Budanka. Pamatkova zona. Poskozeni se tresta podle zakona c. 20/1987 a c. 200/1990 O.U.PRAHA 5"

V tech nekolika slovech je smutek i ironie dohromady. Ackoliv jsou domky poskozeny tak, ze uz v nich nepotkate ani bezdomovce, nikdo za jejich likvidaci potrestan nebyl a ani potrestan nebude. Vesmes jsou to uz neopravitelne ruiny s propadlymi krovy, polorozborenymi zdmi, bez oken, dveri. Ale i to, ze jeste stoji, je sam o sobe zazrak. 
Posledni predstavy pocitaly s vybudovanim prostoru pro Waldorfskou skolu J.A.Komenskeho a atelieru a remeslnych dilen v postupne opravovanych objektech. 
Pozdeji sdruzeni "Budanka pro budoucnost" vypracovalo hodnotny projekt na zbudovani centra neziskovych sdruzeni (zahrnuty byly i kancelare, konferencni sal, hotel ci restaurace). Cestu postupnych oprav a drobnych soukromych investoru, kterou navrhoval i poradni sbor primatora pro pamatky a urbanismus, ovsem zasadne odmitli smichovsti radni. 
V dubnu a kvetnu 2002 nechala MC Praha na sve naklady zbourat 6 domku, dalsi nechala zabezpecit, aby nespadly. V ramci asanace tak zmizely stavby (jejich torza, apod.) s cisly popisnymi 126, 133, 135, 144, 195 a 1329. 
V roce 2004 radnice Prahy 5 docilila dohody, na jejimz zaklade zacala se zprvu nenapadnou asanaci nejzdecimovanejsich objektu, ale uz koncem roku 2004 byla polovina domku srovnana se zemi. Neustavaly pritom proklamace, ze se do puvodni podoby vrati alespon ctyri domy - hostinec, obchod a dalsi dva hodnotnejsi a zachovalejsi objekty. Nekolik domku melo byt navic nahrazeno replikami ci novostavbami respektujicimi puvodni atmosferu lokality. 
V rijnu 2006 podepsal starosta MC Praha 5 M.Jancik smlouvu se spolecnosti GEOSAN ALFA na zpracovani koncepce rozvoje lokality Budanka. Spolecnost stavi velke obytne soubory (Homolka, Malvazinka, U Motolske hrusky). O tri mesice pozdeji (18.1.2007) smichovske zastupitelstvo rozhodlo, ze Geosanu bude lokalita prodana za 31 milionu Kc k vystavbe rezidencnich domu, pricemz zachranen nebude zadny z puvodnich objektu! Pamatkovy odbor magistratu vzhledem ke kritickemu stavu Budanek s timto postupem nakonec souhlasil. Narodni pamatkovy ustav, jehoz hlas je ovsem jen poradni, pritom naopak projekt radikalne zamitl jako zcela nevyhovujici. Proti se postavila take opozice na radnici, ktera kritizovala, ze starosta postoj pamatkaru zamlcuje a snazi se prodat lukrativni pozemek Geosanu co nejrychleji a bez diskuzi. 
Kveten 2007 
Vznik obcanskeho sdruzeni "Odbornici a obcane pro regeneraci pamatkove zony Budanka a okoli" s cilem zachranit pred devastaci a demolici zbyle charakteristiky zastavby a prosadit zpusob revitalizace osady odpovidajici podminkam vyhlaseni pamatkove zony. (Zakladatelkou a signatarkou petice byla i Terezie Hradilkova, spolumajitelka jednoho ze tri tehdy obydlenych domu osady Budanka.)
Geosan pod tlakem ustoupil od sveho puvodniho zameru
Novy projekt arch. Slavicka pocita se zachovanim tri budov a vystavbou sedmi novych objektu, z nichz pet mensich ma stat ve strani a alespon trochu pripominat puvodni raz kolonie. Neupustilo se vsak ani od myslenky na terasovity obytny dum. 
 

SOUCASNOST
Laxnost a neschopnost uredniku i neustupnost pamatkaru a nejasne zamery politiku zpusobily katastrofalni rozpad opustenych domku. Budanka se stala ruinou, na jejiz rekonstrukci by bylo dnes udajne treba asi 350 milionu korun. 
Z informaci MC Praha 5:
"Sbor expertu dokazal nalezt reseni... a pro budouci generace zachovat v moderni zastavbe obraz delnicke kolonie Budanka. Koncept vychazi z teze o zachovani obrazu lokality delnickych domku doplneneho o nove stavby, ktere reaguji na novou ale i puvodni urbanistickou situaci danou vyvojem pri Plzenske ulici." (brezen 2008)
Spolecnost Geosan Alfa s.r.o. mela predlozit technicko urbanistickou studii k projektu revitalizace osady Budanka do 31.7.2008. A jak to bude dal...?

UMISTENI CACHE
Keska je umistena v byvale starobyle ulicce Pod Budankou. Prostor jizne od kesky je vymezen zakazy vstupu. Logicky z toho tedy vyplyva, ze se budete pohybovat v miste, kam pristup zakazan neni. Vstupovat do nej vas asi ani lakat nebude... Idealni pristup najdete vychodne od domu Hradilku (s napisem na strese) - viz STARTPOINT. Zakazy budou od pocatku po vasi leve strane. Keska neni samozrejme mezi zadnymi odpadky a pocasi na ni skoro nema vliv.

Pokud jste zatim Budanka jeste nenavstivili, a mate o to zajem, nevahejte. Sice uz to bude i tak "s krizkem po funuse," ale treba jeste kousek onoho genia loci zachytite. Za par let byste si mohli vycitat, ze jste se neodhodlali ani tentokrat...

Cache obsahuje tuzku vzdy pri zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji pritomnost nerucim. Doporucuju nosit radeji svou. Navstevovat sve kesky jen kvuli vkladani dalsich a dalsich tuzek opravdu uz nebudu… Diky za pochopeni.

Aktualni verze: Nr. 2.1 (ulozena 23.11.2010)

ZDROJE
LIT: Jakub Arbes - povidky "Rvac" a "Muj pritel vrah"
Ondrej Neff – roman Tma
TISK: Vecerka, Prazska petka, Vecernik Praha, MF Dnes
WEB: prazskastetka,prazska petka,minimag,budanka.ecn,paladix,ecn,milansykora.net,tenzor,rozhlas,zachranmebudanka, smichov.blog, pes

EN
In baroque time was Smichov region of fields, vineyards and gardens, with freely interspersed individual estate and lord's villas. Name Budanka bore originally slight Wineyard House. Just his labourer's evidently establish germ settlement. At the turn of 18th and 19th cent. here began vibrate industry and with him new inhabitants. Largely poor workers from near sand - stone fracture, staff of Brevnov Brickworks on today's Petynka and divisional craftsmen. Later to him added workers of industry, e.g . Ladronka. So rised in years 1840- 50 colony Budanka. Data about it, how much cottages as a matter of fact settlement formed, different. Used to be them evidently as far as 24 and lived in them reputedly as far as 300 inhabitant!
Flabbiness and inability clerkess and unyieldingness conservationists and obscure intentions statesmans incurred disastrous break up desolate cottages. Budanka become ruin, on whose reconstruction would was today reputedly possibly perhaps 350 million crowns.
Struggle for rescue one’s small oases with atmosphere time last, in the middle of soulless housing unit yet then didn't end...

Posledni kontrolni navsteva: 23.11.2010
Posledni editace listingu: 19.4.2010