Tato krátká multi vás provede po kopecku pojmenovaném po hrabeti Bernardovi Bulle z Bullenau. Rádi bychom ji venovali našemu kolegovi hrabeti, jelikož i my jsme byli povýšeni do šlechtického stavu po absolvování cesty balónem v roce 2007. Dejte pozor, poslední stage nelze zjistit v terénu. Je zapotrebí lehká domácí rozcvicka. Hodne štestí!
Pán a paní hrabe Andelé Páne ze Sobehrd
1.zastavení – Bulovka [N50 07.008 E014 27.952]
Když dne 12. kvetna 1358 vydal ceský král Karel IV. narízení ukládající zrídit v okruhu trí mil od Prahy vinice, jiste netušil, že tím neprímo prispeje k pojmenování nemocnice, která mela vzniknout o témer šest století pozdeji. Jedním z majitelu vinic byl i hrabe Bernard Bulle z Bullenau, který se usadil severne od Prahy na kopci, který je od té doby Pražanum známý pod jménem Bulovka. Vybudoval zde barokní zámecek, který v prubehu let zacal sloužit též jako vojenský lazaret. V poválecném období potom fungoval jako vychovatelna pro nezvladatelné deti pražských meštanu.
Koncem 19. a pocátkem 20. století procházela Liben velkým prumyslovým rozvojem. Vznikaly zde nové závody a provozovny, které vyžadovaly stále více pracovních sil a kladly také zvýšené nároky na infrastrukturu obce. Soubežne s temito potrebami proto nebývale rostl pocet obyvatel, sdružujících se predevším v delnických koloniích. Tamní hygienické podmínky však mely za následek významný nárust nemocných, a to predevším v dusledku rychle se šírících infekcních chorob. Malá infekcní nemocnice s dvaceti lužky, která v areálu bývalé vinice Bulovka pusobila od roku 1896, nemohla tomuto stavu zabránit. Stále zretelnejší nedostatek zdravotních lužek proto primel po pridružení Libne k Praze v roce 1902 pražské radní a radu starších pristoupit k radikálnímu rešení. Na slavnostní schuzi sboru obecních starších mesta Prahy bylo dne 18. 10. 1910 (u príležitosti oslavy 80. narozenin J. V. císare a krále Františka Josefa I.) rozhodnuto postavit na jihovýchodním svahu Bulovky novou nemocnici. Puvodní plány pocítaly s nekolika pavilony, propojenými chodbami a tunelem, s celkovou kapacitou cca 360 lužek. Technickou podporu a jistý stupen nezávislosti mel zajištovat energetický pavilon, kotelna, prádelna, kuchyn a vlastní laboratore.
První svetová válka však tyto zámery výrazným zpusobem narušila. Roku 1915 byl dostaven pouze infekcní pavilon se 160 lužky; ostatní práce byly zastaveny. I presto se ve velice krátké dobe ukázala prozretelnost, s níž byla nová nemocnice budována. Nový infekcní pavilon dokázal zajistit nejen lécbu, ale predevším tolik potrebnou izolaci pacientu postižených nakažlivými nemocemi.
S koncem první svetové války a ustavením Prahy jakožto hlavního mesta Ceskoslovenského státu došlo v dusledku neustále se zvyšujícího poctu obyvatel k znovunastolení otázky nemocnice na Bulovce. Ve velmi krátké dobe byly zahájeny prípravy na výstavbu zbrusu nového zdravotnického zarízení, které se melo jak svojí architekturou, tak také lécebnými postupy a technickým vybavením zaradit mezi nejmodernejší nemocnice v Evrope. Samotné stavební práce zacaly v roce 1925 dle projektu vrchního fyzika Prahy MUDr. Ladislava Procházky a profesora MUDr. Karla Hynka, garanci nad nimi prevzal Stavební úrad Prahy. Behem šesti let již byla nemocnice z velké cásti hotová, a to vcetne veškerých obslužných provozu a ubytovací budovy pro personál, a bylo tak možno ji oficiálne predat Pražanum.
Dne 21. 6. 1931 byla Nemocnice Bulovka slavnostne otevrena.
Vaším úkolem je zjistit pocet svetel na obou stranách schodište. A když už budete nahore, nezapomente se pokochat nádherným výhledem. Ciferný soucet poctu svetel=A (pokud jsou schody uzavreny, pouzijte hint)
Použité materiály z http://www.fnb.cz/index.php?pg=onemocnici&zobraz=fnbvcera
Další zajímavé odkazy:
http://www1.lf1.cuni.cz/~hrozs/histor1.htm
http://www.fnb.cz
2.zastavení – Zámecek Rokoska [N50 06.977 E014 27.835]
Na vinicích u Prahy, které patrily pražským meštanum, vznikaly nejdríve ruzné vinicní domky a lisy, pozdeji také usedlosti ci spíše vily. Mezi takové patrila i Rokoska, kde dnešnímu „zámecku“ predcházel objekt vybudovaný Janem Nepomukem Schenkem v rozmezí let 1762 – 65. Teprve po roce 1783, kdy usedlost koupil Prokop Ignác Gindl, pražský klenotník ci spíše fabrikant, majitel první privilegované továrny na zlato a bižuterii, vznikala do roku 1791 dnešní stavba, alespon její jižní cást.
Práce zrejme rídil místní libenský zednický mistr Karl Baum (Paum) snad podle projektu pražského stavitele Karla Schmidta, který pro Gindla upravoval i jeho pražský dum c.p. 563 v Celetné ulici na Starém Meste pražském.
Charakteristické pro tohoto architekta a jeho dobu jsou motivy „zavešených“ pilastru, které se objevují i na Rokosce. Novými úpravami prošla severní cást zámecku v roce 1861. Tehdy Rokoska patrila Janu Jindrichu Vilémovi Landeke, který krome cukrovaru vlastnil rovnež cihelnu. Práve z tohoto jeho druhého závodu pocházejí velmi ostre pálené cihly, vytvárející armovaná cihelná nároží prístavby, která je substrukcí terasy pri zámecku.
Ve štítu prucelí barokního zámecku Rokoska jsou rovnež zcela prosté slunecní hodiny. Vyplnují vkusne volnou plochu, na které byly koncem devatenáctého století také mechanické vežní hodiny. Po vežních hodinách zustal jen kruhový štukový podklad; slunecní hodiny, s polosem a jednoduchým symetrickým mezikružím císelníku s císlicemi od VI. do B., prekonaly i obnovu fasády zámecku.
Vaším úkolem je zjistit poslední rímskou císlici vpravo na slunecních hodinách nade dvermi zámecku = B
Použité materiály z Pavel Vlcek: Ilustrovaná encyklopedie ceských zámku a http://www.zastarouprahu.cz/ruzne/slunecni2.htm
3.zastavení - Exhortní kaple mestské vychovatelny [N50 06.972 E014 27.770]
Exhortní kaple stojí na návrší západne od zámecku Rokoska. Jedná se o barokní budovu, bývalý špýchar, z poloviny 18. století. Na zacátku 20. století – roku 190[C] – koupilo Rokosku mesto Praha a zrídilo v ní vychovatelnu. Ta se pozdeji prestehovala do nové budovy východne od Rokosky, jejíž stavba zapocala v roce 1907. Ve stejném roce byl barokní špýchar premenen na exhortní sín. Byla vybourána okna v bocní stene a stylove upraven vchod. Fasáda byla upravena ve slohu, který byl v souladu s ostatními budovami na Rokosce. Kaple byla využívána jen obcasne. Po odsvecení byla a je kaple užívána jako sklad zdravotnického materiálu.
Vaším úkolem je zjistit, ve kterém roce mesto Praha koupilo Rokosku. Poslední císlice je pak = C.
Použité materiály z http://www.hrady.cz/index.php?OID=6165
Finále – souradnice kešky
Kešku hledejte na techto souradnicích:
N50 06.(B+4)(B+C+A-3)(A-1)
E014 27.(A+C+1)(4*A-B)(B+C)
Po odlovu doporucujeme navštívit místní pivovárek Pivovar u Bulovky, kde si mužete dát jedno z jejich výborných piv, které tam varí a nebo porádnou porci nejaké dobroty z jídelního lístku. Ješte upozornujeme, že za tuto "reklamu" nemáme žádné provize. Pivovar máme jednoduše rádi a rádi podporujeme kvalitní ceské produkty. Treba se tam potkáme :)