Kosí potok – prémie (Koren)
Tato keš je prémií krátké série, která vás provede údolím a blízkým okolím Kosího potoka (zvaného také Kosový).
Sérii tvorí tyto keše:
Pokud pojedete na kole, dá se celá série zvládnout za rozumného tempa v rámci jednoho delšího odpoledne, ale necekejte jenom rovinu kolem vody, dostanete se i na stráne nad údolím. Místy se jede po korenech, kamenech a tesne kolem potoka, možná budete i brodit, takže doporucuji horské, prípadne krosové kolo.
Jestliže vyrazíte pešky, dobre si lov naplánujte predevším s ohledem na cas a vzdálenost, která vás ceká (celkem cca 30 km).
Jako výchozí bod doporucuji prostranství pod serpentinami u Cernošína na silnici 230 Planá – Stríbro, kde lze celkem pohodlne zaparkovat a toto místo je i strategické pokud se chcete pokusit o odlov všech keší série v jednom dnu.
Kosí potok
Údolí Kosího potoka je jedním z nejtypicteji vytvorených kanonovitých údolí vodních toku v Tepelské plošine. Potok pramení v Ceském lese na svahu vrcholu Dylen ve výšce 720 m n. m. Odtud tece k Mariánským Lázním a zde se jeho tok stácí na jihovýchod. Opouští Tachovskou brázdu a proráží zlomový svah, který ji delí od Tepelské plošiny, tece kolem Michalových Hor, Caltova a Trebele až k Vísce, kde se jako levostranný prítok vlévá do Mže.
V nejhorejším úseku toku na svahu Ceského lesa má Kosí potok charakter bežného menšího lesního potoka. Pod Mariánskými Láznemi, kde protéká nejjižnejším cípem Tachovské brázdy, vytvárí velmi zajímavý úsek krajiny. Je z jedné strany sevren zlomovým svahem a z druhé strany clovekem silne ovlivnenými biotopy (letištem a meliorovanými poli). Pred soutokem se Mží má zejména v jarních mesících již charakter menší reky.
K prírodním zvláštnostem kanonovitého údolí jižne od Michalových Hor patrí i tzv. teplotní inverze. V úzkých údolích totiž dosahuje slunecní svit na jejich dno pouze po omezenou dobu dne, takže dno údolí má chladné mikroklima. Proto se zde vyskytují druhy chladnomilné, zatímco výše ve svahu najdeme druhy teplomilné. Kanonovité údolí naštestí zustalo v podstate bez chat, nepotkáte zde ani davy turistu.
Údolím potoka mezi silnicí 201 Planá – Konstantinovy Lázne a silnicí 230 Planá – Stríbro vede naucná stezka (viz http://www.plzenskykraj.kct.cz/nastezky/nskos.htm).
V údolí v léte na nekolika místech vyrustají detské stanové tábory (napr. táborište ceských indiánu (viz http://www.woodcraft.cz/index.php?right=kotaktyodkazy_kosak&lan=cs)
Další zajímavé informace získáte zde:
mesto Cernošín: http://www.cernosin.cz/
sdružení Michalovy Hory: http://smh.wz.cz/index.php
Koren
Úvodní souradnice vás zavedou doprostred vesnice, nic na nich nehledejte.
Historie vesnice Koren je známa již od 12. století, kdy patrila pod léno pánu z Trebele, pozdeji pánu ze Švanberka, vlastnictví precházelo v dalších obdobích na ruzná panstva až do roku 1932. Tehdejší majitel panství Anton Tausner prodal panství rodine inženýra Heinze Franka, reditele Škodových závodu v Plzni, v jehož držení zustalo panství až do roku 1945, víceméne rozparcelované mezi tamní obyvatele.
V 18. a 19. století zde existovala silná židovská obec, kterou dnes pripomíná židovský hrbitov ve stráni nade vsí, rekonstruovaný v roce 2004.
Vesnici Koren, kdysi žijící plným venkovským životem (byly zde 2 hospody, 2 obchody, škola), stihl po 2. svetové válce neštastný osud stejne jako mnoho dalších vesnic v pohranicí, kdy bylo odsunuto nemecké obyvatelstvo. Zatímco pred válkou zde žilo 282 obyvatel v 54 domech, v roce 2004 to bylo už jen 13 trvale žijících obyvatel v 6 domech.
Podle turistických map se ve vesnici nacházejí dokonce dva zámky, starý a nový. „Starý“ byste na první pohled ani jako zámek neoznacili, „nový“ je dvoupatrová budova neoklasicistního slohu z r. 1900 s vežickou ve streše, v jejím okolí je zpustlý park. Do zdi zámeckého „parku“ je zaclenena kaple sv. Jana Nepomuckého.
Za vsí smerem ke Korenovské papírne nyní za pomoci místních obyvatel vzniká nová ovocná alej, která bude do budoucna i neobvyklou naucnou stezkou. V aleji jsou stromy švestky, jablone, hrušne, višne, trešne, orešáky, jeráby. Dohromady tak bude zhruba pul kilometru dlouhá alej cítat na padesát stromu a keru a to nejlépe starých krajových odrud.
V každé ze trí kešek série najdete na vícku krabicky a v logbooku nalepené tabulky podobné následující, ze kterých získáte postupne jednotlivé císlice souradnic prémie:
|
N
|
49
|
51
|
X
|
Y
|
Z
|
|
E
|
012
|
50
|
y
|
z
|
x
|
Poskládejte nalezené tabulky (dosadte císlice) a hurá pro prémiovou keš.
Pro první nálezce zde cekají 3 CWG a nejaké drobnosti pro deti na výmenu.
Pokud z vesnicky vyjedete po cyklotrase 2205, dojedete po ní zpet až do údolí Kosího potoka.