Skip to Content

<

Akta X

A cache by Adrian_S Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/27/2008
Difficulty:
5 out of 5
Terrain:
5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Kdyz jsem byl za znamym, co delal v knihovne archiv, našel jsem zahrabanou slozku s napisem Top Secret. Zarazilo me to, i kdyz jsem mel mnoho otazek, ale vzal jsem si to domu a zacal prekladat, protoze to bylo anglicky. Vyslo z toho, ze to je spis z Akt-X. Spis jsem prelozil a zacalo patrani. Bohuzel to, co se bylo ve spisu, jsem nespatril. Mozna budete mít vetsi stesti nez ja, jestli chcete taky patrat. Zde je spis, ktery jsem nasel. Prectete si ho poradne! Hodne stesti!
























Zpráva o spatrení neznámých létajících objektu (UFO)


    Poslední dobou se nám nejak nedarí. Dostáváme složité prípady, které skoncí fiaskem. A ješte ten divný chlápek, jak mu Mulder ríká ,,Kurák“ nemá ho rád, protože prý stojí za vším, co se tu deje. Mulder je již delší dobu v depresi, tedka na zacátku mesíce je celé hodiny zavrený u sebe v kancelári a prohlíží staré spisy, které jsme rešili. Skinner ho má taky plný zuby a dal mi najevo, že jestli Mulder nezacne porádne pracovat, skoncí u AktX a možná i u FBI.
    Pred mesícem, když jsem prišla do jeho kanceláre, sledoval video záznam s dávným prípadem. Vubec si me nevšímal a koukal porád dál. Zdálo se mi to divné, a tak jsem s ním navazála rozhovor.
,,Muldere, nedostal si tedka nejaký prípad? Skinner te chce vyhodit, když nebudeš pracovat.“
,,Ne, nemám Scullyová. A at si me vyhodí. Možná, že se tedka chovám hloupe, ale už mi asi nic jiného nezbývá.“
Nad touto odpovedí jsem jen zírala.
,,Muldere! To nemyslíš vážne? A co budeš delat?“
,,Neco urcite.“ odpovedel mi, poté vypnul video, vzal spisy ze stolu a zamíril ven z kanceláre.
Ve dverích se srazil se Skinnerem. Vymenili si spolu nevraživé pohledy a vyšli ven na chodbu, kde zapocal hovor, kterému jsem ovšem nerozumela.
Nevypadalo to jako prátelský rozhovor. Nejdrív se zacali hádat, Mulder se rozkrikl a uderil pestí do obliceje Skinnera a ten pak spadl na zem. Mulder se po incidentu vrátil zpet a zamknul dvere.
,,Muldere, co si to udelal? Co se to stalo?“
,,Chtel po mne, abych spolupracoval s Kurákem! To nikdy!“ naštvane prohodil.
,,A ty si to musel vzít?“
,,Dal mi to príkazem!“
Chvilku jsem stála jako oparená.
„Asi si vezmu dovolenou a musím ješte neco zarídit, zítra se tu sejdem“, prohodil a zamíril k zadnímu východu.
     Druhý den jsem prišla za Mulderem do kanceláre a neverila jsem svým ocím.
,,Co to deláš? Muldere, proc si balíš veci? Ty si už dostal výpoved?“
,,Ne, vcera vecer, než jsem usnul mi nekdo zavolal,“ mluvil a pri tom ješte balil veci, ,,nejdrív z ústredny a když jsem se zeptal, kdo to je, rekl mi jen to, že videl UFO!“
,,Muldere, tolikrát nám volali, že je to UFO a pritom samá voda. Tak prestan balit! “ rekla jsem.
,,Jenže Scullyová! Ten hlas byl sice tichý, ale rekl mi, že to nevidel zde USA, ale nekde v Evrope. Jak se ta zeme mohla jmenovat?“  rekl a snažil se vzpomenout na tu zem.
,,Nejaká Cervená republika nebo Custá republika... Tak nejak, neslyšel jsem to dobre.“
„Ceská republika?“ zeptala jsem se.
,,Jo, tak to je ono!“ odpovedel.
,,Muldere a k cemu ti to bude, když ted odjedeš? Skinner te chce vyhodit, když se tady ukážeš a kord, když je zrovna na chodbe!? “
,,Zkus sehnat letenky a jdi za ním a požádej ho o dovolenou!“
,,Muldere!“
,,Scullyová! Tohle je moje poslední šance, jestli to bude jen další bouda, tak koncím!“
Nakonec jsem se nechala premluvit a šla jsem za Skinnerem pro dovolenou.
    Dnes je streda a povedlo se me zamluvit letenky na let OK3059 z Washingtonu do NewYorku a odtud po 4 hodinách cekání na prestupu letem OK0051 prímo do Prahy. Prílet je stanoven na ctvrtek 6:20AM a zde bude již pripravené auto na naší cestu. Ješte musím domu zbalit to nejnutnejší…  
S Mulderem máme sraz na letišti, ale nikde ho nevidím. Letadlo odlétá  v 10:40AM a nám nezbývá moc casu.
„Kde je sakra Mulder!?“
Konecne… Na palubu letadla vstupujeme jako poslední pasažéri a ihned po uzavrení dverí zacínáme rolovat na start.
Na letišti v Praze vyzvedáváme auto, kterým jsme se vydali po dálnici D1 až nekam na jihovýchod.
    Behem cesty jsem se zeptala:
,,Ty Muldere, víš alespon kam máme jet? Kde bydlí ta osoba a jak se jmenuje? “
,,Jo, to vím, mám to tady nekde napsaný,“ behem rízení hledal v kapse papírek s údaji o míste setkání, ,,ehm, takže je to nejaká vesnice, poblíž mesta Humpolec. Czejov.. tak nejak se to jmenuje. “
Kývla jsem a doufala, že se nemýlí. Když jsme dorazili na místo, bylo zrovna poledne. Projeli jsme okolo rybníka a zacali hledat dum s císlem 47. Dum jsme našli a zazvonili jsme. Ze dverí vyšel starý pán a ptal se nás, kdo jsme? Bohužel jsme nerozumeli ani slovo a podle jeho výrazu ani on nicemu nerozumel. Pak cosi krikl do domu a ve dverích se objevil mladík, který nám rozumel a zacal prekládat.
Predstavili jsme se jim a oni nás pozvali dále. Oni se nám predstavili jako Václav Hájek a ten mladík byl synovec Antonín.
    Než jsme se zacali vyptávat, ukázali nám, kde mužeme spát a at se tu chováme jako doma.
,,A kdy jste to videl naposled? “ ptal se Mulder.
,,No, támhle na kopci", preložil Antonín Václavova slova, vyšel na dvorek a ukázal východne od jejich branky na kopec, ,,skoro každý druhý den to vidí! Porád se tam objevují záblesky a je to takové.. vzrušení! Chápete, co tím myslím, ne?“ ríkal nám dodával Antonín.
,,No, to jo, ale my jsme se ptali, kdy jste to videl naposled a ne kde!“ opravila jsem ho.
,,Ah tak,“ uvedomoval si Antonín, co panu Václavovi rekl, ,,omlouvám se, špatne jsem slyšel.“ Antonín se zeptal znovu pana Václava a tentokrát se to povedlo preložit:
,,No, predevecírem to videl naposled, takže by se to melo objevit dneska.“
,,Tak vám dekujeme a pujdeme se na to podívat, že Scullyová?“ dodal Mulder.
,,Nechodte tam ted za svetla! Nic tam neuvidíte!“
,,Jak to?“ zeptala jsem se.
,,Objevují se jen v noci, proto to vidí jen on! Ostatní z vesnice už v té dobe spí a já také! “
,,Aha a v kolik to uvidíme?“ tázal se Mulder.
,,Tak mezi druhou a tretí po pulnoci.“ váhal Antonín.
,,No, stejne se na to podíváme. Dekujeme vám za informace. Nashledanou!“ rekl Mulder a zacal se pripravovat na cestu do kopcu.
Sotva jsem zavrela za sebou dvere, spustila jsem na Muldera:
,,Muldere, já mu teda moc neverím, jak tvrdil, že to jako jediný videl. Rekla bych, že si z nás jenom strílí!“
,,Zkusme to, já tam jedu! Jdeš do auta?“
Nastoupila jsem a vyrazili jsme na to místo, které nám popsali Hájkovi. 
     Zastavili jsme asi 600 metru od toho místa a to jsme se snažili zajet co nejblíže k místu. Byl to velký výstup, ale nakonec jsme se tam dostali, i když byly všude vetve a parezy. Na míste byla jen triangulacní tyc a malý kamenný pomnícek s letopoctem 1933.
,,Tak se tu porozhlédnem, ne?“ rekl Mulder.
A šli jsme od sebe 5 metru. Když jsem šla smerem na východ, tak jsem narazila na starý buk, kde byla velká strouha. Krikla jsem na Muldera, on pribehl a rekl:
,,Skvelý, tady se mužeme schovat!“ a šel k autu.
Šla jsem s ním a u auta jsem se ho zeptala:
,,A co chceš ted delat, když máme tolik casu?“
,,Já bych se tedka najedl, mám hlad a ty?“
Já jsem jen na nej koukala, jak to mluví, takový nikdy nebyl. Po obede jsme si ješte zjistili, jak je to s letadlem, v kolik nám letí zpátky. Signál je zde špatný a pripojení na internet taky nic moc. Cestou zpet se ješte rozhlížíme a snažíme si zapamatovat detaily cesty.
    Když byla 2 hodina po pulnoci, jeli jsme na to místo, kde jsme stáli ráno a schovali jsme se do strouhy, kterou jsme objevili za dne. Ješte u té triangulacní tyce jsem radši pripevnila kameru na mladý buk, co kdyby se to opravdu objevilo...
Po 24 minutách se zacali dít divné veci. Z toho místa, kde byla triangulacní tyc se blýskalo a bylo jen videt bílou oslnivou zári, která procházela mezi stromy. Mulder se zvedl a jen rekl: ,,Jdu tam!“
,,Muldere, ne!“ krikla jsem.
Neposlechl me a bežel do té záre. Po nekolika sekundách vznikl z té záre oslnující záblesk, pres který jsem nic nevidela. Hnedka zmizel, stejne tak i ta bílá záre.
,,Muldere!“ kricela jsem plných plic.
,,Muldere! Muldere!!“
Nic se neozývalo. Rychle jsem bežela k té tyci. Nic krome jeho oblecení tam nic jiného nebylo.
,,Neee!“ kricela jsem a nemohla uverit tomu co jsem práve videla. Mulder zmizel…
Cekala jsem do svítání, jestli se Mulder nekde neobjeví, ale nic se již nedelo.
Vzala jsem veci, co zbyly a podívala jsem se, jestli tam je kamera. Nebyla tam. Vystrašene jsem šla k autu a poté jsem jela k Hájkum. Hájkovi už spali, tak jsem si taky lehla, ale moc jsem toho nenaspala. V poledne jsem zbalila zbytek vecí a rychle se rozloucila a vydala se na letište do Prahy a letadlem domu.
 Jak to asi vysvetlím ve Washingtonu, a co paní Mulderová? Ve víru myšlenek jsem usnula…
    Po 7 hodinách letu, jsem zamírila rovnou do ústredí FBI za Skinnerem. Když jsem prišla do jeho kanceláre, videla jsem, jak v jeho místnosti sedí Kurák a pár agentu z FBI, které jsem neznala. Zrovna jsem prišla do stredu jednání.
,,Ahh, Scullyová! Posadte se a reknete mi, kde je Mulder!“ spustil Skinner.
,,Pane, “ ríkala jsem velice smutne, ,,Mulder je pryc!“
,,No to vidíme, ale kde je?“ znovu se zeptal.
,,Proste není!“ odpovedela jsem.
,,Mužete být konkrétní, slecno Scullyová?“ zeptal se Kurák.
Podívala jsem se na nej zlostne odpovedela: ,,Uneslo ho UFO!“
Celá místnost byla na nekolik málo vterin tichá a pak se zeptal ozvalo lehké zašumení a tichý šepot ostatních prítomných.
,,A máte dukazy?“ zajímal se Skinner.
,,Ne, pane. Mela jsem s sebou kameru, ale ta také zmizela..." jsem dodala, jenže Skinner nad tím jen kroutil hlavou a Kurák se zlostne usmíval.
,,Ale videla jsem to na vlastní oci!“
,,A víte alespon, jak vypadali?“ zeptal se Kurák.
,,Ne. Ale vím jiste, že tohle není žádná fraška, tohle bylo skutecný!“
,,A to kvuli jednomu telefonátu z buh ví odkud a jen kvuli nejakým zárím jste leteli na 5 dní proto, aby jste nám mohli tohle ríct? Bez dukazu nemáte nic!“ konstatoval Kurák a zapálil si další cigaretu.
Náhle nekdo zaklepal na dvere.
,,Dále!“ krikl Skinner.
 Do místnosti vešel vysoký mladý muž a pravil:
,,Vy budete asi nadrízený tohoto oddelení? Já jsem agent John Doggett a preložili me sem, že tu mám pracovat.“
Skinner se na chvilku zarazil, poté ho chytl okolo ramen a vzal ho kousek stranou. Chvilku si neco potichu ríkali.
Když se domluvili, oznámil mi: ,,Slecno Scullyová, budete pracovat tady s agentem Doggetem na Aktech X, když už tu není Mulder!“
,,Pane, ale..." chtela jsem namítnout.
,,Je to rozkaz!"
Z hruzou jsem se na nej podívala. Jen jsem mu potrásla ruku a hnedka jsem odešla. Dogget šel se mnou a vyptával se, jak to tady chodí a jestli jsou ty prípady težké apod. Nakonec se zeptal, kdo to byl Mulder a jestli je ve skutecnosti takový, jak o nem kolují povesti. Odpovedela jsem mu, že to byl nejlepší kolega v celé budove FBI.
    Musím se zastat Doggetta, že si nevede špatne, ale Mulder byl Mulder.
Po mesíci, od té neštastné události, jsem mela zprávu na záznamníku od pana Hájka. Nejdríve jsem nechápala, co se me snaží ríci, ale pak se na záznamníku ozval hlas Antonína, který vše uvedl na pravou míru.
„Už se to tu objevuje znovu, zase ty záblesky a záre!“ znelo ze záznamníku.
Bylo mi divné tom všem, že mluvil tichým hlasem. Vzpomnela jsem si na to, co ríkal Mulder.
,,Ten hlas byl sice tichý, ale rekl mi, že to nevidel zde USA, ale nekde v Evrope!“
Uvedomila jsem si, že ta první informace byla od Antonína, jelikož on má tichý hlas. A zdálo se mi, že potrebuje moji pomoc.
Zabalila jsem si to nejnutnejší, objednala jsem si letenky a vyrazila jsem na letište. Cestu již znám a vím, co me ceká, volám Doggettovi a nechávám mu vzkaz, at se po mne neshání, že jsem v Evrope. Za hodinu mi letí letadlo.
    Po 11 hodinách stojím opet pred domem pana Hájka a Antonína. Docela se divil, co tu delám, ale jelikož tu byl Antonín, tak mu to vše vysvetlil. Antonín mi sdelil, že jedu vcas, dneska by se to melo objevit. Pockala jsem si na vecer, až odbila druhá hodina po pulnoci a vyrazila jsem na místo. Sotva jsem zastavila, už se objevila záre. Bežela jsem k tomu, náhle oslnující záblesk prede mnou. Zastavila jsem se a zakryla si oci. Pár sekund a opet to prestalo a já mohla bežet dále. Dobehla jsem  na místo udýchaná a co jsem nevidela.
,,Muldere? Muldere!!“
 Mulder ležel na zemi celý nahý v krecovité poloze a trásl se. Ihned jsem mu pujcila svuj kabát a vydali jsme se pomalu k autu. Vyrazili jsme do vesnice k Hájkum. Muldera jsme uložili a já se posadila do kresla k Mulderovi, kdyby neco potreboval. Za celou dobu nepromluvil ani slovo. Myšlenky se me honily hlavou a otázky se nyní vynorovali a hned zase mizeli. Usnula jsem.
    Ráno me probudilo slunce, které svítilo do pokoje
„Stávej Scullyová je krásný den!“ promluvil Mulder, když videl, že se budím.
„Jsem rád, že jsem zpátky, mám hlad a co ty?“ se zeptal.
 „Já taky, jdu pro snídani, jsem ráda, že jsi zpet!“
Ted si uvedomuji, že jsem dva dny již nejedla. Když jsem prinesla snídani, ríkal mi:
,,Scullyová, já ji videl!“
,,Koho? Muldere, koho?“
,,Samanthu!“
Zírala jsem na nej. Když to rekl, prisedli si k nám Hájkovi a poslouchali nás.
,,Ríkala mi, že se nemám ceho bát. Že prý bude vše v porádku! Když jsem dopadl na to místo, videl jsem, jak na me mává a bežela k tobe!“ hlásil Mulder.
,,Ale já ji nevidela! Nikdo naproti mne nebežel!“
,,A, prosim te! To není možné! A ješte mi dala takovou zvláštní otázku. Prý jestli dre voda? Nevedel jsem, co tím myslí!“
Nad tímto tvrzením jsem jen kroutila hlavou.
,,Paní Scullyová, nechcete se tam ješte jednou podívat? Možná tam bude neco zajímavého!“ navrhl Antonín, který prišel za panem Hájkem.
Mulder a já jsme souhlasili a vyrazili jsme na místo ješte jednou.
Na míste, kde ležel Mulder, byl jen vypálený cerný kruh, poblíž toho mladého buku.
,,Tohle tady bylo prvne?“ ptal se Mulder
,,Ne, nebylo!“ odpovedela jsem.
On nad tím místem jen kroutil hlavou a vracel se zpátky k autu.
,,Co napíšeš do zprávy, Muldere?“
,,Nic, tohle si nechám pro sebe. A pochybuju, že by mi tohle Skinner veril!“
Já jsem mu na to jen kývla hlavou. Docela mi vrtalo hlavou, kam zmizela ta kamera...
    Ješte ten den jsme odjeli na letište a letadlem do Washingtonu. Když Skinner uvidel Muldera, nemohl verit vlastním ocím. Vyptával se ho na ruzné veci, ale Mulder mu jen odpovedel, jestli to není zbytecné, když mu to stejne nebude verit. Skinner se nakonec priznal, že by tomu asi neveril, ale rekl Mulderovi a me, že nám nedá výpoved. Oba jsme byli rádi, že to takhle dopadlo.
    Tedka jsme na rešení prípadu 3. Fox Mulder, John Doggett a já Dana Scully. Od té doby, co pracujeme spolecne, se nám výsledky zlepšili a to hlavne Dogettovou komunikací s nadrízenými.
Mulder doufá, že se objeví Samantha živá a zdravá, porád o ní sní. Záverem bych chtela podotknout, že UFO, ve které jsem neverila, opravdu existuje.

Dana Scully
Asistentka Foxe Muldera a doktorka medicíny





Nepokoušejte se pátrat, když je mokro nebo tma! Hrozí tu nebezpecí pádu, tak budte na sebe maximálne opatrní!!! Toto pátrání je dobrovolné! Nezapojujte do pátrání radši deti!



Upozornení! Pri hledání mužete najít na zemi pod kamenem nedaleko Vypáleného místa krabicku s nejakými úkoly. Tato krabicka není zapojena do pátraní!! Patrí to k jiné hre (ne GC)! Takže úkolami uvnitr krabicky se neridte!


Navštivte i tyto stránky (banner dole)!

nejen pro Havl. Brod a okolí...


Additional Hints (Decrypt)

Gra arwilšší.
Xbarp = mrzr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.