Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

This cache has been archived.

Rico Reviewer: Archivace listingu keše pro nezájem ownera.


Rico Reviewer - Comunity Volunteer Reviewer
Česká republika: Hlavní město Praha a Středočeský kraj

More

Mystery Cache

PraGeo - Stary kralovsky palac / Old Royal Palace

A cache by prazskychytrak Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 6/19/2008
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


 

Listing není jen tak obyčejné shrnutí kdo, kdy palác postavil, ale snaží se o trochu jiný náhled. Někomu to může přijít zajímavé, někomu zase vůbec. Ze všeho nejvíc by mel vést k tomu, aby měl člověk oči a mysl otevřenou, když se na něco dívá, což by melo být u kačerů přirozeností. Snahou listingu je nejen shrnout ta nejzákladnější fakta, ale trochu se podívat na palác z hlediska architektonického, historie architektury. A také si řekneme něco více než jen to, že je palác historickým srdcem Pražského hradu a jeho součástí je největší středověký sál ve střední Evropě.

 

This text is not just a summary of the history of the building itself, it tries to show different point of view.  Some of you may find it interesting while others may not like it at all. It should lead to an open mind, to think about what you see.

 

Starý královský palác

 

Od samého počátku České země, se právě z tohoto místa vládlo. Již v 9.století zde stojí dřevěný knížecí palác (obrázek- písmeno E). Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác (obrázek - písmeno H). Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes. Na východní straně na palác navazovala kaple Všech svatých, vysvěcená v roce 1185. Král a císař Karel IV. vybudoval na místě románské stavby v 1. polovině 14. století gotický palác s klenutým reprezentačním prostorem a pásem arkád na severní straně. Za vlády jeho syna Václava IV. byla postavena dvě kolmá křídla a přestavěna kaple Všech svatých.

 

Vznik Vladislavského sálu - hlavně pompéznost!

 

Vezměme to od dob vlády Karla IV., kdy u nás působí slavná Parléřovská huť a království je do roku 1378 na vrcholu. Po něm ale přichází slabý král Václav IV., který navíc převzal vládu v době, která byla celoevropsky neklidná a pod pokličkou to vřelo. Tyto nepokoje přerostly v husitské války, které pro České země měly neblahý dopad na budování krásných staveb a architektury a až do roku 1450 zde v tomto směru nenacházíme nic nového. Následuje další neklidná vláda Zikmunda Lucemburského, která končí krátce po smrti

Jana Roháče z Dubé - viz keš GCRH4J. Situaci neuklidnilo ani období následné, kdy se ke koruně dostává Vladislav II. Jagellonský, jehož zřízení zemské vydané roku 1500 bývá uváděno jako důkaz slabosti tohoto panovníka, neboť důsledkem tohoto zřízení je významně omezena královská moc. Šlechtě se podařilo formulovat své výsadní postavení v Českém království. Právě ona extrémně vzrostlá moc šlechty je zásadní pro samotnou stavbu Vladislavského sálu. Je čas si představit, jak v tu dobu vypadal Pražský Hrad. Vladislav II se právě stěhuje do Budína a chodu království se ujímá právě ona vysoká šlechta. To vede k tomu, že spory "vysoká šlechta vs. města či nízká šlechta" posuzují zástupci vysoké šlechty podle zákonu, které sestavila vysoká šlechta - netřeba psát, jak to dopadalo. Napříč celou historií, vždy, když chybí moc ze zákona a autorita se drží na vlásku, vede to ke stavbám pompézním, které tu moc demonstrují. Proč by se také stavěl sál tak velký, který neměl ani adekvátní využití, než aby všem těm manům, rytířům a měšťanům ukázali, že tady na Hradě je to jiný kafe než u nich doma. O stavbě rozhodli vysocí aristokraté a název Vladislavský sál byl dán akorát "pro forma". Sám Vladislav do Prahy přijel dvakrát, jednou to bylo uprostřed stavby sálu a podruhé těsně před dokončením, takže on sám si sálu vůbec neužil, ale užili ho vysocí šlechtici, kteří si zde pořádali ony slavné turnaje a jiné kratochvíle.
Pro stavbu se rozhodli využít celé patro Karlovského paláce, kde předtím byly úřední prostory pro chod kanceláře. Takže záhy zjistili, že mají sice krásný sál, který už jinde v Evropě nenajdeme, ale jaksi nebylo kde úřadovat. Proto se hned záhy začíná stavět takzvané Ludvíkovo křídlo,
kde se nachází kanceláře úřádu (a odtud byli také v roce 1618 vyhozeni habsburští místodržící.)
Pro stavbu byl povolán Benedikt Ried (Rejt), který přišel do Prahy z jižního Německa (kam po rozpadu Parléřovské huti zamířila většina schopných kameníků a kde se udržovala tradice a zručnost gotického stavebnictví, když u nás zuřily husitské války). Benedikt Reid přišel do Prahy jako stavitel opevnění severní strany Pražského Hradu, kde stávající už nevyhovovalo kvůli rozvoji palných zbraní. Benedikt si mohl výskat, protože takovou zakázku by nikde jinde v Evropě nedostal, velké středověké sály se už nestaví a tak velké už vůbec ne, navíc s krouženou pozdně gotickou klenbou, když už jinde se klenby zjednodušují a renesance kráčí Evropou stále rázněji. I architektonicky zde najdeme znaky příslušící středověkému sálu - dva krby diagonálně v rozích proti sobě, jejichž stopy jsou i teď jasně patrné. On to vlastně byl už do jisté míry historismus a zkusme se zamyslet, proč to jako historismus vzniklo. Když si vzpomeneme na největší slávu vysoké šlechty, tak se nám můžou vybavit mocné hrady pánu, železné rytířstvo či slavné turnaje, kde šlechtici si dobíjeli ostruhy, zkrátka gotika patřila mocným šlechticům, kdežto renesance už spíše městům. Zde se tedy můžeme oprávněně domnívat, že zde šlo o historismus záměrný, kterým stavitelé z řad vysoké šlechty, se chtěli odkázat na moc šlechty v minulosti a
pompézností tohoto mohutného prostoru pošlou každého návštěvníka do patřičných mezí. Není proto určitě náhodou, že do Ludvíkova je přístup právě přes Vladislavský sál, i kdyby bylo určitě možno to obejít jinudy. Ale bylo navýsost vhodné každého, co šel něco vyřizovat do kanceláře, nejprve uzemnit monumentálností Vladislavského sálu, aby si moc nevyskakoval.

 

Architektura klenby

Nyní k samotné architektuře sálu. Sál je pozdně gotický s některými renesančními prvky... To je fajn, to si přečteme všude, ale my máme zvědavé oči kačerů, tak chceme vědět, JAK se pozná, že je to pozdně gotické a proč ne vrcholné atd. atd. Zde je pár znaků vrcholné gotiky a pozdní gotiky, kterak se od sebe liší:

vrcholná gotika:

- když se má protnout několik žeber, protnou se v jednom bodě (obrázek)
- sloupy a pilíře mají hlavice, do kterých vbíhají žebra v jednom bodě
- profil žebra, ostění či profilace portálu se v průběhu nemění
- náběžní štítek (
viz tato kresba) jde šikmo, nikoliv vodorovně

pozdní gotika:

- žebra se v místě styku přetínají, či se jakoby "nesetkají přesně"
- nalezneme profilaci žeber s rostlinnými motivy (např. královská oratoř v katedrále sv. Víta)
- žebra zabíhají do podpor (sloupu, pilíře) zdánlivě chaoticky v různých úrovních a často chybí hlavice
- používají se sofistikované druhy kleneb jako kroužená či síťová , které se vyznačují tím, že kamenná žebra jsou z velké části pouze dekor a klenba sama o sobě je velmi jednoduché geometrické těleso (půlválec, polokoule). Vznikají malé klenební kápě, které lze snadno vyzdít "z ruky," tj. bez bednění.
- jednotlivé pole kleneb se navzájem protínají a nebývají striktně odděleny (jako je to např. u křížové klenby)

Při vstupu do sálu nás na první pohled zaujme klenba. Jak již bylo řečeno, tato klenba je pozdně gotická se skoro všemi prvky, které si u pozdně gotických kleneb můžeme představit. Geometricky se jedná o v podstatě o pět jednoduchých kulových ploch, tj. pět polí. Žebroví těchto kleneb přechází z jednoho pole do druhého, jak je typické pro pozdně gotickou klenbu. Samotný systém klenby se nazývá kroužená klenba a jejím základem není ve skutečnosti nic jiného než hra s kružítkem, stejná jakou jsme asi každý prováděl na nákladní škole na piják. Jde vlastně o dvojitou "kytku" či růžici" z kružnic. Ani staticky nemají žebra přílišný význam, jde tedy spíše o dekoraci, která si hraje na gotiku. Samozřejmě úplně beze smyslu tam ta žebra nejsou, fungují jednak přece jen trochu jako nosné statické prvky, ale také trochu jako tzv. ztracené bednění, tj. fungují jako bednící prvek, po osazení žeber, již není potřeba klenbu tolik bednit, menší plochy klenby pak lze snadno vyklenout z ruky. Z hlediska toho, že žebra jsou spíše okrasná záležitost, z rubové strany klenby, kterou samozřejmě zespoda nevidíme, jsou ztužující rubové pasy. Takové pasy najdeme v pozdější architektuře až do dvacátého století. Benedikt Ried musel řešit jeden problém vznikající z této obrovské klenby a sice nesmírnou tíhu, která se soustředila v pilířích a kterou vytvářela váha samotné klenby. Proto musel jednak zesílit pilíře zevnitř, ale i zvenku, kde je vidíme, jak jsou přitíženy fiálami. To ale ještě neřeší celý problém, pod Vladislavským sálem se nacházelo ještě patro gotického paláce, jehož zdi samozřejmě nebyly dostatečně únosné pro obrovskou váhu klenby, proto Benedikt prohnal ztužené pilíře i skrze toto patro a založil celou konstrukci (obrázek řezu - na řezu jsou tyto pilíře zvýrazněny červeně) až do zdiva románského paláce (na řezu vyznačen černě), které mělo dostatečnou mocnost, aby uneslo i tuto zeď.

Duch renesance

Sice sám sál je stavba ještě plně gotická a středověká, ale už zde najdeme i první vlaštovky renesance. Renesance je to ještě neumělá, po svém interpretovaná, ale třeba i to na ní můžeme spatřovat jako zajímavé a krásné.
Ochoz - obrázek - Dispoziční ohlas renesance nalezneme na ochozu nad jižní stěnou sálu. V řezu ji vidíme nad levým pilířem jako malý budník. Tento ochoz se sice muže tvářit jako obranný ochoz gotického hradu, ale ve skutečnosti jde pouze o vyhlídkový ochoz, který skýtal nádherný výhled na Prahu a poskytoval také výhled na děj ve Vladislavském sále malými okny, která jsou ve lunetách klenby. Ochoz byl nejprve po požáru zakryt hrázděnou konstrukcí, takže je nyní krytý a ve dvacátém století se zde natáhla vzduchotechnika, proto už nelze odtud ani nahlížet dovnitř.
Portály - Další renesanční znaky poznáme už snáze, jedná se především o portály, které se tváří renesančně. Prvně si musíme uvědomit, že se Vladislavský sál dokončuje kolem roku 1493, tj. k nám renesance ještě nedorazila, pouze pár ojedinělých příkladů na Moravě, kam se to dostalo pres Maďarsko. Benedikt Ried tedy viděl renesanci hlavně na na nákresech, ale na živo se s ní patrně nepotkal. Proto renesanční portály vypadají tak, že z čelního pohledu se tváří jako renesanční portál (v míře detailu, jaký se dá pochytit na skicách či nákresech), ale stavební provedení je ryze středověké, tj. když se podíváte na opravdu renesanční portál či ostění okna, tak portikus či edikula (prostě to orámování vstupu nebo okna) předstupuje (obrázek) před samotnou hmotu zdi, kdežto středověké vytváření portálu vzniká ubíráním (obrázek - Ludvíkovo křídlo) hmoty zdi, čímž vzniká profilace. Zde máme renesanční tvarosloví, ale portál je "zanořen" do tloušťky zdi, protože to dělali lidé zvyklí to takhle dělat po generace a jen prostě koukli na malůvku a vysekali to do tloušťky zdi.
Ke zvláštnostem Riedovské renesance lze také připočíst jeho hravost a odvahu, jak si renesanční vzory upravil, jak se mu to líbilo, například přetočený pilastr při vstupu do sněmovny.

Sněmovna

Zaslouží si také trochu pozornosti, i když je už úplně z jiné doby. Tato část paláce byla postavena již v období panování krále Václava IV. (a rozšířená a přestavěná Benediktem Riedem, ale současnou podobu jí vtiskl po požáru Pražského hradu v roce 1541 Bonifác Wohlmut v letech 1559 - 1563, kdy místnost zaklenul síťovou klenbou. Interiér zdobí obrazy habsburských panovníku 2. pol. 18. století, dále je zde renesanční tribuna nejvyššího písaře Království českého a novogotická kamna. V tomto prostoru v minulosti zasedal nejvyšší zemský soud a scházely se stavovské sněmy Českého království. Někoho by možná mohlo napadnout, proč již v době plně renesanční je opět použita žebrová klenba. Toto žebroví nemá prakticky vůbec žádnou nosnou funkci, je čistě dekorativní. Jedná se tedy o takovou napodobeninu gotiky pul století po tom, co zde gotika skončila. Ani nemůžeme podezřívat Bonifáce Wohlmuta, že by renesanci neuměl, Míčovna v severních zahradách je toho dostatečným důkazem. Zase nám nezbývá než trochu spekulovat a podívat se po objednavateli, kterým byl stavovský sněm a zdejší čeští páni se opět uchýlili k historismu, zde už tedy skoro k proto-neo-gotice, zřejmě za účelem odkázat na středové výsady vysoké šlechty, které se pod centralizovanou mocí Habsburků poněkud smrskly.

Jezdecké schody

Zde kromě zajímavého renesančního portálu středověkého ražení můžeme obdivovat další ze škály Riedových kleneb. Hustá síť nad schody se navzájem protíná a přetíná, jak je v pozdní gotice zvykem. Klenební kápě jsou již natolik malé, že zde nebyl žádný problém to všechno vyzdít "z ruky." Pokud jimi sejdeme až dolu, nalezneme zde tři portály. Proti nám je nejzdobnější portál do staré románské části, kde v Jagellonské době byly Desky Zemské, tj. něco jako nynější katastrální úřad. Po pravici můžeme všimnout ještě zajímavého sedlového portálu, který byl velmi oblíben po celou gotiku od nejvyšších kruhu až po lepšího sedláka.

 

Kaple všech svatých

Na závěr se ještě zmíníme o dvou klenotech parléřovské gotiky, které, kdyby přežily požár v roce 1541, tak bychom je našli v učebnici světové gotiky. V půdorysu jsou vyznačeny žlutě, jedná se o unikátní točité samonosné schodiště u Ludvíkova křídla a kostel Všech svatých. Kostel Všech svatých vystavěl na místě románské palácové kaple stejného zasvěcení Petr Parléř. Kostel byl skeletová záležitost pouze ze skla a kamenných pilířů, takže svým odlehčením a světlostí připomínala pařížskou La-Sainte Chapelle (obrázek). Po požáru v roce 1541 z ní však zbyly jen obvodové zdi. Při obnově byl kostel prodloužen až k průčelí Vladislavského sálu a při dalších úpravách s ním byl spojen portálem. Ve výklenku na severní straně kostela Všech svatých je náhrobek svatého Prokopa, jehož životu je věnován i obrazový cyklus na stěnách. Kaple byla ještě ve středověku od sálu oddělena úzkou uličkou, proto Vladislavský sál má i na západní straně uliční fasádu, která je nyní interiérová a vršek je schovaný na půdě.

Ludvíkovo křídlo

Nese název po synovi Vladislava Jagellonského. A právě z tohoto křídla, byli při třetí pražské defenestraci (překlad: de - z, fenestra - okno) r. 1618 z okna vyhozeni na hromadu odpadků dva hradní místodržící (nejvyšší úředníci zastupující císaře) Slavata a Martinic. Důvodem bylo nedodržování zásad tzv. Majestátu z r. 1609, jímž Rudolf II povolil v českých zemích svobodu i pro nekatolická vyznání. Jeho bratr a nástupce Matyáš ovšem tento dokument nerespektoval. V dopoledních hodinách 23.května 1618 se skupina šlechticů vydala na Hrad a jen hrstka zasvěcených věděla, že kromě přednesení písemné stížnosti je připravena i mnohem razantnější akce. V kanceláři delegace zastihla pouze čtyři z deseti místodržících a vyhozeni z okna byli pouze dva, zbylý dva nebyli shledáni vinnými a z kanceláře byli odvedeni. Oknem opustil místnost jako první Martinic, jako druhý Slavata a jako bonus neplánovaně dvojici doplnil přítomný sekretář Filip Fabricius, který se poněkud netakticky pletl mezi rozvášněné šlechtice a napomínal je ke klidu. Samotné okno nebylo pro historiky těžké dohledat a na obrázku jej vidíte označené písmenem X (obrázek). Trojice mužů pád nakonec šťastně přečkala, ovšem nikoli díky silné vrstvě odpadků, jak se vžilo v populárních výkladech průvodců. Archeologické průzkumy existenci smetiště na tomto místě neprokázaly, naopak jako reální se jeví možnost, že pád z více než 16ti metrové výšky ztlumila bohatá vrstva jejích oděvů a především svažitost terénu, takže po strmém svahu spíše sklouzli. I sám Slavata později ve svých pamětech uvedl, že od místa dopadu "beze všeho se zastavení předce dále až do hlubiny příkopu mizerně se dolů koulel". Martinic a Fabricius se dostali do města a uprchli ze země. Fabricia později císař odměnil příznačným šlechtickým predikátem "von Hohenfall" - "z Vysokého pádu". Slavata se při pádu zranil na hlavě a byl odnesen do nedalekého Lobkovického paláce u východní brány Hradu, kde byl ošetřen. Stavovští předáci se sice domáhali jeho vydání, zdejší domácí paní, vzdělaná katolička Polyxena z Lobkovic, to však striktně odmítla a stavové kupodivu na své žádosti dál netrvali. Tento moment zachytil na plátně koncem 19.století Josef Mathauser. Tento den tedy neskončil nijak tragicky, nakonec byl ale prvopočátkem třicetileté války... Každopádně přiznejme si, nezasloužila by si dnešní politická garnitura podobné odejití oknem? :-)

Keška


Zjištění finálních souřadnic není nijak těžké, opět stačí odpovědět na pár otázeček, které hravě zvládnete pomocí listingu. Keš je odlovitelná od 9 do 16 hodin.

  

Keš je na souřadnicích:

50°05.VDI

14°24.SAL

 

Vladislavský sál postavil:

Benedikt Ried V = 4

Bonifác Wohlmut V = 5

Petr Parlér V = 6

 

Administrativní komplex, který byl záhy k sálu přistavěn se nazývá:

Vladislavské předsálí D = 2

Ludvíkovo křídlo D = 4

Zemské desky D = 6

 

Kaple Všech svatých bývá přirovnávána k:

Saint-Denis I = 1

La Sainte Chapelle I = 8

Notre-Dame v Paříži I = 4

 

Klenbu použitou ve Vladislavském sále nazýváme:

krouženou S = 0

sítovou S = 1

vějířovou S = 2

 

Za doby Vladislava Jagellonského se domohli největší moci

měšťané A = 7

duchovenstvo A = 9

vysoká šlechta A = 8

 

Při pádu z okna byl na hlavě poraněn:

Slavata L = 9

Martinic L = 5

Fabricius L = 0

 

Pozor, na místě je spousta mudlů, použijte hint!

 

__________________________________________



Old Royal Palace

 

The Old Royal Palace served as the residence of Bohemian kings from the beginning of Czech lands. The wooden palace (see picture – letter E) was founded in 9th century. Prince Sobeslav converted the original wooden building with a stone foundation wall into a stone Romanesque palace (see picture – letter H) in the early 12th century. Its remains have been preserved in the underground until today.
On the eastern side All Saint’s Chapel that was consecrated in 1185 adjoined the palace.
In the first half of the 14th century the king and emperor Charles IV had a Gothic palace with a vaulted interior for state purposes and a band of arcades on its northern side built on the site of the Romanesque building. During the reign of his son Wenceslas IV two perpendicular wings were added and All Saints' Chapel was reconstructed.
 

Foundation of the Vladislav hall - pomposity above all!


Let’s begin with the reign of Charles VI when the famous constructional and artistic organization led by Petr Parler was engaged in many architectural projects and the kingdom was at its best. That lasted until 1378 when the weak king Wenceslas IV took over. It was not a good time to reign then because situation through the whole Europe was very unsettled. As a result of this uneasy situation the Husitte wars had begun. Apart from everything else they had an unfortunate impact on the architecture and there is not a single new mansion to be found until 1450.
After the death of
Jan Rohac z Dube (see cache GCRH4J) Zikmund Lucembursky, and then Vladislav II Jagellonsky took over and the restless period of reign had continued. At that time the aristocracy had gained a privileged status within the Czech Kingdom and their ingrown rights were essential for the construction of the Vladislav hall. Because of the disputes between the different “casts” within the Bohemian nobility there had to be specific rules that were drew up by the “higher class” to show the “lower class” that they were better than them. This “show off” also led to a series of pompous buildings that were supposed to represent that particular power.
And Vladislav hall was one of these structures. Its main purpose was to impress at any cause. One whole floor of the Charles palace had to be used for the construction and only to late have the officials found out that they had no longer place to do their business (so they had to build new wing were the new offices took place).
The king Vladislav (after whom the hall was named) itself had visited the hall twice before it was even finished so he did not enjoy it very much.

It was decided that Benedikt Ried (Reit) would be the one to build this particular hall. He came to Prague from southern Germany (where most of the Parler’s followers were working at the time). He was focusing on the fortification of the north part of the Prague castle first but when the offer to built the Vladislav hall came, he took it at once (for one reason to have an opportunity to work on a structure with those special architectonical details that were becoming obsolete elsewhere).

So it is safe to say that from the beginning the plan was to build something monumental using the rich details from middle Ages rather than simple features from Renaissance. And the main goal was to impress or even intimidate everybody who ever entered this fabulous place.

Architectural details

Most of the features of the palace are from High or Late Gothic period but some can even tend toward Renaissance. And how can we distinguish those two styles?

High Gothic:

- when several ribs should meet one another, they will meet in one specific point (picture)
- pillars and columns have heads, into which the ribs converge at one point
-
 the profile of the rib is being unchanged 
-
 skewback goes diagonal not horizontal (picture)

Late Gothic:

- the ribs don't meet in one point, they kind of overlaps one another
-
 the ribs can have floral motive
-
 the vaults are becoming more sophisticated, there is for example trace vault, fan vault, helical vault
-
 the vault chambers are not strictly separated

The first thing you'll probably notice while enterimg the hall is the vault. Ried gave the interior a bold Late Gothic vault with double-curved ribs which, in the middle of each of the five bays, form a stylized six-leafed flower. This particular type of vault is called helical vault. The vault is borne by robust pillars built into the outer walls.

Renaissance

There are some details of the palace that can be put into this particular period.
One of them is this particular gallery (see picture) that can be found over the left pillar. Its main purpose was to serve as a lookout. Not only the beautiful Prague scenery could be seen from the gallery, one could have also taken a quick peek on events that were occurring inside the hall through the small windows.
And then there are some portals that have typical Renaissance features. Benedikt Ried had some ideas of how the typical portal should look like but the probability that he had actually ever seen one in person is small. So using only the sketches of these structures the pillars in the Vladislav hall look like they are from Renaissance but the building design is strictly medieval.

The Chamber

This part of the palace was build during the reign of king Wenceslas IV and rebuilt by Benedikt Ried but the present form of the chamber with its net vault is here thanks to Bonifac Wohlmut who participated in the reconstruction between 1559 and 1563 after the fire of the Prague castle in 1541.

It may seem that the net vault has a supporting role, but it is not true. Its purpose is to be only a decoration and it is supposed to imitate the Gothic style even though this period had ended half a century ago. The main reason for this imitation might have been the fact that the Bohemian nobility wanted to show the pomposity of the place once more.

All saints’ Church

This chapel was built by Parler's building company on the site of the Romanesque palace chapel and it was often compared to Saint Michelle Chapelle in France because of its sceletical structure composed from windows and pillars only. But all of this was lost during the great fire when only the outer walls had remained.
After some reconstruction the building had been extended as far as the facade of Vladislav Hall and then connected together with a portal.
Situated in a recess on the northern side of All Saints’ Church is the tomb of St. Procopius, whose life is portrayed in the cycle of paintings on the walls.
 

Ludwig wing

This place has its name after the son of Vladislav Jagellonsky – Ludwig. It is best known for one particular event. During the third defenestration (translation: de – from, fenestra – window) which happened in Prague in 1618 the two main officials (Slavata and Martinic) representing the Emperor were thrown out of the window on the pile of garbage. The reason for that was the violation of the particular policy (so called Majesty) from 1609 by which Rudolf II had declared the freedom even for non-catholic religion.
When king Matthias took over he didn’t respect this document. So action to strike had been planned on the 23th May 1618. The group of noblemen went to the castle that morning; they throw out of the window the two officials (see picture, where the window is marked with X) plus one annoying secretary named Filip Frabricius who was trying to get in the middle of the noblemen and the officials, and took two other officials, who were not found guilty, with them.
In case you’re wondering, the three men had survived the fall but not thanks to the pile of garbage (as it is often written in the tourist guides). There is no proven existence of the scrap-heap ever being placed here, it is more probable that the fall was hampered by a huge pack of their clothes and that the sloping terrain helped a little too. So you can imagine that they had partly slid from the 16 meter height rather then fell down.
Martinic and Frabricius then run away but Slavata had hit his head during the fall and was carried to the Lobkovic palace where Polyxena from Lobkovic took care of him and later had refused to extradite him for further punishment.
So this story had a happy ending even though it had let to 30-year war later. And as it may seem to be a little too much to throw someone out of the window don’t you think that it might be a good thing to apply this approach on some of today’s political figures? :-)

About the cache

 

You can get the final location by answering the questions below. All the asnwers you can get from the listing. Cache is accessible from 9 a.m. to 4 p.m.

 

50°05.VDI

14°24.SAL

 

Vladislav's Hall was built by:

Benedikt Ried V = 4

Bonifac Wohlmut V = 5

Petr Parler V = 6

 

Administration complex nearby, which was built almost immediately, is called:
Stewart Hall D = 2
Ludwig (Luis) Hall D = 4
Landowner's Descs D = 6

 

All Saints’ Church has been often compared with:

Saint-Denis I = 1

La Chapelle I = 8

Notre-Dame in Paris I = 4

 

What type of vault can be found the Vladislav's Hall:

helical vault S = 0

tracery vault S = 1

fan vault S = 2

 

During Jagellonic era were the most powerful:

urban citizens A = 7

clergy A = 9

aristocracy A = 8

 

Who fell down from a window and was injured on the head:

Slavata L = 9

Martinic L = 5

Fabricius L = 0


Muggles are everywhere, use hint!

 

 

 

Historie keše

 

Keš byla součástí série Prague Architecture, do které patří keš - GC1CNHDa patřily GC1DJ0E,GC1ERMQ a GC1J20T
Mnohdy již archivované listingy obsahují spousty dalších zajímavých informací o pražské architektuře, doporučujeme nahlédnout.
06/10/2014 - keš byla adoptována od kačera V.O.S.K.
,starý listing do září 2014 - odkaz
07/10/2014  - úprava listingu (prazskychytrak)
10/01/2015 - překlad listingu do angličtiny (ufemezumik)
11/01/2015 - na místo uložena nová keš (prazskychytrak)

 

Additional Hints (Decrypt)

PM: yriý qbyaí ebu bxan
RA: yrsg qbja pbeare bs gur jvaqbj

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

1,440 Logged Visits

Found it 1,307     Didn't find it 45     Write note 51     Archive 1     Needs Archived 3     Temporarily Disable Listing 10     Enable Listing 9     Publish Listing 1     Needs Maintenance 7     Owner Maintenance 4     Post Reviewer Note 2     

View Logbook | View the Image Gallery of 142 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 1/18/2018 12:17:27 AM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (8:17 AM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page