Nenárocná cache serie Historie Vejprtska na míste s dlouhou a pohnutou minulostí.
Švédská lípa malolistá je mohutný strom, nemý svedek dávných casu. Roste zde jako memento již pres 300 let. Zažil slávu i pády, vítezství i porážky. Obvod jejího kmene byl v roce 1999 320 cm, výška 12 m.
Lípa byla vysazena na pamet vítezství císarských vojsk generála Piccolominiho nad armádou švédského generála Bannéra v roce 1641. Z hlediska událostí tricetileté války to nebyla bitva nikterak velká ani významná, presto zde padlo na 4000 švédských vojáku a Bannér zde prišel o všechna dela. U nedaleké Kovárské zahynulo dalších 850 švédských jízdních težkoodencu, když vjeli do rašelinište (viz. HV # 3 Palouk mrtvých GC1C5A2). Nakonec se Švédové museli stáhnout do protestantského Saska. Švédský generál v bitve prišel o svého kone a podle povesti i o bílého vlka, který ho na jeho evropském tažení provázel. Bannér sám téhož roku umírá. Bitva se odehrála v prostoru mezi tehdejšími mocnými horními mesty Prísecnice a Kovárská a stejne jako celá tricetiletá válka znamenala nezmerné utrpení pro obyvatelstvo – plenení, drancování a zabíjení si neodpustila žádná ze zúcastnených armád.
Rytina bitvy u Prísecnice v breznu 1641
|
| A Císarské vojsko rozdelené do trí oddílu |
L Tri eskadrony švédské pechoty se stáhli zpet (po K) |
| B Zámek, kterého se Švédové zmocnili |
M Švédské kanóny na pahorku |
| C Vyhnaní dragouni |
N Ctyri oddíly švédských koní, které patrí ke kanónum |
| D Útek Švédu |
O Bitevní postavení Švédu (mezitím pechota) |
| E Švédy zapálené domy |
P Švédská zavazadla |
| F Císarská vojska bojující se švédskými |
K Oddíly dragounu, jakož i císarských a bavorských rejtaru pod vedením polního maršála Piccolominiho a generála Mercyho, které Švédy napadly za zahnaly na útek |
| G Tri eskadrony švédské pechoty stojící na levé hore |
R Jediná možná cesta snehem a bahnem |
| H Oddíly švédských rejtaru |
S Rašelinište nebo rybník |
| I Tri eskadrony švédské pechoty jdou vzhuru úzkým prusmykem na horu |
T Snehem pokrytá hora |
| K - Tri eskadrony švédské pechoty dosáhli výšiny (po I) |
V Snehem naplnené údolí, kterým kavalérie nemuže proniknout vpred |
PRÍSECNICE
První známá zpráva o Prísecnici sahá až k datu 1335 a váže se k zemské stezce, která tudy procházela ze Saska a vedla dále ke Kadani, pres Louny do Prahy. Bohatství okolních stríbrných dolu dalo brzy vzniknout výstavnému mestu, které se rychle rozrustalo. Údajne byla v Prísecnici také královská mincovna – po Kutné Hore druhá v království. Teprve zacátkem 16. století zde byla Hasištejnskými z Lobkovic postavena tvrz, která byla pozdeji prestavena na barokní zámek. V roce 1900 melo mesto 4000 obyvatel.
Osudnou se Prísecnici stal rozvoj SZ Cech predevším v souvislosti s težbou uhlí a výrobou elektrické energie. Prudký nárust obyvatelstva regionu, nedostatek pitné vody a príhodné geografické podmínky prisecnicka meli za následek rozhodnutí postavit zde vodní nádrž na pitnou vodu. Se stavbou se zacalo v roce 1969 a po dostavbe a maximálním stavu vody je zatopena plocha o rozloze 339 ha.
Pod hladinou zustalo mesto Prisecnice, ale likvidaci se nevyhnuly ani okolní obce – Rusová, Kotlina a Dolina. Pod hladinou zustalo i bojište švédských a císarských armád.
Pro srovnání stejná místa vcera a dnes:
Zdroj všech obrázku a informací: Zdena Binterová, Stanislav Ded, Hans Müller: Prísecnice zatopená, ale nezapomenutá, Oblastní muzeum Chomutov, 2004
1. 10. 2009 - Po zniceni skryse nebo jak to nazvat, zmenena velikost i umisteni krabicky. Protoze nova skrys se nachazi v dosahu puvodni skryse, souradnice zatim nemeneny. Uvidime. Krabka je 0,7 l velký lock-lock.
