Skip to Content

Mystery Cache

Stvanice

A cache by Van-Direk Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 8/26/2008
In Hlavni mesto Praha, Czech Republic
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
4 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Štvanice

Mestská ostrovni keš. Není pro kazdeho. Na vlastní nebezpeci. Keš vracejte na puvodní místo. Nejlépe za šera nebo tmy a ve dvou. Uvažte sami riziko. Myslím, že vám nebude chybet pocit z odlovu.

Na vychozich souradnicich je vstup. Musite vylustit par otázek k finalce z listingu.
  • Kolik tisíc sedadel má ústrední tenisový dvorec? = A
  • Kterého listopadu byl oficiálne otevren zimni stadion? = B
  • Kolik poschodí má vez vodní elektrarny? = C

Dosadte do finalnich souradnic N50°05.ABA, E014°26.BAC



Štvanice - Ostrov na Vltave mezi Holešovicemi, Novým Mestem a Karlínem o délce 1250 a šírce 190 m. Nejstarší zpráva o nem je z r. 1118 a je v ní nazýván Velký, pozdeji se mu pro množství malých okolních ostruvku ríkalo Velké Benátky. Reka zde nebyla hluboká a odpradávna tudy vedl brod. Bývaly zde zahrady, vetší cást ostrova byla porostlá vzrostlými stromy, které byly vykáceny až v polovine 18. st. Dnešní název ostrova se vžil koncem 17. st. a je odvozen od oblíbené zábavy, která zde byla porádána pro obveselení pražské verejnosti v okrouhlé drevené aréne s amfiteátrovým hledištem: štvanice na býky, jeleny, kance aj. a zápasy zvírat. Pocátkem 19. st. byly hry opakovane zakazovány, definitivne skoncily v r. 1816. V horejší polovine ostrova byla strelnice, kde porádaly strelecké spolky ruzné souteže. Pražané chodily na ostrov na procházky i za ruznými atrakcemi, jako provazolezci, balonové plavby francouzských aeronautu, ohnostroje, v r. 1879 se zde konala produkce indiánské skupiny Komancu a Irokézu. Bývala zde populární kruhová tancírna Ružodol, kavárny a hostince, v nichž byly oblíbené grundle - malé rybicky pražené celé i s hlavou. Pražský knihtiskar Ferdinand Schönfeld zde v 18. st. dal zrídit anglickou zahradu s letohrádkem, na jejímž území byl plasticky znároznen povrch ceské zeme s horami a údolími i s praménky rek, napájenými vltavskou vodou, a s hlavními silnicemi. Model zeme byl navštevován predevším školní mládeží. Byl ucinen pokus prenést sem nuselskou pout Fidlovacku, ale nápad se neujal. Na návrh tehdejšího pražského primátora zde mela být vybudována zoologická zahrada, ale nakonec zvítezily hlasy proti ní. Vlastníci ostrova se casto strídali. Byli to pražští meštané, fara Na Porící i soukromník belír Faber. Roku 1898 zakoupila ostrov Pražská obec. Pri regulaci reky bylo zniceno mnoho zelene, mesto se snažilo o novou sadovou úpravu, ale nezbývalo penez. Prvních vetších úprav zelene se Štvanice dockala až v r. 1938. Na ostrov puvodne vedly drevené mustky z Tešnova, v letech 1846 - 1850 byl vybudován rakousko-italským stavitelem železnic Aloisem Negrellim na svou dobu velmi odvážný viadukt pro trat Praha - Dráždany o délce 1100 m. Byl to druhý kamenný most pres Vltavu po Karlove moste. Doposud funkcní, je Negrelliho viadukt zarazen mezi technické památky. V letech 1908 - 12 byl vybudován podle návrhu arch. Pavla Janáka Hlávkuv most, který spojuje Nové Mesto od Tešnova pres ostrov Štvanici s Holešovicemi-Bubny. Na špici ostrova byla v r. 1913 postavena nevelká vodní elektrárna, poslední na ceste reky Vltavy z Lipna do Prahy, která vyrábela proud nepretržite do r. 1972. V r. 1984 byla rekonstruována a nyní již nekolik let pracují její nové tri turbíny. Výstavbou prvního zimního stadionu v naší republice v r. 1932 byl ostrov zasvecen sportu. Stroje, které chladily ledovou plochu se prepínaly i na mrazení užitkového ledu v nepretržitém provozu. Ve dvou bazénech se za 24 hodin dalo postupne vyrobit 60 tun ledu. V r. 1986 zde byl dobudován nejvetší a nejmodernejší tenisový areál u nás. Kapacita ústredního dvorce je 7000 sedadel, dále je zde 9 nekrytých a dva kryté tenisové dvorce. Za tenisovým areálem byl postaven Skate Park a pak je zde další sportovní zarízení - otevrený dvacetimetrový plavecký bazén s brouzdalištem pro deti. Koncem 80. let se vybudoval nový jez a nastavitelná slalomová vodní dráha. Plovárnu na Štvanici znicila povoden v roce 2002. Ostrov Štvanice existoval už v dobe, kdy knežna Libuše veštila hvezdnou slávu mesta Prahy. Již v dávných dobách byl ostrov duležitým místem pro obyvatelstvo po obou stranách reky, protože mezi ním a dnešním bubenským nábrežím byl jediný brod v dolejším toku Vltavy. Jen tudy vedla cesta od Vyšehradu a Starého Mesta do severních Cech. V 10.století byl Dvur Týn ve Starém Meste Pražském hlavním strediskem ceského obchodu s cizinou, proto se k nemu mohli dostat kupci ze severu po levém brehu Labe a Vltavy do Prahy jen pres brod a prevoz u ostrova Štvanice na pravém brehu. Nejen kupci vedeli však o tomto duležitém ostrove a brodu. Celkem jedenáctkrát - pokud historie ví - bylo brodu a ostrova využito vojensky v dobách válecných. Brodem a dále pres ostrov Štvanici k Praze nebo opacne procházela vojska nemeckého císare Jindricha III. v roce 1041, v roce 1109 to byla vojska vévody Vladislava I., v roce 1142 ho užil znojemský kníže Konrád. Prešla tudy vojska krále Václava I., Ruprechta Falckého, Jana Žižky z Trocnova. Pres ostrov Štvanici se pokoušeli dostat i Pasovští v roce 1611, ale Pražané na ne pálili z ostrova tak silne, že se Pasovští v pulce reky museli obrátit na ústup. Ostrov zažil i vpád Švédu. Pri vpádu francouzského a saského vojska v zime roku 1742 byly posekány a spáleny všechny stromy na ostrove vcetne všech príbytku a stavení místních obyvatel. Poslední válecné zpustošení ostrova vcetne obou drevených mostu na ostrov bylo pri sedmileté válce v roce 1757, když Prusové narychlo prchali z Prahy. Ostrov sloužil však nejen procházejícím vojskum v dobách válecných. V dobách míru se vždycky na ostrov vrátili rybári a prevozníci a postavili si tu nová obydlí. Zahradníci ze Špitálska (dnešního Karlína) znovu zakládali zelinárské zahrady, byly zde vysázeny nové stromy a v 17. století spolek Pražských lukostrelcu obnovil na ostrove svou strelnici pro strelbu do tercu. Ve druhé polovine 17. století, když v se Praze zacala vzmáhat záliba v divadle a šlechtických sídlech se provozovaly opery a balety, zacala i mezi nižším meštanstvem obliba ruzných predstavení. Tehdy vstoupily ve známost štvanice se zvíraty, které byly oblíbeny zejména ve Vídni. Protože puvodne urcené prostranství u mestských hradeb nedaleko Porícské brány nebylo vhod okolnímu obyvatelstvu ve farnosti sv. Petra, propujcil pro tyto štvanice Staromestský Magistrát svuj ostrov Velké Benátky, jak se dríve Štvanice jmenovala. Štvanice se zvíraty byly porádány s vetšími ci menšími prestávkami až do roku 1802, kdy je císar František I. zakázal pro snižování mravu obyvatel. Jen jméno ostrova již zustalo a jméno Velké Benátky bylo postupne zapomenut. Koncem 19. století byl c.k. místodržitelstvím schválen projekt na výstavbu mostu pres ostrov Štvanic, který bude spojovat oba brehy Vltavy. Proto v roce 1898 Obec pražská po dalších jednáních ostrov koupila za 880 000 zlatých d rodiny Židlických,tehdejších vlastníku Štvance. A tady asi definitivne koncí stará historie ostrova, který byl od dávných dob pro Prahu tak duležitý. V roce 1900 byl nákladem pul milionu rakouských korun vystaven 600 m dlouhý most. Ten pak za vltavské regulace ustoupil modernímu Hlávkovu mostu. I v druhé polovine 19. století byl ostrov oblíbeným rekreacním místem. Byly zde tri restaurace a letní aréna. Roku 1887 se na ostrove konaly atletické závody, pak se zacala objevovat hrište i tenisové kurty. Ve východní cásti bylo i verejné koupalište a slunecní lázne.

Zimní stadion

Bohužel zbourán



Od roku 1929 zacala uvažovat Spolecnost pražských vzorkových veletrhu o výstavbe zimního stadionu s umelým ledem. Byl vybrán ostrov Štvanice a projektu se ujal akademický architekt Josef Fuchs, jeden z autoru pražského Veletržního paláce. Výstavba zimního stadionu zacala v roce 1930. Chladící zarízení podle patentu profesora Schmidta z Vídne vyrobily Brnenské strojírny. Toto chladící zarízení bylo schopno za dve hodiny vytvorit led o síle ctyr centimetru. Ješte na rozestaveném stadionu dne 17.1.1931 bylo sehráno první utkání v ledním hokeji na umelém lede v tehdejší Ceskoslovenské republice. Proti sobe se postavili pražský LTC klub a Manitoba Kanada. za úcasti sedmi tisíc diváku vyhrála Kanada 2:0. Toto utkání priblížil rozhlasovým posluchacum dnes legendární Josef Laufer. Výstavba zimního stadionu byla pojata velkoryse. Ledová plocha o rozmerech 94x32 m byla rozdelena na dve cásti. Vetší cást u kavárny sloužila hokeji. Menší cást byla urcena pro volné bruslení. Prilehlá kavárna byla vystavena v ciste funkcionalistickém stylu. V jižní a severní strane stadionu byly nízké kryté ochozy. Ze západu mela bát pojízdná lehká tribuna pro 850 diváku. Pro zvlášt choulostivé diváky zde byly kryté lóže se 400 místy. Soucástí stadionu byla ohrívárna, šatny pro sportovce, kde bylo 2500 skrínek, posilovna a dokonce ubytovna pro dve mužstva. 6.listopadu 1932 za zvuku Smetanovy Libuše byl zimní stadion Štvanice oficiálne otevren. Od té doby zde vyrustaly hokejové a krasobruslarské špicky. V roce 1947 zde byl vybojován našimi hokejisty titul mistru sveta. Trénovala tady naše slavná krasobruslarka, krásná Ája Vrzánová. Celkem zažila Štvanice ctyri mistrovství sveta v ledním hokeji. 11. února 1955 byl z pražské Štvanice vysílán první televizní prenos hokejového utkání vybraného mužstva Prahy se švédským celkem Leksand IF. Pozoruhodné je, že zastrešen byl stadion až v roce 1956. Od šedesátých let však zacala sláva zimního stadionu blednout. Poslední mistrovství sveta se zde konalo v roce 1959. Prestaly se sem vkládat financní prostredky na nutné opravy a rekonstrukce. poslední velké oprav probehly v roce 1968. Jednotlivé cásti stadionu prestávaly sloužit svému úcelu, postupne se uzavíraly. pozdeji zpustla i kavárna a nakonec dosloužila i ledová plocha. Nejstarší zimní stadion ve strední Evrope prestal sloužit verejnosti. V ríjnu 1997 rozhodla rada zastupitelstva hl. m. Prahy o novém nájemci Zimního stadionu Štvanice. Stala se jím spolecnost APeX CLUB o.s., která se rozhodla obnovit funkci tohoto sportovního zarízení. A jen díky tomuto obcanskému sdružení se podarilo štvanickému zimnímu stadionu prestát i drastickou povoden v srpnu 2002 a již v listopadu 2002 byl znovu zahájen plný provoz tohoto sportovište. A to bez jakéhokoliv prispení a pomoci z vencí. Všechny náklady na rekonstrukci strojovny a zázemí stadionu byly hrazeny pouze obcanským sdružením APeX CLUB. Náklady se vyšplhali k 20 milionum korun. Tato skutecnost notne pomohla k tomu, že dnes je zimní stadion Štvanice památkove chráneným objektem a muže dále sloužit široké verejnosti i výchove dalších hokejových talentu.

Vodní elektrárna



Štvanice je poslední prutocnou elektrárnou na vodní ceste od Lipna do Prahy. Obr. 1. Budova secesního rázu prutocné elektrárny Štvanice Puvodne byly na ostrove Štvanice približne ve stejné dobe postaveny dve elektrárny. Jedna, se spádem 4 m, byla poblíž bývalého nádraží Praha-Tešnov. Voda k ní byla privádena podzemním tunelem z Vltavy a odtékala do Rohanského kanálu. V roce 1929 však bylo rameno reky, do kterého odtok elektrárny ústil, zasypáno a elektrárna byla zrušena. Do soucasnosti se tedy zachovala druhá štvanická vodní elektrárna, která byla postavena v letech 1913 až 1914 v souvislosti s pracemi na Helmovském jezu. Elektrárnu postavila firma Kapsa a Müller a byla to jedna z prvních betonových staveb v Praze. Projekt její provozní budovy vypracoval Ing. arch. Alois Dlabac, který se inspiroval francouzskou zámeckou architekturou. Na západní strane budove dominuje ctyrhranná petiposchodová vež o výšce 22 m s pudorysem 7,5 × 7,5 m (obr. 2). Její poslední patro je kruhové, rešené na zpusob altánu, strecha je kopulovitá se špicí výšky 8 m. Obr. 2. Vež je dominantou západního cípu ostrova Pri konstrukci elektrárny bylo k její funkci využito ctyrmetrové prevýšení hladiny Helmovského jezu. Puvodne v elektrárne pracovaly tri Francisovy turbíny (resp. svislá, trístupnová Francisova turbína, obr. 3) vyrobené firmou Kolben a Danek, každá o výkonu 474 kW, s hltností 16 m3/s a s celkovým výkonem P = 1,4 MW. Generátor byl trífázový, s vertikálním pohonem, P = 350 až 500 kW, U = 3 000 V. Unikátní technické zarízení, jehož soucástí bylo prevodové kolo s dreveným ozubením, vydrželo v provozu neuveritelne dlouho – až do roku 1972. Tehdy byla elektrárna pro úplné opotrebení odstavena (neopravitelnost ovládání rozvádecích lopatek, špatný stav strojní cásti a elektrozarízení, nehospodárný provoz). Od 1. ledna 1973 byla elektrárna odstavena mimo provoz a vtoky byly zabetonovány. Rekonstrukce V dusledku energetické krize na pocátku 80. let dvacátého století bylo usnesením vlády rozhodnuto o programu rekonstrukcí a výstavbe malých vodních elektráren. V ríjnu 1984 byla zahájena rekonstrukce také štvanické elektrárny, a to za podmínky zachování puvodní podoby provozní budovy a nábrežních zdí. Rekonstrukce byla dokoncena v prosinci 1987. Vyšším dodavatelem stavby byl podnik Metrostav. Dodavatelem technické cásti bylo CKD Blansko. V zárí 1988 byl ukoncen zkušební provoz a štvanická elektrárna byla nove uvedena do provozu. Obr. 3. Schéma puvodního uložení trístupnové Francisovy turbíny Pri rekonstrukci bylo zjišteno, že základy budovy byly uloženy pouze na drevených pilotách ve šterkopísku. Ty musely být postupne vybourány až na skalní podklad a zajišteny betonovou injektáží a pomocí mikropilot. Také vež musela být podchycena ocelovými nosníky. Nové zarízení elektrárny je umísteno do podzemí i mimo pudorys budovy. Namísto puvodních Francisových turbín zde nyní pracují tri Kaplanovy prímoproudé turbíny o prumeru 3,5 m a celkovém výkonu 5,7 MW (obr. 4a, b). Ten približne spotrebuje pražské poulicní osvetlení. Nové zarízení má nový systém dálkového ovládání. Ze starého památného technologického zarízení elektrárny se podarilo zachránit pouze jednu dvojici obežných kol puvodní Francisovy turbíny, která byla opravena a jako umelecký objekt umístena na podstavec v nábrežní zdi ostrova. Instalaci navrhl Ing. arch. Tomáš Šenberger. Provozovatelem štvanické elektrárny je dnes státní podnik Povodí Vltavy. Technické údaje Kaplanova turbína: typ 4-KPKR-10, prutok 55 m3/s, P = 1,89 MW, horizontální otácky 107,1/min, obežné kolo prumeru 3,5 m (ctyri lopatky), obežné kolo (dvanáct lopatek). Generátor: typ H 760 460/56, P = 1,88 MW, U = 6,3 kV, 56 pólu. Obr. 4a. Pohled na privádec vody k prímoproudým Kaplanovým turbínám Obr. 4b. Schematický nákres rešení prímoproudými Kaplanovými turbínami Rízení provozu elektrárny: automatické, hladinová regulace, místní, skupinové rízení autooperátorem. Soustrojí T62 je rízeno rídicím systémem VÚAP Praha, soustrojí T61 a T63 jsou rízena novým automatem založeným na systému SAIA s rozšírenou diagnostikou provozu soustrojí. MVE Štvanice je vybavena kamerovým a radarovým systémem pro regulaci odberu vody v plavebním kanálu pri soucasném chodu T62 a T63.

Tenis



Pred 20 lety byl na Štvanici otevren nejmodernejší tenisový areál Tenisový areál Praha - Tak jako je pražská Chuchle neodmyslitelne spjata s dostihy, Letná s fotbalem ci Podolí s plaváním, patrí i pražský vltavský ostrov Štvanice sportu. Štvanice bývala centrem ledního hokeje (mimo jiné se zde konala ctyri mistrovství sveta) a dodnes je zasvecena tenisu. Jeden z nejslavnejších ceských tenisových klubu 1. Ceský Lawn-Tennisový Klub (1. CLTK) se sem nastehoval již pred 105 lety, pred 20 lety, 16. cervna 1986, zde byl otevren nejmodernejší tenisový areál v tehdejším Ceskoslovensku. Puvodní štvanické kurty se staly legendou, hrály zde všechny hvezdy ceskoslovenského i svetového tenisu. Drevený centrkurt z roku 1927 s provizorne pristavovanými tribunami mel neopakovatelnou atmosféru, kterou umocnovaly houkající (a dríve i notne kourící) vlaky projíždející po Negrelliho viaduktu. Zacátek konce této tradicní tenisové oázy nastal v roce 1983, kdy soucasne se stavbou metra pod Vltavou zacala demolice starého areálu a stavba nového stadionu. Tenistum na Štvanici puvodne sloužilo pet kurtu, drevená klubovna 1. CLTK, ale i napríklad restaurace s rozsáhlými verandami. Do roku 1986 zde vyrostl moderní areál, kterému dominuje betonový centrální dvorec s antukovým kurtem a kapacitou 7000 diváku. V areálu je celkem deset antukových venkovních kurtu, z toho tri s umelým osvetlením, a šest krytých dvorcu (ctyri s umelým povrchem a dva antukové). Je zde i rozsáhlé zázemí vcetne bazénu, fitness-centra, sauny, restaurace s terasou ci golfového simulátoru. Premiérovou akci nového areálu bylo finále Poháru federace, souteže ženských družstev, v kterém Ceskoslovenskou sice podlehlo USA 0:3, avšak daleko více se zapsalo do povedomí nejen fanoušku jako místo návratu Martiny Navrátilové. Ta se jako reprezentantka USA objevila na kurtech v rodné zemi poprvé od emigrace. V následujících letech se zde konalo nekolik rocníku turnaje série Grand Prix ci ATP Tour, které prilákaly radu hrácu z predních míst svetového žebrícku. Velkou ranou pro areál byly povodne v srpnu 2002, které jej naprosto zdevastovaly. Napríklad v tenisové hale byly více než ctyri metry vody. Škody se vyšplhaly na 100 až 120 milionu korun. Pred rokem se centrální dvorec prejmenoval na CEZ Koloseum. Nový název má být pouze prvním krokem ke kompletní rekonstrukci stadionu. Ceský tenisový svaz, kterému stadion patrí (ostatní kurty vlastní 1. CLTK), jej hodlá nejprve zrekonstruovat a pozdeji prestavet a zastrešit. "Vznikne kompletne opláštená hala, která bude žít 365 dní v roce," rekl nedávno šéf tenisového svazu Ivo Kaderka.

Mystic Skate Park



Legendární Mystic Skate Park je jedním z nejstarších míst v Praze, kde je možné celorocne provozovat skateboarding, in-line a BMX. Park je v provozu a bezchybne slouží velkému množství nejen pražské mládeže. Je to jedno z mála míst v Praze, kde se mohou setkávat príznivci tohoto sportu a související kultury, aniž by kohokoliv rušili a komukoliv vadili. Nachází se na ostrove Štvanice za tenisovými kurty, kde se ani z jedné strany v jeho blízkosti nenachází bytová zástavba, proto je toto místo pro skatepark ideální. Po celou dobu své existence má provozovatel dobré vztahy se všemi sousedícími sportovními oddíly. Mystic Skate Park je místem, kde se koná mnoho významných národních i mezinárodních závodu, na které se sjíždejí závodní teamy z celého sveta. Má vynikající povest po celém svete a je vyhledáván svetovou špickou skateboardingu a freestyle BMX. Nejvetším ze zde konaných závodu je MYSTIC SKATE CUP, který je jedním ze závodu série Svetového poháru ve skateboardingu.. Každorocne se pred tímto nejduležitejším závodem sezóny celý skatepark kompletne nove prestavuje dle posledních trendu svetového skateboardingu,. Byl také jako novinka vybudován takzvaný "Bowl" (bazén) - jedná se o raritu - venkovní drevenou prekážku, kterých je v Evrope pouze pár kusu, a tím se skatepark stal ješte atraktivnejším. Konají se zde již tradicne závody Mistrovství republiky ve skateboardingu a ve freestyle BMX. Zde se konalo poprvé Mistrovství sveta ve freestyle BMX. V roce 2003 byl celý areál za nemalé vlastní financní prostredky zastrešen, takže muže být verejností využíván témer po celý rok. Denne areál navštevuje mnoho mladých lidí. V dobe konání závodu se návštevnost pocítá na tisíce. Z techto výše uvedených duvodu je jasné, že by bylo správné, aby skatepark na svém míste dále sloužil široké verejnosti, a byla by škoda a také mezinárodní ostuda pro mesto Praha, pokud by úredníci magistrátu zbytecne vyhledávali duvody k tomu, aby byl skatepark zrušen.


Additional Hints (Decrypt)

Wra ceb bgeyr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

1,427 Logged Visits

Found it 1,287     Didn't find it 31     Write note 93     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 9     Owner Maintenance 4     

View Logbook | View the Image Gallery of 274 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 9/18/2017 3:27:26 AM Pacific Daylight Time (10:27 AM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page