Výchozí souřadnice multikeše jsou taktéž STAGE 1. Dostanete se k nim z doporučeného parkovacího místa projitím vrátek, které umožňují vstup do nově vybudovaného multisportovního centra obce, projdete kolem oplocených hřišť s umělým povrchem a po vyjití schodů dojdete na taneční parket "HALDY". Právě toto místo je spojeno s nedávnou historií dolování uhlí v kounovské sloji v oblasti Slánska. Do kounovské sloje patřil i obvod Studeněvský, do kterého patřily obce Studeněves, Řisuty, Byseň, Kvíc a Přelíc. První doly u Studeněvsi byly založeny kolem roku 1799, kdy sedlák Suchopárek doloval nedaleko Krkavčího mlýna, vlevo při silnici ze Slaného do Studeněvsi. V roce 1805 zde byl založen Důl Svatého Valentina a v jeho blízkosti byla v roce 1809 – 1810 otevřena menší šachta Svatého Bedřicha. V roce 1816 byl ve Studeněvsi vybudován nový důl o velikosti na panství dosud nevídaném. Nesl název Důl Svatého Leopolda ve Studeněvsi. Otevření dolu znamenalo novou éru v rozvoji dolování na Slánsku. V průběhu krátké doby tu bylo otevřeno několik dalších dolů. Kolem roku 1870 bylo v obvodu Studeněvském 40 šachet a šachticek. Nejdůležitější byla šachta Luisa z druhé poloviny 19. století, kde se těžila téměř polovina uhlí z revíru. Objevení uhlí v okolí Studeněvsi ve druhé polovině 18. století způsobilo nebývalý rozmach obce. Podle písemné zprávy z roku 1887 byl v obci poplužní dvůr a cukrovar Jindřicha Jaroslava hraběte z Clam-Martinic, kterému také patřily kamenouhelné doly, Krkavčí mlýn, cihelna a nedaleká bažantnice. V roce 1904 se v obci nacházel cukrovar, parní mlýn, cihelna, sadařství a kaple.
Důl Luisa Studeněves
Dnes se„HALDA“ stala centrem kulturního dění v obci. Každoročně se zde koná několik koncertů, vesnických tancovaček, funguje tady nepravidelné obecní letní kino, probíhá tady i celá řada dalších kulturních akcí. Vaším prvním úkolem bude určit počet železných roštových schodů, po kterých se musí vystoupat na nově vybudovanou tribunu (jeviště). Spočítejte je a získáte písmeno A. Je to sudé číslo.
Na Haldě
STAGE 2: Pokračujte na souřadnice N 50°13,403 E 14°2,607.
Kousek od obecního úřadu naleznete krásnou barokní kapličku. Zde hledejte ptáčky, kteří nikdy neodlétají. Počet ptáčků je roven písmenu B.
Dále pokračujte na souřadnice N 50°13,455 E 14°2,460. Nacházíte se na místě za stodolami, při severozápadní straně dnešního statku. Je to místo, kde v obci stávala Studeněvská tvrz. Byla postavena jako součást poplužního dvora patrně již ve 14. století. Od roku 1502 vlastnil Studeněves i s tvrzí Jindřich Hořešovec z Libušína, po něm jeho syn a od roku 1523 Oldřich Myška ze Žlunic. Jeho synové prodali Studeněves roku 1549 Volfovi Bořitovi z Martinic. Koncem 16.století koupil obec Studeněves Václav Petipeský z Chyš a Ergberka. Jeho synovi Odolenovi byla Studeněves roku 1623 zabavena a následně připojena ke smečenskému martinickému panství. V té době přestala tvrz v obci sloužit svému účelu a byla později upravena na sýpku. Z předválečné historie můžete z tohoto místa vidět betonovou pevnůstku, která je jedna z mnoha v okolí. Další naleznete například při výjezdu z obce po silnici směrem na Přelíc. Pevnůstky byly postaveny kolem roku 1936 a byly součástí 30 km obranného pásu kolem Prahy. Pokud půjdete z tohoto místa asi 100 metru po cestě severozápadním směrem, můžete uvidět i "Studeněvské ZOO“. Pokud budete mít štěstí, můžete ve výběhu zahlédnut muflony, koně, někdy i divoká prasata.
Studeněvské ZOO
STAGE 3: Pokračujte na souřadnice N 50°13,654 E 14°2,077.
Stojíte u pramene vody, který hasí žízeň občanů ve Studeněvsi i v okolí. Vaším posledním úkolem je zjištění počtu světle modrých obdélníkových ploch uvedeného pramene. Plocha, kde jsou vstupní dveře k prameni, má hodnotu jedna. Výsledné číslo označme X. Hodnotu skrytou pod písmenem C vypočtěte následovně: C = X děleno A.
Pramen vody
Kontrolní součet všech indicií je 12.
Finálové souřadnice:
N 50°13,(A-1)(B+2)(C)
E 14°02,(A-3)(B+1)(C-1)
