Skip to Content

<

Zapomenuta pevnost

A cache by Groma* Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/07/2009
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato keš Vás zavede do míst, kde ješte dnes po mnoha letech je možnost prohlédnout si pozustatky jedné z nejhezcích pevností doby minulé. Jako vodítko Vám muže být to, že poblíž techto staveb jsou umísteny cervené info tabule. Soucástí keše je také zastávka v Jiráskových sadech. Otevírací doba tohoto parku je omezena. Podrobné informace níže.

POZOR!!! K vyluštení potrebujete KOMPLETNÍ LISTING.

O pevnosti

Královéhradecká pevnost byla vybudována po prohraných válkách o dedictví rakouské jako obrana proti pruským vpádum. S vymerováním se zacalo v roce 1763, výstavba zacala o tri roky pozdeji. Práce rídil podplukovník Pavlovský s vojenskými inženýry, mezi nimiž byli i odborníci z Francie, nebot pevnost vznikala podle francouzského vzoru. Sám císar Josef II. se prijel nekolikrát presvedcit o postupu prací, pri jeho návšteve v roce 1788 mu bylo predvedeno zatopení príkopu. Pevnost byla dokoncena v roce 1789 a úplne zmenila tvár mesta a jeho okolí. Pražské a Slezské predmestí byla z vetší cásti zborena (na dostrel del z pevnosti) a obyvatelé se prestehovali do nove založených obcí Kukleny, Pouchov, a Nový Hradec Králové. Kopec Rožberk byl rozvezen na valy a hradby, které pak byly obezdeny. Uprostred zustalo staré mesto s tremi sty císly popisnými a zhruba osmi tisíci obyvateli (vcetne vojenské posádky). Pevnost se rozkládala na ploše okolo 320 ha a mela tvar osmicípé hvezdice. Mezi léty 1784-88 byly vystaveny do obdélníku uzavrené kasárny pro pechotu a menší kasárny jezdecké se dvema vnitrními nádvorími. Jejich stavba byla velmi nákladná, nebot byly zcásti založeny na kulech ve zrušeném rameni Orlice (odtud zrejme pochází i název Wasserkaserne - Vodní kasárny, prenesene Vodickovy). Za hradbami byla tzv. generálská zahrada, od roku 1868 promenená na dustojnický park (dnešní Jiráskovy sady). Pod mestem bylo pet bastionu ve tvaru petiúhelníku (v jedné polovine byly kavalíry a ve druhé prachárny). Spojovaly je rovné zdi, ve kterých byly brány se strážními domky a pet výpadních branek. Sem smerovaly komunikace ze trí smeru: do Pražské brány od Prahy, Jicína a Jaromere, do Slezské brány od Nového Mesta nad Metují a Trebechovic a do Moravské brány od Holic. Tam, kde zdi pevnosti nepriléhaly k rekám, byl zrízen hluboký hlavní príkop. Pomocí stavidel u Pražského mostu na Labi a Moravského mostu na Orlici bylo možné zavodnit pevnostní príkopy a zaplavit okolní kotliny. Za príkopem byly na pravém brehu Labe a na levém brehu Orlice vystaveny raveliny trojúhelníkovitého tvaru, ke kterým vedly dva kamenné a jeden drevený most a zvedací drevené mostky u výpadních branek. K ochrane opevnení za Labem a Orlicí byly vybudovány tri malé predsunuté pevnustky – lunety neboli flošny: západní v místech dnešního Ulrichova námestí, na jižní strane tzv. Pajkrova (v místech za dnešní Strední prumyslovou školou strojnickou) a Pivovarská (naproti dnešním vysokoškolským kolejím Na kotli). V severní a jižní cásti byla cvicište a shromaždište vojska. Opevnení bylo prevážne hlinené, obezdené cihlami, jen nárožní a spodní cásti a ostení bran a oken byly z pískovce. Se zmenou pojetí vojenské taktiky se pevnost ukázal jako nepotrebná. Neprítel jí totiž proste obešel. Hlavní obranná schopnost – zatopení – se dokonce obrátila po prohrané bitve v roce 1866 proti vlastní armáde, nebot ve vodách a bláte nalezlo smrt mnoho rakouských vojáku a koní. Navíc pevnost zdržovala ústup vojska, protože jedine skrz ní byl možný prechod obou rek. A samozrejme také bránila a omezovala svými hradbami rozvoj mesta. První šanci ke zrušení pevnosti roku 1858 mesto nevyužilo, nebot se obávalo, že náklady budou príliš vysoké. Po dlouhých jednáních, která vedl první námestek hradeckého starosty Ladislav Jan Pospíšil (1848-1893), stanovily konecne v roce 1880 vojenské úrady urcité podmínky, za kterých by pevnost mohla být zrušena. Pevnostní objekty a pozemky byly oceneny a pevnost byla 18. cervence 1884 prohlášena za zrušenou. První pokusné borení hradeb ve dnech 3.-4. ríjna 1884 probehlo slavnostne. Vecer bylo mesto osvetleno, na domech byly vyvešeny prapory a na Velkém námestí hrála vojenská hudba. Ráno procházela mestem kapela sokolská, ozývaly se rány z hmoždíru a v kostele sv. Ducha byla sloužena slavnostní mše. Potom se úcastníci odebrali k místu, kde melo bourání hradeb zacít. Po zpevu hradeckého mužského sboru Slavjan vylomil biskup Josef Jan Hais ozdobným kladívkem první cihlu, po nem tak ucinili další místní hodnostári (toto památné kladívko stejne jako poduška, na níž spocívalo, je ve sbírkách hradeckého muzea). Pocasí však tomuto slavnostnímu aktu neprálo a silný déšt slavnost predcasne ukoncil. Muselo projít však ješte bezmála deset let, než ministr financí predložil v roce 1893 vídenskému parlamentu návrh zákona o prodeji fortifikacních objektu a pozemku královéhradecké obci. Když zprávu o tom prednášel Ladislav Jan Pospíšil na schuzi zastupitelstva, byl z prílišného radostného rozcílení zasažen mozkovou mrtvicí a 6. brezna 1893 skonal. Z vdecnosti mestské zastupitelstvo rozhodlo, aby první ulice, která vznikne po rozborení hradeb, nesla Pospíšilovo jméno a jeho zásluhy aby navždy pripomínal hradeckým jeho pomník (tento dluh však mesto svému „osvoboditeli z pout hradebních“ splatilo až v roce 1933). Mesto odkoupilo pevnostní hradby s kotlinami, pozemky a budovami. Ty sloužily urcitou dobu jako sídla ruzných remeslnických firem i jako nouzové ubytování nemajetných. Na prelomu století panoval ve meste stavební ruch, ruku v ruce probíhalo postupné bourání pevnostních objektu a výstavba nových budov. Mesto radikálne menilo svou tvár, rozrustalo se znovu tam, odkud bylo pevností vytlaceno, zejména smerem k Pražskému a Slezskému Predmestí. Pred ocima soucastníku svlékal Hradec ošumelý kabát provincního mestecka a oblékal novotou zárící šaty moderní metropole na prahu nového století. Po celou tu dobu (od roku 1895 do roku 1929) stál v jeho cele dustojný Pospíšiluv pokracovatel JUDr. František Ulrich (1859-1939). Bohužel nadšení z konce pevnosti bylo tak velké, že pri bourání byly nenahraditelne zniceny všechny brány i další fortifikacní objekty. Z pevnosti, kterou odborníci považovali za jednu z nejhezcích, se zachovalo jen nepatrné množství staveb. A ty poslední, které se ubránily postupnému bourání hradebního opevnení Hradecké pevnosti navštívíme v této multine.

-----------------------------------


Pruvodce:


1) N 50° 12.177 E 015° 50.283 A=(Jaké fortifikacní císlo má tato budova+císlo popisné tohoto opevnení?) Pajkrova flošna - stavba vnejšího pevnostního obvodu byla puvodne obehnána príkopem. Budova je témer ctvercového pudorysu se zkosenými nárožími o velikosti cca 25x25m, výšky témer 6m. Vnejší zdivo je opet režné, portály, nároží a rímsy jsou z kamenných kvádru. Strecha budovy je tvorena více jak 2m vysokým hlineným násypem porostlým drnem, z nehož pri okrajích trcí komínovité vetráky. Uvnitr je 5 vedle sebe usporádaných tunelovitých místností zaklenutých mohutnými valenými klenbami s lunetami a strílnami v obvodových stenách. Pajkrova flošna s fortifikacním c. 40 se nachází pri dnešní Brnenské ulici vpravo od jejího krížení s II.silnicním okruhem. Byla postavena r.1874 podle návrhu gen.Ing.Kleindorfa. Po zrušení pevnosti  byl príkop a okolní hradby odstraneny a objekt sloužil bez rádné údržby ruzným skladovým úcelum, dnes vyžaduje celkovou rekonstrukci.

Až pujdete podél rek Labe, Orlice je možno si povšimnout tzv. Operných zdí labských a orlických brehu, které tvorí soucást vodního systému fortifikace mesta, jsou vyzdeny z cihel a obloženy na lícní stenách pískovcovými hladce tesanými kvádry. Na vrcholu jsou prekryty previsle pískovcovými deskami, které tak tvorí jejich rímsu. Na nekolika místech pri hladine reky jsou dosud zachované otvory, resp. ústí obtokové štoly, kterou se vpouštela voda z reky do pevnostních príkopu a naopak. Realizováno r.1784 dle návrhu gen.Ing.Kleindorfa.

2) N 50° 12.339 E 015° 49.707 B=(Soucet strílen na vstupních branách pevnostního koridoru?) Pevnostní koridor - zvláštní druh hradby s dvema bránami, od kterých smerují k rece Orlici strílnové zdi. Obe brány spojuje na podélné (levé) strane operná zed dlouhá 46m a vysoká 2,5m, která je ukoncena kuželovitými pilíri. Vše je z režného zdiva. Hradba byla postavena r.1790 podle návrhu gen.Ing.Kleindorfa. Jedná se o ojedinelý fortifikacní útvar. nacházející se naproti dnešnímu Zimnímu stadionu.

3) N 50° 12.450 E 015° 49.665 C=(Pocet dýmníku tohoto opevnení?) Strílnová kasemata - dílcí cást hradby tvorí cihelný masiv s tlouštkou zdiva 2m o rozmerech 17x12m, výšky 3,5m, s nárožím a rímsou z kamenných kvádru. Ze dvou místností pri zemi ústílo 14 strílen, nad nimi pod rímsou jsou otvory od dýmníku. Vrch hradby kryje hlinený násyp o vrstve 1m. Stavbu, která se nachází v Jiráskových sadech, navrhl gen.Ing.Kleindorf kolem r.1784. Kasemata je oznacení pro prostor, ve kterém se nachází nejaká urcitá delostrelecká nebo pechotní výzbroj. V drívejších dobách se jednalo zpravidla o klenutý prostor, který byl umísten v hradech, tvrzích, mestech i všech druhu pevností. V novodobé fortifikaci se jedná o místnost umístenou v opevnení, které bylo dostatecne vybaveno pro provoz novodobých palných zbraní (odvod nábojnic, koure atd.). Obvykle ze streleckých místností ústí nekolik strílen. .

4) N 50° 12.310 E 015° 49.522 D=(Z místa, kde práve ted stojíte, porovnejte okolí s fotografií a vyberte tu správnou?)
Poterna - tunelový pruchod délky 7,5m a výšky 2m segmentového profilu prícne vedený vysokým násypem. Je zakoncený na obou stranách portály. Stavbu z režného zdiva navrhl gen.Ing.Kleindorf kolem r.1790. Nachází se v Jiráskových sadech. Slovo „poterna“ pochází z francouzštiny a znamená „tajná výpadová branka pevnosti“. V pevnostním stavitelství se mužeme setkat s ruzným využitím poterny. V praxi byla poterna uzavírána mrížovými, ci drevenými vraty.

UPOZORNENÍ !!! - U zarízení typu Garmin Colorado aj. podporující príjem souboru ve formátu GPX nedochází ke stažení fotografie do listingu, která je duležitá k vyrešení úkolu této zastávky.
Otevírací doba Jiráskovy sady: Ríjen - Brezen 6:00 - 19:00, Duben - Brezen 6:00 - 21:00, sobota, nedele, svátky otevreno od 8:00 hodin


5) N 50° 12.706 E 015° 49.695 E=2 (Poblíž této zastávky se nachází zacátek naucné stezky, jaký je správný název této stezky?
1=po stopách ústupu pruské armády
2=po stopách ústupu rakouské armády
3=po stopách ruské armády
4=po stopách zapomenuté pevnosti)

Batardo -z pískovcových kvádru sestavený 3m vysoký, 2m široký kuželovitý sloup s mírne sklonitou kamennou stríškou. Batardo stálo uprostred stejne široké spojnice dvou hradeb a znemožnovalo tak prejití této spojnice. Jsou zachována 2 – zde na labském nábreží proti Koterove budove muzea a na orlickém nábreží u letního kina.

Nedaleko této zastávky se nachází Koterova budova Hradeckého muzea, kde je stálá expozice „OD PEVNOSTI K SALONU REPUBLIKY“ , která se zabývá dejinami architektury mesta Hradce Králové od poloviny 18. století do pocátku druhé svetové války. Expozici dominují tri modely mesta Hradce Králové, v prvním prípade model stredovekého Hradce Králové, který zachytil jeho podobu k roku 1420, druhý model od Františka Žaloudka z let 1908-16 zachycující vojenskou pevnost v roce 1865, ve tretím prípade model mesta z roku 2000, který dokumentuje zejména období tzv. Salonu republiky.

Otevírací doba muzea: úterý až nedele 9-17 hodin vstupné: dospelí 50 Kc, deti a slevy 20 Kc, rodinné vstupné 100 Kc

6) N 50° 12.889 E 015° 50.102 F=(Hledejte logo geocachingu? "Dříve I" ) Hradební val - hlinený hradební val dlouhý 400m se táhne paralelne s lícem níže popsaného ravelinu a pokracuje na obe strany s trojím pravoúhlým zalomením. Jeho prední stena se svažuje do roviny, zadní cást koncí svahem spadajícím do príkopu. Jeho vrchní cást v šírce 14m tvorí plochu - valište, na níž je dnes upravena promenádní cesta pri Šimkových sadech. Hradební val vznikl kolem r.1770, kdy hradby ješte nebyly vyzdeny.

7) N 50° 12.862 E 015° 50.102 (K této zastávce se nevztahuje žádný úkol !!!) Ravelín- je dlouhá ostre lomená hradba trojúhelníkového pudorysu, která se nachází v tesné blízkosti Hradebního valu, jehož dve strany tvorí její boky a svírají úhel 70°. Tam, kde se tyto cca 35m dlouhé a 5m vysoké hradby stýkají, tvorí hrot vysazený pískovcovými kvádry osazenými na vazbu. Zdivo je cihelné režné. Prostor mezi obema zdmi je vyplnen udusanou hlínou urovnanou do roviny. Dosud viditelné zdi za Lékarskou fakultou UK v Šimkove ulici jsou prední polovinou puvodního ravelinu oznacovaného fortifikacním císlem 19. Zbývající polovina této hradby je zakryta násypem terasy a dvorem fakulty. Autorem návrhu je opet gen.Ing.Kleindorf a realizace je z r.1785. Ravelin je soucást bastionového, u nás barokního a klasicistního opevnení. Samostatný opevnovací clánek trojúhelného nebo petiúhelného pudorysu, vysunovaný do príkopu proti krutine, cili mezi dva sousední bastiony, a o neco nižší, aby mohl být pri krížové palbe prestrelován. Ravelin nekdy podobne jako pozdne gotický barbakán nebo barokní rohy chrání bránu pred prímým postrelování.

8) N 50° 12.738 E 015° 49.951 G=7(Hledejte císlelné oznacení druhého podlaží Kavaliru A?)Kavalír A a B - jsou upravenými cástmi, resp.boky puvodního kavalíru, což byla speciální pevnostní stavba sloužící jako kasárna a vysoká hradba zvaná nadvalí. Pri výstavbe nových kasáren (dnes podélná budova soubežná s ul.Ceskoslovenské armády v areálu Mestské tržnice) byl tento kavalír z velké cásti zbourán. Ponechané zbytky stavby doznaly výrazných úprav. Strop obou kavalíru zustal vyzden z mohutných valených kleneb. Jejich kryt z hlineného valu byl odstranen a nahrazen lehkou nástavbou s drevenou mírne sklonitou strechou. Využita byla jako vojenské skladište odevu, zbraní apod. Puvodní malá okna ve spodní stavbe byla vybourána a nahrazena rozmernými vraty a jednotlivé tunelové prostory sloužily pro parkování vojenských vozidel. Steny z režného zdiva byly omítnuty a fasády sjednoceny s omítkami nových kasáren.

9) N 50° 12.631 E 015° 50.200 H=(Stojíte na modelu pevnosti. Na tomto modelu vyhledejte velké námestí a spocítejte geometrické útvary, které procházejí stredem tohoto námestí?) Malé námestí - poté co dorazíte na souradnice Malého námestí a podíváte se pod nohy, spatríte zde mapu pevnosti. Na tomto míste si tak mužete udelat lepší predstavu toho jak Hradecká pevnost opravdu vypadala.

10) N 50° 12.491 E 015° 49.968 I=5(Najdete a spocítejte všechny lucerny, které jsou soucástí osvetlení tohoto schodište? (poz. pouze ty, které se nacházejí v tesné blízkosti pred a uvnitr tohoto schodište)) Bono publico - bylo postaveno na míste bývalé Rybárské fortny v r.1810, tedy v dobe, kdy mesto Hradec Králové bylo pevností. V techto souvislostech vyznívá jeho název „PRO BLAHO LIDU“ tak trochu paradoxne. Jeho autorem byl vojenský inženýr J.Lauer. Schodište sloužilo jako spojovací komunikace mezi historickým jádrem mesta a prostorem pred pechotními a jezdeckými kasárnami.

11) N 50° 12.468 E 015° 49.965 J=(Dvoumístné císlo na pískovcovém patníku, který se nachází vpravo cca 5m pred vjezdovou bránou do areálu?) Pechotní kasárna - rozlehlá jednopatrová budova v podnoži historického jádra pri Komenského ulici, jejíž ctyri krídla jsou v nárožích propojena úzkými spojovacími krcky. Fasády na hlavních hmotách mají velmi strídmé clenení - hladký sokl, pásová mezipatrová rímsa, profilovaná hlavní rímsa a hladké šambrány. Strechy jsou polovalbové. Spojovací krcky mají fasády bosované s profilovanými rímsami, ukonceny jsou pultovými strechami. Kasárna pocházejí z let 1785-1788, tedy z konce výstavby pevnosti. V 2.pol.20.stol.však byly znacne utilitárne upravovány armádou a tím jejich architektonická hodnota poklesla.

12) N 50° 12.427 E 015° 49.936 (K této zastávce se nevztahuje žádný úkol !!!) Jezdecká kasárna - jednopatrová ctyrkrídlá stavba s prícným krídlem a dvema nádvorími v podnoži historického jádra pri Komenského ulici. Budova je zcásti podsklepená, zde jsou stropy s ceskými klenbami na masivních pilírích. Stropy v prízemí jsou z valených kleneb s úzkými výsecemi, zcásti jsou zde zachované pulkruhové výklenky zaklenuté konchami s kamennými napajedly pro kone. Fasády jsou plasticky clenitejší s profilovanými rímsami, sokl je obložen kamennými deskami, prízemí je cleneno peti masivními pásy, pulkruhové vjezdy jsou lemovány kamennými kvádry. Strecha je valbová. Kasárna byla postavena v letech 1786-1787.V 2.pol.20.stol. byla upravována armádou a podobne jako u pechotních kasáren jejich architektonická hodnota byla poškozena. Dnes zde sídlí Okresní soud, který postupne celý objekt opravuje a obnovuje pro své využití.

13) N 50° 12.503 E 015° 50.229 K=(Pocet oken vcetne falešných v prvním patre z cela budovy bývalého kavalíru?) Zbrojnice - obdélná dvoupatrová budova o rozmerech 84x13m je zachovanou celní budovou bývalého pevnostního kavalíru c.36. Nachází se v ul.J.Koziny. Ulicní prucelí o nekolika okenních osách má uprostred prízemí pruchodní portál z bosovaných pískovcových kvádru. Velmi cenné je dvorní prucelí, které má 9 velkých arkádových oblouku se stejne rešeným ostením z pískovcových kvádru. Okna v obou poschodích mají jednoduché pískovcové šambrány. Strecha je valbová krytá taškami. Všechny místnosti jsou klenuté s okny do ulice a na celé nádvorní strane probíhá spojovací chodba. Tato josefínská stavba s ojedinelým rešením v použití arkád byla vystavena kolem r.1780 krátce pred dokoncením hradecké pevnosti. Pres mnohaleté pusobení armády není její poškození znacné. V soucasnosti probíhá rekonstrukce celého bývalého vojenského areálu, jehož je objekt zbrojnice nejhodnotnejší stavbou.

14) N 50° 12.338 E 015° 50.097 L=(Pocet rad z pískovcových kvádru kuželového sloupu včetně kamenné stríšky bez podezdívky? (císlo je delitelné peti)) Batardo 2 - V bastionové soustave prícná hráz se stavidly v príkopu pevnosti, umožnující zavodnení nebo odvodnení urcené cásti príkopu.

15) M=(Spocítejte souradnice cílové zastávky?)
N 50° 12.(soucet lichá císla - soucet císel letopoctu dokoncení pevnosti - D)'
E 15° 50.(soucet všech císel + soucet sudá císla - soucet císel letopoctu zrušení pevnosti - E)'

Pro kontrolu: soucet císel posledního trojcíslí souradnice N=11, E=13.


!!! Je to naše první snaha o vytvorení keše, proto se predem omlouváme za prípadné nedostatky spjaté s tímto dobrodružstvím. Návrhy ci pripomínky jsou vítány. !!!

5.7.2012 Provedena malá úprava listingu. Upraveno označení jednotlivých zastávek. Finální souřadnice nezměněny.


Inspirováno Špionem v Josefově

Additional Hints (Decrypt)

h fgebzxh cbq snyrfalz cnermrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.