kostel sv. Jana Krtitele
stojí na mírném návrší (485 m) asi 1km severne od Kvetova u malé
osady zvané Svatý Jan.
Již v dobe predhusitské zde bývala kaple a zdejšího plebána
ustanovovala zvíkovská vrchnost. V 16. století byla kaple pustá,
ale v roce 1567 zde zbudoval kvetovský rolník Jan Kotrba vlastním
nákladem kostel.
V roce 1777 byl kostelík obnoven orlickým hospodárským úredníkem
Františkem Fukou.
Kostelík je zbudován v pozdne gotickém slohu, bez klenby s prkenným
stropem. Lod je ctvercová, 11 m dlouhá i široká a 5 m vysoká.
Oblouk je hrotivý a má výšku 3,70 m. Presbytár je tvoren peti
stranami osmiúhelníka a je také prikryt prkenným stropem.
Na hlavním oltári je obraz sv. Jana Krtitele v krásném
rozvilinovém rámu. Rám je ozdoben drevenými medailonky, na nichž
jsou namalovány obrázky sv. patronu.
Oltár i s obrazem v raném baroku pochází z pocátku 17. století.
Puvodne byl ve filiálním kostele ve Skrípli u Osova. Když kníže
Karel Schwarzenberg slavil svatbu s Vratislavou Josefinou z panství
osovského, dal do Skríple prevést oltár sv. Šimona a Judy ze
zrušeného kostela ve Zvíkovském Podhradí. Tamejší obraz sv. Jana
dal pak prenést ke sv. Janu nad Kvetovem.
V kostele bývaly ješte dva rovnež rozvilinové postraní oltáre,
které však již byly nahrazeny novejšími. Byly to puvodní staré
oltáre z kostela v Cervené nad Vltavou, které sem byly preneseny po
obnovení tamního chrámu.
Zásluhou a nákladem knížete Karla Schwarzenberga byly všechny tri
oltáre v roce 1935 vyzlaceny. Obrazy byly obnoveny od ruských
bežencu sdružených v Kondakov Institute v Praze pod vedením
malírky, bývalé knežny z jižního Ruska.
Obraz P. Barbory pochází z r. 1710 a byl darován kostelu
cervenskému od tehdejšího zemana cervenského Jana Maška.
Obraz sv. Václava byl malován farárem Kamarýtem podle obrazu malíre
Karla Svobody.
14 obrazu krížové cesty je puvodní malbou p. Šebele, asistenta
prof. Adolfa Hejduka.
Plastika hlavy sv. Jana Krtitele pochází ze 17. století a je
zavešena na stene chrámu nad triumfálním obloukem.
V kostele je kalich zhotovený z pozlacené mosazi, na jehož noze
je vyryto:
Joanes tem Taufer Pauli Gerzabek v Torf Kuzers 1758. (Janu Krtiteli
od Pavla Jerábka ze vsi Kucere).
Kostel má elektrické osvetlení, které zde bylo zrízeno zásluhou
obyvatelu okolních obcí v roce 1935.
Na hrbitov za kostelem byly v roce 1958 preneseny ostatky ze
zrušeného a zatopeného hrbitova v Cervené nad Vltavou. Jsou uloženy
za vstupní branou vlevo.
Pred kostelem najdeme pomník padlým v 1. svetové válce. Pomník
nese jména padlých z Kvetova a Oseka, Kucere a Velké.
zdroj:Milevsko a jeho kraj od Josefa
Kytky