Hamlíkov Mystery Cache

Hamlíkov

Hemlyncow (1353) ,Hemlicov (1353) ,Hemlyko (1407), Hamlinkov (1437), Hamakov (1511), Hamlíkov (1567)

Zaniklá ves leží v podomském ú.k.v trati Psí žleb 2 km JV.od Podomí a 1 km SV od Ruprechtova, v nadmorské výšce 480-490 m.O vsi se nedochovala žádná povest, tradice nebo pomístní jméno.Ves byla pravdepodobne založena holštejnskými pány v 2.pol.XIII.století.Objevuje se izolovane r. 1353 jako soucást holštejnského zboží.V dalších obdobích se uvádí ve svazku holštejnských osad vždy vedle Podomí.Naposledy jako osedlá ves je jmenována r. 1437, poprvé jako pustá r.1493.Za držby pánu ze Zdenína mezi léty 1550-1567 byla znovu osídlena.Známe dokonce i nekteré obyvatele z r. 1569: Matej jinak Macek, Jan Štavícek, Marek Prokop.Prícinou druhého zpustnutí byl zrejme hladomor v r. 1585.Poslední datace jako o osídlené vsi je z r. 1576, kdy Hamlíkov i s osedlou východní polovinou Podomí je z rámce panství holštejnského prevtelen k panství racickému, v jehož držení pak zustává po celá další staletí.

Stopy po osade nalézáme v okrajové lesní zóne v príkrém úbocí korytiny Psího Žlebu v lesní trati Stríbrná.Rada zaniklých stavení probíhá v esovite naznacené rade vysoko nad potuckem, tekoucím od Z k V.Stopy jsou patrny jen po levé S. strane potucku.Podesty stavení jsou ve smeru stoupajícího terénu zahloubeny do zeme, ve smeru klesání je naopak navršen materiál ze zahloubené cásti tak, že vzniká vodorovná ctyrúhelníková plošina.Teprve na této plošine je vlastní relikt puvodní stavby, což je ctvercová nebo obdélníková nakupenina stavebního kamení s prímesí hlíny.Celkem nalézáme 10 reliktu, z nichž objekt IV a V a objekt VI a VII jsou na sebe bocne napojeny, zatímco ostatní objekty jsou od sebe vzdáleny 15-20 i více metru.Délka vsi byla asi 165 m.Pod V. cástí reliktu se zachoval náznak puvodní zaniklé cesty.Novejší lesní cesta probíhá pod relikty c.I-III, stoupá vzhuru mezi c.III. a IV a posléze se stácí S. a nakonec SZ.Nebyly nalezeny ani stopy po studnách a sklepích.

SV od osady nalézáme v okraji zaniklé plužiny stopy po milíri a kolomazné peci.J od techto objektu pak v blízkosti mokriny zbytky opušteného kamenolomu. Z.od lokality kamenolomu je jeden z horních prítoku potucku Psího žlebu napríc preklenut nízkou hrázkou,nespornou stopou po zaniklém rybnícku.Celková výmera všech cástí plužiny je 154 ha.Pri 10 usedlostech by na jednu z nich pripadalo 25 ha.Usedlostí bylo patrne více, a proto i prídel na jednu z nich byl menší.

Hamlíkov se stal stredem pozornosti odborných kruhu v Nemecku po publikaci spisu W.Wanna, v nemž se snažil objasnit povest, že 130 obetí z mesta Hameln bylo r.1284 odvedeno oklamaným krysarem neznámo kam.Existuje domnenka, že se deti po dlouhém pochodu usadili v dnes dávno zaniklé vesnicce Hamlíkovu, lokalizované nekde mezi Olomoucí a Brnem.Jméno Hamlíkov má být odvozeno od mesta Hameln.Tato domnenka byla zpocátku výzkumu považována za neprijatelnou, protože pocet hamlíkovských usedlostí zdaleka neodpovídal poctu 130 detí, jak vypráví povest.Nicméne dnes, po uvážení, že deti mohly být rozmísteny i do okolních vesnic holštejnského panství, založených podle jmen nemeckými kolonizátory, nejeví se tato úvaha jako nereálná. 

K samotné keši :

Na místo složitých matematických výpoctu a domácích príprav budete tentokrát muset najít kešku v samotném terénu,jak se ríká vycíst z krajiny.Všechny potrebné informace najdete v listingu, snad Vám pomohou obe mapky, mejte však na pameti, že rozmístení objektu  v nácrtcích je jen orientacní.S trochou štestí, správné dedukce a možná i fantazie se Vám po nejakém case urcite podarí nekteré lokality identifikovat, no a pokud se dostanete až k místu z fotohintu budete už jen pár metru od samotné krabky. 

PS: na výchozích souradnicích najdete informacní tabuli......a možná i zacátek Vašeho putování.

Jako nejvetší inspirací pro založení techto keší nám byl prof.Cerný .Clovek, který se zrejme nejvetší merou zasloužil o znovuobjevení této i mnoha dalších zaniklých vesnic, osad a plužin v regionu Drahanská vrchovina.

Použito a cástecne upraveno z dostupných pramenu:

Cerný, E. 1976: Typy plužin zaniklých stredovekých osad na Drahanské vrchovine z hlediska vertikální clenitosti terénu. Archaeologia Historica 1,
Cerný, E. 1979: Zaniklé cásti plužin soudobých osad na Drahanské vrchovine. Archaeologia Historica 4
Cerný, E. 1979: Zaniklé stredoveké osady a jejich plužiny. Studie CSAV 4. Praha.
Cerný, E. 1982: K lokalizaci zaniklých stredovekých osad a jejich plužin v lesních a polních prostorách Drahanské vrchoviny. Archaeologia Historica 7,
Cerný, E. 1992: Soucasný stav reliktu zaniklých stredovekých osad a jejich plužin na Drahanské vrchoviny.
Cerný, E. 1992: Výsledky výzkumu zaniklých stredovekých osad a jejich plužin

Další zajímavé odkazy:

ZOS v regionu - pekne zpracované

místní sdružení (spoluzakladatel prof.Cerný)

Mikroregion Drahanská vrchovina