DRŽKOVSKÁ DRŠTKOVÁ CACHE
Víte
kde najdete obec Držkov??
Víte co jsou to drštky??
Na obe tyto
otázky naleznete odpoved po prectení listingu k této cache. A co
víc – naleznete v nem také spoustu dalších receptu na úpravu
techto (nekým zavrhovaných, nekým milovaných) hovezích vnitrností.
A at už jste milovníci nebo naopak zaprísáhlí odpurci této zvláštní
pochoutky, musíte uznat, že vhodnejší místo, než tuhle milou
vesnicku - zlými jazyky nekdy prezdívanou Kuschendorf, Tlamendorf
ci Maulendorf, jsem pro úkryt této vskutku úzce tématické
cache, nemohl vybrat!
Nejprve
ale trochu jazykovedy...:
Etimologie slova
:
Podstatné jméno
rodu ženského „drštka“ se nachází pouze
v ceštine a je nejasného puvodu, vzniklo asi od slova
„drsný“
Synonyma:
tlama, huba, rypák, cenich, drzoun, ksicht, žvanil...
Nejcasteji používaný zápis:
držka, drška, huba,
tlama, klapacka...
Sklonování:
1. drštka/drštky 2.
drštky/drštek 3.
drštce/drštkách 4.
drštku/drštky 5.
drštko/drštky 6.
drštce/drštkách 7.
drštkou/drštkami
...gastronomie...:
O
znaceni (slovo)„drštka,
drštky“ užíváme pro kousky hovezího žaludku,
v gastronomii používané k príprave pokrmu.
V anglictine je nejcasteji používán výraz „tripe“. Nejcasteji
se pro tyto úcely používá 2.cást hovezího žaludku zvaná „cepec“
v americké kuchyni jej naleznete pod oznacením Honeycomb
tripe. Lze ale použít i cást zvanou „kniha“. V nekterých
receptech se mužete setkat také s použitím veprových žaludku.
Nic proti tomu, napr. v asijské kuchyni jsou nekteré pokrmy
z této surovina chutove velmi zajímavé, ale „pravé“ hovezí
drštky nic nenahradí! Uvádím-li
v receptech níže
„drštky“, jedná se vždy pouze o cásti
hovezího
žaludku.
... a
historie:
Obec Držkov leží v úvalu
lemovaném okolními kopci, které dosahují nadmorské výšky od cca 600
do 869 m n.m (Cerná studnice). Dolní cást obce spadá za hranicí
zástavby prudce do mimorádne romantického údolí divoké rícky
Kamenice (pravý prítok Jizery). Pokud je známo, prvne osídlili
území Držkova pohanští Slované, kmen Chorvátu. Jak ukazují
archeologické výzkumy hrobek, žilo zde v 10. - 11. století n.l. asi
60 obyvatel. Držkov ležel na zemské stezce spojující Turnov s
Novosvetským prusmykem. Co se týce ponekud diskutovaného názvu obce
(1352 Dryzkow, 1369 Drzkow, 1624 Držkow, 1654 Zdržkow, 1720
Trschkow, 1843 Drschkow, 1854 Držkov, 1939 Drschke/Držkov, 1945
Držkov), jeho puvod není doložen. Soudí se, že ješte pred tím, než
tu žilo zmínených šedesát obyvatel, provozoval zde svoji živnost
jistý kovár Držislav, krátce receno Držek a teritorium jeho
živobytí tudíž nazývali Držekov. Pozdeji bylo patrne v souladu s
vývojem ceského jazyka „e“ z názvu obce vypušteno a tak vznikl
Držkov.
Ve 12. století,
když prevládlo krestanské náboženství, byl zde vystaven drevený
kostelík a fara, které byli v péci rádu Cyriaku. Historické údaje
jsou dokumentovány pocínaje rokem 1352. Patronem Držkova a okolních
farností byl mnich Jarek ze Železnice. V 15 století se stal Držkov
soucástí panství Návarov, v jehož vlastnictví se vystrídali
Valdštejnové, Vartenberkové, Hazenburkové a mocný rod Smirických.
Po bitve na Bílé hore se stal majitelem panství Albrecht z
Valdštejna, který je postoupil vdove po generálu Lamottovi. Držkov
si velmi oblíbila paní Marie Angela z Nunklu, roz. Lamottová, nebot
jí prý vylécila oci voda ze studánky "Boží voda". S využitím
materiálu ze zboreného hradu Návarov postavila v jeho blízkosti
zámek a z vdecnosti nad vráceným zrakem nechala v r. 1669 vybudovat
v Držkove zdený kostel sv. Bartolomeje, který byl do soucasné
podoby, tvorící výraznou dominantu obce, prestaven v polovine 19.
století. Potomci Lamottu, Ehrenburgové, drželi návarovské panství
až do 19. století, kdy zámek a príslušející nemovitosti zakoupil p.
JUDr. Vanícek. V soucasné dobe je zámek ve vlastníctví jeho
potomku. Držkov byl až do šedesátých let devatenáctého století obcí
zemedelskou. V té dobe se zde zacala rozširovat sklárská výroba
(korále, kroužky) a obec se zacala menit na prumyslovou. Tento
prechod završil na prelomu století vznik dvou textilních továren
(tkalcoven).V té dobe, r. 1909, byl Držkov, jako pokroková a
kulturne vyspelá obec, povýšen na mestys. Jeho nejvetší rozkvet
probíhal ve 20 - 30. letech dvacátého století. Pocet domu se tehdy
zvýšil o tretinu - na 210, pocet obyvatel dosáhl tisícovky, obec
byla elektrifikována, byl postaven obecní vodovod a z cásti i
kanalizace a pres urcitý útlum spojený se svetovou hospodárskou
krizí dosáhl Držkov vysokého životního a kulturního standardu a to
zejména díky sklárské výrobe bižuterního a umeleckého charakteru
(korále, ryté sklo). Držkov byl proslavenou líhní muzikantu, jichž
velká cást jezdila se svým kumštem za výdelkem po celé Evrope.
V dobe protektorátu Cechy a Morava byl Držkov príhranicní obcí
- sousední Plavy byly již prirazeny k Velkonemecké ríši - a jako
takový se stal útocištem pro Cechy vypuzené z nemeckého území.
Krátce po 2. svetové válce se utecenci vraceli domu a zároven se
stehovali do pohranicí i nekterí držkovští starousedlíci a pocet
obyvatel poklesl na polovinu. Držkov je znám ješte pod jedním
(neoficiálním) oznacením – je nazýván Branou do Jizerských hor.
Opodstatnenos tohoto názvu pochopí každý, kdo do Držkova prijíždí
po silnici od Železného Brodu. Pri dobré viditelnosti zahlédnete
ako na dlani Príchovice s kostelem sv.Víta, královnu
jizerskohorských rozhleden
– Štepánku, cernostudnicní hreben,
hreben Jizerských hor i hrebeny Krkonoš.
(cerpáno z propagacních
materiálu obce Držkova)
Všichni známe
oblíbenou kacerskou poucku: „Listing ctou jen zbabelci“, ale pokud
se nespoléháte jen na svuj geoinstinkt a šipku GPSky a obcas
použijete i „Hints“, prece jen si budete muset listing
precíst...
A nezapomente si z uvedených receptu uvarit neco dobrého -
drštkového
Základní príprava drštek:
V soucasné dobe je možno ve
vetších reznictvích nebo supermarketech koupit drštky již kuchynsky
pripravené a predvarené. Pokud tuto možnost nemáte nebo si chcete
opravdu „užít“ prípravu pokrmu z drštek tak, jak si to užívaly
naše babicky a prababicky, kupte si drštky na jatkách a postupujte
napr. podle návodu M.D.Rettigové:
„...Záleží
velmi na dobrém ocištení pred varením! Nejdríve se drštky
posypou solí a tmavou žitnou (režnou) moukou a kartáckem neb i
rukama dobre vymnou. Poté se vyperou v nekolikeré studené vode,
nakonec polijí vodou horkou a ješte znovu dobre promnou.
Prepláchnuté opet studenou vodou se pak dají se variti do neslané
vlažné vody...“
V ostatních
prípadech postupujeme takto:
Drštky (již reznicky upravené, tedy
zhruba vycistené) dobre vypereme v nekolika vodách (nejméne
trikrát), nakrájíme na menší kousky (ne nadrobno) a vložíme do
vlažné vody. Vodu uvedeme do varu a varíme 15 minut. Pak vodu
vylijeme a vymeníme za novou. Znovu uvedeme do varu a varíme 15
minut. Takto by se voda mela vymenit nejméne trikrát až ctyrikrát.
Poslední vodu osolíme a drštky dovaríme domekka. Pokud použijeme
predvarené drštky, pouze je propláchneme a uvaríme v osolené vode.
Mekké drštky scedíme a necháme vychladnout.
Zacneme
receptem nejklasictejším:
(PL = dále jen
„polévková lžíce“)
Drštková
P
olévka
kg drštek, 10 dkg korenové
zeleniny, špetka pepre a majoránky, stroužek cesneku, petrželka,
sul, 5 dkg sádla, 8 dkg mouky
Drštky
pripravíme dle základního návodu (viz výše). Pak na ne dáme novou
vodu, osolíme, pridáme na hrubší kostky nakrájenou korenovou
zeleninu (mrkev, celer, petržel, pór, cibuli) a varíme asi dve
hodiny, až jsou mekké. Pak je vybereme a nakrájíme na menší
nudlicky. Polévku procedíme, privedeme znovu do varu, zahustíme
zlatovou jíškou, upravenou z 5 dkg sádla a 8 dkg mouky a necháme
asi 10 minut na okraji plotny volne povariti, zhoustnouti. Pak do
ní dáme nakrájené drštky, okoreníme špetkou tluceného pepre,
majoránku, pridáme nekolik stroužku cesneku se solí utreného.
Nekteré hospodynky pridávají do této polévky kousek drobne
usekaného uzeného masa, nutné to však není, nebot správne upravená
polévka z drštek jest velice chutná a výživná.
A
ješte vám prozradím jedno tajemství neopakovatelné chuti drštkové
polévky, tak jak se dedilo z generace na generaci
v rodine majitelu legendárnípražské
jídelny „U Rozvarilu“: Na zvetšení objemu polévky pred dokoncením
nepoužívejte vodu, ale vývar z bucku! (nejde ani tak o
množství tuku v polévce, ale o neopakovatelnou chut kterou vývar
z bucku držtkovce dodává!!
Drštky s kyselou
smetanou
1kg varených
drštek,
30 gsádla, vývar dle potreby,
1 menší
cibule, 1
bobkový list, špetka tymiánu,
4 kulicky nového
korení,6
kupicek celého pepre, 1 hrebícek,kousek citronové
kury,
koflík kyselého mléka - 150 až 200 ml nebo
smetany,1 PL hladké mouky,4-6 kapek citronové štávy nebo 1 PL
vinného octa.
Na kastrolku
Osmažíme nakrájenou cibulku
se lžicí sádla, pridáme k tomu pripravené uvarené a pokrájené
drštky a trochu je opeceme. Podle potreby podlijeme
vývarem.
Zvlášt v hrnecku ve studené vode namocíme
korení: 1 bobkový list, špetku tymiánu, 4 nová korení, 6 pepru, 1
hrebícek a kousek citronové kury. 5 minut provaríme, odstavíme a
necháme dalších 10 minut louhovat.
Vývar z korení procedíme do omácky, pridáme
koflík kyselého mléka ci smetany, ve které jsme rozmíchaly 1 PL
hladké mouky. Necháme vše dobre provariti a zhoustnouti. Podle
chuti pridáme nekolik kapek citronové štávy neb 1 PL vinného octa.
Dosolíme, kdo rád pridá si i pepr.
Zadelávané
Drštky
¾ kg drštek,
2 lžíce sádla,
1 cibule,
2 lžíce hladké mouky,1dl
mléka,sul,pepr,
majoránka,
cesnek,vegeta,
štáva z pulky
citronu,zelená petrželka
Dukladne vyprané
drštky dáme varit, první i druhou vodu slijeme, teprve ve tretí
vode dovaríme domekka. Drštky vyjmeme, vychladíme a nakrájíme na
nudlicky.Na sádle zpeníme drobne
nakrájenou cibuli, zasmahneme moukou, podlijeme vodou a trochou
vývaru z drštek. PRidáme
korení, povaríme, dochutíme vegetou, citronovou štávou, treným
cesnekem, vložíme zpet drštky a provaríme.
Zapecené zadelávané drštky
Zadelávané drštky dle predchozího
receptu (množství omácky redukujte tak, aby omácka s drštkami
tvorila hustou kaši) se vloží do ohnivzdorné (zapékací) misky,
posypou se huste strouhanou houskou a parmazánem a dají do trouby
do cervena zapéci.
Zadelávané drštky s uzeným masem
1,5 kg drštek, 80
gšpeku, 2 cibule, 60
ghladké
mouky, stroužek cesneku,
majoránka,
pepr, sul,
voda, 100 g vareného uzeného masa.
Dobre vycištené
drštky nekolikrát vypereme ve studené vode. Poté ješte 2x slijeme
vodu asi po 20 minutách varu. V tretí vode uvaríme drštky domekka,
omyjeme a necháme vychladnout. Na slanine osmahneme cibuli, pridáme
mouku, zasmahneme a zalijeme vývarem. Pridáme cesnek, sul, korení a
20 minut povaríme. Do omácky pak vložíme na jemné nudlicky
nakrájené drštky, jemne pokrájené uzené maso a
zavaríme.
Drštky na víne
V neslané vode uvarené, ne
zcela mekké drštky se pokrájejí na nudlicky a zalijí na míse
sklenicí lehkého bílého vína. Za obcasného promíchání nechají se
asi hodinu rozležet. Na másle se zapení cibulka, drštky se vloží na
cibulku a dusí zvolna do mekka. Polévají se vodou s vínem
(vcetne vína, v nemž byly marinovány). Mekké se osolí, pridá
se lžicka polévkového korení (nebo zbylá štáva z pecene),
trochu se opeprí a okyselí dle chuti citronem.
Varené zadelávané drštky z Café de Paris
Drštky 250g, mrkev 1ks,
pE
tržel 1ks, celer 1/4ks, rapíkatý celer, šalotka, smetana 33% 1dcl,
hladká mouka 1 pol. lžíce, máslo 1 pol. lžíce, cesnek, sul, cukr,
muškátový oríšek, listové testo
Mrkev, petržel, celer, rapíkatý
celer, šalotku a cesnek nakrájíme na vetší kus a vložíme do
rendlíku s vodou. Pridáme sul, cukr a drštky a varíme domekka.
Precedíme a vývar svaríme na potrebné množství a chut. Z másla a
mouky pripravíme svetlou jíšku. Do vývaru pridáme smetanu a
zahustíme pripravenou jíškou. Dochutíme solí a muškátovým oríškem.
Z listového testa vyválíme placku a vykrojíme požadovaný tvar,
který upeceme v predem vyhráté troube na 200ºC asi 5 min. Poté
vyrízneme otvor, který naplníme zadelávanými drštkami. Zdobíme
snítkou zelené bylinky.
Americké
drštky
900g masitých drštek ocištených a
pripravených k varení, voda+mléko na nálev, 4 lžíce
másla
1 velká cibule
na jemno posekaná, 60g solené uzené slaniny/špeku, 3 stroužky
cesneku, posekané, 1 bobkový list, 340g rajcat, oloupaných a
vymackaných a posekaných, 2 zelené papriky, bez semínek nakrájené
na proužky,
hoV
ezí vývaru (nebo masox), sul a pepr podle chuti
Nakrájejte (nasekejte) slaninu na drobnejší
kosticky a namocte ji na 1 hodinu do vody.
Drštky vložte do vody s mlékem a špetkou soli
tak, aby byly potopené. Nechte je v odležet v nálevu cca 1
hodinu. Potom nálev slijte a pokrájejte drštky na dlouhé tenké
proužky. Rozehrejte 4 lžíce másla a osmažte na nem cibuli. Slijte
vodu s pokrájené slaniny, slaninu, cesnek, bobkový list
pridejte k cibulce na másle, po
nekolika minutách smažení pridejte rajcata, papriky a drštky.
Osolte, opeprete podle chuti a na záver pridejte kreolské
korení.Nádobu prikryjte a nechte pomalu
dusit asi 1 1/4 hodiny.Obcas smes promíchejte a podlijte trochou
vývaru.
Polské pivní
drštky
1kg drštek, cibule, mrkev, celer, petržel, máslo, 3 PL hladké
mouky, sul, mletý pepr, strouhaný muškátový oríšek, majoránka,
petrželová nat, 200 ml svetlého piva, 200 ml vývaru, 20 ml
vodky.
Proprané drštky varíme asi pul
hodiny v osolené vode. Poté vodu slijeme, drštky zalijeme vývarem a
varíme, dokud nezmeknou. Mekké je nakrájíme na jemné nudlicky. Z
másla a mouky udeláme svetlou jíšku, kterou zalijeme vývarem z
drštek a rozmícháme do hladka. Pridáme korení, sul, pivo a varíme
15 minut. Na másle osmahneme na nudlicky nakrájenou zeleninu a
kosticky cibule, zalijeme trochou vody a podusíme. Do uvarené
omácky zamícháme drštky a dušenou
zelenInu. Na záver
prilijeme vodku.
Drštky po benátsku
1
kg
predvarených (nejlépe telecích)
drštek
, 1 cibule, 2
mrkve, 1 svazek
listové petržele,
1 svazek cerstvé
bazalky, 1 špetka
cerstvého tymiánu a oregána,
2 konzervy oloupaných
sekaných rajcat,
2 dcl suchého cerveného
vína, 1 špetka
soli a pepre, 1
špetka cukru, 1
lžicka olivového oleje,
50
gmásla,
2 kostky bujonu,
60
gparmezánu nebo
podobného sýra
Predvarené drštky nakrájíme na
silnejší proužky, posekáme cesnek a vše opeceme na másle a oleji
dozlatova. Do výpeku pridáme na špalícky nakrájenou cibuli, mrkev a
celer a opeceme dozlatova. Pridáme petrželku, bazalku, oregáno a
posekaná rajcata. Chvilku opékáme a pak pridáme víno, vývar z
hovezího bujónu, sul a pepr, zaklopíme poklickou a dáme dusit do
rozpálené trouby asi na hodinu.
Drštky po
milánsku - Trippa alla Milanese
zeleninový vývar, 5dkg másla, 100g
sýru Grana Padano, rapíkatý celer, mrkev, crný pepr, rajcata -
loupaná a krájená (možno též z konzervy), polosuché cervené víno,
sul, cervené fazole, pórek, cervabá cibule, 4 lístky šalveje,
olivový olej (extra virgin)
Fazole si predem uvaríme al dente. Varené drštky povaríme
ješte 30 minut ve slané vode s bobkovým listem. Zeleninu ocistíme a
nakrájíme najemno. V hluboké pánvi rozpustíme olivový olej a máslo
a restujte najemno nakrájenou cibuli, celer a mrkev. Jakmile
zmeknou, pridáme drštky, rajcata (ne kecup), fazole, šalvej, pepr a
nakonec zalijeme zeleninovým vývarem. Drštky po milánsku varíme pri
nízké teplote asi 3 hodiny. Zhruba pul hodiny pred dokoncením
pridáme asi 2 dl polosuchého cerveného vína. Hotové drštky po
milánsku
SE
rvírujeme do misek a bohate
sypeme strouhaným sýrem Grana Padano, Parmezánem, príp. jiným
obdobným tvrdým sýrem (ne však Eidamem!)
Drštky po caenském zpusobu - Tripes à la mode
Caen
1 kg ovarených drštek, 20 dkg
cibule, 25 dkg mrkve, 1 dl calvadosu, 2 telecí nožky, 20 dkg
veprových kužicek, cesnek, tymián, bobkový list, 4 snítky
petrželky, bouquet garni, bílé víno nebo cidr (asi 7 dl),
hrebícek, pepr, sul.
Telecí nožky vykostíme a nakrájíme na kousky. Kameninový hrnec
vyložíme nejprve veprovými kužickami a nakrájenými telecími
nožkami, na to položíme kolecka cibule propíchané hrebícky, kolecka
mrkve, cesnek, tymián, bouquet garni, bobkový list, petrželku,
osolíme, opepríme. Pak pridáme drštky nakrájené na kousky, a tak
strídáme vrstvy – až do úplného vypotrebování. Vždy vrstvu kužicek
a nožicek, vrstvu cibule, mrkve a korení a vrstvu drštek. Vše
zalijeme vínem (cidrem) tak, aby celá nápln byla ponorena. Nakonec
zalijeme sklenickou calvadosu (jablecný destilát)Zakryjeme
poklickou, kterou k hrnci prilepíme testem z mouky a teplé vody.
Hrnec dáme na mírný ohen a necháme opravdu mírne „bublat“
(mijoter)po celých 8 hodin.
Pred
podáváníM vyjmeme
bouquet garni a zeleninu a peclive z omácky sebereme tuk. Pak znovu
ohrejeme a jíme velmi horké z nahrátých talíru.
Nenechte se odradit délkou
prípravy, je to neskutecné jídlo, skvostné. Ovšem ten kameninový
hrnec je opravdu podmínkou.
Co je to „Bouquet garni“
??
BOUQUET
GARNI
(vyslovuj „buke
garny)
S
trucne receno smes korení. V gastronomii všeobecne užívaný pojem a
ve své puvodní francouzské verzi znamená v doslovném prekladu
"kompletní kyticka". Je to smes bylin a korené, která je zavázána
do kyticky nebo jsou umístena do malého sácku z rídké pevné látky
(gázy). Uzlícek se vkládá k vyvarení nebo vylouhování do vývaru,
polévek nebo omácek. Je to praktické. Výhodou je, že svazecek nebo
sácek s korením po vyvarení snadno z vývaru vyjmeme, aniž bychom
museli korení vybírat nebo vývar cedit. Textilní sácek mužeme
nahradit nerezovým vajíckem na vyluhování caje. "Bouquet garni"
mužeme složit z ruzných bylinek obycejne to bývá: 1 bobkový list,
1-2 stonky cerstvého tymiánu, stonek petrželové nate a nekolik
lístku korenového celeru svázaných motouzem. Další obvyklá varianta
je s cesnekem: svazecek petrželky, tymiánu, bobkového listu a
cesneku svázaná nití a pripevnena k uchu hrnce. Pri použití suchých
bylinek použijeme 1/4 až 1/2 lžicky suchého tymiánu, stejné
množství celerových semínek a
bobK
ových listu a vynecháme petržel.
Drštky po vídensku
1
kg
drštek, voda nebo zeleninový vývar, 1
dloleje, 100 g
strouhanky, 100
grajcatového kecupu, 1 stroužek
cesneku, mletý pepr, petrželka, 50
gstrouhaného
sýra
Dobre ocištené a oprané drštky ve
slané vode nebo v zeleninovém vývaru uvaríme do mekka a vychladlé
nakrájíme na nudlicky asi 5 cm dlouhé. V kastrolu rozpálíme olej,
nasypeme do neho strouhanku, do zlatova ji osmažíme, pridáme kecup,
utrený cesnek, sul, mletý pepr, nakrájené drštky, podlijeme trochou
vývaru z drštek dobre promícháme
A asi 6 minut podusíme.
Pred podáváním primícháme k drštkám nastrouhaný sýr a jemná
nasekanou petrželku, poprípade ješte 100 g šunky nakrájené na
nudlicky. Podáváme s varenými brambory nebo testovinami.
Drštky s horcicovou omáckou
800
g
uvarených drštek, 1 cibule, 3
lžíce hladké mouky, trocha oleje, 4 kyselé okurky, 0,5
lhovezího vývaru, 1 bobkový list,
špetka tymiánu, celý pepr, celé nové korení, 1 lžíce rajcatového
protlaku, 2 lžíce plnotucné horcice, 1 lžíce dijonské
horcice, 2 dlbílého vína,
sul, cukr.
Na oleji opražíme nakrájenou cibuli, pridáme mouku a po krátkém
orestování zalejeme vývarem, pridáme korení a dobre rozvaríme.
Potom omácku precedíme, pridáme nastrouhané okurky, protlak a
horcici. Povaríme asi 15 minut a tesne pred koncem pridáme víno.
Podle potreby ochutíme cukrem, solí, prípadne ješte pridáme
horcici. Vmícháme na nudlicky nakrájené uvarené drštky a
prohrejeme.
Drštky po madridsku - Callos a
La
madrile
ñ
a
1/2 kg hovezích drštek, 1/2 kg telecí hlavy, 1/2 kg telecích
nožicek, kousek uzeného, 1 pikantní klobáska (cabajka), 1 jelítko,
10 dkg šunky, 1 zelená paprika, cesnek, 2 cibule, bobkový list,1
feferonka, sul, pepr, mletá paprika, olej, ocet
Drštky a na kousky nakrájenou hlavu
a nožicky alespon na hodinu namocíme do osolené vody, do níž
pridáme také ocet. Pak je dobre ocistíme, dáme do hrnce s
dostatecným množstvím studené vody a dáme varit.
Když voda zacne vrít,
procedíme všechny suroviny, pridáme opet studenou vodu a varíme.
Pridáme uzené, celý cesnek, cibuli, papriku, sul a varíme, dokud
drštky nezmeknou. Na pánvi dozlatova osmahneme nadrobno nakrájenou
cibuli a dva stroužky cesneku. Pridáme na kosticky nakrájenou
šunku, klobásku nakrájenou na kolecka a lžicku mleté papriky (pozor
at se paprika nepripálí). Do nádoby (nejlépe kameninové) dáme
drštky, pridáme rozmackanou papriku, jelítko nakrájené na kolecka a
pripravenou osmaženou smes. Pridáme feferonku a zalijeme vývarem z
drštek. Varíme dalších 30 minut, dokud omácka nezhoustne. Osolíme,
pokud je to nutné, a obcas zamícháme. Servírujeme horké v téže
nádobe. Schováme-li drštkY
do dalšího dne, budou ješte chutnejší.
Bulharská Škembe corba
100g telecích nebo hovezích drštek (cistých), 70ml kyselého mléka
nebo smetany, 5g
cesnek
U, 1g pepre, 2ml
octu, 8g pálivé papriky, vejce.
Ocištené a omyté drštky naložíme do studené vody na 12 hodin (každé
dve hodiny vymeníme vodu).
Potom je opet dáme do
studené vody a zahríváme do varu. Sbíráme penu a varíme do úplného
zmeknutí (telecí drštky v hrnci 6-8 hod, v tlakovém hrnci jednu
hodinu, hovezí drštky 1,5 hod.). Po uvarení pridáme sul a povaríme
pet minut. Drštky vytáhneme a nakrájíme nadrobno. Polévka se nechá
varit, k ní se privarí smetana nebo kyselé mléko. Pridáme drštky a
znovu necháme vzkypet. Do hotové polévky (až na talíri) pridáváme
cesnekovou prísadu (cesnek, ocet, sul, popr. olej) a pálivou
papriku.
Smažené
drštky
500g drštek, hladká mouka, pepr,
sul, rozetrený cesnek vejce, strouhanka
Uvarené drštky nakrájíme na
pRavoúhlé
kousky, osolíme, potreme cesnekem a obalíme v tradicním trojobalu
jako rízek. Smažíme na stredne rozpáleném tuku
Drštky po janovsku
1 kg drštek, 7
lžic oleje, 40 g
cibule,
30 g celeru
(korene), 30 g
mrkve,
80 ganglické
slaniny, 1 lžíci sušených hub, sul, 500
grajcat,
plátky na másle opecené bílé veky, 80
gstrouhaného
cedaru
DObre
ocištené drštky dáme do hrnce, zalijeme vodou, 40 minut povaríme a
vodu slijeme. Pak nalijeme na drštky cistou vodu a uvaríme je do
polomekka, vyndáme, necháme okapat a nakrájíme na nudlicky. Na
oleji osmažíme drobne nakrájenou cibuli, celer, mrkev a na kosticky
nakrájenou anglickou
Slaninu. K osmažené
zelenine dáme v teplé vode namocené a nasekané houby. Vše necháme
zružovet, pridáme nakrájené drštky, sul a mícháme 10 minut na
mírném ohni. Nakonec pridáme oloupaná a nakrájená rajcata,
prilijeme vodu, aby drštky stále byly potopeny, a dusíme hodinu.
Hotové drštky dáme na mísu, obložíme plátky opecené bílé veky,
posypeme strouhaným cedarem a podáváme.
A na záver neco pro zaprísáhlé
vegetariány:
"Falešná drštková" polévka z
hub
1 cibule - vetší, 1 lžicka mleté papriky ( ½ sladká, ½ pálivá), 400
g hlívy ústricné nebo masáku, majoránka dle chuti, 3 stroužky
cesneku, 2 PL hladké mouky, 30 g másla (nebo olivový olej), olej na
smažení , pepr , sul , voda dle potreby
Cibuli nakrájíme na kosticky, ci tenké pulmesícky a osmažíme na
oleji až zesklovatí. Pridáme nakrájené houby a chvíli smažíme a
pred zalitím vody osolíme a varíme do zmeknutí cca 30 minut.
Pripravíme si jíšku máslo necháme rozpustit, pridáme mouku a až se
vyTvorí kašicka pridáme
mletou papriku. Odstavíme z plotny a vlijeme STUDENOU vodu cca 200
ml. Pridáme k polévce. Ochutíme
majoRánkou, opepríme a
pridáme prolisované, nebo utrené stroužky cesneku. Zahustíme
chlebem. Chvíli povaríme a podáváme s
pEcivem
Drštkový guláš
z václavek
1/2 kg václavek, cibule, olej resp. vepr. sádlo, mletá paprika
(sladká), vývar nebo ve vode rozpuštené 2 kostky Masoxu, polohrubá
mouka, majoránka (bazalka), pepr, sul, príp. cesnek (Guláše a
polévky tohoto typu se varí vetšinou na sádle).
Vetší
kloboUcky pokrájíme na
proužky, menší celé dáme povarit asi ctvrt hodiny (musí se varit),
pak je opláchneme studenou vodou, aby zustaly cisté bez šlemu.
Cibuli nakrájíme na hrubo, osmažíme na oleji/sádle do
Zlatova a pridáme papriku a
houby. ZalijemE vlažným
vývarem, pridáme majoránku, pepr a varíme mírne 20 minut. Guláš
zahustíme tmavší jíškou nebo v pivu dobre
rozMElnenou chlebovou
strídkou (v takovém prípade nechte guláš po zahuštení dobre
„provarit“) Dochutíme dle potreby solí a trochou cesneku.
Nekolik informací na záver:
Tato cache je tématická a je
urcena k výmene predmetu spojených s gastronomií –
drobných kuchynských predmetu a náciní, kucharek, zajímavých
receptu, atp. Ostré nebo špicaté predmety (nožíky, vývrtky,
špikovací jehly, atp...) zajistete prosím tak, aby pri jejich
vyjímání z cache (predevším malými kacery) nedošlo ke zranení.
Nevkládejte/nevymenujte prosím jiné predmety!!
Výjimku z tohoto pravidla
tvorí CWG, TB a GC.
Cache není popelnice! Vkládejte nebo vymenujte prosím jen
takové predmety, ketré byste sami v cache rádi našli!
Predmety, které mohou být zvhnutím poškozeny, prosím pred uložením
do cache vložte do uzaviratelných sácku.
Cache ukládejte peclive, okolí zamaskujte proti náhodnému
nálezu. Dbejte zvýšené opatrnosti, predevším v letních
mesících.
Respektujte prosím základní pravidla ochrany prírody,
soukromého vlastnictví a slušnosti
Good geohunter!