Skip to Content

This cache has been archived.

Tesman Pavel: Po zavaření a opravě tryskající vody, už nemá takové kouzlo a tak archivace.

More
<

Artezska studna I. a II.

A cache by Tesman Pavel Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/31/2009
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

POZOR!

Prosím vás o fotku u ARTÉZSKÉ STUDNY II.  vašeho GPS prístroje.

Je to dukaz že jste byli i u druhé studny.(nepovinné)


Artézská voda se studnou

Artézská voda (v hydrogeologii nesprávný a nepoužívaný pojem) je podzemní voda v napjaté zvodni, která má výtlacnou výšku hladiny podzemní vody nad úrovní zemského povrchu. Zvoden tedy disponuje pozitivní piezometrickou výškou hladiny podzemní vody. V prípade naražení takové zvodne vrtem nebo studnou proto voda z takové zvodne samovolne vyverá bez nutnosti jejího cerpání. Pri proražení stropního izolátoru napjaté zvodne dochází k výveru vody, což vede ke zmenšování tlaku ve zvodni a muže skoncit až zánikem artéského výveru vody.

Budete se nacházíte v Cernovírském slatiništi:

Cernovírské slatinište patrí k prírodovedecky nejpozoruhodnejším lokalitám na strední Morave. Krajinársky pusobivé lucinaté území s rozptýlenou zelení, lucními tunemi a lužním lesem se nachází na predmestí Olomouce, mezi mestskými ctvrtemi Cernovír a Chválkovice a obcí Hlušovice. Jeho prírodovedný význam je založen na skutecnost, že dnešní louky jsou pozustatkem ješte v minulém století živých slatin. Památkou na ne je pet metru mocné ložisko slatinné rašeliny v podloží a nekolik vzácných mokradních druhu rostlin a živocichu.  

Z historie území

           Cernovírské slatinište vzniklo pred více než 10 tisíci lety v melké pánvi se špatným odtokem vody. Soucasný stav poznatku nám dovoluje se domnívat, že tato sníženina byla puvodne rícním korytem, pozdeji opušteným a prekrytým mladšími sedimenty. Dnes tohle pohrbené koryto sbírá a odvádí melkou podzemní vodu, prosycující nadložní prulinový kolektor. Ten je tvoren prevážne pestre texturovaným materiálem ctvrtohorního stárí, akumulovným vodními toky stékajícími z náhorních rovin Nízkého Jeseníku (Trusovka, Dolanský potok, Huzovka aj.). Protože podloží i nadloží techto proluviálních uloženin je prakticky nepropustné, a tyto vrstvy samy postupne vyklinují, získává podzemní voda postupem k nive Moravy artéský charakter. V oblasti Cernovírského slatinište pak dochází k výstupu této vody poruchami v nepropustném nadloží na povrch. (Alespon v minulosti tomu tak bylo. Dnes vlivem intenzivního cerpání pro pitné úcely podzemní voda artéský charakter postrádá.) Svou roli v zamokrování území jiste sehrála i povodnová cinnost nedaleké reky Moravy a Trusovického potoka.

     S využitím historických pramenu a paleobotanických metod mužeme odhadnout stárí a rekonstruovat floristické a vegetacní pomery bývalého slatinište. Puchmajerová (1945) na základe vlastních pylových analýz odhaduje stárí na pozdne glaciální. Upozornuje, že na bázi ložiska obsahuje humolit výhradne pyl borovice a travin, kterážto vegetace odpovídá dobe pred více než 10 tisíci lety.

 Mužeme se domýšlet, jak vypadala tehdejší hanácká krajina: snad studená rídká borová lesostep, prostoupená porícními mokrady? Podle pylových diagramu se zdá, že listnaté dreviny (nejprve bríza, olše a líska) se objevily až s preboreálním oteplováním. Ješte pozdeji se zde uchytil dub, smrk, a nakonec buk.

             Jeden z prvních historických dokladu o flóre Cernovírského slatinište nacházíme v práci ucitele olomoucké reálky A. Makowského Sumpf- und Ufer-flora von Olmütz z roku 1860. I z kusého výctu druhu je jasná floristická hodnota tehdejších mokradu v prostoru mezi Klášterním Hradiskem, Lazci a Horkou nad Moravou. Makowsky již kupríkladu vedel o výskytu nejvýznamejšího zdejšího rostlinného druhu (nalezeného Schwippelem r. 1855), bríze nízké (Betula humilis). V druhé polovine 19. století v území pracuje rada dalších výborných botaniku (Mik, Oborny, Spitzner), jejichž práci zhodnotil ve skvelém souborném díle Kvetena Hané (1911) Josef Podpera.

 Ackoli výskyt brízy nízké (Betula humilis) patril již v Podperove dobe minulosti, rada dalších druhu na slatiništi prežívala. Mezi nimi je treba jmenovat význacné šáchorovité (Blysmus compressus, Carex appropinquata, C. davalliana, C. hostiana, C. lasiocarpa, C. lepidocarpa,  Eriophorum angustifolium, E. latifolium, Pycreus flavescens aj.),  dále dnes v CR témer vyhynulou matiznu bahenní (Ostericum palustre) a starcek bažinný (Senecio paludosus) a nekteré další zajímavé slatinné a mokradní druhy (viz níže seznam).

Fauna území nebyla studována tak zevrubne jako flóra, presto Cernovírské slatinište a jeho širší okolí proslulo jako nejbohatší nalezište ohnivácka rdesnového (Lycaena helle) v Ceské republice. Tento vzácný motýl mokradních luk nemel na území našeho státu historicky víc než pet nalezišt a dnes patrí mezi vyhynulé druhy.

Zánik slatinište

Postupné mizení prírodních hodnot území konstatují moravští botanikové v prvních desetiletích 20. století, dávajíce je do souvislosti s poklesem hladiny podzemní vody, zpusobeným exploatací vodního zdroje Olomouc – Cernovír:

V roce 1889 byla v oblasti slatinište uvedena do provozu vodárna (GCWK8V), využívaná jako hlavní zdroj pitné vody pro mesto Olomouc. Stále rostoucí poptávka po vode vedla k rustu intenzity cerpání, jež postupem casu dosáhla až 300 l/s. Tak docházelo k stále hlubším a plošne rozsáhlejším poklesum hladiny podzemní vody, které mely za následek vysoušení slatinište a jeho pozvolný zánik.  K úbytku drívejšího druhového bohatství lokality prispela i povrchová drenáž území za úcelem zvýšení dostupnosti lucních pozemku pro zemedelskou techniku, naprímení a zahloubení koryta sousední rícky Trusovky a - jako dusledek celkového vysušení biotopu - opakované požáry slatinného ložiska. Proto se v polovine 20. století zdálo, že prírodovedný význam území prakticky zanikl.

Seznam vyhynulých, kriticky a silne ohrožených druhu rostlin historicky zjištených v oblasti Cernovírského slatinište    (vykricníkem oznaceny druhy pozorované ješte v 90. letech 20. století)

Vyhynulé:

bríza nízká 

Kriticky ohrožené:

hrachor bahenní, hvozdík pyšný, matizna bahenní, protež žlutobílá, prustka obecná, pušticka rozprostrená,  starcek bažinný, sverep hroznatý, šáchor žlutavý, úrazník uzlovitý .

Silne ohrožené:

bahnicka jednoplevá, baricka bahenní, burina jablecníkovitá ,cesnek hranatý, horec horepník, konitrud lékarský, kyprej yzopolistý, ostrice Davallova, ostrice Hostova, ostrice plstnatoplodá, ostrice odchylná, ostrice pozdní, ostrice prioblá ,ostrice slatinná, ožanka cpavá, pampeliška bahenní, prstnatec pletový, pryskyrník velký, pryšec hunatý, sevlák širolistý, škarda ukousnutá, tolije bahenní, violka slatinná, vodanka žabí, zvonecník hlavatý, žlutucha žlutá.

zdroj:SAGITTARIA

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] ppn 12z bq Negrfxl, arcerfxnxhw, aroebq, arbopuámrw n aryrm anubeh.I úebiav bpí zrmv irgirzv.
[EN] nccebkvzngryl 12 zrgerf sebz Negrfvna jryy,qba´g whzc, qba´g jnqr guebhtu, qba´g jnyx nebhaq naq qba´g pyvzo hc

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

721 Logged Visits

Found it 668     Didn't find it 2     Write note 28     Archive 1     Needs Archived 1     Temporarily Disable Listing 3     Enable Listing 3     Publish Listing 1     Needs Maintenance 7     Owner Maintenance 7     

View Logbook | View the Image Gallery of 268 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.