Ferda´sklamm aneb zalety pane arcivevody Multi-Cache

Byl pan arcivevoda F. Ferda proutnik?
To si piste, ze ano !
Pred 120 lety, 4. 6. 1889, arcivevoda Frantisek Ferdinand d'Este skutecne soutesku Kamenice navstivil ..

Pocatkem 20. stoleti byl druhym nejmocnejsim muzem v c. k. mocnarstvi arcivevoda F. Ferda. Obcas z Windy zavital i do Pragru, ci na sve oblibene Nakopiste. Jednou tak, zanechav svoji chot na Nakopisti, prijal pozvani hrabete z Kina a na prelomu kvetna a cervna, Leta Pane 1889, ho navstivil na zdejsim panstvi, ktere vzdy oplyvalo nebyvalym mnozstvim lovne zvere.
Arcivevoda Ferda byl, jak vseobecne znamo, predevsim vasnivy nimrod, ale historici nam taktne zamlceli, ze nemene vasnivy byl i ve vztahu k neznemu pohlavi.
Onehdy jsem pri procitani nemeckeho originalu kroniky Windischovy Kamenice narazil na nenapadnou poznamku, odkazujici na 3. stranu od konce zcela nepopsane knihy kroniky. Zde ke svemu uzasu, po opatrnem nahrati papiru, jsem objevil slaby, ale citelny zaznam o teto navsteve. Zaznam byl psan jadrnym sudetskym dialektem a az po jeho precteni jsem pochopil proc. Nelze ho primo interpretovat, nektere utlocitnejsi povahy by mohly utrpet ujmu na sve dusevni rovnovaze. Nicmene, v zaznamu byla naznacena moznost, ze si zde behem navstevy arcivevoda Ferda cosi ulozil a diky prekotnemu soubehu udalosti jiz nikdy nevyzvedl. Nelenil jsem a pomoci zpetne rekonstrukce udalosti a dobrych znalosti terenu, po narocnem putovani, ono misto nalezl. Bude ted na Vas pokusit se o totez.
Ja Vam zde pribeh prevypravim chronologicky, jak se vse udalo, ale Vy se pak v terenu budete muset, stejne jako ja, pohybovat proti toku casu. Je to skutecne Vase jedina sance, jak se dobrat pocatku udalosti, pochopit jejich pricinnou souvislost a pokusit se ono misto rovnez nalezt.

Jednoho dne se arcivevoda Ferda vydal s puskou a malym doprovodem na hrabetem z Kina doporucene misto, kam chodi zver k napajedlu (final). Jake ale bylo jeho prekvapeni, kdyz misto plache lane u napajedla zahledl o kus vyse, ve strani, krasnou divku belici tam v trave pradlo. Z duvodu, o kterych muzeme zatim jen spekulovat, odlozil zde zrejme nejaky cenny predmet a rychle ho uschoval s tim, ze se pak pro nej vrati. Devce si jeho priblizujici se postavy brzo vsimlo, leklo se a zacalo utikat okolo jiz tehdy statneho stromu (12st) pres luka pryc. Arcivevoda Ferda byl vcelku sportsmen, i vydal se kvapem za ni. Dostihl ji u bozich muk s letopoctem (11st) a pokusil se divku uchlacholit. Ta, placic, se mu vsak vytrhla a utikala podel lesa pryc. Podruhe ji dostihl u tehdy mladeho, dnes vsak statneho stromu (10st) a bez dalsich cavyku divku povalil do travy, vykasal ji sukni a ... tady prekladat nebudu, vezte jen, ze se jednalo o nestastnou dceru nemene nestastneho kronikare.
Prijemne znaveny arcivevoda po chvili vstal z travy, placici divce hodil par zlataku a hledajic nejschudnejsi cestu, vydal se smerem, kde tusil teci ricku. Po chvili dosel na jeji breh a kousek po proudu zahledl pristaviste lodek (9st-micro). Po vzoru Edovy a Divochovy soutesky byla i zde provozovana vyletni plavba lodek. Kdyz arcivevoda Ferda spatril krasnou pani majitelku plavby, uplne zapomnel, ze se chtel vyptat na cestu zpet. Ihned porucil donest z blizkeho hostince obcerstveni a pani pokynul, aby ho zavezla do Vejrovy soutesky. A tam pak, pod vysokou skalou s hnizdem vyra (8st), dosahl svym sarmem a vymluvnosti u slicne pani prevozkyne sveho. Neni se cemu divit, mlada vdova, muze ji pred rokem zabil strom v lese, ... Nerizenou lodku zastavila az hraz o nekolik set metru dale po proudu (7st). Vdova, uspokojena a cela zruzovela, poradila arcivevodovi, at se vyda dale po proudu smerem k mlynu, tam odtud ze ho povoz dopravi, kam si bude prat.
I uposlechl arcivevoda jeji rady a vydal se po proudu ricky. Byl ale jiz skutecne unaveny a tak se po chvili na chvili natahl do travy a usnul. Pozdeji na tomto miste nechali arcivevodovi Ferdovi jeho zdejsi levobockove vysadit nekolik javoru (6st). Za nejaky cas se arcivevoda probudil a posilnen spankem se vydal loukou dale po proudu ricky. Ale az k mlynu nedosel. Na drevene lavce pres ricku, jeste celych 13 let pred vybudovanim zdejsiho noveho mostu, prvniho z predepjateho betonu v Cechach, (5st) natrefil na dve devecky z mlyna, kterak se hazic venecky do vody naklanely pres zabradli tak, ze se jim sukynky vzadu vysoko vyhrnovaly. Tomu arcivevoda Ferda nemohl odolat. Zablyskal nekolika zlataky a prostinke devecky, ktere ve mlyne pracovaly jen za stravu a osaceni, byly svolne ke vsemu.
(Pozn. ownera: nepovedlo se mi ani za mohutneho prispeni strycka G. zjistit, odkdy a odkud pochazi terminus technicus "svedska trojka". Lze se vsak na zaklade tohoto zapisu domnivat, ze mozna trefnejsi a spravnenejsi oznaceni by melo znit "Ferdova trojka")
Po tom velikem spasovani dostal arcivevoda Ferda mocnou zizen. I zavedly ho devecky k nedalekemu prameni s letopoctem (4st) a se smichem mu pak utekly.
Lehce zpitomely arcivevoda se ne a ne zorientovat. Zahledl lavku pres potok a vydal se po cesticce do strane. Kdyz dofunel na vrchol (3st), odpocivaje v boruvci se zalibne chvili rozhlizel po tehdy, stejne jako dnes, krasne zmlazujicim lese. Cesta ho posleze dovedla az na kraj lesa s krmelcem (2st) pod tehdy mladym, dnes vsak statnym listnacem a dalekym vyhledem na obe dominanty s altanky nad Ditterovym potokem.
V blizkem staveni pak zabusil na dvere, vsak se uz smrakalo a take pekne rozprselo, hledaje teplo, obcerstveni a nocleh. No, nadseni z nej nebyli, zvlaste hospodar, kdyz mu arcivevoda Ferda prikazal, aby se ihned vypravil sehnat nejaky, jeho stavu odpovidajici povoz, ktery by ho druhy den dopravil zpet k hrabeti z Kina.
A nakonec zde i doslo malem k tragedii. Kdyz se totiz hospodar vratil, nasel svoji sice pohlednou, ale chamtivou a hloupou manzelku v arcivevodove objeti. Jeste, ze v ruce nedrzel sekeru, ale jen bic. Zmydlil arcivevodu hlava nehlava, no hnal ho pres cela Folgova pole az do Schemmlu. Tam pak na ceste nasli arcivevodu Ferdu slouzici hrabete z Kina, kdyz ho jiz za tmy s lucernami hledali.
Mezi lidmi se vse rychle rozkriklo, a tak vrchnost, aby udalosti zaretusovala, vydala oficialni prohlaseni o navsteve arcivevody F. Ferdy, ktery mezitim urychlene odcestoval na Nakopiste, a souteska byla slavnostne prejmenovana na "Ferdovu soutesku".

Tak si to zrekapitulujme:
1st - dosud nezminena, na rozcviceni A = pocet pismen nazvu stromu s modrym pruhem (hranice NP)
2st - N50°50,(A+2)(3*A-2) E014°21,(A-1)(14*A) B = pocet pismen nazvu mohutneho listnace u krmelce; C = prvni cislice azimutu na dobre viditelny Rudolfuv kamen (Ostroh) u Jetrichovic
3st - N50°50,(A+B)(A+C)(A) E014°21,(B)(2*A+B+2*C) D = ciferace poctu pismen v druhem slove nazvu dreviny, ktera byla na teto lokalite v letech 2001 - 2002 dusledne spravou NP vymycena, je zde nepuvodni, byla sem dovezena v pol. 19 stol. z Kanady a jmenuje se "borovice ???"
4st - N50°50,(20*A-B)(D) E014°21,(2*D)(2*C)(A-B) E = posledni cislice letopoctu vytesaneho do skaly nad studankou
5st - N50°50,(A+D+E)(33*B-E) E014°21,(E-2)(A+E)(B) F = druha cislice letopoctu vystavby mostu; G = treti cislice tehoz; H = posledni cislice tehoz
6st - N50°50,(A+H)(5*F-E) E014°21,(G)(9*F+B) I = pocet javoru u skaly tesne vedle sebe
7st - N50°50,(H+I)(I)(B) E014°21,(G)(I*E)(F) zde stavala hraz, ve skalnich stenach zbyly tzv. tramove kapsy, o skalisko uprosted ricky byla hraz zaprena
8st - N50°50,(B*E)(G)(F) E014°21,(E)(I)(D) vysoko nad vami je vyri hnizdo s vice jak stoletou, pisemne zminenou historii
9st - micro - N50°50,(I-E)(8*F-E) E014°21,(B*F-D)(I/2) + korekce vypocteneho vysledku ulozeni 150 metru v azimutu 170° se souradnicemi 10st,
10st J = pocet pismen nazvu nejsilnejsiho stromu
11st - N50°(A*J+B*J+J/E-D),(B*J-D)(G) E014°(B*J+J/E-D),(12*J-E)(E) K = treti cislice na vytesanem letopoctu na rozvalenych (ale snad brzo obnovenych) bozich mukach; L = posledni cislice tamtez
12st - N50°(J*L+K*E+J/E-E),(12*L+B)(G) E014°(J/E+K/E+L*E+D),(D+J)(F*L+A) libi se vam?
final - azimut ((F+J+K)*(J+L)-J)° ve vzdalenosti ((E+K+L)*(J+L)+J) metru , k dohledani pouzijte fotohint