Približne do zacátku druhé svetové války se tu težila žula ke kamenickému zpracování – na výrobu schodišt, pomníku a jiných predmetu z velkých kusu kamene. Pracovalo zde mnoho mužu z okolních vesnic, protože to byl jeden z mála zpusobu, jak ve zdejším kraji vydelat peníze; uživit se jenom výnosem z chudých polí bylo obtížné zejména pro chalupníky. Však se na zdejší kraj podívajte – kamení je tu skoro tolik, co hlíny, a není náhoda, že vetšina okolních keší je s kameny tak ci onak spjatá. Z kamene se stavely domy, z kamene byl základ plotu neboli taras, kamení vyvezené z polí a luk dnes obdivujeme jako remízky v clenité krajine, i krížky v okolí jsou vytesané ze zdejší žuly.
V lomu se pracovalo pomerne primitivní technologií, nebylo to ovšem kvuli zaostalosti – podobne se koneckoncu pracuje doted – ale proto, že odstrel strelným prachem kámen príliš poškozoval. Používal se jen tehdy, když bylo potreba odstranit vrstvu nekvalitního kamene, aby bylo možné odtežit materiál pod ní. Jinak se pracovalo technologií známou již ve staroveku – do kamene se vytesala rada der, do nich se zarazily drevené klíny a potom se polévaly vodou. Jak drevo nabobtnalo, roztrhlo spáru o neco víc. Postup se opakoval tak dlouho, dokud se blok neodlomil. Nekdy bylo možné spáry rozširovat i jednodušším zatloukáním železných klínu.
Odlomený kámen byl nakládán na vozy tažené težkými konmi, dopravován na nádraží do Milevska a pak dál vlakem na Tábor nebo Prahu.
Až najdete keš, zkuste se na chvíli posadit a predstavit si, jak tohle místo vypadalo, než sem lidé pustili zpet les - když sem každé ráno mírili kameníci, zvonila odtud kladiva a vyjíždely težké vozy.
Terén keše se muže zhoršit v zimním období nebo po dešti – dávejte si pozor a nepreražte se.
(EN) Cache hidden in a querry, which was in use until the end of the second World War. Many people from the near villiages used to work here. You might try to imagine, how the place looked like in the time.