Skip to Content

<

Neuskutecneny projekt

A cache by Jeskynari Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 06/08/2009
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
4 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Každá doba má své velikány, úspešné vynálezce, stavitele a konstruktéry, smelé plány, ale i mnoho neuskutecnených vizí, projektu a krachu. Tato jednoduchá mysterka vás zavede na místo, které dodnes pripomíná pokus o realizaci velkolepého projektu vybudování velké vodní elektrárny na Vltave a s tím spjaté elektrifikace prilehlých obcí.

Uvažovalo se ve skutecnosti o stavbe dvou elektráren poblíž statku "U Podhradských" nedaleko hradu Dívcí Kámen. Tu vetší, vltavskou, mela pohánet voda Vltavy, menší elektrárnu voda Kremežského potoka. Vybudována byla nakonec pouze ta menší, na Kremežském potoce. Ale to bychom predbíhali, vratme se na zacátek do doby, kdy projekt jako takový teprve vznikal.






Klícovou roli zde sehrál ing. Zdenek Stibral a jeho strýc Dr. Eduard Bazika, vrchní komisar ve Vodocestném reditelství ve Vídni, který také koupil v Holubove rozestavenou budovu hostince c. p. 44, adaptoval ji a jezdil sem do konce svého života na dovolenou.

Behem Stibralových studií na vysoké škole ve Vídni se oba casto stýkali a spolecne diskutovali o tehdy aktuálním projektu Dunajsko-oderského kanálu. Dr. E. Bazika tehdy projektoval jeden úsek pruplavu, kde hodlal využít spádu reky Moravy k elektrifikaci. Po nekonecných bezúspešných jednáních se proto dohodli na spolupráci pri využití vodní síly u Dívcího Kamene. Ing. Stibral, tehdy devatenáctiletý, zameril údolí Kremežského potoka od Vltavy až k první lávce. Pri studiu vodní síly potoka si E. Bazika povšiml znacného spádu Vltavy, který by se dal vhodne využít prevedením do údolí Kremežského potoka. Zde, nedaleko od Trísova, pod keltským opidem, totiž zacíná Vltava obtácet svým tokem les zvaný "Ostrov" a asi po 3,6 km se vrací do míst, kde se do ní vlévá Kremežský potok. A práve toto místo si vybral Dr. Bazika k prokopání tunelu jako náhonu velké vodní elektrárny. Nákladem asi 500 000 Kc spojil tunelem nejužší místo mezi Vltavou a ústím Kremežského potoka. O prázdninách roku 1907 proto ing. Stibral zameril toto místo na Vltave. Vykazovalo pri použití 4 metry vysokého jezu 16 metru spádu.

S majiteli pozemku - Matejem Honetšlegrem a velkostatkem Ceský Krumlov - byla ucinena dohoda a dne 8. prosince 1907 byl projekt predložen k vodoprávnímu rízení. Pri vodoprávní komisi se necekane postavili proti projektu voroplavci. Tvrdili, že 4 m vysoký jez je prekážkou voroplavby a serpentina odríznuté reky 3,6 km bude bez vody a tedy nesplavná. Tím by byla voroplavba vyrazena a tak bylo rízení prerušeno. Z tohoto duvodu vypracovali teorii vorové propusti, která pak byla patentována a systém propustí "Bazika" 001 byl posléze s úspechem použit na mnoha místech. Po predložení rozšíreného projektu bylo rozhodnuto nejdríve proverit vorovou propust u mlýna Suchomel u C. Budejovic (spád 2 m) a u Berkovic (spád 4 m). Zkouška u Berkovic odpovídala podmínkám na Dívcím Kameni a výsledek byl uspokojivý. Nicméne voroplavci opet podali odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Spor však vyrizovali predevším právníci, kterí se nevyznali v technických detailech a tak byla záležitost predána do Vídne k odbornému posouzení. Zde však pomohla štastná shoda okolností. Ing. Stibral se totiž "spolecensky stýkal" s dívkou, jejíž otec mel záležitost odborne posoudit. Výsledkem bylo, že 12. cervence 1914 byla stížnost voroplavcu zamítnuta a predchozí povolení vydané zemským úradem mohlo nabýt právní moci. Po vypuknutí první svetové války však došlo k prerušení veškeré cinnosti, nicméne ihned po válce byly práce opet obnoveny. Práce rídil osobne ing. Stibral, stavbu provádela firma Musil a Lebeda z Ceských Budejovic. Práce probíhaly od konce roku 1918 až do roku 1920, kdy byla stavba zastavena. Za celou dobu byl vybudován odpad elektrárny, výlom pro elektrárnu a proražena štola skrz meandr Vltavy. Celkový rozpocet na elektrárnu cinil 16 000 000 Kc, prostaveno bylo asi 500 000 Kc. Duvody ukoncení stavebních prací nejsou zcela jasné, ale pravdepodobne zde svou roli hrály finance.


Tím byly práce na tomto významném projektu definitivne ukonceny a již nikdy nebyly obnoveny.






Po rozpadu rakousko-uherské monarchie, v roce 1918, melo nové Ceskoslovensko mnoho starostí s usporádáním své státnosti. Poslanecká snemovna musela behem krátké doby nejen vytvorit nové zákony, ale také zajistit odpovídající podmínky pro rychle se rozvíjející prumysl a zemedelství. Proto byl už v cervenci roku 1919 schválen zákon c. 438/19 Sb. o státní podpore pri zahájení soustavné elektrizace, který uznával výrobu elektrické energie a její využití za "dílo všeužitecné". K podpore výstavby nových elektráren a dálkových sítí urcil stát ruzné subvence.

Na jihu Cech vzniklo nekolik elektrárenských svazu, jedna akciová spolecnost a rada elektrárenských družstev. I soukromí podnikatelé, hlavne mlynári, budovali drobné elektrárny. Jednou z prvních po válce byla i elektrárna na Kremežském potoce. Po dohode se svým strýcem požádal Ing. Stibral sám o vodoprávní rízení za úcelem stavby menší elektrárny na Dívcím Kameni, v míste bývalého hamru. Zacínal se vstupním kapitálem 3 000 Kc úspor. Povolení k zrízení elektrárny vydala Okresní politická správa v C. Krumlove dne 19. kvetna 1925 pod c. 10164. Výstavba elektrárny byla provedena behem 9 mesícu, kolaudace stavby se konala 20. února roku 1926. Pro prívod vody byla využita stará štola, která puvodne privádela vodu k hamru. Elektrárna mela puvodne naplánované dve turbiny o výkonu 122 HP. Financní težkosti a obavy z nevyužitých investic vedly k tomu, že byla instalována pouze jedna turbína a pozdeji pridán generátor o výkonu 70 kW. Prvními osadami, do kterých elektrárna na Dívcím Kameni dodávala proud byly: Trísov (tehdy 294 obyvatel), Holubov (467 obyvatel) a Krasetín s 400 obyvateli. Pozdeji byl pripojen Chlum (564 obyvatel) a Plešovice s 232 obyvateli.

První žárovky se rozsvítily dne 10. ledna 1926 a první mesíc byla elektrina zdarma. Spotreba elektrické energie nebyla veliká, v pocátcích byla používána predevším pro svícení. Ve vesnicích nebyly elektrifikovány všechny usedlosti, domy a domky. Po roce se ukázalo, že pet pripojených osad odebírá pouze polovinu výkonu elektrárny. Pozdeji elektrárna z Dívcího Kamene rozšírila elektrickou sít i do Louceje, Lhotky, Rojšína, Brloha, Srnína, Prísecné a Domoradic. Pripojeny byly i nekteré samoty - Borinka 19. 2. 1932 a hájovna na Borech v dubnu roku 1939.

Elektrárna na Dívcím Kameni byla po druhé svetové válce znárodnena a postupne byly vymeneny transformacní stanice a rekonstruována rozvodná sít. Elektrárna byla v provozu do 20. dubna 1980, kdy spadl ze sousední skály asi 5 t balvan a narušil zdivo elektrárny. Provoz byl zastaven a v cervnu roku 1990 byla elektrárna stržena a strojní zarízení uloženo jako muzejní památka. Na podzim roku 1994 byla postavena elektrárna nová, na míste vzdáleném od možnosti spadu kamenu ze sousední skály a od 16. cervna roku 1995 znovu dodává elektrárna proud do síte.




Po nedokoncené stavbe tzv. Bazikovy elektrárny lze dodnes nalézt cást prívodního kanálu vltavské vody, štolový privadec (štola Trísov) a terénní úpravy pod ústím štoly. Samotná štola je zcásti melce zatopena a koncí závalem. Dle informace od Ing. B. Cížka, majitele vodní elektrárny Cížkuv mlýn v Kremži, byla štola v minulosti zavalena policií z duvodu zabránení scházení se "nekalých živlu"....


Použité prameny:
Bárta, J. (1995): Elektrárny na Dívcím Kameni. Kremežsko 5/10.
Bárta, J. (1995): Elektrárna na Dívcím kameni. Kremežsko 5/11.
Lednická, M. a Cížek, B. (2006): 100 let elektriny pro verejné osvetlení a domácnosti v Kremži.
Domanický, P. (2005): Vodní elektrárny na Šumave, in ŠUMAVA príroda - historie - život.







K vlastní cache:

Tato cache se výjimecne skutecne nachází na výchozích souradnicích. Pro prístup z daného místa byste však museli použít vrtnou soupravu, abyste se k cache dostali, nebot ta se nachází v již zmínené vodní štole hluboko pod terénem. Vašim úkolem bude nalézt cestu ke štole a tou se vydat za kýženým cílem.

Doporucené vybavení pro odlov cache:

Spolehlivá baterka, vysoké holiny (lováky, atomkecky) nebo boty do vody. Pocítejte, že se minimálne po kolena namocíte. Vstup do štoly je pouze na vlastní nebezpecí a vždy je zde jistá možnost, že vám neco spadne na hlavu. Proto doporucujeme použít ochrannou prílbu.

Obsah cache:

Do cache vkládáme Logbook, tužku (pro jistotu si vemte svoji s sebou), orezávátko a pro prvního nálezce neaktivovaný Czech micro geocoin. (V prípade hromadného FTF náleží tomu, kdo schránku najde jako první.)


Se schránkou zacházejte opatrne a ukládejte ji presne na místo, odkud jste ji vzali, at se nám neztratí.


Ve štole pravidelně zimuje 5 druhů chráněných netopýrů (netopýr ušatý, n. vodní, n. velký, n. řasnatý a n. černý). Ideální by bylo omezit návštěvy štoly v době jejich výskytu, tj. od října do dubna (včetně), nebo alespoň dávat pozor abyste netopýry nerušili při zimování (nedotýkat se jich, nesvítit na ně, nedýchat na ně, apod.). Při probuzení spotřebují značnou část svých zásob na zimu a tu pak nemusejí přečkat.






Additional Hints (Decrypt)

uyrqrw bqyvfabh ubeavah zrmv xnzral, iyrib cev cngr mninyh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.