Historie obce Borova Lada
Vyznamnym datem vzniku obce Borova Lada i obci okolnich byl rok 1750. Tehdy dochazelo ke vzniku tzv. „dominikalnich“ obci v „cistem“ lese (tady to bylo z podnetu majitele vimperskeho panstvi Josefa Adama ze Schwarzenbergu).
Prvni usedlici, vetsinou drevorubci, pochazeli ze sousednich obci panstvi vimperskeho a ze zrusenych sklarskych huti. Tak v roce 1780 byly v Borovych Ladech jiz tri rodiny tak zvanych dominikalnich kolonistu. V roce 1855 tu bylo jiz 26 prevazne drevenych chalup s 230 obyvateli.V roce 1930 mela obec jiz 384 obyvatel, a to prevazne nemecke narodnosti. Bylo tu zaregistrovano 29 zivnosti, vcetne spinaveho remesla - kolomaznictvi. Vyroba tuhe kolomazi byla tehdy nutna pro mazani kol potahovych vozu, ale i v mlynech, hamrech i mnohych remeslenych dilnach.
Strategicke umisteni obce na soutoku tri horskych ricek dalo podnet k rozvoji prumyslove vyroby. Byly tu pily, mlyn a maly hamr. Zvlastnosti bylo splavneni Male Vltavy vytvorenim prahu v recisti, kdy bylo splavovano kratke drevo z lesu od Knizecich Plani do Borovych Lad.
Od roku 1945 rada osad zanikla nebo z nich zustalo jen nekolik rekreacnich chalup.
Promeny nazvu
Roku 1721 byl Frantiskem Adamem Schwarzenbergem zrizen knizeci revir a v roce 1724 postavena drevena lovecka chata. Od tohoto data se zde toto misto oznacovalo jako „Jagerhauser“ - Lovecke domky. Pozdeji se ale vzil nazev na Myslivnach.
I po vzniku Ceskoslovenske republiky v roce 1918 si obec az do roku 1945 udrzela svuj puvodni nemecky nazev Ferchenhaid. Teprve po skonceni 2. svetove valky byla prejmenovana na Briza. I tento nazev se zmenil. Podle vikare Jana Paterka z Malovic, ktery spravne prelozil ze staronemciny slovicko Ferchen, coz znamena Borovice, byla prejmenovana 5. unora 1948 na Borova Lada.
Kaple sv. Anny
Puvodni zdena kaplicka byla postavena v roce 1860. Kaple byla zasvecena Povyseni Svateho Krize. Kapli vysvetil farar Leonard Zdiarsky 16. zari 1860. Soucasti kaple byla hned od pocatku zdena krizova cesta se ctrnacti zastavenimi. 18. zari 1864 byl pobliz kaple v Borovych Ladech na navrsi vztycen zelezny kriz. Zhotoveni kaple i krize zaplatili manzele Franz a Dorothea Müller z Borovych Lad cislo 2. Vikariat ve Vimperku posvetil 26.4.1880 farnosti v Novem Svete po dobu sesti let slouzit v teto kapli tri mse. Prvni 2.cervence, druhou msi v tydnu oslav Nanebevzeti Panny Marie a treti msi vzdy nasledujici nedeli po svate Anne. V dalsich letech se udrzela a vzila pouze mse s pouti na sv.Annu (ochranitelku pocetnych rodin a ochrankyni dobrych sklizni). Kaple mela vysokou zdenou zvonicku a krasny prolamovany stit. Od ni se do kopecka skalnate kalvarie rozbihaly zdene kaplicky krizove cesty.
V prubehu nasledujicich let se tu az do roku 1944 pravidelne konaly bohosluzby. Od roku 1944 se 6 let bohosluzby nekonaly a vybaveni kaple a krizove cesty bylo rozbito nebo rozkradeno. Teprve v roce 1950 v nedeli na sv. Annu zde slouzil msi knez Karel Fort - tento knez v temze roce opustil nasi vlast. Byla to zde uplne posledni mse. Dalsich 6 roku jeste tato historicka pamatka odolavala komunistickemu vandalismu, nez byla v roce 1956 i s krizovou cestou rozbourana docela. Zachoval se pouze zelezny kriz na konci krizove cesty. Ten stoji na svem miste dosud.
Jako vysledek dlouhodobe spoluprace obce, sponzoru a hlavne nadsencu se podarilo kapli a krizovou cestu obnovit a v nedeli 30. cervence 2006 byla slavnostne vysvecena samotnym panem Msgr. Karlem Fortem, ktery tu slouzil posledni msi!
Povesti, legendy, pribehy
Misto pro stavbu kaple bylo pry vybrano podle legendy: Jednou uprostred leta napadl snih. Behem dne roztal, jenom v miste, kde pozdeji byla kaple postavena, zustal trvale...
Traduje se, ze nez byla postavena kaple, stavala pobliz kamenneho vrcholu, kam stoupala krizova cesta, kamenna strazni hlaska zvana Wartturm. Ta byla casto pouzivana jako lovecka utulna pri castych knizecich honech, nez byly v obci zbudovany prvni lovecke domky (Jägerhauser). Z teto hlasky byl asi krasny vyhled, cele toto uzemi nazyvali starousedlici nazvem TÜRMLAU – Vezovita niva. Stavebni material ke stavbe kaple byl pry pouzit prave ze znacne zchatrale strazni veze Wartturm.
O autorech vyzdoby kaple a zastaveni krizove cesty se toho moc nevi. Uvnitr kaple vsak bylo nekolik votivnich obrazu (dary vysvecenemu mistu jako je kostel, kaple, nebo na zaklade slibu ci vzpominky), malovanych na platne olejovymi barvami. Mely znacnou cenu. V roce 1881 byl v kapli povesen votivni obraz, pripominajici zavrazdeni schwarzenberskeho hajneho France Schneidera z Lipky, ktereho zabili pytlaci v reviru Lipka (Freyung). Pytlak nebyl nikdy dopaden. Dalsim z votivnich obrazu, ktere v kapli visely, byl graficky ocelorytinovy list, nejcennejsi z darovanych obrazu. Daroval jej pro Anenskou kapli v roce 1901 baron Walther von Burg. Znazornuje kneze, ktery specha za umirajicim poskytnout mu posledni pomazani. Bosyma nohama se prave chysta prebrodit ricku, nebot most byl strzen pri prutrzi mracen, kdyz tu prijizdi na koni Rudolf Habsbursky. Ten pujcuje duchovnimu kone, aby na nem mohl pokracovat v dalsi ceste za svym poslanim. Jeste jeden obraz pry byl umistnen v kapli. Na nem byla namalovana verna podoba kaple a pod ni cesko-nemecky napis: „ V teto kaplicce zacala Marie Svobodova, 5 let stara, z Velkeho Zdikova v zari roku 1871, po vrouci modlitbe k Matce Bozi, ponejprv chodit“(uvedeno v Körbrove Pruvodci Sumavou z roku 1924).
O kapli se az do roku 1945 starala rodina Heinzlova (u Fronznbaueru), na jejichz pozemku kaple stala, a rodina Winterova (u Tobiasnu), na jejichz pozemku stala krizova cesta. Cele skalnate navrsi s prilehlym lesem bylo ferchenhaidskymi nazyvano DIRNDLAU- Divci niva.
Starousedlici tvrdi, ze pobliz kaple byla studanka s kristalovou vodou, ktere prisuzovali zazracnou moc.
Zazracne uzdraveni
Cestovat v davnych dobach Sumavou nebyla nikdy prochazka. Cesty byly ve spatnem stavu, stavene pro volske a konske potahy. V ridce osidlenych horach o nebezpeci nebyla nikdy nouze. Byl konec zari. Na Sumavu se vratilo teple pozdni leto. Brzy rano vyjel z bavorskeho Freyungu se svou rodinou obchodnik za nakupem do Frantiskova.Na konskych hounich se spokojene usadila i obchodnikova zena s dcerkou, ktera byla slepa. Ta se velmi radovala z dlouhe cesty. Bylo to poprve, kdy ji rodice vzali s sebou. V pozdnich odpolednich hodinach, kdy projizdeli nevelkou osadou Zahradkami, zacaly neprijemne vrzat loukote v zadnim kole. Vypadly kovovy hreb byl nahrazen novym a vuz se znovu rozjel k blizicimu se cili. U krizove cesty a kaple sv. Anny pred Borovymi Lady obchodnik zastavil. Vsichni, jako spravni krestane, se pokrizovali a kratkou modlitbou podekovali sv. Anne za dosavadni zdarny prubeh cesty. Pote se konsky povoz rozjel, ale ujel jen par metru, kdy prudky naraz na kamen zpusobil znacne poskozeni kola, ktere jiz predtim zpusobilo male zdrzeni na Zahradkach. Nezbyvalo, nez jej sejmout z napravy a opravit v nedalekem ferchenhaidskem mlyne. Zena s dcerou zustaly u kaple a vroucne se modlily, aby jim bylo pomozeno. Zapadajici slunicko ozarovalo celou kapli. Tu nahle pri modlitbe slepa dcerka zvolala : „ Maminko, vidim na oltaricku namalovanou pani.“ Slepa divenka zacala videt. Bezely s matkou naproti do nedalekeho mlyna, prave kdyz mel otec jiz opravene kolo. Dcerka jiz zdalky na sveho otce volala :“ Tatinku, tatinku, ja vidim! Svata Anna mne uzdravila.“
Ta divka se ke kapli vracela i jako dospela. A kdyz se v roce 1912 konal svetovy eucharisticky kongres ve Vidni, putovala pri zpatecni pesi ceste z Vidne az k ferchenhaidske kapli, aby sv. Anne znovu podekovala za uzdraveni.
Anenska pout - ANNAFEST
U kaple se kazdorocne poradala v lete, o nedeli po anenskem svatku, poutni slavnost zvana Annafest. Vedle obyvatelstva osad nalezejicich k farnosti Novy Svet (Neugebäu) putovala sem i procesi ze sousednich farnosti Kvilda (Außergefild), Knizeci Plane (Fürstenhut), Nove Hute (Kaltenbach) a Horni Vltavice (Obermoldau).
Anenska pout byla velka spolecenska udalost, na kterou se lide tesili z nejsirsiho okoli. Jiz v sobotu se sjizdeli zivnostnici a remeslnici, kteri zde mohli uplatnit sve zbozi, ale i sluzby. Annafest byl take jednim ze zdroju prijmu od stankaru do chude pokladny obce. Lide, kteri prichazeli jiz v sobotu, prespavali bud u svych znamych nebo v sale hospody U Wudyho (dnesni Cerny vlk) primo na zemi.Vlastni pout zacinala v nedeli msi pod sirym nebem. K tomuto ucelu byl na konci krizove cesty zbudovan provizorni oltar pokryty lnenym suknem. Pro kneze byla zbudovana kazatelna na zpusob loveckeho posedu. Kolem dokola byly provizorni stoly a lavice z fosen.Bohosluzba byla slouzena v nemeckem jazyce, i kdyz vetsina knezi byli Cesi.
Vecer byla tanecni zabava na pocest sv. Anny, ta mnohdy koncila az druhy den rano.Predposledni bohosluzba u kaple byla odslouzena tyden po sv. Anne v roce 1944. Tuto bohosluzbu jiz neprovazela tradicni pout.
SOUCASNOST
Projekt Borova Lada
Ojedinely projekt ekologickeho bydleni. Obytny soubor 11 samostatne stojicich rodinnych domu a 27 trojdomu s 81 bytovymi jednotkami. Je urcen jak k trvalemu bydleni tak pro rekreaci - jako tzv. "druhe bydleni", ktere se take u nas stava stale popularnejsi. Domy jsou inspirovany tradicni architekturou sumavskych chalup a cely projekt klade velky duraz na ekologii a setrnost k prirode. Rozmisteni domu respektuje tradicni urbanismus roztrousene zastavby, kdy hrebeny strech byly situovany rovnobezne i kolmo na komunikaci a chalupy byly delsi stranou rovnobezne s vrstevnici. Prumerna plocha pozemku cini 1.680 m2 na jeden dum.
Pouzity prirodni materialy: masivni drevo, mistni kamen, vapenne omitky a sindel.
V „chytrych domech“ projektu Borova Lada je instalovan teplotni vymenik, ktery zabezpecuje kvalitni vnitrni klima a minimalizaci tepelnych ztrat. Domy pasivne vyuzivaji slunecni energie prostrednictvim prosklenych ploch; posuvne okenice davaji moznost stineni v lete, v zime zabezpecuji dum v dobe nepritomnosti majitelu.
ROZMERY A ULOZENI CACHE
Lock&Lock krabice, rozmer 16*11*4 cm. Ulozena bez pouziti vlastnich prostredku (kdyz se mi nabidla moznost ulozit cache tak, ze jsem vse mohl ponechat na miste ve stavu, jak jsem to nasel, musel jsem se podridit "vyssi moci" - to nemohla byt nahoda... ;-)
UPOZORNENI PRO TY, KDO HLEDAJI BEZ GPS - V TE PTACI BUDCE KESKU NEHLEDEJTE. TA UZ TAM TAKY BYLA PRED MYM PRICHODEM, ALE SLOUZI JEN SVEMU VLASTNIMU UCELU !!! DIKY.
ZDROJE
LIT: Karel Petras „Krajem sumavskych lad“
Pametni kniha kostela na Novem Svete
Karel Saik: Böhmerwälden Heimatbrief
DEUTSCH
Die ehemalige bedeutende Ortschaft Borová Lada (Ferchenhaid) wurde Mitte des 18. Jhs. gegründet. Bereits im Jahr 1721 richtete hier Franz Adam Schwarzenberg ein fürstliches Revier ein. Drei Jahre später ließ er eine Jagdhütte erbauen. Der Ort wurde Jägerhäuser genannt. Im Jahr 1750 begann der Besitzer der Herrschaft Vimperk (Winterberg) Dominikal-Ortschaften anzulegen, eine davon war das heutige Borová Lada. Die ersten Siedler kamen aus den benachbarten Dörfern der Herrschaft Vimperk und aus den aufgelösten Glashütten der Umgebung. Im Jahr 1780 lebten hier drei Familien. 1930 hatte der Ort zwei Bäckereiläden, zwei Gemischtwarenhandlungen und drei Gasthäuser. Es gediehen hier ein Sägewerk, eine Mühle, ein Hammerwerk und eine Wagenschmiereproduktion. Ihren deutschen Namen behielt die Ortschaft bis 1945, dann wurde sie Ihren deutschen Namen behielt die Ortschaft bis 1945, dann wurde sie in Briza (Birke) umbenannt. Nach dem Vorschlag des Vikars Jan Paterek aus Malovice, der das Wort Ferchen aus dem Altdeutschen als „Föhre“ (borovice) übersetzte, wurde der Ort im Februar 1948 in Borová Lada umbenannt. Es blieben hier einige typische Böhmerwaldhäuser erhalten, aber leider nicht die gemauerte Hl. Kreuz Kapelle (hl. Anna), die außerhalb des Dorfes am Wald in Richtung Horní Vltavice (Ober Moldau) stand. Die Kapelle hatte einen hohen gemauerten Glockenturm und einen durchbrochenen Giebel. Zu ihr führte ein Kreuzweg mit kleinen Kapellen. Dieses Baudenkmal wurde 1956 abgerissen, aber 2006 wurden Kapelle und 14 Kreuzwegstationen wieder aufgebaut und eingeweiht.
| KARMA |
Aktuální verze: místo č. 1, krabička č. 2 |
Aktuální stav: před výměnou logbooku |
 |
Místo i provedení se osvědčily. Změny neplánuji. Logbook čeká na výměnu. |
| KEŠKY |
Poslední editace listingu: 6.5.2012 |
Poslední kontrolní návštěva: 18.5.2012 |
ŽÁDOST O VÝPOMOC
Poté, kdy jsme prodali chatu u Prachatic, nedostávám se sem tak často, jak by bylo v dnešní době potřeba. Obracím se proto na vás, kdo se sem chcete vypravit, se žádostí o pomoc s výměnou logbooku, abych kešku nemusel kvůli zanedbané údržbě archivovat. Nový logbook bych poslal na vaši adresu a listing bych samozřejmě obohatil o informaci, kdo se stal zachráncem kešky :-) Kontaktujte mne prosím mailem z mého profilu. Děkuji.
*14.2.2016*