Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Velka skala je vrchol na hrebeni Haltravy, lezici jihozapadne od byvaleho Valtirova. Odbocka od turisticke trasy vas na privede pozvolnejsi svahem az na vrchol v nadmorske vysce 852 metru. Mezery v korunach buku vam nabidnou omezeny vyhled smerem ke statnim hranicim a Nemecku a vy si v te chvili ani neuvedomite, ze pod vami je vysoka, kolma skalni stena. Obejdete-li nejvyssi skalu, nejlepe zleva, spatrite stenu v cele jeji mohutnosti a pak jiste pochopite, proc je povazovana za velkou. Samotna skalni stena neni jedinou skalou, v blizkosti naleznete nekolik dalsich skalek, ktere jsou opet stopami po mrazovem zvetravani.
Jestrab lesni
Zachovale lesni porosty Haltravskeho hrbetu poskytuji prirozene zivotni prostredi mnoha ohrozenym druhum zvirat. Jednim z nich je i jestrab lesni (Accipiter gentilis), nejvetsi zastupce jestrabu. Jde o dravce stredni velikosti samice je priblizne stejne velka jako kane lesni. Zatimco samice dosahuje delky okolo 60 cm a rozpeti kridel 125 cm pri hmotnosti v rozmezi 800–1300 gramu, samci jsou znatelne mensi – pri delce okolo 50 cm a rozpeti kridel necely metr je jejich hmotnost mezi 500 a 1100 gramy.
Stavba tela je prizpusobena letu mezi stromy, kridla jsou siroka a kratka, na koncich zaokrouhlena, doplnuje je dlouhy ocas. Jestrab tak dokaze svuj let skvele ovladat a vyhnout se pri lovu mezi stromy libovolne prekazce. Vyzbroj dravce doplnuji silne a velmi ostre drapy a kratky zaspicately zobak.
Mladi ptaci maji svrchni sat tmave hnedy, postupne jej vymenuji do sedohnede peri. Na svetle hrudi maji nekolik hnedych skvrn, ktere se s dospelosti meni na huste pricne sede vlnkovani. Svrchni cast tela dospelych samcu je seda s modrym nadechem, zatimco nadech samic je sedy.
Prestoze jestrab zije na nasem uzemi ve vetsine rozsahlejsich lesu, pro jeho plachost a skryty zpusob zivota jej zahlednete jen vyjimecne. Jestrab obvykle vyckava na korist na vyvysenem a krytem miste, odkud se na ni vrha velkou rychlosti. Lovi obvykle ptaky mensich rozmeru, napr. havrany, vrany, sojky, straky, holuby, nepohrdne ani mensimi vrabci, spacky ci vlastovkami, neboji se ani vetsich hrabavych ptaku jako je bazant ci tetrivek, koristi se stavaji i vetsi hlodavci ci zajicoviti. Dospely jestrab potrebuje denne opatrit okolo 150 gramu masa.
Pohlavni dospelosti dosahuji jestrabi ve druhem roce, casto vsak vytvareji par o rok pozdeji. Casne na jare mladi jestrabi hledaji partnera, se kterym nakonec zustanou i po cely zivot. Zasnubni lety probihaji za slunecnych dnu v breznu a dubnu a jsou nejlepsi prilezitosti pro spatreni jestrabu. Par obletuje hnizdiste pri pomalych uderech rozepjatych kridel, nacez ptaci vyletaji vysoko, aby se vrhali stremhlav zase zpet k zemi a predvadeli sve bila spodni pera ocasu. Po mnoha opakovani sletaji do lesa, kde na nekterem strome nedaleko hnizda probehne pareni.
 |
 |
Pro stavbu hnizda potrebuji jestrabi silne a velke stromy. Hnizdo stavi ve vidlicich vetvi nebo na vetvi pri kmeni, kazdorocne jej obnovuji a vylepsuji, prilezitostne vyuziji a prizpusobi si hnizdo jinych dravcu. Vystelku tvori drobne vetvicky jehlicnanu a cerstve listy. Do hnizda klade samice 2–5 vajec (60 gramu, delka 59 mm, sirka 45 mm) s dvoudennim ci tridennim rozestupem. V dobe hnizdeni se jestrabi stavaji agresivni a pri braneni sve snusky napadaji dokonce i dravce, jejichz prilezitostnou obeti jsou obvykle naopak sami, tj. vyra ci vetsi kanata. Na vejcich se oba rodice stridaji, ale vetsinu casu sedi samice. Po priblizne 5 tydnech se lihnou mladata, ktera jsou nasledne krmena koristi ulovenou samcem a trhanou samici. Po 35 dnech zivota opousteji mladata hnizdo, za 10 dalsich dni zacnou letat, aby nekdy doprovazela rodice az do veku jednoho roku.
Nizky stav jestrabu je zpusoben nejen ubytkem prirozeneho lesniho prostredi, kdy brzo tezene smrkove monokultury nemohou poskytnout prilezitost k hnizdeni, ale take hloupost lidi. Jestrab je stale mnoha myslivci, holubari ci chovateli drubeze povazovan za skodnou a jako takovy nezakonne strilen nebo chytan na zivou navnadu do specialnich pasti zvanych jestrabi kose. Pokud byste takovy kos kdekoliv pozorovali, je potreba jeho pritomnost nahlasit Policii CR ci Ceske inspekci zivotniho prostredi a to pro podezreni pro trestny cin pytlactvi, zakazany zpusob lovu, pouziti zakazanych pasti, tyrani zvirat a zasah do vyvoje zvlaste chranenych zivocichu.
Hreben Haltravy a Bucina
Prijedte se podivat na krasne horske buciny Ceskeho lesa i rozeklane dlouhe skaly. Projdete se lesem po hrebenove Baarove ceste a mimo cesty na Bucine, nadechnete se vlhkeho vzduchu a poslechnete si sumeni korun stromu.
Haltravsky hreben tahnouci se mezi Caparticemi a Pivoni vytvari jihozapadni hradbu Chodska a ze svych severovychodnich uboci nabizi krasne vyhledy do vnitrozemi. Souvisle pasmo vrcholu je oddelene jen melkymi sedly a neklesa pod nadmorskou vysku 800 metru, obdobne vysoka je i blizka Bucina. Doby ledove ve starsich ctvrtohorach ozdobily zdejsi vrcholy skalami a mrazovymi sruby, svahy jsou pak posypany kamennymi mori a sutovymi proudy.
Rozsahly lesni komplex patri mezi ty nejcennejsi lesy v Plzenskem kraji a to predevsim pro zachovale, geneticky cenne listnate porosty misty temer pralesoviteho charakteru. Pro svuj vyznam byl hreben Haltravy spolu s Bucinou a Starym Herstejnem vyhlasen v roce 2009 evropsky vyznamnou lokalitou. Pri sve navsteve tedy nezapomente, ze jste na velmi cennem uzemi Chranene krajinne oblasti Cesky les.