Na uvedených souradnicích finalni cache nehledejte, najdete tam Pestitelskou Palenici Pohorílky.
Pálení ovoce
Pálení ovocných kvasu patrí v našich zemích k tradicním zpusobum zpracování ovoce. Zejména na Morave najdete témer v každé vesnici pestitelskou pálenici, které mají napilno hlavne na podzim. Mnohé kvasy se však pripravují behem léta.
Príjemnou vesnickou pálenici najdete i v Pohorílkách nedaleko Fulneku. Místní palírník Josef Šuchma ríká: „Cím rychlejší je pálení, tím méne kvalitní pálenku z ovoce získáte. Proces pálení musí být pozvolný, pomalý a neprerušovaný, odparování i chlazení mají probíhat stejnomerne. Prílišným pritápením proces pálení nikdy nezrychluji.“
Merunky jsou jiné než švestky,jablka jsou jiná než hrušky
- Dejte vždy zvlášt merunky a zvlášt švestky, prípadne jablka a hrušky . Jedine tak bude mít výsledná pálenka správné aroma.
-
Merunka je letní ovoce, které obsahuje málo lihového cukru, a proto k nemu mužete cukr pridat. Zvýšíte tím nejen obsah cukru, ale i lihu. Je však treba pridat cukr dríve, než ovoce zacne kvasit. Po zkvašení se totiž cukr do ovoce už nevstrebá a ovocná štáva se pripálí v kotli. A to je katastrofa, neco podobného totiž nelze vubec pít.
Jedine zralé a zdravé ovoce
Pomalu, ale jiste
- Dbejte, aby kvašení probíhalo pomalu a pri nižších teplotách.
- Letní ovoce (trešne, merunky) kvasí rychleji a je proto jejich kvas peclive hlídejte. Zoctovatení kvasu zabránte omezením prístupu vzduchu. Na povrchu kvasu se obvykle tvorí tzv. „kolác“ nebo „deka“. Vzniká vynášením uvolnených látek k povrchu kyslicníkem uhlicitým, který se tvorí pri procesu kvašení. Pro majitele kvasu má kolác pozitivní význam. Práve on totiž prístup vzduchu znesnadnuje.
- Nikdy se však oschlý nebo nahnilý kolác nesmí do kvasu po ukoncení kvašení propadnout. Jakmile zacne kvas vrít, je treba ho pravidelne, alespon každý druhý den, míchat.
- Štávu pravidelne merte cukromerem. Jeho stupnice udává koncentraci vodných roztoku sacharózy a pálí se od ctyr stupnu do nuly. Jakmile jsou hodnoty vyšší, kvas není na pálení vhodný. Hodnoty z malého vzorku vám zmerí prímo v pálenicích.
Kvas se v pálenici nejprve lije do nálevek a odtud už putuje prímo do surovinových kotlu. „Lajtru“, jak se ríká prvnímu produktu z kvasu, který se potom dále pálí, musí být nejméne dvacet litru. Lihomer zachycuje, kolik stupnu lajtr má a vypálený produkt se potom dále vypouští do destilacních kotlu. Vše musí být tesne uzavrené. Kotle, do nichž lajtr dojde, mají obrácené dno, které musí být po vypálení pokryté zbytkem z alkoholu (ovocnou vodou). Jinak by došlo ke znehodnocení kotlu.
V dobré sezone se v malé palírne vypálí více než deset tisíc absolutních litru alkoholu. Proces pálení trvá 3–4 hodiny. Jakmile se vypálí jeden kotel, zustává v nem ovocná odpadní voda, která je už pro pálenku nevhodná. Pred každým dalším pálením se proto vypouští ven.
„Není-li kvas dobre vykvašený, chytí casto tzv. druhý var,“ doplnuje palírník Josef Šuchma. „Zoctovatí, napálí se méne a navíc vám tece kalná pálenka. Kvašení by melo ideálne probíhat 6–8 týdnu, záleží na venkovní teplote.
Pálí se z trešní, višní, merunek, mirabelek, jablek, hrušek, švestek,broskví a dalšího ovoce, údajne nejlepší je prý pálenka z oskeruší.
„Pokud vím, bývalo zvykem, že než šli lidé ráno do pole, dali si velkou štamprlicku pálenky a vecer pred spaním zase,“ smeje se Josef Šuchma. „A podívejte se, jak byli zdraví. Dobrá a správne dávkovaná pálenka totiž nejen chutná, ale je i nad všechny doktory!“
Pri odlovu mužete cítit zvláštní vuni z nedaleké palírny
Keš je ukryta na miste vzdáleném asi 10 m od okraje pole.
N 49°43. XXX E17°57.XXX
Zkontrolujte Vaše řešení