Zamek Dolni
Lukavice
ZÁMECKÝ EXIL
Po padu komunismu se Zapadu otevrela odseknuta
polovina Evropy - a jako by se znovu spojila jedna rozdelena
rodina. U ZOLTANA DUPHENIEUXE (30), narozeneho
ve Francii, plati prímer doslova. Do Cech ho pritahlo dedictvi
predku: barokni zamek v Dolni Lukavici, kde pred Listopadem
býval ústav pro choromyslne. Zdedena budova zmenila Zoltanuv zivot.
A dala mu napln na dalsi desetileti.
"Ty jsi sedel temhle na zahrade a s nekym jsi
telefonoval, ze jo?" prekvapi me Zoltan, dlouhovlasy kluk
s trickem schvalne naruby, když mi otevre omlacena
drevena vrata hlavniho vchodu sveho sidla. "Tady vsude je skvela
ozvena, takze je vsechno hrozne slyset. Az mi to pripada
divne."
Akustika na zamku v male vesnici Dolni Lukavice, asi
patnact kilometru na jih od Plzne, nebyla obycejna ani pred dvema
sty padesati lety. Joseph Haydn zde tenkrat slozil svoji vubec
prvni symfonii, kdyz tu sefoval zamecke kapele slechtice Morzina.
Pojmenoval ji s uctou k mistu: Lukavicka.
Kolem michacky a pohazenych lopat projdeme chodbou
a po skripajicich schodech stoupame do druheho patra, jedineho
obyvatelneho prostoru ve vyprazdnenem sidle.
'Otevres okno a vic nepotrebujes,' rika majitel
zamku
"Lidi na vesnici mi obcas rikaji hrabe," zasmeje se Zoltan. "Ja
sice zadny hrabe nejsem, ale je fajn mit mezi lidma takovou
prezdivku."
Bylo to kratce pred druhou svetovou valkou. Zamek od slechty
koupil Zoltánuv praded Ferdinand Veverka, za Benese nás velvyslanec
ve Spojenych statech a kratce i osobni poradce ikony
rastafarianu, etiopskeho cisare Haile Selassieho. Po Unoru
komuniste zamek zestatnili. Az v roce 2000, po deseti letech
restitucnich tahanic, jej Zoltanova rodina ziskala zpatky.
CHATRAJICI IDYLA
V nejvetši obytne mistnosti stoji klavir, starsi cerny
gauc a nizky stolek, na stenach visi nekolik nepuvodnich
obrazu. Veskere starozitne vybaveni zamku bylo odstraneno, kdyz se
tu zarizovala pobocka dobranske psychiatricke lecebny
a nasledne skola. Posledni neukradene veci, jako treba dvere,
zmizely po revoluci. Po stanih institucih zutaly v neterych
knech mrize chodby vymalovane podle normalizovacniho tru hraskovou
barvou.Tehdy Zoltan vyrustal v jihofrancouzjem Toulouse
a o Ceskoslovensko se moc nezajimal
"Postupne jsem zil v Parizi a v Londyne kde jsem studoval.V
jednu chvíly jsem mel uz mesta po krk posadi se na gauc a
zapali si cigaretu "Je to na me prilis zkazene prostredi Zil jsem v
vic v noci nez ve dne Kdyz se chces bavit tak potrebujse penize A
tady ne,otevres okno a mas krasny vyhled a nic vic
nepotrebujes
Ze salonu vidi rybnik a do dali se tahnouci zatravnenou plochu
ridce porostlou exotickymy zameckymy stromy a na opacne strane
smerem do vesnice pak sousedi chatrajici pivovar jejž
Zoltanova rodina take ziskala v restituci.Pivo se tu nevari,dvur
zarista stromy a na komine ma hnizdo cap
Pred vice nez dvema roky se Zoltan nastehoval na zaamek kde se
desitky let nesahlo na praci.Obec,ktera zamek spravovala ucinila po
revoluci jediny pokus
o rekonstrukci, kdyz sevrela pudu neprakticky
tezkym zeleznym kovem.Mensi upravy zatim Zoltan plati z rodinych
uspor.Chysta ale projektovy plan,jenz by mu pomohl ziskat penize z
evropske unie .Chce tu poradat koncerty , vystavy a divadelni
reformace. S nicim ale prilis nespecha.
HAYDNUV BOLYWOOD
Lukavicky Zamek je pro Zoltana exilem,soukromym
undergraundem,nemusi se prilis podrizovat pozadavkum okolniho sveta
a muze existovat temer nezavisle a venovat se tvurcim
aktivitam,ktere ho bavi.Vystudoval zvuk v Londyne a statni
nikoly na soukrome univerzite".zduratni. Zvuky shromazduje a micha
.Odrazem jeho hudebniho vkusu je rohovy pokoj v jiznim kridle.
Steny jsou polepeny expresivnimi plakaty bolywoodskych hvezd s
belostnymi zuby, zaricimi belmy a neprirozene rudymi rty.V regalech
ma vyskladanych nekolik tisic elpicek s exotickou
muzikou.
"Tahle je skvela polozi na gramofon cerny kotouc
Barokni pokoj zaplni syty hlas bangladesske topstar.Zoltan
chvili soustredene nasloucha ,nacez prepne na vlastni tvorbu,
minimalistickou elektroniku"concerte".
"Na tehle jsem delal mesic" rekne kdyz dozni desetiminutova
skladba
Vi,ze i na zamku bude zrejme pracovat pristich tricet let.Lidi
si obcas mysli,ze kdo vlastni takhle velikou nemovitost,musi byt
strasne bohaty. V tehle zemi je obvykle dat do opravy spoustu penez
a mit to za par let zrekonstruovane.Ve francii je naopak bezne
poridit si stary dum a pak na nem zbytek zivota pracovat"
Dobre se mu proto hodi zkusenost, kdy po studiu pracoval jako
delnik na stavbe a naucil se stavet. Den totiz obvykle travi
uklizenim kramu nebo seskrabavanim plesnive omitky. Nekdy mu
dokonce pomuzou kamaradi z hospody, kam rad chodí.
"Francii uz znam, tak jsem chtel zkusit neco noveho," prohlasi
lakonicky k tomu, proc vlastne Dolní Lukavice.
Zamek mu dal jasný cil. Cim naplni zamek, tim naplni
i svuj zivot. Podobne splynuti stavby a jeho majitele
jako v dobách slechtickych rodu, pro nez byvala vlastni sidla
stredobodem sveta. Jako by sem nyni zpozdene dorazila ozvena, jez
se na desitky let nekam ztratila. A za tu dobu se
i trochu promenila.
JAN GEBERT zdroj: www.reflex.cz
Zamecky park v Dolni Lukavici
I kdyz dnes zamecky park v Dolni Lukavici neni co byval,
stale se muze chlubit starymi a cennymi velikany (duby, tisy),
jezerem a bazantnici kde dnes prilis bazantu neuvidite.
V dobach minulych tomu vsak bylo uplne jinak.
Za doby hrabeci
rodiny Morzinu se o stavebni upravy zahrady i parku
nejvice zaslouzil Ferdinand Maxmilian Morzin. Zastaval funkci
cisarskeho kralovskeho komoriho a tajneho rady a patril
k bohatym slechticum sve doby. Postaral se mimo jine
o zrizeni bazantnice, kde bylo chovano 40 –
50 bazantu. V te dobe byla vytvorena francouzska zahrada
Janem Ferdinandem Schorem. Pocatkem 18. stoleti zrizoval
Schor v Dolni Lukavici dokonce zamecke barokni divadlo. Melo
se jednat o mensi malebne divadlo, ale zda bylo postaveno ci
z planu seslo se dnes uz nedozvime. Ve stejne dobe
byl zavezen pozustatek vodniho príkopu.
V letech
1808 – 1809 byly provedeny dalsi stavebni
upravy. Z rybniku obdrlnikoveho tvyru bylo vytvoreno
jezero prirodniho tvatu.Architekti se v te dobe inspirovali
zameckym parkem ve Versailles a na zaklade planu byl
postaven anticky chramek. To dokazuji plany o stavbe.
Letohradek staval na hranici francouzske zahrady a bazantnice.
Jednalo se o bilou stavbu kruhoviteho pudorysu, kterou nesly
ctyri masivni recke sloupy a byla zakoncena kruhovou striskou.
Letohradek slouzil predevsim k odpocinku slechty po
prochazkach zahradou. V te dobe v barokni zahrade
vyrostlo nekolik skleniku s exotickymi rostlinami. Dochovalo
se opet nekolik planu sklenuki vcetne planu vytapeni skleniku.
Kolem zamku existoval dale pivovar, vinopalna, uredni dum,
myslivna, bazantnice, cihelna, ovcin, vinny senk, spital
a zamecka kaplicka. Kaplicka lezela v nejzazsím
cipu parku. Jednalo se o vyklenek se sochou Matky
Bozi. Po nejake dobe byla presunuta do zadni casti bazantnice
kde stoji dodnes. Za Schönbornu byly vystaveny rozsahlejsi konirny
a park byl hojne vyuzivan k jizde na konich.
Nejvasnivejsim milovnikem koni byl hrabe Ervin ze Schönbornu,
o kterem se mezi prostymi lidmi vyprávelo, ze ustval nejednoho
kone. Byl vybudován i psinec a poradaly se cetne
hony
V te dobe byl park stale
obehnan vysokou zdi a na pozemek slechty nikdo nezvany nemel
pristup. Dnes je tomu jinak, avsak slavna leta zamku i parku,
kdy se damy v dlouhych satech prochazely s krajkovymi
paraplicky po piskem vysypanych cestickach pri sumeni vodotrysku
a sluzebnictvo nosilo nekolik chodu zveriny ci jinych dobrot
na stul, jsou davno pryc.
Mgr.EvaKlepsova
FOTKY ZAMKU¨
Zamek - soucasnost
Zamek pred nekolika
lety
hrabe
zamek v zime