Bastlova stola na kremen
Stola na kremen pro sklarske ucely z
19. stoleti se nachazi na uboci vrcholu Javorna (1090 m). Sklarstvi
tvori vyznamnou kapitolu historie Sumavy. Zakladnim predpokladem
pro sklarskou vyrobu byl dostatek surovin, zejmena kremene a dreva.
Nachazel se tu i potrebny vapenec. Rozvoj sklarstvi podstatne
prispel k osidleni tezko pristupnych uzemi Sumavy. Pojdme se tedy v
kratkosti podivat do blizke sklarny Stary Brunst, kde se vytezeny
kremen z teto stoly zpracovaval.
Stary Brunst
V techto mistech, kde pozdeji vznikla
osada se sklarnou, se jiz od 16. stoleti palil les (tzv. na
stojato) a z popela se ziskavala surovina potas (uhlicitan
draselny), ktera se pouzivala pro vyrobu skla. Po likvidaci lesa
ziskalo misto nazev Brunst, odvozeny od nemeckeho brennen (palit).
Roku 1698 zde Jan Jakub Eyssner zalozil sklarskou hut. Dalsi
budovou byl buchar na drceni kremene, premeneny po zaniku hute na
mlyn. V Brunstu fungovala krome huti i pila vyrabajici sindele,
byla vybavena i malou vodni elektrarnou, dale kovarna a zajezdni
hostinec U Tetreva (Zum Auerhahn). Na prelomu 40. a 50.let 20.
stoleti vysidlena osada zanikla a budovy byly srovnany se zemi
kvuli zrizenemu VVP Dobra Voda. Az budete projizdet kolem po hlavni
silnici (E53) do Zelezne Rudy, pravdepodobne ani nepostrehnete, ze
zde takova osada kdy stala.
Sklarstvi
Na vyrobe skla se podilelo mnoho
lidi, pocinaje drevarem, ktery zajistoval palivo, lamacem, ci
sberacem kremene, formanem, ktery suroviny privazel, stuparem, jenz
ve stoupe drtil kremen, vapenec, pripadne strepy skla, palicem
popela, ktery palil odpadni drevo, ci cele stromy (viz vyse),
flusarnikem, jenz louzil dreveny popel a vyrabel flus, cili potas.
Primo v huti pracovali topici, z nichz jeden vysousel polena a
druhy prikladal. Dale smelcir - tavic ve smelcovne misil pripravene
suroviny a tzv. kmen nakladal do panvi. Tavba trvala 12 - 14 hodin,
pri dotaveni dosahovala teploty 1600 stupnu Celsia. Kdyz bylo
utaveno, snizila se teplota na 1200 st. Celsia a tavic svolal
sklare, aby sli foukat. Vlastni pec byla kruhova kamenna stavba s
hlinenou kopuli, mivala vetsinou sest panvi, z nichz sklari
nabirali kulatymi otvory v bocich pece, stojice po obvodu pece na
drevenem podiu. V huti pracovali i vetsi deti sklaru, pridrzovaly
formy a odnasely hotove vyrobky. Brusici, rezbari a maliri skla
sklo zuslechtovali. Zeny sklaru hotove vyrobky balily a ukladaly do
bedynek a nakonec opet formani sklo odvazeli na prodej.
Zanik sklarstvi
V 1. polovine 19. stoleti uz mely
sumavske sklarny silneho soupere ve sklarstvi bavorskem a
severoceskem, kde se k otopu peci pouzivalo lacinejsi uhli a
tradicni sumavske hute otapene drevem nemohly konkurovat cenou
svych vyrobku. Od poloviny 19. stoleti se pocet sumavskych sklaren
rychle snizoval a behem pulstoleti vetsina zanikla. Na prelomu 19.
a 20. stoleti dosahlo svetove proslulosti secesni sklo z
Klasterskeho Mlyna u Rejstejna. Toto sklo dnes patri k nejvice
cenenym pamatkam tohoto umeleckeho druhu ve svete. Posledni
sumavske sklarny zanikly kolem 2. svetove valky, pretrvala pouze
sklarna v Lenore, ktera zanikla az v r. 1996.
Pokud se budete chtit dozvedet vice,
vrele doporucuji knihu Vilema Kudrlicky: Sumava - Co zmizelo z
Kralovskeho hvozdu (nakladatelstvi Baset, 2005).
Keska
Keska je mala Lock-Lock krabicka
ukryta vne ohraniceneho prostoru Bastlovy stoly. Upozornuji
navstevniky, ze vstup za ohraniceny prostor je zakazan (ohraniceni
stoly jiz castecne podlehlo zubu casu a po cedulich zakazujici
vstup jsou jen patrne plechove drzaky na teto ohrade). Stola
samotna je uzavrena. Ke stole nevede (ani pobliz) zadna
(cyklo)turisticka stezka, proto si dobre prostudujte (vytisknete)
mapu. Ke kesi muzete vyrazit pesky nebo na horskem kole. V
blizkosti stoly se nachazi tez posed, proto budte obezretni a
radeji nechodte za sera nebo za tmy :)