Východiskem turistických vycházek na dosud málo známou Kamennou horu u Rýmařova jsou nejčastěji Janovice, odkud se jde od zámku do kopce po silnici Janovice - Bedřichov přes Nové Pole až do Ferdinandova (dříve Ferdinandsthal).
Na Kamennou horu se pak odbočuje vpravo, necelý kilometr od křižovatky na Stříbrné hory (nejdříve asfaltka, pak polní cesta). Nebo se dá také na Kamennou horu vyjít až níže, rovněž ve směru cesty vpravo, od kapličky ve Ferdinandově. Přestože Kamenná hora neleží při značených turistických cestách, jde se na ní také dostat ze severní strany - je to zhruba 200 m od značené žluté trasy z Rýmařova na Rabštejn.
Kamenná hora se tedy nachází necelých 6 km od Rýmařova a je vysoká 799 m n. m.
Na starších mapách Vojenského zeměpisného ústavu Praha bývá označována jako Steinhubel s výškou 797 m, trochu západně od Hofwaldu (Dvorní les), dnes Janovický les. Pro běžné návštěvníky, turisty a zejména pak pro geology je Kamenná hora zajímavá svým zvláštním skalním útvarem, který se nachází trochu jižně pod vrcholem hory. Z větší části horní skála jakoby visela ve vzduchu. Skála připomíná exotickou sfingu nebo sedící zvíře. Dříve starý německý název označoval tuto skálu „Lämmersteine“ – jehněčí nebo beránčí kámen, a ukazoval tak na podobnost s ovcí.
V Jeseníkách, které jsou dosti bohaté na nejrůznější skalní a kamenné útvary, přesto nic podobné skalnímu útvaru na Kamenné hoře neznáme.
Severní Morava – Chráněná krajinná oblast Jeseníky je neobyčejně bohatá na rozličné skalní útvary, z nichž některé jsou součástí maloplošných chráněných území (například Petrovy kameny a Tabulové skály v NPR Praděd, Vozka a Obří skály v NPR Keprník-Šerák, PP Pasák atd.). Méně známý a geomorfologicky pozoruhodný skalní útvar se nachází také na Kamenné hoře na jihovýchodním okraji CHKO Jeseníky. V krajině nepříliš výrazná Kamenná hora (799 m n. m.) vystupuje asi 5 km západně od Rýmařova, už mimo území Hrubého Jeseníku při východní hranici horopisné jednotky Kamenecká hornatina (součást geomorfologického celku Hanušovická vrchovina). Osamělá skalka na mírně skloněném západním temeni Kamenné hory má tvar sfingy a v době převažujícího německého osídlení této oblasti byla nazývána Lämmersteine, což v občasných zmínkách o této lokalitě bývá překládáno jako Ovčí skála. Skála nevyniká mimořádnými rozměry – je dlouhá 7,5 m (V-Z) a nejvíce 5 m široká a 3,8 m vysoká – ale zaujme převislým tvarem vrcholové „hlavy“, který byl i inspirací k pojmenování. Do bočních stěn se zahlubují drobné dutiny a protáhlé výklenky. Vznik tohoto neobvyklého útvaru lze vysvětlit procesy výběrového zvětrávání různě odolných partií výrazně břidličnaté ruly, zejména odčleňováním tenkých desek horniny a rozpadem podél puklin. Hlavní roli zde nepochybně sehrálo mrazové zvětrávání. Ovčí skála v lučním remízu je vzdálena asi 200 m jižně od okraje lesa, kudy prochází žlutě značená cesta z Rýmařova k Rabštejnu. V jejím sousedství byl správou Lesů ČR zřízen odpočinkový altánek s pěkným výhledem do území na rozmezí CHKO Jeseníky a Přírodního parku Sovinecko. Neobvykle tvarovaný rulový skalní výchoz by nepochybně zasluhoval vyhlášení za přírodní památku.
Pro logování této keše:
1-Vyfotit se s GPS pred kamennou sfingou a priložit fotku k logu.
2-Poslat e-mail s informacemi:
A) Jaký druh stromu roste v tesné blízkosti kamenne?(opírá se o nej).
B) Jaký je obvod spodního kamene?(nutné mít s sebou metr).
C) Co je to mrazové zvetrávání?
D) Jaké jsou hlavní tri druhy mrazového zvetrávání?